„Ministr školství Robert Plaga uvažuje o zavedení minimálního počtu bodů, které budou napříště nutné pro přijetí na střední školu s maturitou. Činí tak na nátlak Asociace krajů, která o zavedení „nepodkročitelné hranice – cut off score“ usiluje už dlouho. Kromě jiného proto, že v krajských zastupitelstvech mají silné slovo průmyslníci, kteří dlouhodobě hledají jednoduchý nástroj, jak přesunout větší podíl žáků devátých tříd do učilišť, protože současná třetina populačního ročníku jim přijde málo,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.
Přinejmenším můžeme předpokládat, že se podaří několik věcí:
Odstřihnout od maturitního studia velkou část chudší populace. Už samo zavedení jednotných přijímaček nebývale posílilo byznys s přípravou na přijímací testy...
Určitě se podaří odradit od pokusů o maturitní studium hodně dětí s dys poruchami. A že jich je na každé škole. Pro ty bývají přijímací testy zásadní překážka. Coby argument, že takoví mají makat rukama a do škol nepatří, se to bude zastáncům segregovaného školství jistě hodit.
Prakticky jisté je, že se úspěšně podaří vyautovat děti s výrazným, ale jednostranným talentem...
A konečně to bude skvěle fungovat na zablokování vzniku romských elit... Počet potenciálních romských maturantů se sníží na zanedbatelné minimum. A my si budeme moci dalších alespoň dvacet let stěžovat na nepřizpůsobivé a nevzdělané.
Tak vzhůru do toho. Na chvost evropských statistik, na dno mezinárodních šetření. Ještě nejsme dostatečně hluboko, aby se nevyplatil experiment, který nás spolehlivě dotlačí ještě níž.
Celý text naleznete zde
Další texty k tématu naleznete zde, zde a zde
.png)
29 komentářů:
Oni se nám pitomci vždy snaží na něco vymluvit. Na nedostatek času, na chudobu, na ptáčky za oknem, kteří - považte soudruzí - pípají! Na moc textu v úlohách, na otázky, které nejsou v požadavcích, na autory úloh, na jejich záměry, na špatnou kalibraci, na Cermat, na úředníčky, na profesůrky, na centralisty, na své předchozí učitele, na styl výuky. A přitom pravda je jednoduchá - jsou to pitomci.
Pane Doležele, jestliže jsou podle vás žáci, kteří neuspějí u nějakého testu pitomci, a jen se hloupě vymlouvají, vyplývá z toho pouze jedno: Hluboce nerozumíte smyslu vzdělávání, poslání školy ani práci učitele.
Zablokování vzniku romských elit? Podle pana Feřteka by tedy případné "romské elity" vznikaly ze žáků, kteří nedosáhnou na úroveň cut-off score? ////
Nečekal bych, že zrovna ČŠ zveřejní takový rasistický, nenávistný výrok. ////
Pane Komárku, nepsal jsem, že jsou pitomci ti, kteří neuspějí u nějakého testu, ale ti, kteří se neustále hloupě vymlouvají. Ty množiny mají jistě nemalý neprázdný průnik, ale vaše tvrzení přesto neplatí.
Neuspět u testu je přirozená věc. A člověk, který neuspěje u maturity a je z něj kvalitní řemeslník, který vnímá své možnosti a dokonale je využívá, může být vyrovnaný, kvalitní a spokojený člověk, který může mít klidně dvakrát větší příjem, než učitel. Ostatně, jak jste sám zveřejnil, učitelé na Mladoboleslavsku odcházejí do "banánové montovny", místo aby učili, protože tam dostanou dvakrát i vícekrát vyšší plat. Naproti tomu tady neustále frustráti nejrůznějšího typu dokola zpochybňují všechno možné, vymlouvají se na pitomosti, jen aby si nahnali nějaké argumenty proti nenáviděnému systému, kterému přisuzují odpovědnost za svou frustraci. Jenže, pane Komárku, v mém světě hlubokého nepochopení smyslu vzdělávání, není za frustraci zodpovědný systém, ale člověk, který jí trpí. V mém světě hlubokého neporozumění poslání školy se člověk posouvá dopředu tím, že pracuje, studuje a své nedostatky se snaží překonávat (byť by byly i do určité míry umělé), nebo se zaměřuje na své přednosti a nikoliv tím, že se donekonečná vymlouvá a vyřizuje si účty se všemi a vším, co mu kdy způsobilo bebí. Obávám se, že jste to vy a s vámi myšlenkově spříznení poněkud pražskokavárensky smýšlející rádobyintelektuálové, kteří hluboce a fundamentálně nechápou smysl vzdělávání a ještě méně poslání školy.
Zajímavé pane Doležele. A dostane třeba v tom "Vašem světě" člověk, který "studuje a své nedostatky se snaží překonávat, nebo se zaměřuje na své přednosti...", dostane takový člověk šanci překonat své nedostatky třeba ve formě stresu z testu a dostane šanci studovat a zaměřovat se na své přednosti, které ten test třeba nedokázal změřit? Jistě může být ten třeba jednostranně nadaný matematik, který propadl z češtiny, spokojený a vyrovnaný jako truhlář, ale proč by měl být? Obávám se, že tomuto Vašemu světu chybí nejen elementární dávka lidskosti, ale v tomto případě i logika.
Správná poznámka, pane Kocourku.
Prakticky jisté je, že se úspěšně podaří vyautovat děti s výrazným, ale jednostranným talentem...
Není. Stačí jen jako vždy, aby ředitel školy měl právo zohlednit vynikající výsledky například v olympiádách a soutěžích.
Popravdě, jen úplný hlupák by něco takového neudělal. Ale možná pna Feřtek ví něco, co my ne, a proto ministra Plagu za hlupáka považuje.
Tak vzhůru do toho. Na chvost evropských statistik, na dno mezinárodních šetření. Ještě nejsme dostatečně hluboko, aby se nevyplatil experiment, který nás spolehlivě dotlačí ještě níž.
Ony jsou statistiky a "statistiky".
Když kupříkladu je možné získat vysokoškolský diplom na základě "odborné" práce, kterak ušít montérkové kalhoty, pak bych byl raději, když budu žít v zemi, kde něco takového možné není a která má zákonitě vysokoškoláků sice méně, ale takových, kteří opravdu něco umí. (Pro jistotu a možné "experty" - popis, kterak ušít montérky se běžně v průmyslu označuje jako pracovní postup a obvykle nebývá zvykem považovat ho za práci vysokoškoláka.)
Takže pokud jde panu Feřtekovi o takovéto statistiky, pak já dávám přednost zemi, kde je sice méně bakalářů, ale kde maturant umí víc, než jinde bakalář.
Každopádně, pokud jsme hluboko na chvostu mezinárodních šetření, pak nás tam dopravil současný směr vzdělávací politiky, který i pan Feřtek v uplynulých cca dvaceti letech vehementně pomáhal prosadit.
Ale jistěže tímto směrem můžeme pokračovat dál a dostat se ještě hlouběji.
A proč by se nemohl nadaný matematik živit jako truhlář? Pokud dosáhne v matematice světových výsledků, nikdo nebude řešit, jestli má před jménem nějaká písmena.
U vás a vám podobných je zábavné, že vy na jednu stranu stále vykládáte, jak to formální vzdělání je nepodstatné, jak se člověk může učit životem mimo školu, jak by se měl vzdělávat projektově a vypracováváním nějakých portfolií čehosi, jak škola mu stejně nic moc nedá, protože se zasekla v předminulém století, či ještě dříve u nějakého drilu, ale na druhou stranu pořád operujete tím, jak se omezením přístupu k čistě formálnímu vzdělání, dětem zavírají všechny životní perspektivy a jak jsou doslova odsouzeny k práci u pásu. Tak si to nejprve rozmyslete a až když to budete mít promyšlené, tak zkuste pomalu přejít k nějaké argumentaci.
Pane Doležele, Vaše rychlost, s níž dokážete shrnout nedostatky v argumentaci oponentů a přidat navrch nějaké to ponížení, je obdivuhodná. Ale obávám se, že má slabiny. Třeba v tomto konkrétním případě: Nic z toho, co podkládáte "mně a mně podobným" jsem nenapsal. Bavíme se o přijímacích zkouškách. O jejich nastavení. A já stále nevidím, že byste jakkoli dokázal, že je dobré, správné, pro děti i školy i obecnou vzdělanost..., aby přijímačky vyřazovaly například ty, kdo mají stres z testu nebo jsou výrazně jednostranně nadaní.
Pane Komárku, já opravdu nemám takovou kapacitu, abych při 18 hodinovém denním pracovním vytížení si ještě pamatoval, jestli jste to zrovna napsal vy, nebo tajnej, nebo Lippmann, či Feřtek. Padáte mi všichni tak nějak do jdnoho pytle - což je jistě moje chyba. Důvodem je to, že vás považuji za osoby názorově spřízněné, což se projevuje jednak tím, že oba pány protěžujete v diksuích a dokonce jim publikujete na ČŠ články dosti pochybné kvality, nevyargumentované, neozdrojované. V zásadě jim prostě umožňujete ventilovat jejich názory a zasáváte se jich, případně napadáte, či mažete ty, kteří s nimi nesouhlasí, či je kritizují.
Prosím tedy o trochu shovívavosti se starcem a vyjádřím-li se o vás a vám podobných, mám na mysli tuto skupinu, která je dle mého soudu zastoupena i v celé populaci odhadem tak nejvýše pěti procenty.
Že tajnej a Lippmann, pdobně jako Kartous, tady mnohokrát psali o tom, jak je současný systém zkostnatělý, nezměněný od dob Marie Terezie a že nevzdělává žáky pro 21. století, to snad nepopřete, nebo ano? Jediné, co tedy můžete popřít je to, že vám tito pánové jsou názorově a "hodnotově" podobní. A to zase nechť posoudí čtenáři. Z mého pohledu se tento "váš" myšlenkový pelech nedokáže rozhodnout, zda je školní vzdělávání zastaralé a k ničemu, nebo zda tím, že studentovi zavřeme cestu k tomuto zkostnatělému a zastaralému procesu, který jim je k ničemu, jej opravdu odsuzujeme k pásu do montovny, zaboucháváme před ním dveře od ráje a zamezujeme mu dosáhnout světlých zítřků. To se na mě nezlobte, ale tyto dvě věci já vnímám jako vzájemně nekonzistentní. Buď platí jedno, nebo platí druhé. Rozhodněte se a dejte vědět. Pak lze pokračovat v diskusi.
Nikdy jsem netvrdil, že přijímačky mají vyřazovat ty, kdo mají stres z testu, nebo jsou jednostranně nadaní. Stát se to pochopitelně může. Proto je více pokusů, proto testy pokrývají obvykle celý rozsah látky a nikoliv jednu, či dvě partikularitky, které jsou předmětem zkoušení ústního. Neslyšel jsem zatím nikoho řešit, proč by měly školní maturity vyřazovat ty, kteří mají stres z ústního zkoušení, protože jsou trémisti. Stres se dá do velké míry eliminovat nazkoušením a natrénováním prostředí - teď jsem tím prošel s bratrovou nevlastní dcerou, která je extrémní trémista (a to je ještě eufemismus) a která se vyloženě fyzicky hroutila. No tak jsme zakoupili přípravky, přijímačky nanečisto, probíhající úplně stejně a výsledek? Sedmnáctá mezi přijatými na elitní pražské gymnázium. Ono, když se chce a když tam ty předpoklady jsou, tak to jde. To jen ti, co raději věnují deset let vymlouvání se, to nechápou. Excuses, excuses, excuses, jak by řekl jeden můj americký známý.
Ostatně, podívejte se na přijímačky na vysoké školy. Masarykova univerzita - v zásadě téměř všechny studijní programy - kognitivní inteligenční test doplněný malou částí všeobecného přehledu. Vše zaškrtávací otázky typu ABCDE. VUT - písemný test s částí zaškrtávací a částí výpočetní. A pokud vím, tak totéž jsou lékařské fakulty, ekonomické fakulty, technické fakulty pokud pořádají přijímací řízení, atd. Na Matfyzu kdysi písemný test s úlohami a volným řešením. Snad jedině na tu fildu a na umělecké školy se konají nějaké pohovory - nevím. Asi aby soudruzi mohli přimhouřit oko a zohlednit si každý to své pravé ořechové. Když pak slyším, že třeba Ivu Janžurovou takoví podobní soudruzi nevzali na DAMU pro nedostatek talentu, tak si říkám - klucí, jestli vono vám to vaše hluboké vnuknutí a ty křišťálové koule opravdu fungují lépe, než nám ty testy. A pak si odpovídám - ne, fungují vám mnohem hůře.
Navíc, ty písemné testy jsou tak trochu důsledkem vámi (míněn onen pelech) obhajovaných snah o antielitní masové vzdělávání. Ono totiž není v lidksých silách ty vaše oblíbené masy při daných kapacitách zpracovat jinak, než strojově.
A teď mi řekněte pane Komárku, jak budete vy vybírat děti na školu, kam se hlásí 250 dětí a kapacity mají na 100? A prosil bych konkrétně, ne nějaké mletí jako obvykle.
Mně se to ohánění se statistikami líbí... Seřazení do žebříčků podle jednotných kritérií je strašně důležité. Nač třeba zohledňovat, že na západě je o polovinu víc vysokoškoláků v generaci 40+ než u nás. Důležité je, že celkově je jich u nás méně a proto musíme dohnat a předehnat. Jinak umřeme...
PS: Už si dal někdo tu práci a vyhodnotil, jak fungují doporučení OECD ohledně vzdělávání za těch 20 let?
Pane Komárku dovoluji se připomenout s otázkou:
A teď mi řekněte pane Komárku, jak budete vy vybírat děti na školu, kam se hlásí 250 dětí a kapacity mají na 100? A prosil bych konkrétně.
poste.restante
Jak pan Feřtek v uplynulých dvaceti letech "vehementně pomáhal prosadit současný směr vzdělávací politiky"? A jaký je ten směr?
EDUin vznikl v květnu 2010, tedy cca před 8 lety. Pozornost médií a odborné veřejnosti získal díky tvrdé kritice toho, co prosazoval ministr školství Josef Dobeš. A poté díky kampani Česko mluví o vzdělávání z roku 2013, v níž jedním z podstatných témat bylo, že Česku chybí koncepce, vize vzdělání. Kdybych použil Vaše slova, že mu chybí jasný "směr vzdělávací politiky".
Nemám teď víc času, tak jen stručně. Podívejte se, pane Komárku na datum vydání "Ředitelské kuchařky". Budu předpokládat, že názory v ní obsažené zastával autor už o něco dříve. Ale možná máte pravdu, možná to není 20 let, ale jen 18.
Pane Doležele, děkuji za připomenutí. Konkrétní, z hlediska popisu nějakého nástroje, který by mohl sloužit jako síto, nebudu. Už proto, že se přikláním k tomu, aby přijímačky byly v kompetenci ředitelů, škol. Aby ideálně šlo o "přijímací pohovory" - ty mohou mít samozřejmě více složek - nikoli centrální testy.
A pak je tu druhá rovina problému, ta podstatnější. Je to otázka, proč je o některé školy a obory, tak velký zájem, a o jiné zájem téměř žádný? Myšlenka, že tento stav napravíme zavedením nějakého centrálně zvoleného cut-off score mi připadá naprosto zcestná. Jde tady totiž o nutnost výrazné proměny českých základních i středních škol - omezení selektivnosti, delší společné, všeobecné vzdělávání, větší prostupnost, nové promyšlení toho, co má vlastně dnes škola učit, a to nikoli v rovině krotké revize RVP, ale jako projekt moderního vzdělávání...
poste.restante
Vím, že Tomáš Feřtek psal o školství a vzdělávání dříve, než vznikl EDUin. Ostatně i v týdeníku Reflex se tomuto tématu věnoval pravidelně. Ale to přece neznamená, že se jednak "vehementně snažil prosadit" určitý směr vzdělávací politiky, a už vůbec ne to, že ten směr tady teď skutečně máme... Obě otázky zůstávají: Jaký a jak?
"Pane Doležele, děkuji za připomenutí. Konkrétní, z hlediska popisu nějakého nástroje, který by mohl sloužit jako síto, nebudu. Už proto, že se přikláním k tomu, aby přijímačky byly v kompetenci ředitelů, škol. Aby ideálně šlo o "přijímací pohovory" - ty mohou mít samozřejmě více složek - nikoli centrální testy."
Ale to už tady bylo od devadesátých let. Ředitel přijímal na základě politického a ekonomického vlivu pánů rodičů. To jsme zažili. Jestli se domníváte, že by tomu tak nyní z nějakého záhadného důvodu nebylo, tak jste naivní. A jestli vám to nevadí, tak se s vašimi hodnotami neztotožňuji a budu proti nim bojovat, jak jen mi budou síly stačit.
"A pak je tu druhá rovina problému, ta podstatnější. Je to otázka, proč je o některé školy a obory, tak velký zájem, a o jiné zájem téměř žádný? Myšlenka, že tento stav napravíme zavedením nějakého centrálně zvoleného cut-off score mi připadá naprosto zcestná. Jde tady totiž o nutnost výrazné proměny českých základních i středních škol - omezení selektivnosti, delší společné, všeobecné vzdělávání, větší prostupnost, nové promyšlení toho, co má vlastně dnes škola učit, a to nikoli v rovině krotké revize RVP, ale jako projekt moderního vzdělávání... "
Tady se ukazuje, jak moc vám chybí znalosti ekonomické teorie. Říkáte v principu totéž, jako byste říkal, že je velký zájem o obory dobře placené a o ty špatné není skoro žádný. Co na tom chcete napravovat? To je prostě to vychýlené myšlení ultralevičáků, že chtějí napravovat naprosto přirozené chování. Prostě těch dobře placených míst je nějaké množství a dostanou se na ně ti nejlepší. Jestli se tam dostanou tak, že projdou nějakým ověřením znalostí a dovedností, nebo jestli se tam dostanou přes ostré lokty, tatínkovu peněženku, nebo jinou protekci, to je asi nakonec z pohledu třídění a selektivnosti jedno. Prostě zdroje jsou omezené a k nějakému typu selekce prostě dojít musí. Otázka je pouze, zda to necháme volné mafiánské soutěži, nebo se stát bude svoji silou alespoň snažit prosazovat nějaké jiné hodnoty. Představa, že selektivnost je zbytečná, je utopický komunismus a představa, že by měla být prováděna mafiánskými metodami, je pro mě nepřijatelná. A ta cesta, že aktivisté a sluníčkáři určí, co by děti měli umět, aby si uspokojili nějaké své individuální a dotované věrouky, zatímco ti, kteří je reálně budou zaměstnávat, aby co nejlépe uspokojovali koupěschopnou dobrovolnou poptávku, utřou nos, je taky pěkná blbost. Založte firmu, zaměstnávejte lidi a pak můžete teprve nově přemýšlet.
oprava: děti měly
Pane Doležele, Vaše zkratka k "dobře placeným místům", "mafiánské soutěži" a "mafiánským metodám" je velmi podivná, řekl bych neodůvodněná, s tématem nepříliš související.
Tak nejpikantnější vždycky je, když věrozvěst neviditelné ruky trhu volá po silném státu :-) Já vím, pane Doležele, jaký ten kapitalismus by se vám nejvíc líbil. Ten státní. Kapitalizovat výnosy, socializovat zisky. Děkuji, nemám zájem.
Dobrá, tak když nerozumíte příměru, tak proveďme pouze zobecnění. Že o některé školy a obory je velký zájem a o jiné nikoliv, je prostě nějaká projevená preference, na které není nic k "napravování". Zavedení nějakých kritérií výběru těch, kteří tu svoji preferenci mohou naplnit je logickým důsledkem omezení kapacit ve školství a omezení zdrojů v reálném životě.
Komunisticky myslící člověk nemusí nutně dělat ve svých úvahách mnoho chyb. Pouze vychází z absolutně mylné představy, že zdroje omezené nejsou, nebo být nemusí. Snaží se vlastně vyřešit tak trochu problém perpeetum mobile tím, že prohlásí, že existuje a basta fidli.
Ona ta nenáviděná selekce probíhá vlastně tak nějak už při početí a od té chvíle neustále. Celý život je tak nějak neustálá selekce. A v tom také je jeho krása. To, co provádíme těmi přijímacími testy, je pouze formalizace již provedené selekce. Můžete napadat její schopnost kopírovat tu selekci přirozenou/přírodní a tam jsme schopni do velké míry tuto schopnost měřit a tím pádem ty testy zlepšovat. Pokud navrhujete jiné formy selekce, které údajně (proklamací) mají fungovat nějak lépe, tak musíte přesně ukázat jak fungují, abychom to mohli porovnat. Vy nic konkrétního nepředkládáte. A pak je druhá možnost, že uděláme z půlky populace učitele, abychom mohli naplnit preference každého jednoho žáčka. Aby mohli všichni studovat od kolébky až do důchodu a někdo se jim neustále věnoval a to ještě v oboru, který zrovna žáček preferuje. A na to nemáte ani finanční prostředky, ani kapacitu lidského kapitálu. To je komunisticko-sluníčková představa.
"Tak nejpikantnější vždycky je, když věrozvěst neviditelné ruky trhu volá po silném státu :-) Já vím, pane Doležele, jaký ten kapitalismus by se vám nejvíc líbil. Ten státní. Kapitalizovat výnosy, socializovat zisky. Děkuji, nemám zájem. "
Tak to je hlavní, že vy víte, co mně by se nejvíce líbilo. Když takto přistupujete k voličům, tak se pak nedivte, že jste s preferencemi tam, kde jste. Čest práci.
A asi jste nedokázal detekovat, že proti čerpačské mafii a dotační ekonomice vystupuji od začátku velmi tvrdě. Prostudujte si ekonomickou teorii- slespoň její základy a pak možná pochopíte o čem píšu. Ale ne stranické brožurky - opravdovou teorii, včetně kooperativní teorie her.
Vážený pane, tím, jak tu každému omlacujete o hlavu údajnou neznalost základních ekonomických pouček (včetně těch, které už byly evidentně odhaleny jako sice elegantní teorie, avšak bez podstatného vztahu k realitě), jen všem ukazujete svou vlastní myšlenkovou prázdnotu a ubohost. Možná jsem přečetl víc knih, než vy jste viděl stát v regálu. klidně si dál žijte v tom svým jednoduchým světě, kde všechno podtstatné vysvětlí poznatky klasické ekonomie. Vaše škoda.
O klasické ekonomii jsem nepsal.
Kolik knih jsem viděl stát v regálu?
Elitní školský expert aka výrobce predikčních modelů Doležel, je jako náš pan prezident. "Říká to jak to je" a určitá vrstva čtenářů jásá "jak jim to zas nandal". Skutečný obsah a zkušenost postrádá, jde jen o to co nejvíce oponenta ponížit. "Elitní" zvratky jsou pořád jen zvratky.
Tajnej, vás ponižovat netřeba. Každému, co jeho jest.
Díky Doležele. Vaše pohrdání a blahoskolnnost je pro mne znamením, že se nemýlím.
BlahoSkolnost vůči demagogúm a hlupákům nemusí být, myslím, vždy nutně negativní věc. :)))
tyrjir, blahoskolnnost je, když jsme skoleni blahem, domnění, že jsme skolili soka.
Blahoskolnost vůči demagogům a hlupákům je i jeden z možných způsobů, jak jim tzv. načechrat hřívu, aby neržáli či nehýkali zbytečně hlasitě. :)))
Okomentovat