Městská škola alternativní výuku odmítla, rodiče si vydupali vlastní

čtvrtek 27. září 2018 ·

Navzdory mnoha překážkám se v Náchodě od září otevřela nová Základní škola Pod Montací. Její vznik zařídili rodiče, kterým se nelíbilo, že městská škola odmítla pokračovat s alternativními třídami. Zařízení je oficiálně pobočkou školy v Trutnově se vzdělávacím programem Začít spolu. Reportáž přináší MF DNES.


Loni v červnu to přitom vypadalo na pat. Město Náchod a Základní škola T. G. Masaryka už nechtěly po dvou letech otevřít další ročník alternativně laděné „nové třídy“. Rodiče přehlásili děti jinam. Celý rok jim zabraly přípravy na novou školu...

Školu navštěvuje 61 dětí od prvního do čtvrtého ročníku ve třech třídách, přišly sem děti nejen z Náchoda, ale i širšího okolí. Má teď tři kantory a také pestrou nabídku kroužků včetně angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny, což souvisí s tím, že jedněmi z rodičů jsou i majitelé místní jazykové školy.

Příznivci nové školy se snažili, aby patřila mezi státní zařízení, protože školné by část rodičů zřejmě platit nemohla. „Naším cílem je rozšiřovat nabídku ve státním školství. Nevidíme důvod proč být soukromá škola. Už dříve jsme používali prvky, které se odlišují od klasické výuky. Používáme slovní hodnocení, které je důležité, protože vytváří jiný vztah k učení a jinou motivaci. Navozuje úplně jinou atmosféru, protože nevzniká soupeření mezi dětmi. Jde nám o to, vytvořit atmosféru pomoci, kdy nejsem ve vzdělávání sám, ale jdeme společně, abychom se co nejvíc naučili,“ říká vedoucí učitelka Pavlína Moravcová.

„Z programu Začít spolu si bereme, co nás zaujalo, ale také prvky z Montessori pedagogiky, hlavně pomůcky. Prolíná se to, cílíme na kritické myšlení, Hejného matematiku,“ vysvětluje učitelka.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

laimes řekl(a)...
28. září 2018 15:35  

zase je to o základním problému našeho školství: rozdělení na státní a sokromé

Vl.Václavík řekl(a)...
28. září 2018 22:43  

Co si má počít rodič, jemuž nevyhovuje způsob vzdělávání (metody, organizace výuky, přístup ...) používaný ve škole, kam dochází jeho dítko? Co si má počít učitel - učitelka, když má poněkud jinou představu o vyučovacích postupech, než jak jsou aplikovány ve škole, kde pracuje?
Jedno z možných řešení, které díky liberalizaci školství naše legislativa umožňuje: Založit školu podle svých představ.
Známe příklady mnoha škol s alternativním vzdělávacím programem. Zřizovatelé jsou různí, od obce (města, městské části) po fyzické osoby.

Vraťme se k převratu 1989: Jednoznačná dominance základních škol tzv. státních nabízela příležitost orientovat jejich kurikulum v duchu didaktických inovací, které byly v 90. letech dostatečně známé. Příležitost byla promarněna a tak zájemci o lepší způsoby vzdělávání zákonitě volili jinou variantu - začali zakládat soukromé školy. V oblasti základního vzdělávání to podle mého názoru není ta nejlepší cesta, co si ale počít, když tradicionalisté tak úporně hájí své pozice?

poste.restante řekl(a)...
29. září 2018 0:06  

Pane Václavíku, s mnohým z toho, co píšete by se dalo souhlasit.
Z dřívějších debat víte, že nejsem odpůrcem alternativ, ale právě naopak.

Jenže Vy sám neustále podléháte jednomu (sebe)klamu. Krásně jste to demonstroval v jedné větě:
"zájemci o lepší způsoby vzdělávání zákonitě volili jinou variantu"
Můžete mi říci, odkud berete tu jistotu tvrdit, že alternativy jsou automaticky lepší?

Nepochybuji o tom, že ti, kdo jdou po "nové" cestě jsou přesvědčeni, že ta jejich je lepší. Ale je tomu skutečně tak vždy?
Nebo snad myslíte, že při hledání "alternativních" cest není možné, že "nová" cesta může být také slepá?

Stačilo, abyste napsal -
"zájemci o JINÉ způsoby vzdělávání zákonitě volili jinou variantu"
- a mohl bych Vás považovat za objektivního. Tím ale zcela zjevně nejste. Škoda.

Pak byste totiž také chápal postoje veřejných zřizovatelů, kteří jsou ze zákona povinni garantovat kvalitu služby pro všechny. Tedy i pro rodiče, kteří nadšení pro novoty nesdílí a nejsou přesvědčeni o tom, že nové = automaticky lepší.

Netvrdím, že mám v kapse řešení, jak z tohohle propletence ven.
Ale alespoň chápu, že svět není černobílý.

laimes řekl(a)...
29. září 2018 3:48  

řešení jest velmi jednoduché:školy státní,bezplatné,kde výuku zajišťuje stát,za jasně stanovených parametrů,daných zájmem státu a školy souukromé,platné,k de si parametry stanoví majitel (rodiče,obec,firma...) dle požadavku klientů

Pavel Doležel řekl(a)...
29. září 2018 6:50  

Pane laimesi, neměl bych nic proti tomu, co píšete, ovšem za jednoho předpokladu - nechť soukromé školy buď nechají své žáky certifikovat státní certifikační zkouškou, tj. maturitou, a vysoké zkouškou státní, nebo nechť si vytvoří vlastní diplomy, ale také vlastní "akademické" tituly a vlastní certifikační zkoušky - samozřejmě i zde by musela být nějaká regulace, aby se nám pak nehonosili osoby pochybných kognitivních schopností tituly třeba jako "mistr světa ve věštění - MSVV.", nebo "génius tisíciletí - GT.", nebo "exklusivní univerzální vzdělanec - EUV.", případně "Vor v zakoně", "Totálně univerzální renesanční a bystrý občan - TURBO." nebo "Mega-hyper-ultra doktor věd - MhuDV.", apod. Ale obecně nemám nic proti tomu, aby se soukromníci snažili konkurovat státu. Ono by mu to jistě prospělo, obzvláště v oblasti vzdělávání. Jenže zatím je to namísto konkurence:

1) Parazitování na prestiži státních certifikací - namísto snahy tu prestiž si vybudovat sám a třeba i tu státní předehnat.

2) Snaha vydělat peníze - ostatně jak říká Šteffl, nakonec musí přece všichni chápat, že je to byznis.

3) Uspokojování naprosto jiných než vzdělávacích (a často velice obskurních) potřeb nejrůznějších alternativců, sektářů, frustrátů a pseudovizionářů.

Bohužel. Snad jedině OpenGate, která je ale zřejmě dost masivně podporována z nadace manželů Kellnerových, dosahuje některých cílů, a PORG, nicméně stále se jedná o školy vysoce výběrové, které nemají nic společného se vzděláváním těch tajnýho antilumenů.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. září 2018 6:52  

oprava: byznys

laimes řekl(a)...
29. září 2018 15:10  

regulace naprosto jednoduchá,mně osobně by postačilo aby medina a farmacie byly pouze státní se státnicí i jinak o nic nejde,jestli bude mou tramvaj řídit magistr kosmických věd,samozřejmě se státním řidičákem,mně vůbec nevadí

Vl.Václavík řekl(a)...
29. září 2018 23:22  

Ad poste.restante 0:06
Zájemci o lepší způsoby vzdělávání zákonitě volili jinou variantu.
"Jiná varianta" je nějaká alternativa (to vyplývá z významu slova). Z pohledu rodičů je ta varianta prostě lepší. A z mého subjektivního rovněž. Chcete-li se zabývat objektivním hodnocením různých inovací a alternativ ve vzdělávání, nějaká empirická data by se samozřejmě opatřit dala. Ale v dnešní době, kdy nikdo ničemu nevěří a vše se relativizuje a zpochybňuje, by to patrně byla marná práce.
Proč si myslím, že inovace ve vzdělávání jsou nutné? Něco jsem zažil, viděl, slyšel, přečetl si ... Ve vzdělávání a výchově existují horší a lepší způsoby práce. Bavme se o konkrétních věcech.
Například mají-li se rozvíjet komunikativní dovednosti, určitě není vhodné frontální uspořádání stolků, kdy se žáci koukají na záda. Proto se především na prvním stupni tolik rozšířil komunitní kruh (alespoň na začátku vyučování, ale i jako výměna názorů při probírání určitých témat učiva). To je lepší varianta než klasika.
Takhle bychom mohli probrat školní den žáka - studenta minutu po minutě.

laimes řekl(a)...
30. září 2018 8:56  

ať si třeba visí za nohu na stromě,frontálně/nefrontálně/horizontálně,proč ne ale za svoje,proč to má platit stát?

E.Kocourek řekl(a)...
30. září 2018 9:10  

Protože jejich rodiče platí daně? ////

laimes řekl(a)...
30. září 2018 16:16  

jejich rodiče platí daně na státní bezplatné vzdělání,které musí mít dle ústavy každý zajištěn,pokud se nelíbí tak za svoje,není problém po dobu docházky do soukroné školy si z daní něco odepsat

Pavel Doležel řekl(a)...
30. září 2018 16:46  

Pane Kocourku,

vám zatajili, co je to veřejný statek a proč nemůže být poskytován tržně? Platit daně neznamená mít nárok na titul, konkrétní školu, konkrétní styl výuky, stejně jako to neznamená mít nárok na osobního policistu, který bude hlídat jen můj byt, nebo na na míru vytvořené zákony jen pro mě. Je zvláštní, že někteří lidé toto nejsou nějak schopni pochopit.

Svoboda sama o sobě není nejvyšší životní hodnotou. Tou je život sám. No a když se ukázalo, že omezení svobody jednotlivců je možné dosáhnout podstatně lepších životních podmínek pro všechny, vytvořily se zákony a začaly se vymáhat. Vytvořily se státy, které začaly poskytovat veřejné statky. Proč? Protože existují situace, v nichž je Nashova rovnováha založená na dobrovolné racionální volbě každého jedince, nejhorším možným stavem.

E.Kocourek řekl(a)...
30. září 2018 18:36  

To s tím omezením svobody jednotlivců líčíte tak působivě, pane Doležel, jako byste u toho byl. Já u toho nebyl a dávám přednost jiným vysvětlením. ////

S těmi situacemi a Nashovou rovnováho s vámi nesouhlasím velice silně, protože jakýsi váš "nejhorší možný stav" musí nejdřív někdo rozpoznat (nejspíš vy, že?) a poté reakci na něj vymáhat. Což by ve vašem modelu znamenalo vymáhat PROTI všem zůčastněným. ////

Na rozdíl od té vaší státotvorné hypotézy, existuje státotvorná situace poměrně nedávná (skončila před cca 150 lety) a v literatuře (jakož i ve filmech) podrobně popsaná, která se odehrávala v severní Americe. A tam to bylo založeno na dobrovolné (zda racionální, to netvrdím - mohlo to být emocionální) volbě každého jedince. Takovému postupu dávám přednost. ////

Platit daně neznamená mít nárok vůbec na nic, tady mezi daňovými nevolníky v bruselském protektorátu. Avšak v U.S.A. to zakládá nárok SPOLUROZHODOVAT o fungování konkrétní školy (té ve vaší obci), a pokud se shodnete se sousedy (NIKDO jiný vám do toho nekecá!), můžete i stanovit konkrétní styl výuky. Protože tam si tu obecní školu platí ta obec. ////

BTW, i s tím nárokem na osobního policistu to tam mají trochu jinak. ////

Pavel Doležel řekl(a)...
2. října 2018 15:48  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
2. října 2018 15:54  

Pane Kocourku,

já vám rozumím a také do určité míry sdílím některé liberální hodnoty. Rozumím tomu, že stát je hluboce neefektivní - ostatně je to v literatuře dobře vysvětleno a je na to samostatná teorie (teorie byrokracie). Jenže přes to všechno pořád musíme volit mezi nějakou mírou veřejných statků, mezi něž patří i třeba produkce a vymáhání zákonů, které chápe i většina ultraliberálů. Z mého pohledu vymáhání zákonů a vymáhání nějakého ověřeného způsobu vzdělávání, nebo řekněme třeba evidence-based medicíny, má stále jednu a tutéž racionální podstatu. Nemám nic proti tomu, aby soukromníci státu konkurovali, i když se zároveň domnívám, že tím přijdeme o některé pozitivní externality, jako je třeba všeobecná vzdělanost a gramotnost celé populace. Individualizace a privatizace školství podle mě povede k jedinému - k elitnímu vzdělávání na podkladu nikoliv intelektuální elity, nýbrž ekonomické a mocenské elity a to si myslím, že není dobře a ukazuje to právě i zkušenost ze zemí, jako je USA, nebo UK.

Pokud jde obecně o omezování svobody jedinců, odkazuji, jako v diskusích již mnohokrát, na vězňovo dilema. To je nejjednodušší známý příklad toho, že ne vždy vedou racionální rozhodnutí v individuálním zájmu k dobrému řešení. Co to je dobré řešení neurčuji já, nýbrž nějaká účelová funkce. Pokud jste studoval Matfyz, tak jste určitě někdy slyšel o lineárním a nelinárním programování. Pokud za agregaci účelových funkcí jednotlivých aktérů zvolíme prostý součet, pak se v Nashově rovnováze (což je jediný stabilní stav a také stav, do kterého se racionální volbou jednotlivců systém dostane) dostáváme k celospolečensky nejhoršímu výsledku. Horšímu, než jakýkoliv jiný možný stav. To je důkaz toho, že někdy má smysl osobní svobodu v zájmu celku omezovat, protože pak vzniká dodatečný užitek, který je možné využít jinak, než ho zbytečně spálit. A asi je vám jasné, že když takový příklad lze konstruovat v případě dvou aktérů a dvou možných voleb pro každého, že v případě milionů aktérů a nepřeberného množství voleb se jistě najdou i příklady mnohem komplikovanější a zajímavější. Ostatně i ona zmíněná tvorba zákonů je příkladem takového omezování.

Souhlasím, že je možné řídit školství na mnoha úrovních - třeba na obecní. U nás to nemá moc tradici a zatím to nefuguje. Upozorňuji ovšem na jednu podstatnou věc, které jsem, když jsem byl mladší, nepřikládal dostatečnou pozornost - nejdůležitější při přebírání institucí z jednoho prostředí do druhého je kompatibilita kultur a hodnot. Není, podle mě, náhodou, že se u nás usídlil zrovna systém centrálního řízení. Je to tím nezbytnější, čím více jsou lidé ochotni porušovat stanovená pravidla. V USA se pravidla dodržují oproti nám, nebo dokonce třeba post-sovětským republikám, mnohem více. Pak také není nutná taková míra represe a ten systém se ustálí v relativně svobodném stavu. Funguje v něm autonomní zpětná vazba. U nás tomu zatím moc nevěřím. Moc velká část populace uvažuje jako vy - já vs. systém/stát/ostatní a jakákoliv pravidla má tendenci neustále zpochybňovat, relativizovat, nebo rovnou porušovat. Pochopitelně určitá míra kritiky je v pořádku, ale měla by vždy jít směrem k demokratickým změnám pravidel, nikoliv k samovolnému porušování demokraticky zvolených pravidel.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.