Z děcáku na ulici. Státu se dlouhodobě nedaří zařadit mladé lidi z ústavů do normálního života

Podle statistické ročenky ministerstva školství opustí ročně dětské domovy více než tisíc dětí. Dalších asi 700 odchází z výchovných ústavů, které pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování. Například nezisková organizace Mimo domov uvádí, že až 70 procent dětí, které vyrůstají v náhradní péči, skončí v dospělosti na šikmé ploše. Nyní se proto ve výborech Poslanecké sněmovny znovu rozbíhá diskuse nad novelou zákona o výkonu ústavní výchovy, která by mohla situaci zlepšit. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Ondřej Výborný (facebook.com)

Do problémů se dostává i mnoho mladých lidí, kteří poruchy chování nemají a vyrůstají v dětských domovech. To potvrzují i někteří ředitelé dětských domovů a výchovných zařízení, kteří se rozhodli nečekat na systémovou změnu a potížím svých schovanců předcházet. Jedním z nich je Ondřej Výborný z dětského domova v Holicích u Pardubic. Ředitel Výborný se svým týmem ukazují dobrou cestu. Od začátku letošního roku do domova v Holicích denně dochází sociální pracovnice, aby s dětmi probírala jejich problémy a navázala přátelský vztah.

"Nečekáme na to, až jim bude osmnáct. Už od jejich přijetí je připravujeme na samostatný život. Až odejdou, musí mít někoho známého, o koho se mohou opřít. Jinak se dostávají do vztahového vakua, které nezvládají," popisuje Výborný.

Ke změně přístupu ho přivedly zkušenosti s mladými lidmi, kteří se dostali do problémů. "Uváděli, že nejtěžší bylo naučit se být sám poté, co opustili skupinu, v níž celý život vyrůstali," říká. Podle jeho slov i mnoho schovanců holického dětského domova propadlo sítem a už se je nepodařilo kontaktovat. Proto přišel s nápadem na systém přípravy a získal finanční podporu od Pardubického kraje.

V Holicích otevřeli dva tréninkové byty, kde si mladí lidé od 16 let zkouší samostatný život. Musí si prát, vařit, uklízet a hospodařit s vlastním rozpočtem. Na 28 dětí, které tam vyrůstají, je to sice málo, ale pomáhají alespoň některým.

Počet dětí umístěných do náhradní výchovné péče se dlouhé roky nedaří snižovat, přestože k tomu Českou republiku nabádá řada mezinárodních organizací v čele s Výborem OSN pro práva dítěte. Ten už v roce 2003 doporučil Česku omezit ústavní výchovu a zaměřit se raději na posílení pěstounské péče. Česká vláda před šesti lety schválila dlouhodobou strategii ochrany práv dětí, která popisuje, jak situaci zlepšit. Opatření se ale nedaří převést do reality.



Celý text naleznete zde