„Při přijímacím řízení ke studiu na vysoké škole jsou tradičně nejúspěšnější uchazeči o studium technických a matematických oborů, a to i díky tomu, že uchazeči jsou často přijímáni bez přijímacích zkoušek. Například do oborů stavebních bylo v roce 2017/18 přijato 89 % přihlášených maturantů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, u oborů strojírenských se jednalo o 87 %, u oborů dopravních byla úspěšnost 84 % stejně jako u matematických oborů, u oborů potravinářství a potravinářská chemie 82 %. Obory humanitní i s ohledem na vyšší převis poptávky pak vykazují dlouhodobě úspěšnost výrazně nižší. Nejvyšší převis poptávky pak mají obory psychologie, kde je přijato pouze 14 % uchazečů z řad absolventů středních škol, kteří s dostaví k přijímacímu řízení, dále pak obory publicistiky a knihovnictví (34% úspěšnost při přijímacím řízení), lékařské vědy (35 %) a umělecké obory (39 %),“ píšou autoři studie, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.
Největší podíl uchazečů z řad absolventů středních škol je bezprostředně po ukončení střední školy přijat ke studiu vysokoškolských oborů ekonomie (21 % přijatých), oborů pedagogiky a sociální péče (11 %), oborů informatických (8 %).
Studie D. Kleňha, J. Vojtěch: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání – 2017/18 je ke stažení zde
.png)
1 komentářů:
To je přesně ono. Zrovna tak, když nezaměstnaní jsou středoškoláci, nezamená to špatné střední školy, ale to, že spousta středoškoláků dostane papír jen kvůli tomu, že základní vzdělání se jaksi nechce a školy jsou tlačeny k tomu každému dát výuční list. Dlouhá léta nerozhoduje kvalita žáka, ale peníze pro školu. Což jsou ale vyhozené státní peníze a demotivace žáka na celý život.
Okomentovat