Bezpečí českých škol. Některé připomínají pevnosti, jinde stačí zazvonit

Zatímco některé školy připomínají nedobytné pevnosti, jiné se spoléhají na zámek a „bzučák“. Ukazuje se, že v zabezpečení škol panují velké rozdíly. Závazná pravidla pro to, jak školu zabezpečit, nejsou, vždy proto záleží na rozhodnutí ředitele nebo iniciativě rodičů. Reportáž přináší iDNES.cz.

Děti milují soutěžení. Dělám to tak, aby občas vyhrál každý, říká učitelka 1.stupně

„Nemyslím si, že to je škola, kde by se děti teprve učily soutěžit. Znají to už z rodiny. Vždyť i maminky s dítětem v kočárku už děti navzájem poměřují: kdy to jejich udělalo to a tamto,“ říká Andrea Tláskalová, učitelka 1.stupně základní školy ve Zbirohu. „Takže i my ve třídě soutěžíme. Nejprve ale vždy vytvoříme bezpečné prostředí. Řekneme si s dětmi, že každý někdy vyhrává a někdy prohrává, zkrátka sláva vítězům, čest poraženým.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Michal Lokaj: Chuť přiblížit se a pochopit se je zásadní

Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je klasickou školou sídlištního typu. Nachází se v panelákové zástavbě na periferii Prahy, jsou zde děti spádové i dojíždějící, ty dojíždějí zejména ze Středočeského kraje. V letošním školním roce navštěvuje naši školu 27 žáků-cizinců (podle režimu pobytu). Jsou to jednak žáci Vietnamci a dále pak školu navštěvují především žáci z bývalého Sovětského svazu, zejména z Ukrajiny, několik žáků z Ruské federace.

Přibývá úrazů, které se dětem stanou ve škole

Každoročně ČŠI eviduje desítky tisíc úrazů, které se dětem ve škole přihodí. Za uplynulý školní rok (2016/2017) zatím obdržela 42 577 záznamů o úrazu. Číslo ještě není konečné, poslední záznamy chodí i během září nového školního roku. I tak je znát nárůst (zhruba dvě procenta) počtu úrazů proti předešlému školnímu roku. Rostoucí trend je bohužel patrný už několik let – například ve školním roce 2015/2016 bylo hlášeno 41 648 úrazů, ve školním roce 2014/2015 pak 38 710 úrazů, jeden z nich byl dokonce smrtelný. Informuje deník Právo.

Dopis učitelům (S povolením autora dopis publikoval na svém blogu Tajný učitel)

Píši Vám, abych vyjádřil své naděje a své obavy ze školou-povinných let mého syna. Pro většinu dětí je nástup do první třídy základní školy událostí radostnou, plnou očekávání a vzrušení z nového světa, ve kterém je mnoho zajímavých lidí vlastnících moc otevřít poutavé brány k poznání. Můj syn není výjimkou. Do první třídy se už rok strašně těší, pečlivě opatruje školní tašku s penálem a pastelkami, kterou dostal k vánocům. Pro mne, rodiče, je začátek září časem, ke kterému vzhlížím se smíšenými pocity. Není tomu tak jen proto, že mé vlastní vzpomínky na školu jsou až na výjimky vzpomínkami na komunistickou šeď školních lavic, občas prokládanou bolestným trestem či výměnou kradmých pohledů s Marií ve druhé lavici. Nejvíce obav mám, protože můj syn je snědý.