Dětem z dětských domovů chybí péče psychologů. Dostanou se k nim jen v nejnutnějších případech

Nejbližší psycholog, za nímž mohou vyrazit obyvatelé dětského domova v Telči, sídlí v Jihlavě, vzdálené 30 kilometrů. Vzhledem k tomu, že dojíždění je organizačně i finančně náročné, vedení domova děti do ordinace vozí jen v nejnutnějších případech. "Je to hašení požárů, ne pravidelná práce s dětmi, která by odstraňovala jejich traumata," říká ředitel Milan Opravil. Podle zjištění Hospodářských novin je na tom podobně většina z více než 140 dětských domovů.

Klára Chábová (repro ČT)

Na zaslané dotazy odpovědělo třináct krajů, které celkem zřizují 122 dětských domovů. Psychologa zaměstnává čtrnáct procent z nich, většinou na částečný úvazek.

Dostupnější psychologickou péči pro děti z dětských domovů prosazuje například nezisková organizace Mimo domov. Podle její předsedkyně Kláry Chábové může mít případná zanedbaná péče závažné následky. "Z dětských domovů pak vycházejí traumatizované postavy, které skončí na hlavním nádraží na drogách a živí se prostitucí. Nemají žádnou sebeúctu a mají pocit, že je nikdo nechce. Kdyby se jim někdo věnoval, myslet si to nemusí," vysvětluje Chábová.

Při výjezdech do dětských domovů se nezřídka setkává s řediteli, kteří si rizika současného nastavení dobře uvědomují. Na psychologa jim ale chybí peníze. Často se obracejí na sponzory či nadace, protože u zřizovatelů nepochodili.

Chábová by ráda dostupnější psychologickou péči viděla v chystané novele zákona o ústavní péči. Stejně jako větší podporu mladých, kteří dětské domovy opouštějí. Ministerstvo školství by přítomnost psychologa v každém domově považovalo za přínos. Jak to zařídit, ale úřad nenastínil. "Podporujeme personální zabezpečení dětských domovů specialisty a usilujeme o vytvoření podmínek pro jejich pracovní pozice," uvedla mluvčí Jarmila Balážová.


Celý text naleznete zde