Ústecko a Karlovarsko trápí nízká vzdělanost, dodávají lidi do montoven

Podle Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK Karlovarský kraj záměrně nepodporuje zvýšení vzdělanosti ve svém regionu. „V poslední době proslul bojem za možnost stanovit vysokou hranici úspěšnosti v přijímací zkoušce opravňující ke vstupu do maturitního oboru. Cílem tohoto opatření bylo eliminovat podíl žáků vstupujících do maturitních oborů a vyjít vstříc zaměstnavatelům v jejich poptávce po absolventech nematuritního studia,“ popisuje v reportáži Hospodářských novin a dodává, že by toto opatření jistě vedlo k odlivu žáků toužících po vzdělání.

Plzeňský kraj se připravuje na dobu, až zavřou montovny. Základem mají být kurzy pro nekvalifikované

V Plzeňském kraji přibývá mladých bez vzdělání. Stále více dětí totiž po základní škole míří do zaměstnání. Důvodem je nabídka firem, které tím řeší nedostatek pracovních sil. Za velký problém to považují odborníci na zaměstnanost a vzdělávání v Plzeňském kraji. Uvedli to v úterý v plzeňské Techmanii na konferenci s názvem Kam míří trh práce. Řešením podle nich je přesvědčit mladé, že vzdělání je nutnost. Chtějí také finančně motivovat střední školy, aby nabízely vhodné kurzy. Reportáž přináší MF DNES.

Julie Hrstková: Matematika sotva na průměru, čtenářská gramotnost ani tam. Proč z Česka odtékají dividendy a co s tím?

„Existuje jen jediná šance, jak zastavit odliv dividend ze země. A tou je znalostní ekonomika (příznakem znalostí ovšem není zrovna schopnost ovládat chytrý telefon, chtělo by se v této souvislosti podotknout). Vývoz zisků z České republiky odpovídá spíš než vyspělým zemím těm rozvojovým, které mají k ekonomice postavené na znalostech a vysoké kvalifikaci pracovní síly hodně daleko,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Michal Čakrt: Chvála zdejších „montoven“

"Jakkoliv je ošidné inteligenci definovat, v našem evropském prostoru jsou to – velmi zhruba řečeno – rozumové schopnosti na úrovni učebního oboru s maturitou. Vpravo od středu (Gaussovy křivky) se nacházejí lidé inteligentní nadprůměrně, úplně na pravém kraji pak osoby s výjimečnými vlastnostmi a předpoklady. Ne každý má od přírody na to, aby byl kardiochirurg, IT specialistka, projektant mostních konstrukcí, astronomka, biochemik, religionista, finanční analytička, houslový virtuos či investiční bankéř. Dobrá ekonomika i dobrá politika musí být schopny nabídnout smyslu plné zaměstnání a slušný výdělek i té části populace, jíž škola příliš nešla a která po vyšším vzdělání nijak neprahne, avšak není líná, má šikovné ruce a svůj „selský“ rozum,“ píše Michal Čakrt v příloze Orientace Lidových novin. Polemizuje s textem Jana Šterna "...jinak zůstaneme zemí montoven".