Robert Plaga: Zaručuji učitelům průměrný plat 45 tisíc. Chci se dobrat obecně přijímané definice státní maturity.

„Za sebe mohu zaručit učitelům přidání od ledna a pokračování v nastartované strategii tak, aby se v roce 2021 dosáhlo průměrného platu 45 tisíc korun. Pojďme klidně, ale o to vytrvaleji, k této cílové hodnotě,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník.cz.

Robert Plaga (msmt.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

V pondělí jste obdržel dopis školských asociací, v němž vás zástupci učitelů vyzývají, abyste prosadil zvýšení jejich platů o 15 procent a u nepedagogů o deset už od září, nikoli až od ledna příštího roku. Hovoří o zklamání a vylidňování sboroven. Proč to zdržení?

Ten otevřený dopis mě mrzí. Ne proto, že bych učitelům nechtěl přidávat, vždyť jejich platy citelně rostou už druhým rokem. Konzistentně ale tvrdím, že systémové změny se vždy dělají k 1. lednu v souvislosti s rozpočtem. Loni se přidávalo v listopadu a k pedagogům se ty peníze dostávaly poměrně komplikovaně, což je zbytečné. Pro mě je proto daleko důležitější, než zvýšit platy teď od září, mít jistotu, že porostou o dohodnutou částku v lednu 2019, 2020 a 2021... Navíc požadavek na tento termín je technicky neproveditelný, což asociace musejí vědět….

Pohříchu český stát dlouhodobě neumí říct, jaké výstupy očekává. Nejtypičtější příklad jsou státní maturity, o jejichž podobě se vede nepřetržitá debata sedm let, nepočítám-li desetileté spory před jejím zavedením... Je tedy vaší ambicí v tomto volebním období jednoznačně definovat, co od státní maturity chceme?

Musí být. Rád bych se dobral obecně přijímané definice.

Vy v tom máte jasno?

Lhal bych, kdybych řekl, že ano... Pojďme se bavit o tom, co současná podoba maturity v systému měla dělat, co dělá a zda zaručuje aspoň elementární úroveň znalostí či brání získávání maturitního vysvědčení zadarmo. Musíme si ovšem na rovinu říct, co od státní maturitní zkoušky očekáváme. Například záruku, že na ne zcela kvalitní střední škole žáci neuspějí a nedostanou to jen na obličej á la střední Plzeň. To by byl legitimní požadavek, ale nejprve je nutné definovat, že právě to od maturity chceme. Dále si řekněme, že požadujeme nějakou minimální a srovnatelnou úroveň znalostí po celé republice. Pak si budeme moci odškrtnout, že úspěšný maturant má otestováno, že zvládl požadované penzum z češtiny, matematiky a cizího jazyka a může postoupit do školní části maturity. Samozřejmě poté nastoupí debata o efektivitě poměru cena/výkon a jestli státní maturitu za daných okolností v systému vůbec chceme.

A chceme?

Jestli si přejeme nějakou srovnatelnost a hodláme zamezit tomu, aby se středoškolské vzdělání získávalo levou zadní, tak ano. Za sebe se chci spíš bavit o podobě maturity. A jako příklad uvádím slohovou práci z češtiny. Tam jsem nastaven vůči současnému pojetí kriticky. Slohové práce se skenují a odesílají proškoleným hodnotitelům, což má zajistit standardizované hodnocení psaného textu. Osobně v tom přínos nevidím. Právě sloh by podle mě měl odrážet osobnost studenta a jeho čtyři roky strávené na střední škole, nikoli jeho kondici v den D a hodinu H.

Navíc to také sděluje středoškolským učitelům češtiny, že nejsou dostatečně kompetentní k tomu, aby co možná nejobjektivněji zhodnotili výkon svého žáka.

Za sebe jsem dokonce schopen usínat s tím, že paní češtinářka svému žákovi v hodnocení pomohla o půl či celý stupeň, protože zná jeho výkony po celé čtyři roky a viděla, že při písemce mu to nesedlo. Pocitově si tedy myslím, že zrovna v této oblasti je ingerence státu zbytečná, respektive její přínos je mizivý, ba možná záporný.


Celý rozhovor naleznete zde