Několik průzkumů se letos na začátku školního roku shodlo, že pouze za školní pomůcky zaplatí rodina žáka základní školy na začátku školního roku průměrně tři až čtyři tisíce. Když se rodičů v rámci průzkumu ptali na to, co je stojí nejvíce, hned po oblečení a aktovce rodiče uváděli právě učebnice. Na první pohled je to paradox. České děti, které si na základní škole plní základní školní docházku, mají ze zákona nárok na základní školní pomůcky zdarma. Reportáž přináší MF DNES.
To dobře fungovalo u učebnic, z nichž se učili rodiče dnešních dětí. Moderní učebnice počítají s tím, že si z nich dítě nebude jen předčítat, ale bude s nimi pracovat. Že do nich bude psát, kreslit, škrtat, procvičovat, co se ve škole naučilo... I to je důvod, proč například rakouská vláda hradí kompletní sadu učebnic pro každého školáka. České školy však na to, aby takové učebnice každý rok kupovaly, peníze nedostávají.
Školy to řeší různě.… Jinde mají nakoupené „putovní“ pracovní sešity. Ty zapůjčují dětem ze sociálně slabých rodin, které na pořízení nových nemají. Musí s nimi zacházet tak, aby je mohly na konci školního roku vrátit použitelné pro dalšího žáka. Což pro řadu z nich znamená spoustu gumování.
Je to spíš pomoc v nouzi, rozdíl mezi půjčeným a zbrusu novým sešitem, do kterého si píše spolužák, je vidět ihned. „Pokud chceme mluvit o inkluzivním vzdělávání, ideální to není, jsou na první pohled stigmatizováni,“ říká Zatloukal ze školní inspekce.
Další možností je odpovídající listy z pracovních sešitů pro děti, které je nemají, okopírovat. Učitelé to tak dělají běžně… Školy, které řeší chybějící pracovní sešity tím, že cvičení z nich podle potřeby okopírují, sice vyhoví principu bezplatného školství, ale dostanou se do sporu pro změnu s autorským zákonem.
Celý text naleznete v MF DNES
.png)
0 komentářů:
Okomentovat