Za malý vztah mladých k vlastenectví mohou rodiče a škola, říká Václav Marhoul

sobota 15. září 2018 ·

Václav Marhoul má také hodnost majora aktivních záloh a problematika obrany a válečných konfliktů se ho dotýká nejen jako filmaře. „Často se setkávám s tím, že se mě lidé ptají, co si myslím o malých ambicích mladé generace k vlastenectví. A říkávám jim: Co jim to vlastně vytýkáte? Mladým lidem nemůžete vytknout vůbec nic. Můžete vytknout jejich rodičům a můžete vytknout škole,“ vysvětluje svůj názor v pořadu Osobnost Plus.


Václav Marhoul (repro ČT)
„Například když bylo výročí okupace, tak podle nějakého výzkumu snad třetina mladých nevěděla, že vůbec nějaká proběhla. Ale spíš než důsledek mě zajímá příčina. A ta je velmi nemilá, velmi smutná. Protože z vlastní zkušenosti otce čtyř dětí vidím, jak se učí ve škole dějepis. A asi také rodiče, kteří žijí nějakou novou myčkou nebo pračkou, ...od těch se děti v rodině taky nic moc nedozví.“



Celý text a celý pořad ke stažení naleznete zde

8 komentářů:

Ivo Mádr řekl(a)...
15. září 2018 v 16:41  

Jak si Václav Marhoul představuje výuku dějepisu? Nechci mu něco podsouvat, ale zřejmě má na mysli hlavně období po roce 1989. A právě dějepis musí počkat na zhodnocení tohoto období odbornou veřejností a v mnoha ohledech i právníky. Historii nelze ohýbat jak se nám to právě hodí.

poste.restante řekl(a)...
15. září 2018 v 18:42  

Za malý vztah k vlastenectví mohou filmaři minimálně stejnou měrou.

Proč nejsou schopni natočit další filmy jako byl třeba Tmavomodrý svět, nebo právě Marhoulův Tobruk? Který ale, popravdě, příliš patriotické vyznění nemá.
Proč se vyžívají v sebemrskačství, typu Habermanův mlýn, ale o okupaci v roce 1968 musí natočit film Polák a to ještě spíše komedii - Operace Dunaj?

Copak pan režisér nechápe, že pocit vlastenectví, tedy sounáležitosti se svým národem a hrdosti na skutky jeho občanů se vytvářejí mnohem více vyprávěním příběhů, se kterými se mladý člověk může ztotožnit, nežli výukou ve školní lavici?
To se na FAMU neučli, jaký dopad měl na americké chlapce třeba Rambo 2 a 3, nebo Top Gun?
Ne každý učitel je jako Igor Hnízdo, který tklivým podáním dokázal rozplakat malé rošťáky příběhem o upálení Jana Husa.
Ale stačí shlédnout skvělého Zdeňka Štěpánka jako Jana Žižku a hned se člověk může cítit hrdý na to, jak Češi dokázali napráskat několika křížovým výpravám.

E.Kocourek řekl(a)...
15. září 2018 v 20:29  

Ad PR: Souhlas Štěpánek, Jan Žižka, Rambo. Nezdá se mi, že by Tmavomodrý svět mohl na mládež působit podobně - chybí mi tam nějaké (nadějné) východisko. ////

Obával bych se, že sebemrskačství má podporu z (některých) politických kruhů a zcela určitě ze strany neziskových politických aktivistů. Nefandí oni spíš těm křížovým výpravám? ////

Ad Ivo Mádr: Kterak dějepisu pomůže čekání? Společnost je v nazírání období po 89 nesmiřitelně rozdělena, a odborná veřejnost rozdělená není? A vy očekáváte, že toto nesmiřitelné rozdělení časem pomine? Já ne. ////

Že historii nelze ohýbat jak se nám to právě hodí? Takový Orwell soudí, že ano. Who controls the present, controls the past. Souhlasím s Orwellem, a domnívám se, že takové ohýbání by mohlo být prospěšné. Rambo 2 přece není přesný popis dějin. ////

poste.restante řekl(a)...
15. září 2018 v 22:48  

E. Kocourek
Ten Tmavomodrý svět jsem si nevymyslel. Narážím na ohlas mezi žáky, který jsem zjistil.
Tak trochu si to vysvětluju tím, že se dnešním mladým tak zoufale nedostává NAŠICH domácích hrdinů, zpracovaných pro ně přijatelným, modernějším způsobem, že berou i ty letce RAF.
Přece jen, i ten Žižka, i když je skvělý, tak je tak trochu poplatný době a z pohledu dnešní mládeže je trochu moc patetický. To už i ten Leonidás z 300: Bitva u Thermopyl, jakkoliv je komiksový a stejně patetický, je pro ně "těžký borec".
Amíci z Hollywoodu to zkrátka umějí dobře. Vemte si třeba jen Mela Gibsona v Patriotovi. Vždyť oni umí udělat hrdinu i z Forresta Gumpa.

Že historii nelze ohýbat jak se nám to právě hodí? Takový Orwell soudí, že ano.
Toho Ramba rád používám jako příklad, protože ho všichni puberťáci viděli. A já jim pak říkám: "Pamatujete si toho klučinu, co pomáhal Rambovi v trojce bojovat proti hnusným ruským okupantům? Tak on a jeho syn teď ostřelují základny hrdinných amerických chlapců, kteří do Afghánistánu přinesli svobodu."
Holt i ty příběhy a způsob jejich vyprávění se v čase mění.
:-)

E.Kocourek řekl(a)...
16. září 2018 v 6:39  

To máte hlubokou pravdu, PR - dnešním mladým se zoufale nedostává NAŠICH domácích hrdinů, zpracovaných pro ně přijatelným způsobem. ////

Čím to? Nemohou za to náhodou politici, kteří se vcítili do role mezinárodních otloukánků a bezvýznamné drobotiny? Za Přemysla Otakara II a za Václava III (a samozřejmě za Jana a Karla Lux.) bylo Česko přední evropská velmoc - mělo by smysl natáčet dnes ("na běžícím pásu") filmy z té doby? (Technické prostředky jsou dnes k dispozici.) Miláno, zlatá bula, Kresčak. "Slasti otce vlasti" - remake ve stylu velkofilmu! Ale aby si tvůrci nepřipadali směšní, když politici se na tu roli evidentně necítí. ////

Z ostatních období ještě třeba bitva na Lechu a legie v Rusku. Hrdiny máme, jenom je využít! ////

Ivo Mádr řekl(a)...
16. září 2018 v 12:57  

"Kterak dějepisu pomůže čekání?"

Jednoduše, aby současný výklad nebyl tendenční. Třeba k takové Velké privatizaci se musí vyjádřit nezávislí ekonomové, právníci, sociologové,..Tedy převážně lidé, kteří nebyli přímo s tímto obdobím spojeni a vidí věci s odstupem. A takových příkladů jsme samozřejmě zažili více. Teprve v této etapě vývoje společnosti je možné vytvořit kvalitní osnovy v RVP a kvalitní učebnice. A pak bude pan Marhoul dozajista spokojen.

E.Kocourek řekl(a)...
16. září 2018 v 14:41  

Mně to jednoduché nepřipadá, pane Mádr. Dnešní společnost je polarizovaná, a člověk nemusí být spojen s obdobím privatizace, aby privatizační problematiku viděl ze SVÉHO úhlu. V polarizované společnosti není žádný ekonom nezávislý - každý stojí na některé straně. Nebo vy tvrdíte, že nějaký nezávislý dnes existuje? Nebo že za iks let bude? ////

Dám příklad: existují dnes nezávislí odborníci na husitské války? ////

Ivo Mádr řekl(a)...
16. září 2018 v 19:34  

E.Kocourek

Asi to vidíte moc pesimisticky. Stačí jen pohlédnout na Hilsneriádu a osobu T.G. Masaryka. Téměř jedno desetiletí to byl nenáviděný člověk. Společnost ho ignorovala a historici té doby o něm pěkně nepsali. Po roce 1918 pak hrdina a zakladatel státu. Proto se domnívám, že patřičný časový odstup není špatný.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.