Jsme na cestě ke vzdělávací katastrofě, varuje liberecký náměstek

Už toho má dost. Takto jednoduše by se dal shrnout postoj libereckého náměstka pro školství Ivana Langra, který už řadu měsíců poukazuje na možné negativní dopady distanční výuky. „Už mě ten vládní chaos nebaví. Je to cesta k postupnému úpadku,“ říká o současné situaci, kdy většina dětí namísto v lavicích ve škole tráví dopoledne před monitory počítačů. Rozhovor přináší MF DNES. 

Dětský psycholog: Počítač je těžký konkurent, ale rodič se nesmí bát dítěti organizovat život

Pro to, aby u dětí nevznikla závislost na počítačích, je podle dětského psychologa Václava Mertina klíčová zejména role rodičů, kteří musí zasáhnout. Alternativy k počítačům existují i v době pandemie, kdy je řada věcí omezená. „Počítač a hry jsou těžký konkurent, ale rodič se taky neptá, když má dítě naučit základním hygienickým návykům. Občas musí ukázat autoritu a jsem přesvědčen, že to platí i zde. Neměli bychom se bát dítěti ten život organizovat, do určitého věku velmi silně,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas. 

Pandemie pohnula se školstvím, žáci ale mají deprese. I to je zpráva konference PREF

Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Přehled témat a videí z konference nabízí online deník Aktuálně. 

Tematická zpráva ČŠI: Hodnocení úspěšných strategií základních škol vzdělávajících znevýhodněné žáky

„Práce ve školách, které se ve zvýšené míře potýkají s problematikou sociálně znevýhodněných žáků či přímo sociálního vyloučení, klade vysoké nároky na vedení škol i učitelský sbor. V navštívených školách byly zaznamenány v řadě oblastí vyšší kvalita a pracovní nasazení ředitelů škol a současně v pedagogickém sboru v rámci ČR nadprůměrná úroveň aktivit profesního rozvoje, otevřenosti vůči inovacím, spolupráce mezi učiteli a kvality vztahů,“ píšou autoři tematické zprávy ČŠI Hodnocení úspěšných strategií základních škol vzdělávajících znevýhodněné žáky. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.

První stupeň je komunitní místo, dětem spolužáci i učitelé chybí. Někomu ale práce doma vyhovuje

Do budoucna může mít uzavření škol kladný i negativní dopad jednoduše proto, že je každý člověk jiný. Děti jsou podle psycholožky Jitky Jeklové v podobné situaci, jako někteří rodiče. I ti zůstávají doma na home office. „Někomu to vyhovuje, jinému ne. Hledat, jestli to budou negativa nebo pozitiva, je těžké, protože to bude pravděpodobně obojí,“ shrnuje Jeklová v reportáži iDNES. 

Michal Komárek: Je vůbec zavření škol problém? Nepotřebujeme nový model školství?

„Od začátku tu bouřlivou „pandemickou“ diskusi provází nadšení modernistů, podle kterých učitelé mnohem rychleji než dřív zvládají online výuku a české školství se konečně digitalizuje. Zároveň ale praktici zdůrazňují, že online výuka je na nic, protože nemůže nahradit živý kontakt učitele a žáků. A navíc – řada dětí se online v podstatě neučí, takže rozdíly mezi dětmi se zvětšují,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus. 

Školy nejsou restaurace. Uzavření má dlouhodobé dopady, varují experti

V porovnání s restauracemi jsou totiž při uzavírání škol dopady dlouhodobé. V ekonomii je několik výzkumů, které potvrzují, že i několikatýdenní či měsíční absence rozevírá nůžky mezi žáky z vyšších a nižších sociálních sfér. Někteří rodiče pomáhají, jiní ne. Pokud nebudou pomáhat měsíce, je to problém a dopady jsou vidět desítky let do budoucnosti na kariérách a pracovních trzích. Reportáž přináší iDNES. 

Radka Hrdinová: Škola na dálku po pandemii

„Výuka na dálku má svá pro i proti. Mezi nejčastěji zmiňované plusy patří zdokonalení učitelů i žáků v IT dovednostech, možnost individuálního rozvržení času na učení nebo rozvoj schopnosti samostudia a samořízení. Naopak nevýhodou mohou být rozdílné podmínky ke studiu, nedostatek sociálního kontaktu nebo slabá motivace a disciplína některých žáků,“ píše Radka Hrdinová pro Lidové noviny. 

Lukáš Zádrapa: Rozvrat vzdělávání a jásot technokratů

„Od jarního zavření škol a jejich přechodu na digitální výuku pravidelně zaplavují sdělovací prostředky nadšené články o tom, jak se naše školství konečně modernizuje. Poslední čtyři digitalizační pětiletky pokulhávaly, ale nyní máme jedinečnou příležitost s plněním plánu pohnout. Je pozoruhodné, že takto nadšeně jásají vybraní jedinci, kteří se ostentativně vymezují vůči zatuchlosti škol, učitelů a rodičů. Jinými slovy, zdá se, že i jim je zřejmé, že většina ostatních zas až tak rozjařená není. A z vlastní zkušenosti bych to potvrdil, protože jsem zatím nepotkal nikoho, kdo by tyto „velké skoky vpřed“ vítal s mávátky,“ píše vysokoškolský učitel Lukáš Zádrapa na svém blogu.

Barbora Čermáková: Dopady uzavření škol na rodiny

„Začátkem letošního roku zasáhla epidemie onemocnění COVID-19 Evropu a v rámci ochrany veřejného zdraví dovedla lokální autority k uzavření škol. S cílem reflektovat dopady tohoto opatření vznikla analýza z britské University College London ve formě systémově orientovaného logického modelu. V EDUinu jsme se později rozhodli model i doprovodný text přeložit a zasadit do českého kontextu. Tento blog dodatečně nabízí detailní vhled do problematiky popsané modelem a uvedené do českého prostředí. První ze série článků se věnuje dopadům uzavření škol na socio-ekonomický stav rodin,“ píše studentka UCL Barbora Čermáková na blogu EDUin.

Generální tajemník OSN: Dlouhodobé uzavření škol může způsobit generační katastrofu

Dlouhodobé uzavření škol kvůli pandemii covidu-19 může způsobit generační katastrofu, a bezpečný návrat dětí do školních lavic proto musí být nejvyšší prioritou. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres v krátkém videoprohlášení zveřejněném světovou organizací. Zároveň vyzval k novému přístupu ke vzdělávání v rámci kampaně Zachraňme naši budoucnost.

„Nestůjte dítěti za zadkem,“ radí psycholog. Jak sebe i děti připravit na návrat do škol?

Některé děti se do školy vrátí po dlouhých pěti měsících. „Myslím, že je není třeba nijak speciálně připravovat, i obyčejné dva měsíce prázdnin děti vyvedou z míry. Letos bude navíc výhoda, že se řada dětí bude do školy víc těšit, na kamarády i na paní učitelku,“ uvažuje dětský psycholog Václav Mertin v Ranním interview Radiožurnálu.

Václav Mertin: On-line škola děti žít mezi lidmi nenaučí

„Na případnou budoucí karanténu již máme jakýsi vyzkoušený mustr. Nemohli bychom tedy získané poznatky využít mnohem víc i v dobách normálních, nekaranténních, a jaksi více přecházet na distanční vyučování?... Z hlediska rozvoje dítěte pokládám uplatnění této varianty v širším měřítku za zcela nevhodné. Jak to tak bývá, opojení některých a leckdy skutečně úspěšných nadšenců do nových technologií jim totiž brání vnímat vzdělávání dítěte v širších souvislostech,“ píše psycholog Václav Mertin pro Hospodářské noviny.

Michal Kaderka: Internet nemůže být tabu. Škola se po krizi musí změnit

„Bohužel české školy jdou příliš často opačným směrem. Fakticky se snaží připravovat děti na situaci, v níž nebudou mít internet na dosah. Přitom jedinou takovou situací je dnes v jejich životě jejich škola. Reálný svět už nikoli,“ komentuje Michal Kaderka pro Seznam Zprávy.

Co nám odhalil jedinečný „experiment“ se vzděláváním na dálku a jak to může změnit české děti

„Přišli jsme na to, že učíme spoustu blbostí, které ty děti nepotřebují, takže jsme obsah zredukovali a myslím, že to bude prospěšné i do budoucna, protože spousta z nás už ty blbosti nebude učit ani příští rok,“ říká šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v reportáži týdeníku Respekt.

Návrat do školy s jinými spolužáky a jinou paní učitelkou může být pro děti spíš frustrace, říká psycholožka.

Koronavirus uzavřel školy i školky a velmi tak proměnil životy dětí. Mnohé se ocitly v sociální izolaci a na dlouhé týdny ztratily kontakt se svými vrstevníky. Co to udělalo s jejich vývojem? „Děti se formou hry a prostřednictvím kamarádství učí, jak s druhým vycházet, jak se pohádat, jak si vyjasnit věci. Tohle když se dítě na několik měsíců učit přestane, patrně se to nějak projeví,“ říká psycholožka Pavla Koucká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Nerovnosti ve vzdělávání přetrvávají. Není vůle to změnit, shodují se odborníci

V českém školství přetrvává pohled, že je děti nutné co nejdříve rozdělit na dobré a špatné a každé skupině se věnovat zvlášť. Právě proto ale v Česku nemají děti stejnou šanci na vzdělání a koronakrize to jen potvrdila. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Tisíce dětí se nyní nevzdělávají a školy je neshánějí. Učitelé si asi nepředstaví, jak na tom rodiny jsou, říká terénní pracovnice

V Česku je téměř deset tisíc dětí, které se během koronakrize nijak nevzdělávají, nejčastěji proto, že nemají potřebné vybavení. Často to jsou přitom právě ty děti, které by podporu učitele nebo asistenta nejvíce potřebovaly. Zatímco v Německu dostane každý žák, který nemá dostatečné vybavení, 150 eur na pořízení techniky, v Česku žádná systematická podpora neexistuje a terénní pracovníci se setkávají s neochotou učitelů dětem vycházet vstříc. „Učitelé si asi nepředstaví, jak na tom různé rodiny jsou, někam nosím i čisté papíry nebo ořezávátko,“ říká terénní pracovnice Vlasta Spilková v reportáži magazín Rodiče vítáni.

Tematická zpráva ČŠI: Vzdělávání na dálku. (Se zhruba 9 500 žáky se školám nepodařilo navázat komunikaci.)

„Bez on-line komunikace se školou bylo jen 11 % žáků neúplných základních škol a 16 % žáků úplných základních škol. V případě středních škol byly větší problémy zaznamenány v oborech vzdělání ukončených závěrečnou zkouškou, u nichž se on-line komunikaci nedařilo navázat s více než pětinou žáků. Pozitivní je, že i většinu žáků bez on-line komunikace se školám daří do vzdělávání na dálku zapojit. I přesto však zůstává zhruba 9.500 žáků základních a středních škol, s nimiž se komunikaci nedařilo navázat žádným způsobem, a jde tedy o žáky, jejichž vzdělávání není v době zákazu fyzické přítomnosti žáků ve vzdělávání ze strany školy žádným způsobem realizováno,“ píšou autoři tematické zprávy ČŠI Vzdělávání na dálku na základních a středních školách. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.

Žáci off-line. Na některé během koronavirové výuky přes internet školy zapomněly

Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje. Reportáž přináší online deník Aktuálně.