Předčasné odchody ze školy přispívají k reprodukci chudoby. A stát přijdou až na miliardy korun

Výzkumná zpráva nazvaná „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce" odhalila, že skončí-li dvě třetiny z 1500 žáků ze sociálně vyloučených lokalit v populačním ročníku jen se základním vzděláním, veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o 1,78 mld. Kč.

Přestože Česká republika ještě stále se svým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání nedosahuje evropského průměru, počet žáků s nedokončeným vzděláním v posledních letech rychle roste. Mezi nejvíce postižené regiony patří kraje Karlovarský a Ústecký, kde vzdělání nedokončí 14,5 % žáků. Situace je vážná zejména v sociálně vyloučených lokalitách, kde odchází ze vzdělávání předčasně téměř dvě třetiny žáků.

„Tyto předčasné odchody významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení. Jednotlivec se základním vzděláním má v průměru o třetinu nižší celoživotní příjmy oproti jednotlivci se středním vzděláním bez maturity a zároveň se potýká s trojnásobným rizikem nezaměstnanosti. Absence příjmů se promítá také do zvýšeného rizika předlužení a exekucí," uvádí k tomu ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák.

Lidé se základním vzděláním budou s vyšší pravděpodobností čerpat dávky státní sociální pomoci a zároveň díky nižším příjmům budou odvádět nižší částky daně z příjmů a sociálního pojištění. Veřejné rozpočty tak dle výpočtu Agentury přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč u jednotlivce se základním vzděláním ve srovnání s absolventem učebního oboru bez maturity.

Existuje řešení? „Z našeho pohledu je velmi nutné více zapojovat výchovné poradce, kariérní poradce i školní psychology a s dětmi pracovat od počátku povinné školní docházky i při přestupu na střední školy. Důležitá je také užší spolupráce škol, úřadů práce, pedagogicko-psychologických poraden a terénních sociálních pracovníků. Máme již dostatek dobrých zkušeností, které můžeme rozvíjet a šířit. Klíčová je spolupráce všech aktérů a vhodně zacílené a dostatečné finanční prostředky," uzavírá ředitel David Beňák.

Shrnutí výsledků výzkumu

Předkládaná zpráva představuje odhady finančních důsledků předčasného odchodu ze vzdělávání nejprve na celoživotní příjmy jednotlivce, následně na úrovni (některých) předpokládaných příjmů a výdajů státu vůči tomuto jednotlivci a konečně také na agregátní úrovni, kdy se zabývá potenciálním přínosy změny vzdělanostní struktury v sociálně vyloučených lokalitách.

Model vychází z aktuálních rozdílů v pracovním uplatnění podle dosaženého vzdělání (specifické míry nezaměstnanosti, výše příjmů oproti průměru národního hospodářství), nastavení daňového a dávkového systému a dlouhodobého výhledu vývoje mezd do roku 2067, kdy lze předpokládat konec ekonomické aktivity současné generace přecházející ze základní na střední školy. Jedná se o pasivní prognózu, která prolonguje stávající trendy do budoucnosti a upozorňuje na budoucí náklady vznikající v důsledku aktuálních rozhodnutí. Z důvodu zanedbání nepřímých benefitů dosažení vyššího vzdělání (vyšší produktivita a ziskovost firem, zlepšení životního stylu a zdravotního stavu apod.) model představuje konzervativní odhad ztrát veřejných rozpočtů v důsledku předčasných odchodů.

Dosažení alespoň středního vzdělání bez maturity znamená oproti základnímu vzdělání zvýšení průměrných celoživotních pracovních příjmů jednotlivce o více než třetinu (8 mil. Kč). Důvodem je především pokles rizika nezaměstnanosti o více než dvě třetiny (z více než 24 % na 7,2 %). Úspěšné dokončení střední školy s maturitou znamená zvýšení příjmů o více než 60 % (17 mil. Kč) oproti získání pouze základního vzdělání. Zvýšení o zhruba 9 mil. Kč oproti dokončenému střednímu vzdělání bez maturity je dáno především zvýšením mzdy ze 76 % na 99 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

V absolutním vyjádření jsou ještě vyšší finanční dopady na veřejné rozpočty (daň z příjmu fyzických osob, odvody na sociální a zdravotní pojištění a náklady spojené s nezaměstnaností). V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 mil. Kč.

Ze vzdělávání odchází předčasně zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit (SVL). Systémová opatření na zabránění předčasným odchodům by při počtu 1500 žáků ze SVL v jednom populačním ročník znamenala pro veřejné rozpočty možné zlepšení bilance do roku 2067 v rozmezí 1,78 mld. Kč v nízké variantě (snížení předčasných odchodů o 10 %) až po 16,5 mld. Kč ve vysoké variantě, která počítá se srovnáním dosaženého vzdělání žáků ze SVL s aktuálním celostátním průměrem.


Tiskovou zprávu Agentury pro sociální začleňování naleznete zde
Zprávu z výzkumu naleznete zde