Výdaje na vzdělání v České republice v posledních letech vzrostly, přesto stále patří k nejnižším mezi vyspělými zeměmi, které sdružuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V souvislosti s tím mají také učitelé relativně nízké platy ve srovnání s vyučujícími ve většině států OECD i ve srovnání s jinými vysokoškolsky vzdělanými lidmi v rámci České republiky. Vyplývá to ze studie, kterou OECD zveřejnila na svých internetových stránkách. Informují Hospodářské noviny.
V roce 2015 dala Česká republika na vzdělání 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr OECD činil pět procent. Menší podíl investovalo pouze Irsko, Maďarsko a Lucembursko. Na čele statistiky jsou Norsko, Nový Zéland, Británie, Kolumbie a Chile (více než šest procent HDP).
S nízkými výdaji na vzdělání souvisí také relativně malé platy učitelů v České republice, zvlášť pak v porovnání s jinými pracovníky s terciárním vzděláním. Na středních školách mohou čeští učitelé s příslušnou kvalifikací očekávat nástupní roční plat kolem 19 000 dolarů (420 000 korun), který může na vyšších středních školách dosáhnout zhruba 25 000 dolarů (553 000 korun). To je pouhých 60 procent toho, co vydělávají jiní pracovníci s terciárním vzděláním.
Ve 23 zemích EU, které jsou zastoupeny v OECD, mohou učitelé na nižším typu středních škol očekávat průměrně roční plat 54 435 dolarů (1,205 milionu korun) a na vyšším typu středních škol 57 047 dolarů (1,263 milionu korun), čímž se výdělkem prakticky vyrovnají jiným zaměstnancům s terciárním vzděláním, kteří pracují na plný úvazek.
Data OECD týkající se platů jsou ale za rok 2015. V posledních letech ale stát učitelům přidává. Letos si meziročně ve druhém čtvrtletí polepšili o 12,3 procenta. Průměrná měsíční mzda tak činí už 30 177 korun. Mzdy rostly poměrně rychlým tempem i v roce 2017 a 2016.
Celý text naleznete zde
Studii Education at a Glance naleznete zde
.png)
6 komentářů:
dříve se takovýmto článkům říkalo propaganda a dnes poenglicku fakeňufs,rozdíl je v tom že tehdy tomu lidi nevěřili a dnes to žerou a šíří,realita jest taková,že naši učitelé jsou placeni stejně jako ti němečtí a relativně lépe nežli finští,do školství se sype více peněz nežli na západě protože tady se sype všem,a srovnávat hdp to je vskutku komické asi jako hlásíní že hdp itálie a ruska jest srovnatelné,nebo bajka o 2% pro nato
Ve školství jsem se už dobrala nejvyšší mety, ovšem v platu jsem dosud nedosáhla ani na ten nástupní. Jak je to možné? Kdo vyplodil tento článek a vypočítal tam ta hausnumera? Ať počítám jak počítám, ke kýžené roční sumě nastupujícího učitele ne a ne se dopočítat.
Počítejte se mnou: 12 x 33 930 = 407 160,- Kč. Osobní a odměny už dávno neexistují. Kde vzali nástupní plat středoškolského učitele 420 000,- Kč (35000 měsíčně!)? Ráda bych je dostala, než v lednu ze školství odejdu na ÚP.
To je tak, když o datech píší v novinách (a nejen v nich) zoufalci, kteří neznají terminologii a ani se neobtěžují přečíst si metodiku.
Z konceptu "otevřených dat" musíme mít opravdu hrůzu, neboť počet takovýchto zavádějících informací jen poroste ...
Nepředpokládám, že to něco změní, ale uvedu alespoň pár věcí na pravou míru a přidám trochu osvěty:
1. V textu je, že ČR dala 3,8 % HDP na vzdělávání. To se ale týká pouze úrovní ISCED 1-8 (tedy primární až terciární, v ČR zjednodušeně základní až vysoké školy). Nejsou tam započítané výdaje na úroveň ISCED 0 (předškolní vzdělávání, dalších 0,5 % HDP) a výdaje, které nejdou zařadit do žádné úrovně. Celkové výdaje na vzdělávání jsou tedy 4,3-4,4 % HDP.
2. Překlad "lower secondary teachers" a "upper secondary teachers" jako "učitelé na nižším typu, resp. vyšším typu středních škol" je více než zoufalý.
3. Pro "BP": Hausnumera vyplodili kolegové z OECD. Kdyby si ale pisálek z HN přečetl metodiku, tak by zjistil, že platy předávané v národních měnách jsou převedeny na USD pomocí parity kupní síly. Tím pádem by samozřejmě neměly být v článku uváděny ve zpětném přepočtu na CZK bez jakéhokoli komentáře.
Metodika je v Education at a Glance 2018 na str. 375, tabulka s předanými platy v národních měnách je v Annexu 2 na str. 437-440 (tabulky X2.4a a X2.4c).
Roční hrubý nástupní plat středoškolského učitele s minimální kvalifikací máme 270 948 CZK, tedy 22 579 CZK měsíčně.
4. OSVĚTA: Jednotlivé úrovně mezinárodní klasifikace ISCED 2011:
ISCED 0 - Vzdělávání v raném dětství
ISCED 1 - Primární vzdělávání
ISCED 2 - Nižší sekundární vzdělávání
ISCED 3 - Vyšší sekundární vzdělávání
ISCED 4 - Postsekundární neterciární vzdělávání
ISCED 5 - Krátký cyklus terciárního vzdělávání
ISCED 6 - Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň
ISCED 7 - Magisterská nebo jí odpovídající úroveň
ISCED 8 - Doktorská nebo jí odpovídající úroveň
Do klasifikace ISCED se nezařazují školy, ale jednotlivé vzdělávací programy - je tedy časté, že jeden druh školy má vzdělávací programy zařazeny do několika úrovní ISCED, případně je kvůli podmínkám zařazování jeden program "roztrhnut" do více úrovní ISCED (např. program 8leté konzervatoře je zařazen dokonce do třech úrovní ISCED). Zařazení českých vzdělávacích programů do klasifikace ISCED 2011 je k dispozici na stránkách ČSÚ (https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_vzdelani_cz_isced_2011).
Pane Hulíku, máte stará čísla. Nástupní plat středoškolského učitele činí 26 020 CZK. Za těch 22 620 CZK by opravdu do školství už nikdo nový mladý a krásný nenastoupil.
Já stará čísla nemám, záleží na metodice, která je pro EaG 2018 použita ... :)
Tohle počítá kolegyně, takže vysvětlím jen to, co si matně pamatuji.
V publikaci EaG 2018 je stav v roce 2017. Platové tabulky se ale měnily až k 1. 11. 2017 (na oněch 26 020 CZK ve 12. platové třídě a 1. platovém stupni), předtím ty tarify byly nižší. Pak by to mělo být převáženo podle počtu měsíců, ve kterých daný tarif platil.
Navíc, pokud se nepletu, v souladu s metodikou OECD se u nás jako minimální kvalifikace se nebere 12. PT, ale skutečné zařazení do PT pro nově nastoupivší učitele (do 2 let praxe) - ne všichni noví středoškolští učitelé jsou zařazeni do 12. PT. I ty poměry zařazení do jednotlivých PT se pak váží.
Výsledkem je pak těch 22 579 CZK měsíčně.
Hlavně, že jsme měli dva bilióny korun na umělou devalvaci koruny.
Hlavně, že máme na podporu solárních a jiných baronů.
Hlavně, že stamiliardy korun ročně odcházejí ve formě dividend do zahranicí.
Hlavně, že máme anonymní akcie a EU dotace, na kterých si vyvolení přivydělávají.
Hlavně, že máme desítky miliard korun na předražené církevní restituce, které spíš než restitucemi byly a jsou jakýmsi předraženým a nezdaněmým darem církvím.
Atd. atd.
K tomu všemu přeci Česko učitele a vzdělané občany vůbec nepotřebuje.
Okomentovat