Zakladatel Wikipedie: Lidé neví, jak na internetu argumentovat

„Nemyslím si, že hlavním problémem lidí je neznalost. Kdyby problémem byla neznalost, tak si s tím umíme poradit snadno. Někdo něco neví, tak mu ukážu příslušná data, třeba pošlu odkaz na Wikipedii, a už to ví. Co lidem skutečně brání v poznání, to je podle mého iluze vlastní poučenosti. Lidé mají pocit, že věci vědí, mají pocit, že je mají podložené. Lidé mají pocit, že mají dostatečné znalosti a dostatečné pochopení. To je podle mého důležitý zdroj chyb,“ říká v rozhovoru pro iDNES spoluzakladatel Wikipedie Larry Sanger.

Ocenění za inovace ve vzdělávání EDUína 2018 získaly organizace, které reagují na dlouho přehlížené problémy

Mezi vzdělávacími projekty vybírala své favority odborná porota v průběhu slavnostního večera po živých prezentacích finalistů a veřejnost v on-line hlasování. Mezi oceněnými v obou kategoriích dominovala přímá práce na místech a problémech, nad kterými již dlouho zavíráme oči – kvalita života ve vyloučených lokalitách, smysluplnost středoškolského vzdělávání, klimatická změna a výuka informatiky. Všechny oceněné projekty staví na aktivním přístupu, zodpovědnosti a spolupráci.

Ministr: V současné situaci povinné očkování do školky nezrušíme

V současné situaci resort zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) neuvažuje, že by zrušil podmínku očkování dětí pro přijetí do školky. Je kritizovaná, protože v pěti letech věku už neplatí a všechny děti musí být do školky přijaté. Podle Vojtěcha zatím nebude zavedeno ani plošné očkování dospělých proti spalničkám, kterých v Česku přibývá. Řekl to na veřejném jednání k očkování v Senátu. Informuje ČTK.

Učitel konečně bere víc než prodavač Lidlu! Ale uživí se v Česku? Shrnuje Veselovský

Nástupní plat učitele ZŠ a SŠ konečně dohnal nástupní plat pokladního v supermarketu LIDL! Ale české učitelky a učitelé slyší od politiků víc než čtvrtstoletí, jak jsou důležití a klíčoví pro výchovu našich dětí a jak se doslova podílejí na rozvoji demokracie. A že se politici zasadí o to, aby byli dostatečně placeni. Ale dobří učitelé stále odcházejí ze školství pryč, protože se důstojně neuživí. Platy českých kantorů shrnuje Martin Veselovský pro DVTV.

Václav Horáček: Kdyby byla nějaká tabulka prestižních profesí, tak jsme jako učitelé hodně dole

„Někteří rodiče na dítě tlačí už dokonce na národce. Bohužel si děti z toho odnesou jedno: Když nebudu nejlepší, tak to stejně nemá cenu a radši to vzdám. Trochu mi to připomíná tlak některých trenérů, kterým nejde o celkový rozvoj dítěte, ale pouze o výsledky. Na psychiku dětí to působí velmi špatně,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz ředitel malé venkovské školy a bývalý poslanec Václav Horáček.

Sebevražd mladých neubývá. Na duševní nemoci je zaděláno už ve čtrnácti. Odborníci připravují program pro školy

Mladých lidí, kteří si sáhnou na život, v Česku neubývá. Ročně jich takto zemře několik desítek. Odborníci proto chtějí tento trend zvrátit a dětem už ve školách pomoci, jak stres zvládnout. Většina duševních poruch přitom vzniká do 14 let věku. Nová psychosociální výchova, kterou chtějí odborníci do budoucna do školního vyučování včlenit, má teď ambici dětem ukázat, že stres, který na každého někdy působí, se dá zvládnout. Reportáž přináší iDNES.cz.

Česko se dnes zapojí do akce Hodina Země za ochranu klimatu

Česko se dnes mezi 20:30 a 21:30 podesáté zapojí do celosvětové akce Hodina Země za ochranu klimatu. Zhasnutím světel v bytech, ve firmách nebo reflektorů nasvěcujících památky mohou lidé a samosprávy upozornit na to, jak spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí. Letos se v Česku plánuje akce zúčastnit více než 150 měst a obcí. Koordinuje ji Ekologický institut Veronica. Informuje ČTK.

Učitelé v černé: Školství nepohřbíváme, je tu chaos, uvažujeme o stávce, tvrdí Wagner

Chceme školství resuscitovat, je dlouhodobě podfinancované, není to ale jen o platech, to je jen populistická slupka, chybí mladí učitelé, ročně až tři tisíce, absolventi pedagogických fakult odcházejí do soukromého sektoru, jde o budoucnost všech a všichni na to doplatíme, říká Jan Wagner, viceprezident spolku Pedagogická komora v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že je možné, že budou učitelé stávkovat.

Učitelé: Ukážeme výplatní pásky. (Platové tabulky, kterými se chlubí ministerstvo, jsou zkreslené)

Oslavy Dne učitelů zahalila včera černá, protestní barva. Obléklo se do ní několik set kantorů. „Zákonodárci nám stále něco slibují, ale školství je ve špatné kondici,“ říká v reportáži Lidových novin Petra Mazancová, mluvčí včerejší protestní akce Vidíme to černě. Učitele k protestu s názvem Vidíme to černě významně ponouklo i ministerstvo školství svým posledním krokem, když se pochlubilo tabulkou průměrných hrubých platů učitelů.

Ministr Plaga: Poslanci z toho udělali bramboračku, učitelé budou brát 45 tisíc na konci přespříštího roku

Den učitelů si ve čtvrtek několik stovek z nich připomnělo v černém oblečení. Chtěli tak vyjádřit nesouhlas se stavem a hlavně financováním školství. Loni se průměrný plat pedagogů podle ministerstva dostal na 35 tisíc, letos by měl vzrůst na 39 tisíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v Událostech, komentářích ČT slíbil, že růst platů bude pokračovat a na konci roku 2021 dosáhnou průměrně 45 tisíc korun.

Vize, problémy a slabiny českého školství. A protest učitelů

Hlavním hostem pořadu 90´ ČT24 byl předseda školských odborů František Dobšík. Spolu s ním o problémech a vizi českého školství diskutovali ministr školství Robert Plaga, poslanci Martin Baxa a Karel Rais nebo čerstvá vítězka ankety Zlatý Ámos Pavlína Kopáčiková.

Michal Komárek: Den učitelů „v zámku a podzámčí“. Jednoznačně převládla černá...

Vážně netuším, jak si může ministr myslet, že učitelé stojí o to, aby jim ministerstvo ukazovalo směr...
Mnoho učitelů přišlo dnes do škol v černém nebo s černou páskou na ruce. Protestují nejenom proti nízkým platům, ale i proti celkové zanedbanosti školství. Proti tomu, že se stále všude jen mluví o tom, že školství je priorita. Mají pocit, že politici a společnost jako taková na ně dost kašlou… Mezitím na ministerstvu: Předávají se medaile za zásluhy. Korunky za oblíbenost. Vedou se řeči: Že máme skvělé učitele, že jim věříme, že jim chceme dát všemožnou podporu, že s nimi chceme a budeme mluvit…

Nejoblíbenější učitelkou České republiky je Pavlína Kopáčiková

Letošní vítězka ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos Pavlína Kopáčiková učí v základní škole Vacov na Šumavě. Do soutěže ji přihlásili její čtvrťáci. Na královnu českých učitelů ji slavnostně korunoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Ministr vyznamenal medailí 48 vynikajících pedagogů

„Jako ministr školství mohu s klidným svědomím říct, že vám – učitelkám a učitelům – věřím. Chci, aby vám ministerstvo poskytovalo podporu a nikoliv diktovalo, co a jak máte dělat. Také chci, abyste za svou práci byli náležitě ohodnoceni. V posledních pár letech se situace v tomto směru konečně zlepšuje. To je signál, že se věci mění k lepšímu. Mohu vám všem slíbit, že se budu ze všech sil snažit v těchto změnách pokračovat. Chci, aby vám ministerstvo pomohlo nejen ukazovat směr, ale společně s vámi posouvalo úroveň českého školství a vzdělanosti dopředu,“ uvedl ministr Plaga při slavnostním ceremoniálu.

Spolek Pedagogická komora pohrozil stávkovou pohotovostí i stávkou

Ve čtvrtek 28. března 2019 přišla řada pedagogů do práce v černém, aby upozornili veřejnost na problémy českého školství, které politici odmítají řešit, a aby podpořili kolegy na Slovensku.

Pedagogové dnes oslaví Den učitelů soutěží, medailemi i protestem

Pedagogové dnes slaví Den učitelů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) dopoledne u této příležitosti předá vybraným kantorům již tradičně medaile ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou nejvyšším oceněním pedagogické práce. Odpoledne se pak rozhodne o vítězi 26. ročníku soutěže o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Někteří učitelé zřejmě ráno přijdou do školy v černém oblečení na protest proti současnému stavu školství. Informuje ČTK.

Ondřej Neumajer: V Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám.

„Já mám pocit, že v Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám. Tím nemyslím víc prezenčních seminářů, kam učitelé chodí, ale něco na způsob projektu, který tady u nás provozuje Nadace manželů Kellnerových – Pomáháme školám k úspěchu, tedy to, kdy je daná intervence namířena přímo na podporu ve třídě, tam, kde učitel pracuje. Toto může být třeba formou nějakého peer-review, párové výuky, kdy učitelé spolupracují a učí oba dva, dopředu se na tom domlouvají. Může to být mentoring, může to být i uvádějící učitel v tom období, kdy tam přijde nový učitel po fakultě. Ideálně nám tady chybí, kdyby tohle zajišťoval stát a každý učitel mohl tyto formy rozvoje využívat. I když i moderně pojaté jednorázové vzdělávání by neuškodilo a určitě je užitečné,“ říká Ondřej Neumajer v rozhovoru na portálu RVP.cz.

Přijímačky se blíží. Nejdete si pro osudový ortel, říká pedagog Trunda

„Optimální by ovšem bylo, kdyby připravenost ke zkoušce byla výsledkem běžného procesu vzdělávání a ne nějaké krátkodobé intenzivní „nalejvárny“. Pokud žák dosahuje dlouhodobě dobrých vzdělávacích výsledků, není důvod, aby u přijímacích zkoušek neuspěl,“ říká v rozhovoru pro Deník Jiří Trunda, ředitel ZŠ Vratislavova v Praze 2.

Ministr Brabec: Václav Klaus přesvědčil Čechy, že klimatická změna není problém

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítá kritiku, která minulý týden zazněla na protestech studentů. Podle nich politické elity nedělají dost pro odvrácení klimatické katastrofy. Brabec tvrdí, že důležité změny odstartovaly právě za jeho vedení resortu, zatímco začal bojovat s pozůstatky minulosti - přesvědčením, že globální oteplování neexistuje, které podle něj v Češích vyvolal bývalý prezident Václav Klaus. Dodává ale, že záchrana klimatu začíná u každého z nás. Lidé musí přestat nezřízeně nakupovat a například rodiny se musí vzdát více aut. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.

Filip Rožánek: Reforma autorských práv: Souboj rozumu a citu

„Internet nikdo nevypíná ani necenzuruje, fungovat bude dál. Bude navíc trvat až dva roky, než směrnici zapracují do národních zákonů jednotlivé členské státy Evropské unie. Toho bych se obával víc: jakmile tato novela dorazí do české sněmovny, otevře se velký prostor pro nezměrnou kreativitu tuzemských poslanců,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách.

Platy učitelů se rychleji zvyšovat nebudou: Nebývalá hádka poslanců o zvýšení peněz pro učitele skončila výhrou vlády

Vládní a opoziční poslanci se ve středu dopoledne pohádali ohledně zvýšení peněz pro učitele. Opoziční poslanci v úterý večer těsně prosadili usnesení, kterým vládu vyzvali, aby zvýšila peníze učitelům rychleji. Ve středu dopoledne se pokusili koaliční poslanci toto rozhodnutí sněmovny změnit. Po necelých třech hodinách, mnoha emotivních proslovech a několika hlasování se jim to podařilo. Informuje Aktuálně.cz.

Akce Učitelské platformy „Vidíme to černě“

Na Den učitelů, který se tradičně slaví 28.3., vyjdou někteří učitelé do svých tříd v černém, a budou tak protestovat proti neudržitelné situaci ve školství. Nejde jen o celkové podfinancování školství, problémem je i zavádění nesystémových, neověřených a krátkodobých opatření, časté střídání ideologií, nejednotné a chaotické vládní vize.

Den učitelů v černé

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje protestní akce slovenských učitelů – Petici za stažení návrhu nového zákona o pedagogických a odborných zaměstnancích a Den učitelů v černém. Doporučujeme českým učitelům, ředitelům škol i dalším pedagogickým pracovníkům, aby vyjádřili podporu kolegům ze Slovenska a aby zároveň podpořili návrhy spolku Pedagogická komora, které jsou shrnuty v otevřeném dopise politikům za záchranu českého školství. Čeští pedagogové mohou vyjádřit svůj postoj tím, že ve čtvrtek 28.března 2019 přijdou do práce ve smutečním – buď v černém oblečení, nebo s černou páskou.

Kantoři berou průměrně 35 tisíc, cíl je ale daleko

Podle čerstvých statistik ministerstva školství se v uplynulém roce zvedly platy učitelů o 11 procent (o 3457 korun) na průměrných 35 089 korun hrubého. Loňská celorepubliková mzda činila 31 885 korun hrubého měsíčně. Kantoři tak berou 110 procent průměru v zemi. Odbory v souladu s většinou parlamentních stran přitom požadují, aby už příští rok učitelé dosáhli na 130 procent celostátního průměru. Informuje deník Právo.

Ve školách přibývá učitelů, podle ředitelů to ale nestačí. Potíže mají střední školy. Ministerstvo udělalo nový průzkum

Ačkoli v posledních letech celkově přibylo učitelů, podle zástupců ředitelů škol je jich stále nedostatek. Dohromady bylo loni v regionálním školství kolem 158 000 učitelů, tedy asi o 5500 víc než o tři roky dříve. Počet pedagogů stoupl hlavně v mateřských a základních školách, kde ale vzrostlo i množství žáků. Naopak na středních a vyšších odborných školách v uplynulém období pedagogů i dětí ubývalo. Informuje ČTK.

Maturitní zkouška 2013 – 2018: Výsledky dílčích zkoušek z českého jazyka a cizích jazyků

Cermat publikuje údaje o výsledcích dílčích zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka v časové řadě (2013 - 2018) Maturitní zkouška 2013 - 2018 dílčí zkoušky.

Mají školy připravovat na přijímací zkoušky?

Eduin zve čtvrteční Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude věnovat tomu, jakým způsobem ovlivňuje podoba přijímacích zkoušek na střední školy způsob výuky na základních školách. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Co očekáváme v dnešní době od přijímacích zkoušek na vyšší stupeň škol? Jak by měly vypadat přijímací zkoušky, aby odpovídaly cílům vzdělávání? Jak souvisí přijímací zkoušky s motivací k učení a sebehodnotě jednotlivců? Jak přijímací zkoušky ovlivňují to, co a jak se na školách učí? Jakou podporu potřebují děti, aby mohly uspět v přechodu na vyšší stupeň vzdělávání? Jaký vliv mají přijímací zkoušky na rovný přístup ke vzdělání? Potřebujeme, aby byly tyto zkoušky jednotné?

Europoslanci schválili reformu autorského práva na internetu

Poslanci Evropského parlamentu (EP) včera schválili reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit evropské autorské právo digitální éře a kterou kritici označují za cenzuru internetu. Kriticky se k ní staví například i česká strana Piráti i někteří občanští demokraté, podle nichž bude ohrožena svobodu internetu. Strany se proto chtějí pokusit, aby se směrnice do českých zákonů promítla v co nejmírnější podobě. Podle zástupců Unie vydavatelů se může v českém právu směrnice výrazně lišit. Informuje ČTK.

Karel Lippmann: Veřejná žádost obracející se na MŠMT ČR

V dosavadním netransparentním způsobu rozhodování o opatřeních, která významně ovlivňují kvalitu vzdělávání na našich školách, by se už nemělo dále pokračovat. Jinak bude jen opakovaně hrozit nejistota, jak dlouhá bude jejich životnost. Navíc je z diskuze reálně vyloučena značná část učitelské i laické veřejnosti. Proto se obracím na MŠMT ČR s touto žádostí:

„Třídní je otrok papírů“. Co všechno zahrnuje práce třídních a existuje šance, že se dočkají vyšších příplatků za třídnictví?

Že třídnictví není vždy procházka růžovým sadem, potvrzuje v reportáži Lidových novin i učitelka osmiletého gymnázia v Hradci Králové: „Třídní jsem už pátým rokem. Teď vedu primu a dělám to ráda. Mimo jiné i proto, že mám možnost navázat s dětmi bližší vztah, líp je znám. Ale musím přiznat, že kromě časové náročnosti je pro mě těžká hlavně představa, že jsem zejména na akcích mimo školu prakticky stále jednou nohou v kriminále. A to nemám ty úplně nejmenší děti, tam musí být teprve obtížné uhlídat, aby se nikomu nic nestalo.“

Bořivoj Brdička: Démonologie podle Marka Pesceho (Před deseti lety vypadal internet jinak. Dnes začíná připomínat démona.)

Ještě před 10 lety vypadal internet docela jinak. Zdálo se, že se stane místem propojování různých lidí, spolupráce a sdílení… Bohužel jsme spíše svědky toho, jak vliv získávají platformy ovládané algoritmy, které využívají možností strojového učení. Ty se snaží každého uživatele přimět, aby setrvával v jejich prostředí co nejdéle. Předkládají mu, bez ohledu na pravdivost sdělení, to, co se mu líbí a posilují bezmyšlenkovité a bezpracné přijímání mediálních sdělení. Taktéž vedou k individualismu. Vyvolávají snahu sebe sama prezentovat v lepším světle a potřebu být v online světě rozeznatelný a uznávaný.

Zaslouží si Marie Terezie pomník? Gramotnost před Bílou horou byla vyšší, odmítá její přínos pro školství expert

Radnice Prahy 6 chce postavit pomník habsburské královně Marii Terezii. V petici se proti záměru postavily desítky obyvatel této městské části. Podle nich nebyla tato panovnice matkou vlasti, ale cizí utlačovatelkou českého národa. Jaké zásluhy má Marie Terezie na rozkvětu českých zemí? V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali historik Ivo Cerman a překladatel a nordista Zdeněk Zacpal.

V Česku studuje informatiku jen 15 % dívek. Na přírodovědných oborech je jich víc než mužů

Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech činí podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech v průměru 18 %. V České republice tento podíl dosahuje jen 15 %. Nejlépe z celé Evropy jsou na tom v tomto směru Řecko a Bulharsko, kde množství studentek informatiky přesáhlo 30 %. Nejnižší podíl má potom Belgie s pouhými 8 %. Co do počtu ženy naopak převládají ve studiu přírodních věd.

Oldřich Botlík: Maturitní data aneb Augiášův chlév

Maturitní data k osmi ročníkům státní maturity, která lze nalézt na stránce www.novamaturita.cz, jsou značně neúplná. Tím se zdaleka nemyslí jen to, že informace o podzimních termínech bývají popelkou, neboť výsledky jarních prvomaturantů jsou navzájem srovnatelnější. Co je k dispozici v jednom roce, obvykle chybí v jiném. Některá data jsou uschována tak, aby na ně návštěvník stránek nenarazil. Spolehlivé interpretaci delších časových řad – pokud se vůbec dají z dostupných čísel sestavit – brání nedostatek doprovodných informací. Ani informace stejného typu však nejsou stejně strukturovány a jejich pojmenování někdy koliduje s označením míst, kde je lze najít. Uvedený stav znemožňuje vést o státní maturitě kvalitní diskusi.

Inkluze u nás funguje, nelíbí se mi plánované omezení od ministerstva, říká český ředitel roku Jiří Vymětal

"Ředitel není jenom manažer, je to i lídr. Nemůže být proto zavřený v ředitelně a věnovat se papírování na úkor učitelů a žáků. Snažím se mít pořád otevřené dveře, ať za mnou mohou všichni kdykoliv přijít. Ať už něco vyřešit nebo si jenom udělat kávu," říká ředitel olomoucké základní školy Svatoplukova Jiří Vymětal v reportáži Hospodářských novin. Vymětal zvítězil v anketě Ředitel roku.

Zbytečná válka mezi rodiči a učiteli. Inspektoři řeší tisíce stížností

„Rozhodně doporučuji vnímat rodiče jako partnery, jde nám přece o to samé. Pokud škola s rodiči bojuje, nemůže vyhrát a odnáší to hlavně dítě. Nezdravý je i klientský přístup. Škola není autoopravna, a přestože jsou rodiče největší odborníci na své děti, protože je nejlépe znají, vzdělávání víc rozumí učitelé. Partnerství je proto jednoznačně nejlepší cesta,“ říká v reportáži iDNES Zuzana Labudová z obecně prospěšné společnosti Osvětová beseda, která pořádá pro učitele kurzy.

Co studuješ? Ještě nevím. Rektor navrhuje výraznou změnu studia na vysoké škole

Každý třetí student ukončí své studium v prvním ročníku na vysoké škole. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek proto navrhuje změnit vysokoškolský zákon tak, aby si studenti mohli zvolit své zaměření až po úspěšném absolvování prvního ročníku. K nápadu ho inspirovaly nejen univerzity v západních zemích, ale také systém za první republiky. Informuje Aktuálně.cz.

Školy testují, jak zapojit firmy do výuky

„Začínáme. Máme domluvené instruktory i pracoviště, snažíme se, aby se žáci už od prvního ročníku podívali do reálného provozu,“ říká v reportáži MF DNES Tomáš Führer, ředitel Střední elektrotechnické školy Na Jízdárně v Ostravě. Jeho škola se spolu se dvěma dalšími v Moravskoslezském kraji od loňského září zapojila do projektu, který testuje, jak by se daly na středních školách využít prvky takzvaného duálního vzdělávání.

Novou hrou chtějí děti přivést od displejů počítačů zpátky do života

Čím více zážitků, tím více bodů. To je jednoduchý princip nové hry pro školáky s názvem Life is Skill (Život je zkušenost). Vymyslela ji parta kamarádů z Chomutova, zúčastnit se mohou děti z celé republiky. „Chceme je odtrhnout od počítačů a vzbudit v nich zájem o různé mimoškolní aktivity. Škála je velmi pestrá – od sportování přes výlety do přírody a objevování památek až po kulturní akce, a to bez ohledu na vědomosti či fyzickou zdatnost hráčů,“ říká v rozhovoru pro iDNES Petr Káš, jeden ze zakladatelů hry, která není nijak limitována ani počtem hráčů.

Míň chtít, míň mít, pochválili ministři demonstrující středoškoláky

U příležitosti pátečního Světového dne vody představili ministři zemědělství a životního prostředí opatření, která jejich resorty podniknou na lepší hospodaření s vodou v krajině. Na tiskové konferenci vyjádřili také sympatie s nedávnými protesty školáků proti klimatickým změnám. Informuje deník Aktuálně.

Program CinEd vzdělává filmem

Mezinárodní program filmové výchovy CinEd zpřístupňuje evropské filmy dětem a mladým divákům ve věku 6-19 let. Českým partnerem projektu je Asociace českých filmových klubů. CinEd nabízí filmy pro školní projekce, realizované ať již přímo ve školách, v kinech nebo v dalších kulturních institucích. Filmy jsou organizátorům představení nabízeny zdarma, kina a jiné kulturní instituce (knihovny, muzea) mohou programy zpoplatnit jen do výše pokrytí svých provozních nákladů spojených s projekcí.

Kluci za katedrou. Dobrých učitelů je málo, tak si je na této průmyslovce sami vychovávají

„První student tu takto zůstal asi před deseti lety. Nemohl jsme sehnat nikoho na informatiku, přemluvil jsem ho a on zůstal. Vypracoval se na jednoho z nejlepších učitelů,“ říká ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Zhruba před pěti lety se z toho stala běžná praxe. Reportáž přináší MF DNES.

František Berka: Tělesná výchova je u nás zanedbaná jako máloco, děti jsou od pohybu spíš odrazovány

„Podle mě to začíná už v mateřských školkách a v návaznosti na to na prvním stupni ZŠ. Nechápu, proč se to děje, ale vidím, jak se ze škol a školek vytrácejí pohybové prvky, které dřív byly samozřejmé. Ve školkách se už děti neučí udělat kotrmelec, v mnoha školách jsou o přestávkách děti spíše odrazovány od pohybu. Mají hlavně sedět a mlčet. Rodiče, učitelé i ředitelé se asi bojí, že si děti ublíží. Chápu, ale když se nebudou pravidelně a spontánně hýbat, tak se pravděpodobně stane, že až se jednou rozběhnou, tak spadnou a něco si zlomí,“ píše pro magazín Rodiče vítáni František Berka, tělocvikář, ředitel školy a trenér.

Jaroslav Mašek: Třídní učitel 2.0 – díl 2.: texting a kalendář

V minulém dílu jsem ukázal výhody vytvořené třídní skupiny nejen pro třídního učitele a jeho žáky, ale i pro další učitele a zaměstnance školy. Jak jsem v závěru naznačil, skupinovým e-mailem to zdaleka nekončí. Další na řadě je kalendář.

Pětina učitelů zahajuje praxi bez uvádějícího učitele. Může to ovlivnit, zda ve školství zůstanou

Přibližně 80 % začínajících učitelů se může při zahájení praxe spolehnout na pomoc uvádějícího učitele. Začínající učitelé nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy (53,5 %), s vedením školní dokumentace (52,8 %) nebo s hodnocením žáků (40,1 %). Vyplývá to ze šetření, které organizoval tým projektu SYPO a které se uskutečnilo mezi začínajícími a uvádějícími učiteli a řediteli vybraných škol v květnu a červnu 2018. Do šetření se zapojili učitelé či ředitelé ze 727 škol.

Školáků s poruchou chování přibývá, učitelé ani rodiče si s nimi neví rady

Za posledních deset let se se v Česku zdesetinásobil počet dětí trpících například poruchou koncentrace nebo ADHD. Školní poradny tyto zdravotní handicapy, které mohou mít značný vliv na studijní výkony dítěte, řadí mezi vývojové poruchy chování. S takovými žáky si mnohdy nevědí rady učitelé ani rodiče. Reportáž přináší iDNES.

Co ukázal Matematický klokan: nejúspěšnější nebývají jedničkáři. Netypická soutěž odhalí talenty, které učitelům unikají

„Soutěž má dva hlavní cíle. Jedním z nich je popularizace matematiky, a to nejen mezi žáky, ale i mezi jejich rodiči, prarodiči a celou veřejností. Jde o to dopřát každému žákovi aspoň dílčí radost z toho, že správně vyřešil několik matematických úloh bez ohledu na své výsledky v hodinách matematiky,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni zakladatel české verze „Matematického klokana“ Josef Molnár z Katedry algebry a matematiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Výstava o baťovském „pokusném“ školství: Tomáš Baťa školství vyčítal odtrženost od života

„Tomáš Baťa byl přesvědčeným zastáncem nutnosti reformy škol, kterým opakovaně vytýkal odtržení od skutečného života. Svoje představy o podobě školy názorně ukázal v Baťově škole práce, která důsledně spojovala teorii a praxi,“ uvedla pro MF DNES Hana Kuslová, kurátorka výstavy Mluvit je výhradním právem žactva.

Sylvie Doláková: Angličtina: Proč je důležité učit správně, tedy mnohdy jinak? (Pokusíme se společně hledat východiska.)

Ve článku s názvem Angličtina: Proč je důležité začít včas? jsme se zabývali zásadní potřebou přesunout výuku angličtiny do prvního ročníku. Vysvětlili jsme si, proč je právě toto období pro děti ideální, jak dostávají příležitost osvojit si jazyk způsobem, který už se jim nikdy později nepoštěstí, tedy přirozeným osvojováním a odposloucháváním. V závěru jsme si položili otázku: Napadá vás nejméně deset důvodů, proč to právě na vaší škole nejde? (Nás napadá odpověď, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody… Ale to by bylo příliš alibistické. Tento článek má za cíl inspirovat, nikoli útočit.) Pokusíme se společně hledat východiska.

Setkání pro učitele OV/ZSV nad evropskými tématy před volbami do Evropského parlamentu

Občankáři" ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR pořádají vzdělávací seminář pro pedagogy. Vystoupí na něm mimo jiných tisková mluvčí zastoupení Evropské komise Magdaléna Frouzová s příspěvkem Euromýty a komunikace o EU v českých médiích.

Kam dát dítě po základní škole: Vyšší vzdělání než učiliště je dle mezd i nezaměstnanosti lepší téměř všude

V Česku není jediný kraj, kde by měl absolvent učiliště lepší pozici z pohledu rizika nezaměstnanosti než gymnazista. V devíti ze 14 krajů je na tom vyučený člověk hůře než absolvent střední odborné školy s maturitou. Vyplývá to z posledních dat Národního ústavu pro vzdělávání. Nejhůře na tom jsou absolventi učilišť v Ústeckém kraji. Informují Hospodářské noviny.

Úroveň gramotností žáků na ZŠ a SŠ: Převažuje negativní vztah významného podílu žáků k matematice

"Matematická gramotnost: Převažuje negativní vztah významného podílu žáků k matematice. Stále převažují klasické metody a formy, více aktivizující metody a formy povzbuzující kritické myšlení žáků jsou stále málo časté. Snížil se podíl výskytu prověřování učiva za účelem diagnostiky či hodnocení." Píšou mimo jiné autoři zprávy ČŠI k úrovni gramotností na základních a středních školách.

Přichází robotizace a naše školy se nemění, učí informatiku 19. století, říká Michael Šebek

Všechno se mění a zrychluje. Netušíme, co nás čeká. Digitalizace mění společnost. Umělá inteligence je stále chytřejší, roboti stále šikovnější. Stroje nás překonávají a nahrazují, říká profesor kybernetiky Michael Šebek v pořadu Apel DVTV.. Škola musí být fitkem pro mozek. Rozvíjejme kreativitu a šikovnost všeho druhu. Lepší je budoucnost tvořit, než se jí přizpůsobovat, dodává Šebek.

Julie Hrstková: Stane se Česko centrem hi-tech?

„Zákon, který by měl zrušit montovny, do nichž podle Andreje Babiše republika za posledních patnáct let investovala padesát miliard korun, je v parlamentu ve druhém čtení... Změnit konkurenceschopnost založenou na nízkých cenách za konkurenceschopnost založenou na vzdělání a technických inovacích je dobrý cíl. K němu však nevede "jen" změna zákona o investičních pobídkách, ale celý soubor kroků. Pro začátek jde třeba o školství, kde se každou chvíli mění koncepce a kde jsou problémy od základních přes střední až po vysoké školy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Sylvie Doláková: Angličtina: Proč je důležité začít včas?

V tomto článku se podíváme na aktuální situaci ve výuce jazyků ve školách, konkrétně angličtiny. Že dosažené výsledky nejsou příliš pozitivní, není žádným tajemstvím. Spíše udivuje, že jsou, za stávajících podmínek, v mnoha případech velmi dobré, a za to je třeba složit poklonu osvíceným učitelům, případně jednostranně zaměřeným testům. V celkovém horizontu totiž spokojeni být nemůžeme. Školy každoročně opouštějí tisíce žáků, kteří mají sice probrané učebnice, vyplněné desítky pracovních sešitů, zapsané stovky známek, ale nedokáží odpovědět na jednoduché otázky. Jak je to možné?

Hlasování v anketě o nejoblíbenější dětskou knihu potrvá do pondělí 25. března 2019

Hlasování 26. ročníku ankety o nejoblíbenější dětskou knihu „SUK – Čteme všichni 2018“ potrvá do pondělí 25. března 2019. Zbývá poslední týden. Děti a knihovníci hodnotí knižní produkci roku 2018 a v 26. ročníku celorepublikové ankety hlasují o nejoblíbenější dětskou knihu. Z hlasovacích lístků vylosujeme 50 dětí, které získají knižní dar. V České republice jde o nejstarší anketu svého druhu, její tradice sahá až do roku 1993.

Společnost učitelů ČJL: Za problémy státní maturity z češtiny stojí nedomyšlený systém

Systém státní maturity z češtiny je nedomyšlený. Společnost učitelů ČJL na to upozorňuje od roku 2012, kdy vznikla. Za naší kritikou nejsou osobní boje, vážíme si všech češtinářů, kteří si stojí za vlastním názorem a prosazují vlastní cesty, ale přejeme si, aby měl každý otevřené možnosti tvořit a učit literaturu a psaní tak, jak je mu blízké. Aby nás zbytečně nesvazoval příliš teoretický pohled na předmět, který je spíše cestou než vědeckou disciplínou, alespoň na střední škole. Proto od svého vzniku říkáme, že by se slohy a ústní zkoušení měly vrátit zpět do kompetence škol.

Julie Hrstková: Mobil není problém, ale rodiče ano

„Spíš než diskutovat o tom, co všechno mohou a nemohou děti dělat, bychom se měli bavit o tom, co vlastně dělají jejich rodiče,“ píše k tématu „zákaz mobilů ve školách“ Julie Hrstková pro Hospodářské noviny.

Buď Klaus post šéfa školského výboru opustí, nebo ho odvoláme, říká Fiala

Občanští demokraté budou příští týden jednat o změně ve vedení sněmovního školského výboru. V jeho čele stojí Václav Klaus mladší, kterého v sobotu strana vyloučila. Podle předsedy ODS Petra Fialy Klaus buď rezignuje, nebo ho odvolají. Reakce na vyloučení Klause jsou podle něj většinou pozitivní, řekl v Událostech, komentářích. Totéž tvrdí i místopředseda ODS Martin Baxa. V Interview ČT24 uvedl , že Klausova přirovnání byla mimo hranice zdravého rozumu a s ODS se názorově zcela rozešel.

Michaela Pixová: Ženy a děti se bouří. Patriarchální systém selhal!

„Zejména mezi postaršími konzervativci vyvolaly v uplynulém týdnu pozdvižení dvě vzájemně související věci: studentky a studenti stávkující na protest proti nedostatečnému úsilí politiků efektivně chránit klima a dále pak ženy, které nechtějí v čase globální environmentální krize na svět přivádět své potomky. Největší nepochopení a potřeba jim za to nadávat již tradičně přichází především od postarších patriarchů odmítajících vlastní podíl zodpovědnosti za to, že tento svět zdevastovali,“ píše Michaela Pexová na svém blogu.

Rozvoj sociální gramotnosti na základních a středních školách

„Téměř 85 % učitelů a více než 90 % ředitelů škol považuje sociální gramotnost za stejně významnou jako jiné dovednosti, které se snaží základní i střední školy rozvíjet. Za minimálně stejně důležitý cíl, jakým je rozvoj kognitivních dovedností žáků, označili vzdělávání v oblasti sociální gramotnosti dokonce téměř všichni ředitelé i učitelé,“ píšou autoři tematické zprávy ČŠI Rozvoj sociální gramotnosti. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.

Ředitelka zavolala na žáky policii. Rodiče si stěžují

Ředitelka Střední průmyslové školy stavební Pardubice Renata Petružálková se v prosinci odhodlala zavolat na agresivního žáka ze třetího ročníku policii a vzápětí ho vyloučila ze školy. Rodiče podle ní totiž nespolupracovali se školou a předchozí důtky a podmíněná vyloučení nic nepřinesly. „Rodiče nemají žádnou sebereflexi v hodnocení vlastního dítěte, neuznají, že něco udělal špatně. Kdybych zavolala rodiče, bude to mít zase stejný průběh, zase mi tu budou nadávat, že viníkem je ten druhý, že ho vyprovokoval a že to je jen logická reakce na takové věci. Varovala jsem žáka, že příště to už bude řešit policie, a ne já,“ řekla Petružálková v reportáži MF DNES.

Bakalářské studium nedokončí třetina vysokoškoláků. V zahraničí je to běžně pětkrát méně

Bakalářské studium na českých vysokých školách nedokončila v posledních letech víc než třetina studentů. Zhruba čtvrtina lidí předčasně odešla z magisterského studia. V navazujícím magisterském studiu neuspělo 15 procent posluchačů. Údaje o neúspěšnosti v úterý na tiskové konferenci představil končící rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Výsledky zachycují počty lidí, kteří začali poprvé na vysoké školy chodit v roce 2010 a do konce roku 2017 studia nedokončili. Informuje ČTK.

Michal Komárek: V základech zmatků kolem státní maturity leží nedůvěra

"Ministr školství navrhl další změnu státních maturit... Část češtinářů návrh vítá a oceňuje i to, že ministerstvo „otevírá své brány“ diskusi s odbornou veřejností. Jsou to ti češtináři, kteří léta kritizují „anonymitu centrálního hodnocení“. Jiní češtináři jsou ale tvrdě proti. To je normální. Bylo by spíš divné, kdyby všichni učitelé měli stejný názor na to, jak učit a hodnotit. Jenže tak normální to na našich školách nebývá," komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Ondřej Šteffl: Budoucnost školství: Mission impossible a výhody pestrosti

„´Byl bych rád, abychom dokázali najít celospolečenskou shodu na zadání toho, co má být výsledkem snahy vzdělávací soustavy, jak má vypadat absolvent budoucnosti,´ řekl ministr školství Robert Plaga v rozhovoru na Aktuálně.cz. Velmi oceňuji, že pan ministr neprosazuje bez rozmyslu své představy, jak to dělali někteří z jeho předchůdců. A hlavně, že přemýšlí o budoucnosti. Mám ale vážnou obavu, že najít celospolečenskou shodu či nějaký kompromis je v České republice v tuto chvíli nemožné. A při pohledu do nepředvídatelné budoucnosti vlastně i nezdravé. Cílem ve vzdělávání by měla být spíše pestrost, diverzita a volitelnost, nikoliv shoda a jednota,“ píše Ondřej Šteffl v Deníku N.

Místo známek individuální přístup. Projekt Univerzity Karlovy chce pedagogy učit formativní hodnocení

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy startuje společně s organizací EDUkační LABoratoř projekt, který bude učitele vzdělávat v takzvaném formativním hodnocení. Pedagogové při něm nehodnotí pomocí klasického známkování, ale snaží se hodnotit pokrok každého žáka individuálně a jinou funkci má i zpětná vazba. Téma se věnuje Radiožurnál.

Máme tu generaci nešikovných chirurgů, říká přednosta VFN. Viní mobily a počítače

"Mne i mé kolegy znepokojuje, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako něco vyříznout, teď už to neplatí," uvedl nedávno ve vysílání britské BBC profesor chirurgie Roger Kneebone z Královské univerzity v Londýně. Deník Aktuálně se rozhodl oslovit české chirurgy a zjistit, zda je jejich zkušenost se současnou generací mladých lékařů podobná. Ukázalo se, že nepříznivý trend řada z nich potvrzuje. Nešikovnosti studentů si někteří všímají už v rámci výuky.

Školy kvůli soustředění zakazují dětem mobily i o přestávkách. Podle inspekce jde o neodůvodněný zásah do soukromí

Podle školní inspekce, která na fungování škol dohlíží, je zákaz mobilů mimo vyučování neodůvodněným zásahem do soukromého práva. „V tomto čase žáci nemají povinnost řádně se vzdělávat,“ sdělil Hospodářským novinám náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Školy argumentují tím, že když děti používají telefony o přestávce, trvá dlouhou dobu, než se po zazvonění začnou soustředit na výuku. Mnoho žáků má telefon už na prvním stupni.

On-line seminář 21.3.: Čtenářská gramotnost – osvobozování mladého čtenáře (námořníka)

Na začátku si účastníci s lektorem projdou kolečkem, které jim umožní se poznat (kdo jsou, odkud, co mají společného s ČG u žáků). Účastníci se v průběhu setkání seznámí s materiálem projektu PPUČ Očekávané výsledky učení v čtenářské gramotnosti. Budou provedeni jednotlivými OVU pro druhý stupeň ZŠ za metodické podpory dostupné na Metodickém portálu RVP.CZ. V závěru si lektor a účastníci zreflektují, do jaké míry mohou nabyté zkušenosti a zážitky ze setkání ovlivnit konkrétní práci účastníků (formou ankety a chatu) – a to jak účastníků ze škol podporovaných v projektu PPUČ, tak ostatních.

Wikipedie nebude jeden den kvůli změně autorského práva fungovat

Česká verze Wikipedie nebude ve čtvrtek jeden den fungovat. Její editoři tím chtějí protestovat proti chystané celoevropské reformě autorského práva. Nově pojatá ochrana autorských práv se nemá dotknout přímo Wikipedie, podle editorů ale výrazně omezí dostupnost zdrojů, ze kterých čerpají, a bude tak složitější zajistit kvalitu obsahu encyklopedie. ČTK to řekl předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál. Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na přelomu března a dubna.

Tomáš Chrobák: Výzva pro (nejen) MATIKÁŘE - Pojďme se dohodnout, co do kvalitní výuky nepatří

Rozporuplné pocity z nedávno absolvovaných akcí mě po roce přiměly sepsat jednu, věřím smysluplnou výzvu. PRVNÍ krůček, od kterého se můžeme odrazit. Pokud se na něm dokážeme shodnout.

Karel Lippmann: Spravedlnost a vzdělání (Ke smyslu vzdělávání, třídění žáků a testování)

Kvalita vzdělávání na všech typech našich škol je stále více podřizována tendenci ke spravedlivému, stejným měřítkům podřízenému hodnocení studijních výkonů žáků. Tomu nejlépe vyhovuje centrální zadávání obsahu důležitých zkoušek a jejich centrální hodnocení (přijímací zkoušky, maturita). Zastánci centralizace jsou přesvědčeni, že jen takto lze zajistit srovnatelnou a spravedlivou klasifikaci. Bohužel se ale jen málo zajímají o cosi prvořadého, nesrovnatelně důležitějšího, totiž o obsah a smysl učiva, jež je pro hodnocení podkladem. Neptají se po smyslu vzdělání, na první místo kladou potřebu žáky třídit. Nejpřesněji to dokážou testy, proto se stále více využívají. A jsou i vzorem pro standardizaci těch zkoušek, v nichž využity být nemohou (maturitní slohová práce a ústní část maturity).

Bořivoj Brdička: Čínská cesta k umělým učitelům

O tom, že se Čína stává centrem vývoje umělé inteligence (AI), již víme. Začínáme tušit i to, že se AI začíná prosazovat i ve školství. Spojíme-li tyto dvě skutečnosti dohromady, neměly by nás překvapit takové titulky, jaké ve svých promo materiálech používá společnost Squirrel AI – Zakladatel Squirrel AI Derek Haoyang Li na AI Summitu v Singapuru vysvětluje, jak AI učitelé překonají lidské. Podobně lze pokračovat – „jak sníží zátěž dětí a zvýší efektivitu učení“, „jak AI revolučním způsobem změní tradiční školství“. Pravdu však bohužel zatím prakticky ověřit nemůžeme.

Vláda potřebuje pro své sliby nové zdroje. Na škrty v rozpočtu mohou dojet učitelé

Vláda Andreje Babiše loni neustále navyšovala důchody a platy státním zaměstnancům. Šéfka financí Alena Schillerová na letošní rok počítá s razantními škrty a požaduje po ostatních členech vlády, aby ve svých resortech šetřili. Na ministerstvu školství se počítá zejména s úsporami přímo v resortu - a podle Roberta Plagy se škrty do platů učitelů nijak nepromítnou. Pochybnosti vyvolává výhled státního rozpočtu na příští rok, ve kterém se prý se slíbeným navýšením platů nepočítá. S růstem nepočítal ani nedávný střednědobý rozpočtový výhled na roky 2019 až 2021. Tématu se věnuje Echo24.

Ke každému přistupuji individuálně, říká nejoblíbenější učitelka kraje

„Ke každému přistupuji individuálně. Vždy se na něj potřebuji napojit, pochopit toho člověka, pochopit styl toho učení, který on potřebuje, protože někdo se učí vizuálně, někdo sluchově, někteří lidé jsou introverti, někteří extroverti, a každý potřebuje něco jiného. Což je někdy velmi těžké to sladit, když máte celou třídu a každý je rozdílný, ale dělám, co mohu,“ říká učitelka Radka Vocílková v rozhovoru pro Deník.cz. Vocílková zvítězila v anketě Zlatý Ámos ve Středočeském kraji.

„Umí vše vysvětlit vtipnou formou. I matematiku“. Jiří Palán z Větrného Jeníkova se stal vítězem soutěže Ámos Vysočiny

„To, jak učí, není na našich školách obvyklé. Má úplně jiný přístup k nám dětem než ostatní učitelé. Dokáže se s námi na všem v klidu domluvit. To je pro obě strany výhodnější a příjemnější,“ říká za deváťáky Ema Nováková a dokonce prý i ta nepopulární matematika je v jeho podání docela oblíbený předmět. Reportáž o učiteli Jiřím Palánovi, který se stal vítězem ankety Ámos Vysočiny, přináší MF DNES.

On-line seminář 20.3.: Rozvoj digitální gramotnosti pro 1. stupeň ZŠ

Eva Fanfulová a Markéta Čonková vysvětlí, jakým způsobem je rozvíjena digitální gramotnost, a představí také sbírku odkazů na vznikající materiály pro podporu rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení.

Na kolejích vládne středověk. Cena a kvalita neodpovídají, říkají studenti

O společnou kuchyňku se dělí 25 lidí a podle toho to také vypadá, sektorový nábytek z doby socialismu už drží jen silou vůle a okny fouká i za bezvětří. Svou kolej hrůzy má většina z 26 veřejných vysokých škol v Česku. Letos mezi ně ministerstvo školství rozdělí ve dvou kolech přes dvě miliardy, z toho 1,5 miliardy z evropských fondů. Reportáž přináší MF DNES.

Z webu studentů je uznávaná encyklopedie přírody, práce mají na desítky let

Na začátku byla skupina studentů Univerzity Palackého (UP), kteří se chtěli pokusit představit českou faunu a flóru prostřednictvím specializovaného webu. Po více než deseti letech jsou z absolventů UP zoologové, hydrobiologové či vědečtí pracovníci a z jejich nápadu je unikátní webová encyklopedie. Reportáž přináší iDNES.cz.

Fotosoutěž Odborné vzdělávání: řekni svůj příběh

Až do konce května 2019 se mohou týmy žáků a studentů středních a vyšších odborných škol zapojit do evropské fotografické soutěže a vyhrát jednu ze tří hlavních cen včetně výletu do Helsinek nebo Soluně. Soutěž pořádá Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy) s cílem zviditelnit odborné vzdělávání v Evropě. Se sérií fotografií se mohou do soutěže přihlásit i týmy dospělých, kteří se účastní dalšího odborného vzdělávání.

Gender a etnicita ve škole

Občankáři nabízejí pracovní list Adély Souralové z Fakulty sociálních studií MU Brno, který na základě práce s obrázky, příběhy a nakonec i osobním prožitkem přibližuje žákům a studentům témata intersekcionality - genderu a etnicity ve škole. Materiál vznikl jako součást tříletého projektu „Schools of Equality – Rovnost začíná ve škole“ financovaného z Evropských strukturálních fondů (OP VVV) zaměřeného na rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu.

„Když žádná budoucnost nebude, vzdělání mi bude k ničemu“, studenti stávkovali kvůli změnám klimatu

Tisíce českých studentů se v pátek připojily k celosvětové protestní akci Fridays For Future, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. „Celá myšlenka té stávky je, proč jít v pátek do školy a učit se fakta, která do nás drtí učitelé, když lidé, co vedou tento stát, s těmi fakty nic nedělají?,“ říká jedna z účastnic studentské stávky Sára Trávníčková. Fotoreportáž přináší deník Aktuálně.

Zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2018 získávají hvězdy českého politického nebe

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2018 získávají zlatý Bludný balvan Tomio Okamura, Věra Adámková, Andrej Babiš, a další hvězdy českého politického nebe za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy.

Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2018 - MUDr. Jan Šula alias MUDr. Ian Sulla

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii jednotlivců za rok 2018 získává zlatý Bludný balvan MUDr. Jan Šula alias MUDr. Ian Sulla za propagaci myšlenky, že by akademické tituly měly být dědičné, a za příspěvek k poznání významu zmrzliny pro laboratorní medicínu.

Pracovní list: Konfliktní kategorizace a zobrazování cizinců

„Občankáři“ nabízejí další pracovní list vzešlý z projektu Fakulty sociálních studií MU Brno „Schools of Equality – Rovnost začíná ve škole“ financovaného z Evropských strukturálních fondů (OP VVV) zaměřeného na rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu. Dotýká se tématu konfliktní kategorizace a zobrazování cizinců: uprchlictví, přistěhovalectví a migrace, a vytvořila jej Bc. Klára Lang ve spolupráci s doc. PhDr. Csabou Szaló PhD.

Učitelka dějepisu: Jména se nemají z dějin vymazávat. Neztrácejme objektivitu

Učitelka dějepisu a češtiny na Gymnáziu Uherské Hradiště Miroslava Poláková zachycovala vzpomínky pamětníků už od konce 70. let. Řada z nich o událostech z války promluvila úplně poprvé. Jejich vzpomínky jsou součástí dvou svazků knihy Měli odvahu žít, která vyšla loni těsně před Vánocemi. Poláková v ní popisuje antifašistický odboj na Uherskobrodsku v letech 1939–45. „Kdybych byla ministryní školství, zavedla bych povinnou maturitu z dějepisu, tak jak je to v některých zemích v Evropě. Mám dojem, že lidé dnes úplně ztrácejí historickou paměť,“ říká Poláková v rozhovoru pro MF DNES.

Studenti celého světa vyjdou stávkovat za klima. Vše začala mladá Švédka

V pátek budou studenti po celé České republice bojovat za životní prostředí. Chtějí od politiků vidět řešení klimatických problémů. Zapojí se tak do mezinárodního projektu nazvaného Fridays for Future. Celá akce je inspirovaná mladičkou Švédkou Gretou Thunbergovou, která v září odmítala kvůli klimatickým změnám chodit do školy. Připomíná iDNES.

Společné vzdělávání je v Česku extrémně krátké. Prohlubují se tak nerovnosti

S určitou nadsázkou lze tvrdit, že společné vzdělávání v ČR neexistuje. Už mateřské školy vytvářejí finanční bariéru, jde-li o školy neveřejné. Některé základní školy otevírají výběrové třídy již pro prvňáčky, nejčastěji zaměřené na rozšířenou výuku jazyků. Další dělení přichází v pátých a sedmých třídách, kdy část žáků odchází na víceletá gymnázia. Do deváté třídy základní školy postupují mnohde jen žáci, kteří se buď chtějí hlásit na odbornou školu, nebo neuspěli. A právě tento neúspěch, jak opakovaně ukazují výzkumy, je do velké míry závislý na socioekonomickém statusu rodinu, případně kulturním kapitálu, který umí rodiče dítěti předat. EDUin upozorňuje na rigidní strukturu školství, která napomáhá reprodukovat vzdělávací nerovnosti.

Výuková lekce Deep Fake

Lekce žáky zasvětí do manipulační techniky s videem zvané deep fake. Ukazujeme si, na základě čeho deep fake vzniklo, a pojmenováváme způsoby zneužití. Představujeme možné postupy, jak se manipulaci způsobené falešným videem bránit. Ukazujeme si i jiná využití technologie, která stojí za deep fake.

Cyklus přednášek: Současná Afrika: Tradice a modernita

Sérii přednášek Současná Afrika: Tradice a modernita připravila Masarykova demokratická akademie ve spolupráci s předními českými afrikanistkami. Afrika hraje v současném světě mnohem větší roli, než jakou jí v České republice věnujeme pozornost. Snahou tak bylo sestavit kvalitní vzdělávací kurz, který by pomohl jeho návštěvníkům lépe poznat kulturu, historii a další aspekty současné Afriky.

Jaroslav Mašek: Tvoříme Wikipedii – díl 2.: WTD aneb vytváříme článek překladem

Určitě vás ta otázka už napadla. Není jednodušší článek přeložit z cizojazyčné Wikipedie než jej celý vytvářet od nuly? Možná ano, kdo ví. V tomto článku se pokusíme hledat odpověď.

Oldřich Botlík: Opravené podklady pro tiskovou zprávu k hodnocení maturitních prací (Za svými slovy si i nadále stojím)

V podkladech pro tiskovou zprávu EDUinu vydanou dne 11. března 2019 s titulkem Analýza propadovosti – Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku jsem se dopustil chyby, za kterou se čtenářům ještě jednou omlouvám. Spočívala v tom, že jsem hodnocení písemných prací z češtiny, které žáci psali v roce 2013 jako součást společné části maturitní zkoušky, zahrnul pod centrální hodnocení organizované Cermatem, ačkoli práce byly tehdy hodnoceny na školách. Zdrojová data jsem proto přepočítal. Jaké jsou tedy správné číselné výsledky téže jednoduché analýzy? Budou-li interpretovány stejně jako poprvé, co z původní tiskové zprávy už neplatí? A co naopak platí i nadále?

Vláda chce i přes škrty v příštím roce zvyšovat platy učitelům

Vláda chce i přes škrty v příštím roce zvyšovat platy učitelům, opravovat silnice a podporovat investice. Zachovány ve své výši by měly být i platy vojáků a přežít mají rovněž slevy na jízdném. Vyplynulo to ze včerejšího prvního kola jednání o úsporách mezi šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou a osmi ministry zastupujícími hnutí ANO. Informuje deník Právo.

Julie Hrstková: Jednodušší maturita vzdělání neohrozí. (A změnu by si zasloužil i didaktický test)

„Didaktický test by si ale zasloužil změnu... Namísto hledání slovesných "lahůdek", které v praxi budou potřebovat jen odborníci na češtinu, by se proto školy a také stát prostřednictvím didaktických testů měly zaměřit na skutečné pochopení toho, co děti čtou. V životě, kde stále větší úlohu hrají tzv. fake news a kdekdo je ochoten věřit naprostým bludům, a je jedno, jestli se týkají očkování nebo politiky, by právě školy a stát měly být garantem skutečné vzdělanosti ve smyslu chápání reálného světa,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Chcete vidět, kde vaše dítě udělalo chybu v písemce. Ale učitel ji nechce dát z ruky a vy zase nemůžete do školy…

Podle Ondřeje Andryse z České školní inspekce existuje všeobecně formulované právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání. Jak bude informovat, to si určuje sama škola, a podrobnosti jsou uvedené v jejím školním řádu. „Pokud má škola tuto problematiku z pohledu rodičů nastavenu ´nevstřícně´, je možné využít školskou radu. Ta má totiž zákonem danou kompetenci navrhovat změny školního řádu. Ve školské radě je zástupce rodičů, případně zletilých žáků. Skrze školskou radu mají rodiče možnost tuto věc ovlivnit,“ vysvětluje Andrys. Magazín Rodiče vítáni se věnuje otázce, nakolik jsou učitelé vstřícní k požadavku rodičů, aby si mohli prohlédnout písemky svých dětí.

Průzkum: Situace Romů se zlepšuje, pořád je ale horší než u Čechů

Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA)… Po skončení školní docházky hodně romských školáků ve studiu už nepokračuje. V roce 2011 to bylo 72 procent mladých Romů a Romek, v roce 2016 pak 57 procent. U ostatních se podíl za sledované období zvedl z pěti na sedm procent. Informuje ČTK.

Noc vzdělávání 27.3. 2019

„Pět fakult, jedna noc, téma školství a spousta inspirativních lidí. Už 27. března otevřeme dveře pedagogických fakult po celé republice. Nejen pro studenty, ale i pro rodiče, učitele, akademiky a širokou veřejnost. Jak být co nejlepším učitelem? A co pro to můžou dělat fakulty, budoucí učitelé nebo samotní studenti? Přijďte se potkat, debatovat a inspirovat na festival vzdělávání plný workshopů, besed a diskusí,“ zvou pořadatelé akce.

Konference Úspěch pro každého žáka 2019

„Na konferenci pro aktéry ve vzdělávání letos představíme data týkající se vzdělávání dětí a mladých lidí, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Přivítáme 200 účastníků a 18 řečníků z ČR, SR, z Finska a Francie. Vystoupení budou simultánně tlumočena z a do angličtiny. Přihlásit se můžete do 9. dubna 2019 (včetně) nebo do vyčerpání kapacity,“ zvou pořadatelé konference.

První setkání Národního kabinetu Český jazyk a literatura

Včera se v Praze uskutečnilo první kolokvium Národního kabinetu Český jazyk a literatura, který je realizován v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů. Tímto kolokviem vyvrcholila série prvních jednání Národních kabinetů, které budou pilotovány v první fázi projektu. Národní kabinety se budou scházet třikrát ročně. Metodické kabinety jsou členěny podle jednotlivých oblastí v souladu s rámcovými vzdělávacími programy.

Robert Plaga: Jsem zastáncem stability. Měli bychom najít to, co nebude zpochybňováno po změně politické reprezentace

„Byť nejsem šťastný z toho, že každou chvilku děláme změny ve státní maturitě, protože jsem zastáncem stability v systému, myslím si, že toto je krok správným směrem… Navíc nejenom já, ale ani studenti nebo odborná veřejnost nejsou přesvědčeni o tom, že je přínosné centrálně hodnotit slohy. Nemyslím si, že bychom tím dosáhli nějakého objektivnějšího hodnocení. Myslím, že tato chvíle je vhodná k tomu, vrátit hodnocení slohů zpátky do škol. Neznamená to, že se snižuje laťka u maturit, znamená to, že ta část, která podle mého názoru na školu bytostně patří, se na ni také vrací,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga. Kromě změny maturit mluví v rozhovoru také o inkluzi, sporu s hejtmany o cut-off score, revizi RVP nebo zavádění nového předmětu „technika“.

LGBT aktivista: Nejvíc bývají v zajetí předsudků učitelé

Jakub Volák je jedním ze čtyřiadvaceti mentorů internetové LGBT poradny sbarvouven.cz, která pomáhá s coming outem gayům, lesbám, bisexuálům a transsexuálům. V pubertě si kvůli menšinové sexuální orientaci prošel šikanou a dovede se tak dobře vžít do pocitů mladých lidí, kteří se kvůli své jinakosti ocitli v krizi. „Ačkoliv by to málokdo čekal, nejvíc bývají v zajetí předsudků učitelé,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Robert Plaga: Technika na školách nemá být povinná

V rozvrzích dětí, které chodí do základních škol, má do několika let přibýt nový předmět „technika“. Jeho součástí by podle doporučení studie, kterou si nechal vypracovat Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), měly být i manuální práce. Děti se tak budou učit, jak zatlouct hřebík nebo přimontovat poličku. Ministr školství Robert Plaga (ANO) má na zavádění nového předmětu ale jiný názor. Nelíbí se mu, že by školy měly dostat výuku techniky příkazem. Informují Hospodářské noviny.

Učitelka Adriana Kotlárová: Mezi romské priority nepatří vzdělání

„S myšlenkou, že bych chtěla učit v Chanově, jsem si pohrávala během celého bakalářského studia. Důležitým momentem v mém rozhodnutí byla přednáška Rasismus a holocaust v prvním roce magisterského studia. Můj učitel, pan doktor Charvát, vyslovil myšlenku, že by se vzdělaní Romové měli věnovat Romům a neodcházet jinam. Na jeho slova jsem si vzpomněla v konečné fázi, kdy jsem se rozhodovala, do jaké školy jako učitelka nastoupím. Měla jsem nabídku na základní školu v Bílině, v Obrnicích a právě v Chanově. Definitivně jsem se rozhodla pro Chanov při osobním setkáním s paní ředitelkou. Je to člověk na svém místě, kterého si moc vážím. Svého rozhodnutí jsem zatím nikdy nelitovala,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz učitelka Adriana Kotlárová.

Výzkum: 80% české veřejnosti podporuje začleňování romských dětí do běžných tříd

Zhruba čtyři pětiny českých rodičů je pro to, aby byly romské děti začleňovány do běžných tříd základních škol (třetina je určitě pro, další polovina za splnění určitých podmínek). Téměř 90 % veřejnosti je proto, aby se do běžných škol integrovaly děti, jejichž rodiče dosáhli nejvýše základního vzdělání. Vyplývá to z výzkumu společnosti Median, který si loni nechala zpracovat nezisková organizace Člověk v tísni.

Workshop Občanská participace na veřejném životě

„Přemýšlíte o tom, jak u studentů rozvíjet občanskou zodpovědnost a zájem o svět, v němž žijí? Hledáte inspiraci pro hodiny občanské nauky, ZSV či dějepisu? Potom přijďte na dvoudenní workshop v rámci projektu Občanský průkaz 4.0 Občanská participace na veřejném životě, který se bude konat 28.–29. března 2019 v Hradci Králové,“ zvou pořadatelé na dvoudenní workshop.

Jan Šindelář: Didaktická hra ve výuce přírodovědy. (Didaktická hra „RISKUJ“ Lidské tělo)

Hra je připravena podobným způsobem, jako televizní soutěž. Jedná se o soutěž mezi jednotlivými skupinami. Ve skupinách si mezi sebou žáci zvolí jednoho mluvčího, který jako jediný má právo po poradě s ostatními odpovídat na zadanou otázku. Dále si žáci ve skupině zvolí jednoho člena, který bude pracovat s interaktivní tabulí. Na základní hrací ploše jsou jednotlivé okruhy týkající se lidského těla.

Rudolf Urbánek: Výuka digitálních dovedností je už dnes nutností

„Reformace školství, do které se pustila Marie Terezie, byla jedním z důležitých milníků a hlavních zdrojů úspěchu v českých zemích v období nastupující industrializace. Vzdělání tehdy ovládali jezuité a zastaralé metody výuky neodpovídaly potřebám monarchie... V podobné historické příležitosti se nalézáme i nyní,“ píše v Hospodářských novinách Rudolf Urbánek, generální ředitel firmy Microsoft pro Česko a Slovensko.

Kristýna Hrubanová: Studenti plánují stávky za klima. Měli bychom se radovat

„Ke kritice směřující ke studentské stávce a jejím iniciátorům – na základě zcela subjektivního pozorování a zkoumání bych ji shrnula asi takto: 1) jsou to pokrytci – měli by začít sami u sebe a např. přestat kupovat oblečení, mobily nebo létat na dovolené; 2) měli by se prvně učit; 3) nenavrhují žádné řešení a odpovědnost házejí na druhé. No a pak obligátní bonus ve stylu: stejně se chtějí jen ulít ze školy,“ píše Kristýna Hrubanová na svém blogu.

Stovka vědců podpořila stávku středoškoláků za ochranu klimatu

Víc než stovka českých vědců a akademiků podpořila páteční stávku studentů, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Středoškoláci z několika českých měst se 15. března přidají ke globální akci Fridays for future, při níž studenti v řadě zemí od loňského září protestují po vzoru patnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové. "V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká," uvedli vědci v prohlášení, které inicioval fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Text prohlášení organizátoři zaslali ČTK.

Michal Pullmann: Plagiátorská kauza poškozuje celou univerzitu i humanitní vědy

„Od počátku mi bylo jasné, že kauza Martina Kováře poškozuje nejen ústav světových dějin, ale celý obor, humanitní vědy i univerzitu,“ říká historik Michal Pullmann, nynější děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v rozhovoru pro Lidové noviny.

Bořivoj Brdička: Digitální dissensus. (Hlavní příčinou nedostatku konsensu je nedostatek společných morálních hodnot)

Podstatu vlastně již dobře známe. Množství informací, které se všichni snažíme pojmout do svých mozků, vede k zahlcenosti. Zahlcenost spolu s nízkou úrovní informační gramotnosti vyvolává nejistotu v tom, co je pravda (doba postfaktická). Využívají toho obchodníci, kteří se snaží ovlivnit naše rozhodování, jak utratit své peníze. Ale to je jen ta známější, a nejspíše méně škodlivá forma ovlivňování uživatelů sítě. Jsou i daleko sofistikovanější, a tím pádem mnohem nebezpečnější postupy.

Workshop Prevence extremismu a respekt ke kulturním odlišnostem

„Přemýšlíte, jak se studenty mluvit na téma extremismu a xenofobie? Hledáte inspiraci pro hodiny občanské nauky, ZSV či dějepisu? Máte chuť sdílet své zkušenosti s kolegy a přispět ke vzniku nových vzdělávacích programů? Potom přijďte na dvoudenní workshop v rámci projektu Občanský průkaz 4.0 Prevence extremismu a respekt ke kulturním odlišnostem, který se bude konat 28. – 29. března 2019 v Olomouci,“ zvou pořadatelé na dvoudenní workshop.

Na zkvalitnění přípravy učitelů půjde z fondů EU 400 milionů

Ministerstvo školství vyhlašuje z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání výzvu určenou pro veřejné vysoké školy vzdělávající budoucí učitele. Výzva Pregraduální vzdělávání II podpoří koncepční proměny přípravného vzdělávání učitelů nejen na pedagogických fakultách, ale i na ostatních fakultách se studijními programy zaměřenými na učitelství. Ve výzvě je pro vysoké školy připraveno celkem 400 milionů korun.

(Aktualizace: TZ bude opravena.) Analýza propadovosti: Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku

EDUin, respektive autor námětu tiskové zprávy Oldřich Botlík udělali ve srovnání podstatnou chybu, když tvrdili, že v roce 2013, byly písemné práce opravovány centrálně. Nebyly, centrální opravování zrušil novelou ministr Petr Fiala. Oldřich Botlík připraví pro srovnání nové podklady. Čtenářům České školy se omlouvám, že jsem při přebírání tiskové zprávy chybu přehlédl.

Škola se musí změnit. Jak? Na tom se odborníci v Česku neshodnou

„Těžko říct, co bude za pět či deset let, chybí jistota v měnícím se světě. Z toho se pak rodí nedůvěra rodičů ke školám, škol ke zřizovatelům, učitelů k ředitelům. Proto musíme definovat, co od vzdělávacího systému očekáváme, a snažit se, aby se s tím ztotožnilo co nejvíc aktérů,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO) na reprezentativní konferenci ke Strategii vzdělávací politiky 2030. K tématu se vrací Deník.cz.

Maturita z Harryho Pottera či Padesáti odstínů šedi. Střední školy omlazují povinnou četbu

Do seznamů maturitní četby školy stále častěji zařazují autory, jako jsou J. K. Rowlingová, J. R. R. Tolkien, Stephen King či třeba Jo Nesbo nebo Kateřina Tučková. Ministerstvo školství nechává ve výběru literárních děl školám volnou ruku, a tak se seznamy přizpůsobují mladým. Každý maturant si ze školního seznamu musí vybrat a řediteli odevzdat 20 titulů do konce března. Reportáž přináší Česká televize.

Julie Hrstková: Šance na srovnání výdělků žen a mužů je vysoká. Pokud si počkáme několik staletí

„Zpráva Českého statistického úřadu o vývoji na trhu práce v loňském roce překypuje superlativy. Ve stejném duchu se nesou i výsledky růstu mezd a platů. I tady bylo všechno top a jediné srovnání je prý možné jen s předkrizovým rokem 2008. A z této krásné, sluncem zalité zprávy o situaci pracovního trhu jak černý flek vyčnívá věta ´Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň: ve 4. čtvrtletí 2018 byl mediánová mzda žen 26 490 korun, zatímco u mužů byla 31 910 korun, tedy vyšší o 20 procent.´,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Finské děti jsou ve škole méně a excelují. Třída už tady není kostel, říká učitelka

Klasické třídy jsou příliš zastaralé a neposkytují prostor pro různorodou práci. S touto myšlenkou Finové školní třídy "otevřeli" - přizpůsobili je tak, aby v nich mohlo být víc dětí a zároveň se všechny nemusely učit to samé ve stejnou chvíli. "Učitelé spolupracují, jeden z nich může například probírat látku v biologii s větší skupinou dětí a ten druhý se může věnovat menší skupině dětí, která třeba potřebuje dohnat něco v matematice," vysvětluje koncept "otevřených tříd" finská učitelka a ředitelka strategie digitálního vzdělávání v Microsoftu Kati Tiainenová. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.

25. ročník Mezinárodního veletrhu fiktivních firem

25. ročník Mezinárodního veletrhu fiktivních firem se uskuteční ve dnech 20.–22. března v Křižíkově pavilonu B na výstavišti v Praze-Holešovicích. Na veletrh je přihlášeno 124 firem z 10 zemí (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Španělsko). Veletrh začíná slavnostním zahájením 20. března od 13:00 hodin.

Připomínky Asociace češtinářů k novele školského zákona

Návrh tedy v souhrnu nereflektuje závažná rizika plynoucí z jeho realizace, a to jak rizika pro objektivitu a odbornou úroveň zkoušky, tak pro postavení žáka. Jeho důsledkem bude stav, kdy maturitní zkoušku nebude možné označit jako certifikační. Novela ve svém důsledku jen zvýší počet pouze formálně vzdělaných žáků vlastnících maturitní vysvědčení; výhledově může vést k odsunutí matematiky z maturity a celkově zamlžuje hlavní příčinu maturitních problémů (tedy i relativně vysokého procenta neúspěšných maturantů) – příliš velký počet středoškoláků, kteří nejsou schopni splnit očekávané výstupy ukotvené v RVP ani v té nejzákladnější úrovni.

Jiří Lukáš: A co s didaktickým testem? (Jeho současná podoba negativně ovlivňuje, jak se učí čeština)

V blízké době se má na zákonodárné úrovni jednat o nové podobě maturitní zkoušky. Tedy také maturity z českého jazyka a literatury. Ve hře je, po mnohaletých diskuzích, odstranění dvou ze tří částí stávající zkoušky (písemné práce a ústní zkoušky) z maturity státní a jejich přesunutí do maturity školní. To znamená z podoby centralizované, jednotné, všem maturantům společné do podoby decentralizované, nejednotné, pro různé školy odlišné.

Je lyžák povinný, může ho škola zakázat „zlobivému“ žákovi, a kdo vlastně odpovídá za kvalitu?

Je lyžařský výcvik povinný? Může škola trestat žáka tím, že mu lyžák zakáže? A co dělat, když je na chatě zima nebo nevyhovující podmínky? Magazín Rodiče vítáni odpovídá na některé z častých dotazů rodičů.

Dopad využívání technologií na děti, dívky a přírodovědné obory, kulturní diverzita… - nový Přehled ČŠI

„Děti 21. století velmi náruživě užívají nabídky moderních technologií. Mnoho pozornosti se proto věnuje možným dopadům na dětskou mozkovou činnost a socio-emoční, kognitivní a tělesný rozvoj žáků a studentů. Výzkum této oblasti je ještě z velké části v začátcích. V mnoha zemích jsou v rámci politických strategií nastavena pravidla pro užívání technologií, většinou restrikčního charakteru. Publikace sumarizuje dosavadní zjištění o účincích technologií na děti a jejich vývoj. Poukázáno je rovněž na oblasti, na které je třeba zaměřit další výzkum, mají-li být dosavadní opatření účinná.“ Nový Přehled zahraničních informací a zajímavostí ČŠI upozorňuje mimo jiné na dokument OECD, který se zabývá využíváním moderních technologií dětmi.

Děti trestané fyzicky často mívají později problémy s chováním, říká psycholog Václav Mertin

„Výzkumy zjistily, že pokud byly tříleté děti trestané fyzicky víc než dvakrát měsíčně, tak v pěti letech byly výrazně více agresivní a v devíti měly problémy s chováním,“ popisuje dětský psycholog Václav Mertin v diskusním pořadu Českého rozhlasu.

Petr Šabata: Vláda Andreje Babiše zase podrazila učitele. (ANO, ČSSD a KSČM jsou hrobaři českého školství)

"Vláda Andreje Babiše zase hází učitele přes palubu. V rozpočtu na rok 2020, v jehož pracovní verzi ministryně financí právě škrtá, nejsou totiž peníze na zvýšení jejich platů. Už zase nejsou. A nejsou tam navzdory mnoha slibům, které kantoři dostali,“ komentuje Petr Šabata pro Český rozhlas Plus.

Jiří Cočev: Žáky na učilišti musíte nejdříve uzdravit, přicházejí frustrovaní a neúspěšní

Nemůžeme chtít po studentech učilišť, aby byli motivovaní, když od páté třídy o nich mluvíme jako o těch - co nejdou dál, říká Tomáš Feřtek z EDUinu. S ředitelem učiliště a gymnázia Jiřím Cočevem diskutoval v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu v Litomyšli. Cočev dodává, že na jeho učilišti se rozhodli, že budou učit jinou, atraktivní formou. Rozhovor přináší DVTV.

Výzkum "Vysvědčení společnosti": Lidé jsou kritičtější ke školství

„Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní,“ uvádí tisková zpráva k výzkumu společnosti STEM Hodnocení stavu společnosti.

Studenti založili obchod bez obalů, vyburcoval je dokument o plastech v oceánech

Středoškoláci Kristýna Wernerová a Šimon Malý z Trutnova se o ekologii ještě donedávna příliš nezajímali. Krátký dokument na sociálních sítích, jak obrovské množství plastů a odpadků je ve světových oceánech, však všechno změnil. Reportáž přináší iDNES.

Program Inspirovat k inovacím v jazykovém vzdělávání

Evropské středisko pro moderní jazyky (ECML) nabízí program zaměřený na vytváření prakticky orientovaných výstupů, materiálů do výuky, různých platforem, publikací a jiných inovativních a dlouhodobých výstupů. Program s názvem Inspirovat k inovacím v jazykovém vzdělávání: měnit kontexty, rozvíjet kompetence se věnuje těmto 5 prioritním oblastem:

Asociace češtinářů: Otevřený dopis ministru školství České republiky k novele maturitní vyhlášky

Vážený pane ministře, podle Vašeho sdělení pro média probíhala během podzimu 2018 diskuse k maturitám, „a to jak na odborné, tak na politické úrovni“. Konkrétním výsledkem této diskuse je novela školského zákona, kterou Váš úřad v únoru 2019 předložil k meziresortnímu připomínkovému řízení. Tato novela přináší radikální návrhy, jejichž realizace by zásadně změnila podmínky, za nichž budou probíhat maturitní zkoušky. Nevíme, s kterými vzdělávacími institucemi, organizacemi či konkrétními odborníky jste podobu novely konzultoval, jsme však nuceni konstatovat, že z hlediska těch, jejichž práce se maturitní zákonná norma nejvíce týká, tedy ředitelů a učitelů středních škol, učitelů a metodiků cizích jazyků, matematiky a češtiny, žádná transparentní diskuse neproběhla.

Je růst učitelských platů ohrožen? Státní rozpočet i vládní škrty tomu napovídají

Před volbami byla priorita školství jasná. Učitelům se musí znatelně přidat, jinak poklesne nejen kvalita, ale i jejich počet. Vláda si proto dala za cíl, aby učitelé na výplatních páskách v roce 2021 našli v průměru o 50 procent více, než měli v roce 2017. Jenže tento slib se nepropsal do střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2020 a 2021. Není proto jisté, zda budou platy učitelů dál růst slibovaným tempem 15 procent. Zejména v situaci, kdy Ministerstvo financí ČR chce na řadě míst škrtat. EDUin upozorňuje, že je kriticky důležité, aby růst pokračoval nastaveným tempem, a rostla tak významná součást atraktivity povolání.

On čtyřicet tisíc, ona dvaatřicet. Rozdíl v odměňování je alarmující, říká analytička

Mezinárodní den žen letos opět připomíná snahu o rovnoprávnost obou pohlaví ve všech oblastech života. Rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku je přitom podle dostupných statistik druhý nejvyšší v Evropské unii. V průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků dokonce 29 procent. Co je příčinou mzdových rozdílů, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Andrea Lihhartová Palánová ze společnosti PwC.

Jedna ze tří nejlepších vzdělávacích akcí pro učitele se koná na venkovské škole v západočeském Staňkově

Využití elektronických formulářů, tabulek a otevřených dat ve vzdělávání nebo zapojení Wikipedie do výuky. To jsou příklady seminářů v rámci vzdělávací akce EDU Staňkov, kterou v sobotu 9. března pořádá učitel informatiky Miloslav Khas. Spolupracuje na ní s platformami podporujícími smysluplné využívání technologií ve vzdělávání GEG Učte s námi a GEG Brno. Série seminářů se na základní škole ve Staňkově koná již potřetí a lektoři patří mezi nejvýraznější osobnosti českých škol. EDU Staňkov se tak zařadila společně s pražským GEGfestem a plzeňském Učiteli-IN mezi nejlepší vzdělávací příležitosti pro české učitele.

Škola mě nudila a štvala, známka je jen číslo, zpětnou vazbu vám nedá, říká Lenka Štěpánová

Známka není něco, co by pomáhalo dítěti ve vzdělávací zkušenosti, tvrdí analytička projektu Učitel naživo Lenka Štěpánová v rozhovoru pro DVTV. Problém školství je podle ní v tom, že se nepodporují lidé, kteří v něm pracují.

Glosa Šimona Pánka: Mediální vzdělávání potřebujeme jako sůl

„Je proto důležité, aby mladí lidé věděli, jaký je zdroj informací. Zda se jim dá věřit či nikoliv. Proto musí existovat v našem školství mediální vzdělávání. To, co je například v severských evropských státech nedílnou součástí vzdělávací soustavy už dlouho. Lidé jsou pak daleko méně manipulovatelní. Bohužel, na českých školách mediální výuka nikterak silně neprobíhá. Učitelé si sice uvědomují, že ji potřebují, ale nemají většinou pro výuku dostatečné podklady. Je to tedy téma, kterým bychom se měli zatraceně rychle začít seriózně zabývat,“ říká Šimon Pánek pro Seznam Zprávy.

Videozáznam z konference Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+

Ministerstvo školství na svém kanálu na Youtube zveřejnilo záznam konference Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. V jednotlivých panelech účastníci projednávají revizi RVP, cíle, obsah a výstupy vzdělávání a vizi a cíle vzdělávací politiky.

Jana Andrle: Hodnocení žáků-cizinců na ZŠ Curie

V základní škole náměstí Curieových v Praze se vzdělává velké množství žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Škola se vůči všem snaží uplatňovat individuální přístup, jehož stěžejní součástí je hodnocení. Hodnocení žáků na ZŠ Curie je upraveno Školním vzdělávacím programem ZV ŠANce. K hodnocení nejen žáků-cizinců/OMJ je užívána klasifikace v kombinaci se slovním hodnocením.

Radnice a školy v Česku začnou s vyvěšováním tibetských vlajek

Úřady a školy v Česku začnou dnes s vyvěšováním tibetských vlajek. Zavlají na stovkách radnic a desítkách škol. Připomínají oběti povstání, které v Tibetu v roce 1959 potlačili čínští vojáci. Vlajky na podporu lidských práv v Tibetu vyvěsí také vedení pěti krajů, po čtyřech letech se do akce zapojí pražský magistrát. Vyplývá to ze zjištění ČTK a webu spolku Lungta, který v Česku vydává Tibetské listy. Před čínským velvyslanectvím v Praze se v neděli uskuteční shromáždění Hlas pro Tibet proti násilné převýchově tibetských dětí čínským režimem.

Vyčleňování dětí bývá špatné, různost nese pozitiva, říká autor dokumentu Inkluze

Dokumentarista Tomáš Škrdlant se vydal s kamerou do škol, školek a přípravných tříd mezi děti, učitele i ředitele, aby zjistil, jak to vypadá s inkluzí v českém školství v praxi. Jeho dokument prostě nazvaný Inkluze uvedla Česká televize v úterý 5. března večer. Tomáš Škrdlant ve filmu zpovídá především děti se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie…), s ADHD či s Aspergerovým syndromem a dalšími poruchami chování. A pak také žáky různých národností, nejčastěji Vietnamce či Ukrajince, ale také Jordánce či Filipínku. Dokumentu se věnuje deník Aktuálně.

Učitel o výuce tělocviku: Děti jsou dnes jiné, ale ne horší. Adaptovat se nedokážou spíš tělocvikáři

„Slýchám stížnosti, že děti jsou línější než dřív, myslím ale, že to není pravda, spíš je to tak, že my tělocvikáři se nedokážeme adaptovat na dnešní požadavky dětí,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz. učitel Richard Kania z Gymnázia Postupická.

Ondřej Šteffl: Odřená kolena jsou dobrá. (Je proti zdravému rozumu, když předpisy nutíme učitele, aby dětem nic nedovolili.)

Nejnebezpečnější věcí, kterou můžete dětem udělat, je chránit je před každým nebezpečím. Zdá se ale, že přibývá rodičů, kteří si to neuvědomují. A přibývá také předpisů, které učitelům a školám brání v rozumném přístupu.

Radkin Honzák: Výchova není jen škola

„Když tak sleduju generaci svých vnuček a konstatuju, že jsou ty děti neustále někde organizovány, v kroužcích, kterým velí autority, že nemají časoprostor na to, aby si zkusily něco samy, že jsou neustále pod dozorem, pod kontrolou, když ne nějaké živoly, tak mobilního telefonu, ptám se, jestli je to dobře. Jestli budou umět pojednávat mezi sebou navzájem, aniž by se obracely k nějaké vrchnosti, jestli budou umět padat, hlavně pak, jestli budou umět po pádu vstávat?,“ píše Radkin Honzák na svém blogu.

EDUpoint v březnu: Jaké jsou úkoly školy a kdo má zodpovědnost za vzdělávání dětí?

EDUin zve na březnový program EDUpointu v Praze. V Akváriu se bude diskutovat o tom, kdo má větší zodpovědnost za vzdělávání dětí: škola, nebo rodina? Tématem EDUinspirace bude autorské divadelní představení a poslední čtvrtek v měsíci bude patřit opět Učitelskému večeru.

Národní týden trénování paměti 2019

Ve středu 13. 3. 2019 od 10 hodin se v budově Pedagogické knihovny Jeruzalemská 12 na Praze 1 uskuteční vzdělávací program „Trénování paměti je hrou“. Akce, která je určena široké veřejnosti, souvisí s Národním týdnem trénování paměti 2019. Národní týden trénování paměti vyhlásila Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Bude probíhat od pondělí 11. 3. 2019 do neděle 17. 3. 2019.

Oldřich Botlík: Tohle se točit nebude! (Dobrá vůle a skvělé záměry nestačí.)

Ve čtvrtek 28. února 2019 se konala konference Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, kterou uspořádalo ministerstvo školství. Většina přítomných ministrovi školství nejspíš fandí, státní tajemník ministerstva se ukázal jako pohotový a nadmíru vtipný moderátor, panelisté i diskutující z pléna dávali najevo dobrou vůli pomoci. Optimismus převládal. Jenomže témata probíraná v panelech se postupně vzdalovala od vzletných obecných formulací vhodných pro Strategii 2030+ a přibližovala se opačnému, konkrétnímu konci: plošným testům a revizi RVP. A brzy bylo jasné, že dobrá vůle a skvělé záměry nestačí.

Asociace krajů: Situace v regionálním středním školství je neúnosná

„Z pohledu hejtmanů je situace v regionálním středním školství neúnosná, úroveň vzdělávání stále klesá, kromě toho nemáme žádné kompetence v oblasti soukromého středního školství, ať se to týká spektra nabízených oborů nebo počtu přijatých žáků. Už v minulém roce proto vyzvala celostátní tripartita i Asociace krajů ČR ministerstvo školství, aby problém řešilo. V tuto chvíli chceme spolu s dalšími aktéry, pro které je stav středního školství klíčový, spolupracovat v konkrétních oblastech vymezených společným memorandem,“ vysvětlila Jana Mračková Vildumetzová na setkání zástupců Asociace krajů s dalšími partnery. Výsledkem jednání se stal podpis memoranda, které obsahuje tři prioritní kroky ke zvýšení kvality středního školství.

Veronika Valíková: Brána ministerstva školství se otevírá

„Slohy a ústní zkoušení chce ministr Plaga převést do profilové maturity i proto, aby posílil důvěru v učitele. Ti snad konečně dostanou šanci vymanit se z unifikačních tendencí posledních let a vytvořit svým studentům zkoušku „přímo na tělo“. Na některých školách se možná vrátí k osvědčeným čtyřhodinovým slohům, jinde propojí maturitní práci s vyhledáváním informací na internetu. A co se literatury týče, učitelé jistě najdou mnoho způsobů, jak o ní se studenty hovořit,“ píše češtinářka Veronika Valíkové v MF DNES k návrhu novely školského zákona, která se zaměřuje na maturitu.

Romové jsou zbabělí, ale dokážou být i velmi úspěšní, říká Ida Kelarová

„Za socialismu Romové museli pracovat, byli přirozenou součástí kolektivu. Hodně jich ale po roce 1989 přišlo o práci a šli na podporu – to byla pro ně zpočátku velká ostuda. Zároveň jim bylo líto, že přišli o kamarády a kolektiv. Když toto ztratili, postupně byli z velkých měst vystěhováni do ghett a ubytoven, takže lidé už je tolik nepotkávají a oni nepotkávají je, separace obou komunit se prohloubila a oni jsou dnes hodně rezignovaní. Zároveň tak tak přežívají, hodně jich posílá děti pracovat. To je podle mě jeden z důvodů, proč se rasismus a obrovská nesnášenlivost za posledních 30 let prohloubily a stále narůstají. Romové a neromové se dnes téměř neznají, přitom se od sebe mohou vždy něco naučit,“ říká v rozhovoru pro iDNES zpěvačka Ida Kelarová, která už 25 let navštěvuje nejchudší ghetta i romské osady, kde doslova na ulici hledá děti s hudebním nadáním a pak je učí zpívat.

Claire Klingenbergová: Odmítání vědy může zabíjet, braňme se mu. (Chybí kritické myšlení, školy ho neučí)

„Dřív také bylo mnohem jednodušší určit, kdo je autorita a kdo ne. Když astrofyzik Carl Sagan řekl, že je Země kulatá, tak se o tom nedebatovalo. Ač to nefungovalo stoprocentně, titul a kvalitní renomé byly zárukou kvality. Dneska mají titul i lidé, kteří říkají zjevné bláboly, a protože ho mají, mohou ovlivnit veřejnost a přesvědčit ji o svých nesmyslech,“ říká v rozhovoru pro Deník N předsedkyně Evropské rady skeptických organizací Claire Klingenbergová.

On-line seminář 7.3.: Moderní aplikace ve Windows II

Setkání navazuje na předchozí webinář o moderních aplikacích ve Windows. Tématem tohoto dílu je stručné shrnutí možnosti nákupu aplikací jednotlivcem i školou a představení celé řady dalších aplikací. Webinář je určen všem, kteří využívají PC nebo tablet s operačním systémem Windows 10 a chtějí svou výuku obohatit o nové možnosti.

Soutěž EuropaSecura – přihlášky do 11. března

EuropaSecura je unikátní celostátní soutěž pro studenty středních škol se zájmem o mezinárodní a bezpečnostní politiku České republiky, Evropské unie a NATO. Tříčlenné týmy v několika kolech soutěží o pětidenní pobyt na vojenské základně v Brdech a tři nejlepší z nich vyhrají studijní cestu do Bruselu. Přihlašování do soutěže EuropaSecura 2019 končí 11. března.

První setkání Národního kabinetu Matematika a její aplikace

Na konci února se v NIDV v Praze uskutečnilo první kolokvium Národního kabinetu Matematika a její aplikace. Kolokvium představuje prostor pro setkávání členů Národního kabinetu, kteří se budou mimo jiné podílet na tvorbě Modelu systému profesní podpory. Národní kabinety se budou scházet třikrát ročně. Mezi další výstupy setkání Národního kabinetu budou patřit webináře a doporučená témata pro vlastní podporu škol.

Mají žáci přijít o mobily? Některé školy to zkoušejí. (Konference v senátu se věnovala „digitální demenci“ u dětí)

Když žáci mostecké Základní školy profesora Z. Matějčka přijdou ráno na vyučování, musí vypnout mobilní telefon. Zapnout ho mohou až při odchodu domů. O tom, zda by se mobily měly ve školách zakázat plošně, v Senátu diskutovali odborníci na konferenci, která se věnovala tématu digitální demence u dětí. Informují Hospodářské noviny.

Přemýšlivé, zvláštní, velmi nadané děti ve třídě, to není jen tak. Ředitel školy o tom, jak s nimi pracují

„Příprava budoucích učitelů sice na různorodost dětí pamatuje, ale v praxi je situace odlišná. V početných třídách, kde jsou namíchány děti s různými vzdělávacími potřebami, je riziko, že učitel nadaného žáka, který mu narušuje jeho hodiny, začne vnímat negativně. Místo individuálně pojatého rozvoje dětské osobnosti dochází k velmi napjatým vztahům. Nadané děti vyžadují speciální a většinou velmi individuální přístup,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni ředitel Základní školy Chodov Jan Hovorka. Škola už patnáct let věnuje zvýšenou pozornost práci s mimořádně nadanými dětmi.

Člen bojovníků za svobodu nazval učitele neonacistou, dostal podmínku

Tituly neonacista, neohenlainovec, příslušník páté kolony quislingů či napodobenina učitele si údajně vysloužil Libor Behúl, učitel dějepisu a češtiny z jabloneckého gymnázia Dr. Randy. Takto ocejchovat ho měl František Radkovič, předseda jablonecké pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu. Pedagoga se zastal okresní soud a Radkovičova slova označil za trestný čin pomluvy, za něž padl podmíněný trest čtyři měsíce s roční zkušební dobou. Zatím nepravomocný, předseda se odvolal. Informuje iDNES.cz.

V ČR přibývá dětí, které kvůli vadě řeči chodí na logopedii

V Česku přibývá dětí, které kvůli potížím s mluvením a výslovností chodí na logopedii. Počet těchto pacientů se mezi roky 2007 a 2017 zvýšil o 26.132, předloni jich bylo 156.771. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Roste i počet žáků s vadami řeči v základních školách. V minulém školním roce jich podle statistik ministerstva školství bylo 7202, což je zhruba třikrát víc než o deset let dříve. Na potíže s mluvením a možnosti jejich léčby má upozornit Evropský den logopedie, který připadá na 6. března. Informuje ČTK.

Programy mezigeneračního učení

V programech vždy se skupinou seniorů spolupracovala skupina žáků počátečního odborného vzdělávání středních odborných škol. Výukové situace vytvořily podmínky pro sdílené učení se i vzájemné učení dvou generací. Žáci se účastní v rolích asistentů lektora či samostatného lektora skupiny i vlastního účastníka vzdělávání. Učitelé zastávají jak role lektorů, tak supervizorů nebo mentorů v situacích, kdy výuku vedou samostatně žáci. Programy v rozsahu 60 - 70 hodin vždy sestávaly jak z teoretické (cca 10 hodin), tak z praktické části, která byla rozsáhlejší.

Přelomový krok: Ustavení Stálé konference ředitelů

V závěru února se v sídle Národního institutu pro další vzdělávání (dále jen NIDV) v Praze konalo ustavující jednání Stálé konference ředitelů (dále jen SKŘ). Stálá konference ředitelů byla zřízena v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (dále jen SYPO). Jejím cílem je zajistit podmínky pro další profesní rozvoj ředitelů a širšího vedení škol, např. poskytnutím průběžného vzdělávání v oblasti školského managementu, zajištěním informací týkajících se vedení lidí nebo rozšiřováním dalších profesních kompetencí. SKŘ chce také nabídnout prostor pro sdílení osobních zkušeností.

On-line seminář 6.3.: Rozvoj informatického myšlení s využitím robotických hraček

Tipy na otevřené výukové zdroje k rozvoji informatického myšlení si k Týdnu otevřeného vzdělávání připravila Eva Fanfulová. V krátkém teoretickém úvodu vysvětlí základní důležité pojmy – rozvoj informatického myšlení, rozvoj digitální gramotnosti. Následně se bude věnovat praktickým příkladům rozvíjení informatického myšlení v mateřské škole a na 1. stupni. Ukáže nejméně 3 druhy robotických pomůcek s tím, pro jaký věk jsou jednotlivé pomůcky vhodné.

Učitelka z učňáku: Většina dětí neví, proč tam jsou, rodinám na vzdělání nezáleží

Většina studentů učilišť neví, co a proč studují, rodiny vzdělání nezajímá, není to pro ně hodnota. Učitel na učilišti musí být extrémně otrlý. Dvě třetiny třídy absolutně nezajímá vyučování a nemají tušení, k čemu by jim něco takového bylo, tak blbnou a vyrušují, tím pádem se ani ten zbytek nemůže nic naučit, popisuje učitelka Anna Freimannová svoji zkušenost z jednoho pražského odborného učiliště. Dodává, že někteří z ostatních pedagogů jsou vyhořelí, sama prý byla problematický exemplář, protože odmítala dodržovat některé zavedné postupy, jako například používání učebnic ve výuce. Rozhovor přináší DVTV.

Arnošt Veselý: Chceme, aby lidé měli důvěru k veřejnému školství, aby byly všechny školy stejně kvalitní

„V tuto chvíli tedy můžu jen říct, že priority, které byly nastaveny v minulé strategii, jako je podpora učitelů a ředitelů, snižování vzdělanostních nerovností nebo otázky zlepšování řízení vzdělávacího systému, jsou stále relevantní. Budeme také muset víc řešit obsah vzdělávání, co konkrétně mají žáci a studenti umět, na to nejsou jednotné názory,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Arnošt Veselý, který vede skupinu odborníků, jež připravuje dokument Strategie vzdělávání 2030.

Velký test školáků. Děti číst umějí, ani mnozí jedničkáři však textu nerozumí. Je na vině škola nebo rodiče?

Průzkum České školní inspekce ukázal, že děti sice dostávají z českého jazyka jedničky na vysvědčení, číst ale pořádně neumějí. Dokážou vyhledat informaci v učebnici, jestli s nimi autor textu manipuluje, však neodhalí. Nejdůležitější část češtiny, čtenářská gramotnost českých dětí, je podle zjištění MF DNES upozaďována literaturou a diktáty.

Historik Petr Čornej: Riziko manipulace s dějinami tady existuje. (Dějepis nelze učit neutrálně)

„Protože jsem se od roku 1990 autorsky podílel na několika učebnicích dějepisu, a ačkoliv jsem zpracovával především středověké období, jako hlavní redaktor jsem někdy musel zaskakovat za kolegy, kteří nezvládli 20. století. Vím proto, že o žádnou prosovětskou interpretaci naprosto nešlo. Naopak to byl velmi důsledný rozchod s komunistickým pojetím dějin. To mimochodem nebylo vysloveně sovětské ani v minulém režimu, byla to spíše kombinace národního pohledu se stalinskou variantou marxismu, říká v rozhovoru pro Deník.cz historik Petr Čornej. Vrací se k tvrzení BIS, že výuka dějepisu je „proruská“ a obecněji k možnosti „neutrálního“ výkladu dějin.

Ondřej Neumajer: Třída budoucnosti jako koncept práce s prostorem ve třídě

Mozek mladého člověka je extrémně flexibilní a dovede ke svému učení využívat většinu situací, které dítě zažije. Pokud ale dosahování výukových cílů podpoříme kromě vhodných metod i adekvátně uspořádaným prostorem, a navíc v něm budeme účelně využívat digitální technologie, může být výuka ve školách mnohem efektivnější, nežli tomu v dnes převládajícím uspořádání škol a tříd bývá.

Každý druhý doktorand v Česku nedokončí studium. Podporu vědy si přitom vláda stanovila jako prioritu

Podle statistik ministerstva školství více než polovina nastupujících studentů doktorského studia školu nedokončí. Podporu výzkumu si přitom současná vláda nastavila jako jednu z priorit. Právě doktorandi navíc pracují v nejmodernějších vědeckých zařízeních jako je Ceitec v Brně, Biocev ve Vestci nebo ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Informuje Český rozhlas.

8. ročník soutěžní přehlídky DOMINO

Dne 19. března 2019 se od 9 do 15 hodin uskuteční prezentace finálových prací 8. ročníku soutěžní přehlídky DOMINO s vyhodnocením jednotlivých kategorií a vyhlášením absolutního vítěze této již tradiční soutěže pořádané Národním institutem pro další vzdělávání.

Ondřej Šteffl: Náš problém s rodiči. (Rodiče jsou hlavní brzdou změny školství)

„U nás se totiž naprostá většina rodičů i část učitelů modernějšímu přístupu ke vzdělávání brání. A rodiče jsou hlavní brzdou změny a vývoje. V naprosté většině totiž chtějí, aby se jejich děti učily podobně jako oni a to, co se učili oni. Protestují proti zavádění Hejného matematiky, jsou nespokojení, když se děti neučí nazpaměť všechny Přemyslovce a ve škole vynechají Jiráska. Mnozí stále od školy žádají "Srovnejte je do latě!",“ píše Ondřej Šteffl na svém facebooku.

Analýza Cermatu: Přihlášky k maturitní zkoušce 2019, jarní zkušební období

„Účast na středním vzdělávání ukončeném maturitní zkouškou činí v roce 2019 celkem 76,7 prvomaturantů na 100 obyvatel ve věku 19 let (tedy v obvyklém maturitním věku). Meziročně oproti roku 2018 došlo k mírnému nárůstu účasti a jedná se hodnotu srovnatelnou s lety 2013 a 2015... Mezi dívkami je v účast na maturitním vzdělávání vyšší (v roce 2019 činí 85,4, resp. 80 prvomaturantek na 100 19letých dívek), než je tomu v populaci chlapců (68,3, resp. 62,4 prvomaturantů na 100 19letých chlapců). V obou genderových skupinách se v případě maturitní populace bez nástaveb jedná o vůbec nejvyšší míru účasti na maturitním vzdělávání ve sledovaném období 2011 – 2019,“ píší autoři analýzy Cermatu, která podrobně sleduje „populaci maturantů“ podle typu škol nebo zvolených předmětů.

ADHD nepodceňujme. Zejména u dívek je často nerozpoznané, a to je může poškodit na celý život, říká známý psycholog

„Celá řada studií ukazuje, že poměr ADHD u kluků a u děvčat se pohybuje v rozpětí 2:1 až 9:1. To je obrovský rozptyl. Některé definice ADHD se totiž soustředí hodně na tu hyperaktivitu, a ta se častěji vyskytuje u chlapců, zatímco u dívek je častější ten typ s poruchou pozornosti. Taková dívka zůstává ve škole naprosto poklidná, nenápadná. Sedí někde ve třetí lavici, nedělá problémy, ale nejde jí matematika, čeština, obecně předměty, které vyžadují nějakou koncentraci pozornosti a paměť. Takže má trojky, čtyřky, postupem školní docházky je to někdy až na reparát. Všichni si říkají, ona je hodná, ale rozumu moc nepobrala,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni psycholog Radek Ptáček.

Týden otevřeného vzdělávání nabízí noc v soudních budovách i příležitost vytvářet na Wikipedii hesla o významných ženách

V prvním březnovém týdnu proběhne osmý ročník Týdne otevřeného vzdělávání. Jeho cílem je rozvíjet kulturu sdílení mezi učiteli a vzdělavateli a podpořit tvorbu otevřených vzdělávacích zdrojů. V Česku se do této akce letos zapojí například Západočeská univerzita s ukázkou trendů v digitálním vzdělávání, nezisková organizace zabývající se inovacemi ve vzdělávání Nugis Finem spolu s Nejvyšším správním soudem, Nejvyšším soudem a brněnskou právnickou fakultou. Wikipedie spojí Týden otevřeného vzdělávání s Mezinárodním dnem žen. Týden otevřeného vzdělávání se koná po celém světě od roku 2012.

Oxfordská studie neprokázala spojitost mezi násilnými hrami a agresivitou

Výzkumníci Andrew K. Przybylski a Netta Weinsteinová udělali rozsáhlý průzkum mezi tisícovkou britských teenagerů a jejich rodičů, který měl za cíl odhalit souvislost mezi hraním násilných videoher a agresivitou mládeže. Výsledek jejich práce je jednoznačný, žádná spojitost mezi těmito dvěma jevy neexistuje. Informuje iDNES.cz.

Ministr Plaga k revizi RVP: Děti se učí extrémní množství informací. O vyhazovaní předmětů se ale nebavíme

Velké množství informací, které se děti v předmětech musejí naučit, je potřeba zredukovat i podle ministra Roberta Plagy. „Základem debaty je podle mého to, že je třeba děti naučit extrémní množství informací. Nikdo se však v tuto chvíli nebaví o vyhazování nějakých předmětů. Ale připusťme si, že až se dostaneme k tomu, jak má vypadat ‚člověk budoucnosti‘, tak budeme muset seřadit jednotlivé oblasti vzdělávání podle priorit a přiřadit k nim příslušnou časovou dotaci,“ prohlásil ministr. K diskusi o revizi RVP a přípravě Strategie vzdělávání 2030 se vrací iDNES.

Cermat: Netestujeme znalost oxymorónu a synekdochy, ale jejich aplikování

„Požadavky na uchazeče, kteří skládají jednotnou zkoušku z českého jazyka v rámci přijímacího řízení do víceletých gymnázií, resp. čtyřletých maturitních oborů, jsou formulovány v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Didaktické testy z českého jazyka tedy ověřují pouze vědomosti a dovednosti, jimiž by měl žák v příslušném ročníku ZŠ disponovat. Tvrzení, že státní testy „nutí cpát dětem do hlavy tolik teorie, jako by byli malí jazykovědci“, je evidentně nepravdivé. Pokud by totiž někdo z učitelů k tomuto mylnému závěru dospěl, pak je zřejmé, že dotyčný při výuce nerespektuje RVP ZV - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, tedy dokument stanovující obecně závazné požadavky na vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělání,“ říká tisková mluvčí Cermatu Petra Hátlová v rozhovoru pro Respekt.

Arnošt Veselý: Strategie vzdělávání 2030 by měla zvýšit důvěru ve školy

Ke zlepšení důvěry lidí ve veřejné školství by měla vést nová Strategie vzdělávání ČR do roku 2030, kterou nyní začala připravovat skupina expertů ve spolupráci s ministerstvem školství. "Víme, že se zvyšuje počet soukromých škol. Mnoho rodičů začíná volit soukromé školy. My bychom byli určitě rádi, aby to nebyl trend, ve kterém se bude dál pokračovat, a zároveň chceme, aby veřejnost měla důvěru k veřejnému školství, aby byly všechny školy stejně kvalitní nebo v maximální možné míře kvalitní, aby dokázaly uplatnit potenciál každého žáka," řekl Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd UK, který expertní skupinu vede. Informuje ČTK.

Ministerstvo školství otočilo. Soukromá ScioŠkola dostala napotřetí akreditaci

Soukromá základní ScioŠkola ve Frýdku-Místku získala napotřetí akreditaci ministerstva školství. Tvrdí, že resort mění přístup k soukromým školám. Ministerstvo zatím rozhodlo o osudu poloviny škol, které žádají o zápis do školského rejstříku na příští rok, většinu jich povolilo. V posledních letech přitom většinu žádostí zamítalo. Mezi neúspěšnými žadateli je dlouhodobě například síť soukromých škol Educanet, která kvůli tomu podala žalobu. Informuje zpravodajský deník Aktuálně.

Zábavná fyzika pro učitele ZŠ a mateřinek může vzbudit zájem o technické obory

V novém vzdělávacím centru na pražském Ortenově náměstí si učitelé základních i mateřských škol začali osvojovat zábavné a hravé metody, jak v dětech vzbudit zájem o fyziku a další technické a přírodovědné obory. Jde o první takové centrum určené pro všechny pedagogy napříč stupni vzdělávání v ČR. Na otevření centra se podílí organizace Elixír do škol. Informují Novinky.cz.

Návrh novely školského zákona: Změna maturit – odklad povinné matematiky a slohy zpět do kompetence škol

„Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání. Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků (ředitelů škol, opravovatelů písemných prací, předsedů zkušebních maturitních komisí) za nastavení a dodržování kritérií hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže škol, navíc se žáci hodnocení dozví dříve než nyní,“ vysvětlují mimo jiné autoři navrhované novely školského zákona, proč se má hodnocení slohů vrátit do kompetence škol. Přinášíme Odůvodnění hlavních principů navrhované novely.

Učitelé zvýhodňují dívky ve známkách

Ředitel českobudějovické základní školy Pravoslav Němeček připouští, že zvláště na prvním stupni hraje píle a pečlivost ve výsledné známce z předmětu svou roli: „Děvčata jsou zkrátka pečlivější. Na druhém stupni se to ale vyrovnává.“ Pro ředitelku pražského gymnázia Renatu Schejbalovou není vysvědčení ze základní školy ukazatelem, co žák umí: „Každá škola hodnotí žáky po svém.“ Lidové noviny přinášejí reportáž v souvislosti se studií think tanku IDEA o dopadu známkování.

Miroslava Federičová: Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

"Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků," píše Miroslava Federičová ve studii Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků. Přinášíme Shrnutí základních poznatků.

Studie: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu

Školní známky mohou zkreslovat odhad šancí na přijetí dítěte ke studiu na střední nebo i vysokou školu. Zatímco se totiž u přijímacích zkoušek ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků. Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje problematické chování, ačkoli mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I z toho důvodu se jich pak třeba na gymnázia hlásí méně než děvčat. Vyplývá to ze závěrů studie o roli známek při vytváření vzdělávacích ambicí, kterou vypracovali vědci v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Informuje ČTK.

Společnosti učitelů ČJL (SUČJL): Návrh na změnu maturity z ČJL a otevření diskuse on revizi RVP

1. Maturitní zkouška Společnost učitelů českého jazyka a literatury vítá návrhy ministra Roberta Plagy na změnu maturity z ČJL, podle nichž by od roku 2020/21 mohl být součástí státní zkoušky pouze didaktický test a slohové práce i ústní zkoušení by se vrátily zpět do kompetence škol. SUČJL vznikla v roce 2012 po prvním centrálním opravování slohů; tehdy se na češtináře celé republiky obraceli studenti, kteří nebyli s hodnocením spokojeni. Od té doby setrvale upozorňujeme na nedostatky centrálního zadávání a hodnocení slohů i ústního zkoušení.

MŠMT zahájilo debatu ke Strategii vzdělávací politiky 2030+

Pražská Národní technická knihovna se včera stala hlavním centrem debat o budoucnosti českého vzdělávacího systému na budoucí desetiletí. Akce se zúčastnily zhruba dvě stovky hlavních aktérek a aktérů vzdělávacího systému České republiky. Byla tak formálně zahájena příprava Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Cílem konference bylo otevření veřejné a odborné debaty o klíčových výzvách a vizích vzdělávání v ČR a nalezení cest k jejich realizaci. Součástí konference byla také část věnovaná revizím rámcových vzdělávacích programů.

Petr Fischer: Vysoká škola - "učňák" postindustriální doby

„Více učňů! Oblíbená mantra českého školství, která se periodicky vrací. Čas od času si na ni někdo vzpomene a vrátí ji do veřejného prostoru. Tentokrát se této "bohulibé" iniciativy chopil prezident Hospodářské komory a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Vysokoškoláků, zejména těch humanitně vzdělaných, je moc, pravil a dodal, že bychom potřebovali více učňů a prakticky orientovaných lidí. Podobně se v minulosti vyjádřil i premiér Andrej Babiš, který soudí, že "musíme lidem vysvětlovat, že řemesla mají větší budoucnost než studovat jakýkoliv obor na vysoké škole",“ píše Petr Fischer v Hospodářských novinách.