Vzdělávací program „Vím, co se stalo“

Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze pořádá pro žáky a studenti středních škol a osmých a devátých tříd základních škol vzdělávací program „Vím, co se stalo“, v rámci kterého se dozví, jak vypadal život v protektorátu a v terezínském ghettu za druhé světové války. 

Vzpomínka na pana Vojmíra Srdečného

Ve věku nedožitých 100 let zemřel PhDr. Vojmír Srdečný , jeden z posledních pamětníků nacistické perzekuce českých vysokoškolských studentů po listopadu 1939. Pan Srdečný spolupracoval s NPMK mj. na výstavě NESMÍME ZAPOMENOUT: JAN OPLETAL A DALŠÍ OBĚTI LISTOPADU 1939 a na stejnojmenné knize. Byl členem historické skupiny 17. listopad 1939 a mezinárodního výboru Sachsenhausen. V roce 2016 převzal medaili Ministerstva školství za vynikající práci.

Učitelka dějepisu: Jména se nemají z dějin vymazávat. Neztrácejme objektivitu

Učitelka dějepisu a češtiny na Gymnáziu Uherské Hradiště Miroslava Poláková zachycovala vzpomínky pamětníků už od konce 70. let. Řada z nich o událostech z války promluvila úplně poprvé. Jejich vzpomínky jsou součástí dvou svazků knihy Měli odvahu žít, která vyšla loni těsně před Vánocemi. Poláková v ní popisuje antifašistický odboj na Uherskobrodsku v letech 1939–45. „Kdybych byla ministryní školství, zavedla bych povinnou maturitu z dějepisu, tak jak je to v některých zemích v Evropě. Mám dojem, že lidé dnes úplně ztrácejí historickou paměť,“ říká Poláková v rozhovoru pro MF DNES.

Filip Rožánek: Čeští politici mají velké potíže s chápáním textu

„Stačila jediná zpráva, aby čeští politici naplno předvedli, jak velké potíže mají s chápáním textu… Odborníci dlouhodobě upozorňují, že školy zahlcují děti spoustou nepotřebných dat, ale pracovat s informacemi je nenaučí. Když takoví studenti vyrostou, mají pak problém pochopit i jízdní řád. Nebo třeba projev německé kancléřky. A to vůbec nemluvě o tom, že se nikdo z těch vysokoškolsky vzdělaných politiků evidentně ani nepokusil pracovat s primárním pramenem, tedy německým originálem projevu,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách k projevu německé kancléřky Angely Merkelové u příležitosti Dne připomínky obětí útěku a vyhnání.