Klasické třídy jsou příliš zastaralé a neposkytují prostor pro různorodou práci. S touto myšlenkou Finové školní třídy "otevřeli" - přizpůsobili je tak, aby v nich mohlo být víc dětí a zároveň se všechny nemusely učit to samé ve stejnou chvíli. "Učitelé spolupracují, jeden z nich může například probírat látku v biologii s větší skupinou dětí a ten druhý se může věnovat menší skupině dětí, která třeba potřebuje dohnat něco v matematice," vysvětluje koncept "otevřených tříd" finská učitelka a ředitelka strategie digitálního vzdělávání v Microsoftu Kati Tiainenová. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Finský vzdělávací systém prošel nedávno velkou reformou, která přinesla například tematické vyučování (phenomen-based teaching). Znamená to, že už nemáte předměty?
I když se o tom tak mluvilo, není to pravda. V roce 2016 jsme začali implementovat nové učební osnovy, jejichž součástí pořád jsou předměty, velká změna ale nastala v tom, že jsme se začali soustředit na dovednosti 21. století.
Můžete být konkrétnější?
Myslím tím například získat technologické dovednosti, umět se postarat o sebe samého, naučit se komunikovat, zkrátka získat dovednosti potřebné v každodenním životě. Cílem osnov je obecně blahobyt lidí a dětí, vytváření zdravé a šťastné společnosti. Předměty jsou velmi propojené. Děti mají projekty napříč předměty a věnují se fenoménům, jako je lidstvo, kde kombinují přírodovědu s historií i přírodními vědami. Dnes ve 21. století máme tolik informací, že už není účelem školy učit děti získávat nové informace, ale spíše to, jak s nimi nakládat, jak je hodnotit, jak je využívat ke svému dobru. Ředitel vzdělávací organizace PISA Andreas Schleicher říká, že dnešní ekonomika není založena na tom, co víme, ale na tom, jak to dokážeme využít. Stále musíme mít expertní znalosti, ale musíme zajistit, aby se děti učily, jak je prakticky a aktivně využít, například pomocí projektů, psaní esejů, natáčením videí nebo veřejnou diskuzí.
Celý rozhovor naleznete zde
.png)
2 komentářů:
finské děti mají chytré rodiče,zatímco rodiče těch českých otročí na rodiče německé na ty finské otročí rodičové ruští,takže jsou penízky jak na školství tak na sociální flákání poté co školství opustí
Chápu. Jen mi uniká výsledek - když jsou ty jejich metody tak úžasné, měly by převálcovat všechny ostatní. Zdá se mi však, že plus/mínus jsou výsledky vyrovnané... (Tedy v rámci toho, co se měří - viz naše maturita z češtiny a kauzy s typem veršů atd. Pokud budu učit "na testy", budu taky nejlepší. Budu-li učit pro praxi, výsledky u testu /z češtiny, informatiky/ budou bídné.).
Okomentovat