Učitelská platforma: Směřování nové vzdělávací strategie je obrovskou příležitostí, ta ale nesmí zůstat jen na papíře

Navýšení rozpočtu školství, snižování nerovností ve vzdělávání, zlepšení výuky na druhém stupni základních škol, aby nedocházelo k odlivu dětí na víceletá gymnázia. To jsou příklady cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, jejíž hlavní směry v prvním listopadovém týdnu představilo ministerstvo školství. Učitelská platforma na materiálu oceňuje snahu o zapojení všech aktérů, kteří budou strategii uvádět v život, ale zároveň připomíná, že máme problém s implementací strategických dokumentů.

The Prague Education Festival (PREF): Největší akce o vzdělávání v ČR

Mediální dům Economia a zpravodajský portál Aktuálně.cz pořádají ojedinělou akci zaměřenou na moderní trendy ve výuce a vzdělávání na základních a středních školách. Cílem akce je inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání dětí a vytvořit platformu, v rámci které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči a společně je zavádět do škol. Nastartovat progresivní změny českého vzdělávacího systému a iniciovat diskusi mezi státem, školami a soukromou sférou o změnách v systému českého školství, které jsou nezbytné pro další úspěšný rozvoj a prosperitu naší země.

Registrace na konferenci Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030 byla otevřena

Konference se uskuteční ve čtvrtek 7. listopadu 2019 na Magistrátě hl. m. Prahy od 9 do 14 hodin. V rámci programu členové externí expertní skupiny představí jednotlivé kapitoly Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+ a ministr Robert Plaga přiblíží proces přípravy Strategie 2030+ včetně tvorby implementační části a dalších kroků, které nás teprve čekají.

Ondřej Hausenblas: Problém českého školství je, že rádi učíme děti stejně, jako jsme se učili my sami

„Na začátku jsem si naivně myslel, že v národě čeká spousta lidí na to, že teď už se budeme chovat a uvažovat rozumně, citlivě a svobodně,“ vzpomíná Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro Český rozhlas Plus na léta bezprostředně po sametové revoluci. „Takových lidí ale bylo málo.“

Kateřina Perknerová: Kam dál ve vzdělávání? Chybí celonárodní dohoda

„Kvalitní vzdělání je klíč k budoucnosti každého dítěte i celé ČR. Předpokladem úspěchu je systém, který umožní každému žákovi rozvíjet jeho osobnost, talent, schopnosti. České školství je na dobré úrovni díky tradici a nadšení desítek tisíc učitelů. To je ovšem pro potřeby 21. století málo. Překážky jeho rozvoje jsou v rovině politické, finanční a obsahové,“ píše Kateřina Perknerová v komentáři pro Deník a uvádí čtyři základní problémové okruhy.

Diskuse ke vzdělávání v ČR: Česko, a jak dál?

V jakém stavu je české školství? Jaké novinky přináší do výuky 21. století? Proč ve školách chybí učitelé? Jak zlepšit vzdělávání pro úspěch ČR? Taková jsou témata diskuse, která se koná 1. října na Filozofické fakultě UK.

Arnošt Veselý: Nemyslím si, že well-being žáků je cíl sám o sobě. Pořád platí, že školství je od toho, aby vzdělávalo

„Když například debatujeme o maturitě z matematiky a o tom, jak má vypadat, musíme si nejprve ujasnit, jakého chceme studenta, jaké chceme mít absolventy škol, co budou potřebovat, k čemu je chceme vést. To by měla být první otázka, a teprve potom se můžeme ptát, jak mají vypadat testy, které budou testovat to, čeho chceme dosáhnout. Debaty o maturitě jsou často o nějakém technickém nastavení, jestli test má mít tohle nebo tohle. Ale když si neujasníme, k čemu chceme směřovat, není to moc racionální debata,“ říká Arnošt Veselý ve druhé části rozhovoru pro server Tiscali.

Arnošt Veselý: Obava, že strategické dokumenty zůstanou jenom na papíře, je velká, vždycky byla

„Obava, že strategické dokumenty zůstanou jenom na papíře, je velká, vždycky byla. A když jsme vyhodnocovali minulé strategické dokumenty, ať už šlo o Bílou knihu nebo strategii do roku 2020, tak jsme právě dospěli k tomu, že cíle byly docela dobře stanoveny, opatření taky, ale relativně málo se z toho realizovalo, implementovalo, a otázka je proč. A samozřejmě obavy, že to zůstane opět na papíře, jsou zcela reálné,“ říká Arnošt Veselý v rozhovoru pro server Tiscali. Tématem rozhovoru je příprava Strategie 2030+.

Profesní interpelace: Ministr Plaga bude odpovídat v online chatu učitelům

Ve čtvrtek 11. dubna otevře ministr školství Robert Plaga první díl nového pořadu Profesní interpelace, který je určen pro komunikaci s učitelskou veřejností. Ministr bude odpovídat v živém přenosu na otázky, které budou kladeny v učitelské facebookové skupině. Pořad společně vysílá Učitelská platforma, spolek Otevřeno a pražská Průmyslová škola sdělovací techniky Panská. Hosty dalších dílů pořadu budou např. předseda školských odborů František Dobšík nebo Jaroslav Fidrmuc z Národního ústavu ve vzdělávání, který bude odpovídat na dotazy týkající se revize rámcových vzdělávacích programů.

Ondřej Šteffl: Budoucnost školství: Mission impossible a výhody pestrosti

„´Byl bych rád, abychom dokázali najít celospolečenskou shodu na zadání toho, co má být výsledkem snahy vzdělávací soustavy, jak má vypadat absolvent budoucnosti,´ řekl ministr školství Robert Plaga v rozhovoru na Aktuálně.cz. Velmi oceňuji, že pan ministr neprosazuje bez rozmyslu své představy, jak to dělali někteří z jeho předchůdců. A hlavně, že přemýšlí o budoucnosti. Mám ale vážnou obavu, že najít celospolečenskou shodu či nějaký kompromis je v České republice v tuto chvíli nemožné. A při pohledu do nepředvídatelné budoucnosti vlastně i nezdravé. Cílem ve vzdělávání by měla být spíše pestrost, diverzita a volitelnost, nikoliv shoda a jednota,“ píše Ondřej Šteffl v Deníku N.

Noc vzdělávání 27.3. 2019

„Pět fakult, jedna noc, téma školství a spousta inspirativních lidí. Už 27. března otevřeme dveře pedagogických fakult po celé republice. Nejen pro studenty, ale i pro rodiče, učitele, akademiky a širokou veřejnost. Jak být co nejlepším učitelem? A co pro to můžou dělat fakulty, budoucí učitelé nebo samotní studenti? Přijďte se potkat, debatovat a inspirovat na festival vzdělávání plný workshopů, besed a diskusí,“ zvou pořadatelé akce.

Robert Plaga: Jsem zastáncem stability. Měli bychom najít to, co nebude zpochybňováno po změně politické reprezentace

„Byť nejsem šťastný z toho, že každou chvilku děláme změny ve státní maturitě, protože jsem zastáncem stability v systému, myslím si, že toto je krok správným směrem… Navíc nejenom já, ale ani studenti nebo odborná veřejnost nejsou přesvědčeni o tom, že je přínosné centrálně hodnotit slohy. Nemyslím si, že bychom tím dosáhli nějakého objektivnějšího hodnocení. Myslím, že tato chvíle je vhodná k tomu, vrátit hodnocení slohů zpátky do škol. Neznamená to, že se snižuje laťka u maturit, znamená to, že ta část, která podle mého názoru na školu bytostně patří, se na ni také vrací,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga. Kromě změny maturit mluví v rozhovoru také o inkluzi, sporu s hejtmany o cut-off score, revizi RVP nebo zavádění nového předmětu „technika“.

Výzkum "Vysvědčení společnosti": Lidé jsou kritičtější ke školství

„Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní,“ uvádí tisková zpráva k výzkumu společnosti STEM Hodnocení stavu společnosti.

Tomáš Feřtek: Jak dostat učitele do médií. Praktické rady pro ty, kdo o sobě chtějí dát vědět.

„Pokud máte pocit, že nejste mediálně úspěšní, může to mít různé důvody, ale jedna věc je téměř jistá – vina není na straně novinářů, ale té vaší.“ To není věta, kterou adresuji právě teď učitelkám a učitelům, ale kterou jsem dobře patnáct let opakoval na mediálních seminářích pro firmy a neziskové organizace. Jako východisko k debatě, jak se dostat do médií, je ale ta věta užitečná pořád. Inspirován obsáhlou anketou České školy, v níž novinářky odpovídaly, proč a jak oslovují respondenty pro své texty o vzdělávání, chci zopakovat tři základní rady z těchto seminářů, kterými jsem se řídil i já v rámci práce pro neziskovou organizaci EDUin.

Anketa České školy: Anna Brzybohatá: Při vší úctě k učitelům, často si za pocit "malého prostoru" v médiích můžou sami

Česká škola oslovila s několika otázkami novináře a novinářky, kteří se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá redaktorka iDNES.cz Anna Brzybohatá.

Anketa České školy: Šárka Mrázová: Že by učitelé nedostávali v médiích prostor, je podle mne předsudek

Česká škola oslovila s několika otázkami novináře a novinářky, kteří se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá redaktorka Hospodářských novin a Aktuálně.cz Šárka Mrázová.

Anketa České školy: Dostávají učitelé dost prostoru v médiích? Odpovídá Ivan Lukáš z České televize.

Česká škola oslovila s několika otázkami novinářky a novináře, kteří se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá redaktor České televize Ivan Lukáš.

Anketa České školy: Dostávají učitelé dost prostoru v médiích? Odpovídá Michaela Endrštová z Aktuálně.cz

Česká škola oslovila s několika otázkami novinářky – shodou okolností jsou to skutečně výhradně ženy – které se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá Michaela Endrštová z Aktuálně.cz.

Anketa České školy: Dostávají učitelé dost prostoru v médiích? Odpovídá Radka Kvačková z Lidových novin

Česká škola oslovila s několika otázkami novinářky – shodou okolností jsou to skutečně výhradně ženy – které se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá Radka Kvačková z Lidových novin.

Anketa České školy: Dostávají učitelé dost prostoru v médiích? Odpovídá Hana Čápová z týdeníku Respekt.

Česká škola oslovila s několika otázkami novinářky – shodou okolností jsou to skutečně výhradně ženy – které se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá reportérka týdeníku Respekt Hana Čápová.