Claire Klingenbergová: Odmítání vědy může zabíjet, braňme se mu. (Chybí kritické myšlení, školy ho neučí)

„Dřív také bylo mnohem jednodušší určit, kdo je autorita a kdo ne. Když astrofyzik Carl Sagan řekl, že je Země kulatá, tak se o tom nedebatovalo. Ač to nefungovalo stoprocentně, titul a kvalitní renomé byly zárukou kvality. Dneska mají titul i lidé, kteří říkají zjevné bláboly, a protože ho mají, mohou ovlivnit veřejnost a přesvědčit ji o svých nesmyslech,“ říká v rozhovoru pro Deník N předsedkyně Evropské rady skeptických organizací Claire Klingenbergová.

Claire Klingenberg (repro ČT)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Žijeme v době, kdy je věda, technika a medicína na vysoké úrovni, přesto lidé propadají skepsi a uchylují se k alternativním vysvětlením. Proč se to děje právě teď?

Řekla bych, že za to zčásti mohou média a jejich záliba ve falešné objektivitě. Před šesti lety byli plochozemci malá skupina, ale přidala se jim důležitost tím, že dostali prostor ve vysílání a debatách. V momentě, kdy postavím alternativce na stejnou úroveň jako vědce, dávám veřejnosti signál, že jsou tyto názory platné. Obzvlášť když to dělají veřejnoprávní média. Jak má normální člověk vědět, že kokosový olej nepomáhá na herpes, když to prezentují v rádiu? Když pak takový člověk začne googlovat, narazí na prvních příčkách na weby alternativců.

Mohou za to tedy jen média?

To ne. Důvodem, proč jsem zmínila média jako první, je, že jsou schopná reagovat nejrychleji. Důležitým faktorem je také to, že se věda a technika kvůli své komplikovanosti a komplexnosti vzdálily lidem. Je jednodušší uvěřit v existenci magické energie než pochopit čím dál složitější poznatky. Dalším faktorem je bezprecedentně obrovské množství informací, které je a bude obrovským problémem. Na člověka se valí tolik informací, že se vypne a odmítne přijímat další. Pak je to také nedostatek kritického myšlení a problém současného vzdělávacího systému, kdy se žáci biflují místo toho, aby se učili aktivně přijímat informace.

Jak se dá kritické myšlení tříbit, jak můžeme přivést lidi k tomu, že myšlení nebolí?

Prvním krokem ke kritickému myšlení je umět si přiznat chybu a nemít přitom pocit, že mýlka nebo změna názoru jsou něco špatného. Všichni chápou, že když se mění fakta, je potřeba měnit i názor, ale prakticky to nedělá téměř nikdo. Je to i tím, jak máme nastavený vzdělávací systém, který trestá mýlku a chybu. Druhá věc je, že se hrozně málo učí o paměti a vnímaní, o tom, že si pamatujeme nedokonale. Paměť je nespolehlivá a my děláme chyby, když dáváme na první dojmy a neumíme opravit svůj názor. Na druhou stranu není možné mít jenom racionální myšlení, jde spíš o to, uvědomit si, že naše myšlení není racionální, a umět s tím pracovat.


Celý rozhovor naleznete zde