Co ukázal Matematický klokan: nejúspěšnější nebývají jedničkáři. Netypická soutěž odhalí talenty, které učitelům unikají

„Soutěž má dva hlavní cíle. Jedním z nich je popularizace matematiky, a to nejen mezi žáky, ale i mezi jejich rodiči, prarodiči a celou veřejností. Jde o to dopřát každému žákovi aspoň dílčí radost z toho, že správně vyřešil několik matematických úloh bez ohledu na své výsledky v hodinách matematiky,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni zakladatel české verze „Matematického klokana“ Josef Molnár z Katedry algebry a matematiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Josef Molnár (kag.upol.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Liší se od typických školních úloh?

Většinou ano. Ceněné jsou úlohy, které lze řešit více způsoby – například rychlým vhledem, tedy vtipným nápadem často vycházejícím z obrázku, nalezením matematického modelu postupu řešení, které bývá zdlouhavější, ale vede k cíli, výše zmíněným vyloučením dalších možností, či jinak. Není výjimkou, že někteří jedničkáři se mezi nejlepší řešitele nedostanou, a naopak, úspěšní řešitelé Klokana nedosahují v hodinách matematiky těch nejlepších výsledků. Tím se dostáváme ke druhému cíli, kterým je vyhledávání matematicky talentovaných žáků, obecně pak vyhledávání nadaných – my říkáme raději přemýšlivých – dětí. Je důležité, aby si učitelé i rodiče všimli rozporu mezi školním výkonem dítěte a úspěchem v Klokanovi, zejména v případě, kdy výsledky v Klokanovi budou výrazně lepší.

Rozumím tomu správně, že úspěšní řešitelé Klokana by mohli patřit mezi přemýšlivé děti a že ve školách nemusí být rozpoznány?

Lze říci, že mezi nejlepšími řešiteli Klokana je výskyt přemýšlivých dětí častější než v celé žákovské populaci, podle provedených šetření se zjistilo, že výsledky Klokana jen částečně korespondují se známkami z matematiky, že mezi vítězi velmi často nacházíme dvojkaře a trojkaře, kteří nebývají učiteli hodnoceni jako talentovaní, spíše jako „zlobiví“, se kterými se pak někdy setkáváme mezi úspěšnými řešiteli matematických olympiád, a po 25 letech trvání Klokana třeba i mezi akademickými funkcionáři vysokých škol.

Z tolika ročníků Klokana musíte mít bohaté zkušenosti i dostatek statistických dat – vyplývá z nich ještě něco zajímavého?

Běžně se neporovnávají výsledky jednotlivých zemí navzájem, ale v jednom ročníku jsme provedli srovnání úspěšnosti řešení stejných úloh v téže kategorii ve Francii, v Polsku a u nás, výsledky byly srovnatelné. Naši žáci byli výrazně lepší než jejich vrstevníci v jednom typu úlohy, šlo o v našich učebnicích téměř vzorovou úlohu „o společné práci“, která však pro polské a francouzské žáky byla zcela nestandardní, tedy typicky „klokanská“.

Ukazuje se také, že vzhledem k charakteru soutěže, možná bychom měli říkat spíše hry, kdy jde více o schopnosti než o znalosti, je užití testů multiple-choice optimální, naopak pro ověřování dovedností a vědomostí doporučujeme volit raději otevřené úlohy. Při následných rozhovorech nad výsledky si učitelé všimli, že existují žáci, kteří se zařadili mezi lepší řešitele, ale vůbec neodpověděli na některé otázky za 3 body, protože nalezené řešení jim připadalo příliš snadné. Matematický klokan není primárně individuálním diagnostickým nástrojem, ale může upozornit na to, že je potřeba danému jedinci věnovat větší pozornost, že může jít právě o přemýšlivé dítě.


Celý text naleznete zde