Učitel o výuce tělocviku: Děti jsou dnes jiné, ale ne horší. Adaptovat se nedokážou spíš tělocvikáři

„Slýchám stížnosti, že děti jsou línější než dřív, myslím ale, že to není pravda, spíš je to tak, že my tělocvikáři se nedokážeme adaptovat na dnešní požadavky dětí,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz. učitel Richard Kania z Gymnázia Postupická.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

U vás ve škole nemáte problém s tím, že dvě třetiny cvičí, zbytek má omluvenku?

Ne, u nás ve škole necvičí minimum studentů. Celá docházka k nám začíná adaptačním kurzem a už ten je sportovně laděný.

Vypadá to, že to asi děláte jinak. Kde by se jinak braly stížnosti tělocvikářů, že děti jsou dnes líné a bez nadšení?

Nevím, ale asi ano, dělám to zkrátka jinak než dřív. Ze zkušenosti na jiné škole vím, že když jsem měl dvacet dětí v ročníku, musel jsem si půjčit žáka, abychom mohli hrát čtyřhru. Cvičili tři. Tady už mi vedení umožňuje přizpůsobit se tomu, co žáky zajímá.

Proč se přístup k tělocviku ze strany školy, rodičů i dětí za roky tak proměnil?

Děti jsou jiné, ale ne horší a méně nadané, jsou sebevědomé, víc se ptají a to je přece správně, ne? Když budu suplovat na prvním stupni základky a řeknu, ať mi děcka přitáhnou tři žíněnky, budu jich tam mít hned šest, protože každé chce něco dělat. Bohužel, „starý“ tělocvik se měří výkonem a nezabývá se procesem zlepšování. Když nedám limit zaběhněte stovku za patnáct vteřin, ale chci zlepšení oproti třiceti, co teď máte je to jiné. Jiný požadavek, jiná dikce. Když udělám kotoul zábavně budou mít mezi koleny balon a ten jim nesmí vypadnout je to pro ně výzva, takže zábava.


Celý rozhovor naleznete zde