Návrh novely školského zákona: Změna maturit – odklad povinné matematiky a slohy zpět do kompetence škol

pátek 1. března 2019 ·

„Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání. Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků (ředitelů škol, opravovatelů písemných prací, předsedů zkušebních maturitních komisí) za nastavení a dodržování kritérií hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže škol, navíc se žáci hodnocení dozví dříve než nyní,“ vysvětlují mimo jiné autoři navrhované novely školského zákona, proč se má hodnocení slohů vrátit do kompetence škol. Přinášíme Odůvodnění hlavních principů navrhované novely.


Od školního roku 2020/2021 (tj. od jarního zkušebního období 2021) dochází k omezení zkoušek společné části MZ pouze na didaktické testy a k převedení písemných prací a ústních zkoušek společné části MZ do profilové části MZ, přitom pro všechny obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou bez rozdílu budou v roce 2021 povinné pouze 2 zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. volba žáka mezi cizím jazykem a matematikou).

Dále se navrhuje legislativní ukotvení ročního odkladu účinnosti 3 povinných zkoušek společné části MZ (1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika), tj. až od školního roku 2021/2022 (jarního zkušebního období 2022), ve většině oborů vzdělání (tj. těch stanovených nařízením vlády vydaným k provedení § 78 odst. 4 školského zákona). Smyslem je realizovat tuto změnu pro všechny obory vzdělání od zkušebního období, tedy gymnázia a lycea už nebudou o rok „předsunuta“. Tyto zkoušky budou konány pouze formou didaktického testu.

V oborech vzdělání neuvedených v nařízení vlády vydaným k provedení § 78 odst. 4 školského zákona je od školního roku 2021/2022 (tj. od jarního zkušebního období 2022) stanoveno konání 2 povinných zkoušek společné části MZ (1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk), a to opět pouze formou didaktického testu.

Od školního roku 2020/2021 (tj. od jarního zkušebního období 2021) se zavádí nová nepovinná zkouška společné části MZ s názvem „Matematika rozšiřující“.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání. Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků (ředitelů škol, opravovatelů písemných prací, předsedů zkušebních maturitních komisí) za nastavení a dodržování kritérií hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže škol, navíc se žáci hodnocení dozví dříve než nyní.

U 3 povinných zkoušek společné části MZ dojde k napravení neodůvodněné nerovnosti, kdy žáci gymnázií a lyceí nebudou mít 3 povinné zkoušky o rok dříve než žáci ostatních oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Zavedení nepovinné zkoušky s názvem „Matematika rozšiřující“ je nezbytné pro podporu nadaných a motivovaných žáků a na základě příznivých zkušeností z dosavadního pokusného ověřování.


Další informace naleznete zde

4 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
1. března 2019 11:13  

Každá hloupost se dá zdůvodnit.
Protože nám začala spousta žáků neprospívat při písemce z češtiny a úroveň některých prací budila smích opravovatelů, tak vrátíme opravování na školy. Oni se ředitelé o to postarají, aby byli zřizovatelé spokojeni.
Protože kdyby gymnázia dělala maturitní zkoušku z matematiky o rok dřív, mohlo by se ukázat, že nezanedbatelný počet žáků neuspěje a nešlo by to hodit jen na odborné školy.

Oldřich Botlík řekl(a)...
1. března 2019 11:28  

Z aktuální důvodové zprávy: Ruší se kompetence Centra centrálně hodnotit písemné práce z ČJL a CJ, jmenovat, proškolovat a odměňovat hodnotitele písemných prací a proškolovat hodnotitele ústních zkoušek z ČJL a CJ. 
[…]
Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání. Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků (ředitelů škol, opravovatelů písemných prací, předsedů zkušebních maturitních komisí) za nastavení a dodržování kritérií hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže škol, navíc se žáci hodnocení dozví dříve než nyní.


Navrhované změny vítám. Přesto bych byl rád, kdyby se v průběhu projednávání aktuální novely vyjasnilo, kdo odpovídá za argument použitý v důvodové zprávě k novele školského zákona, která o několik let dříve vrátila hodnocení písemných prací do Centra. Zdá se totiž, že si někdo střílí nebo střílel z členů našeho Parlamentu…

Zmíněná důvodová zpráva argumentovala tím, že na kontrolním vzorku z roku 2014 vzrostla po přehodnocení neúspěšnost z hodnoty 1,8 % na 10,1 %. Neuvedla ovšem ani postup výběru hodnotitelů, kteří prováděli přehodnocení, ani instrukce, které hodnotitelé dostali. Nepopisovala dokonce ani velikost vzorku a jeho další vlastnosti. Předkladatel zákona tento argument přesto použil a naši zákonodárci ho přijali.

Česká škola o tom informovala prostřednictvím tiskové zprávy EDUin ZDE.

V roce 2017, kdy se hodnocení po třech letech znovu vrátilo do centra, se potvrdilo, že zmíněná argumentace s kontrolním vzorkem nejspíš nebyla korektní. Novinářka Markéta Hronová (Aktualne.cz) k tomu v roce 2017 napsala: Ještě loni hodnotili slohy učitelé na školách, letos se po třech letech hodnocení vrátilo Cermatu. A to proto, že učitelé, kteří žáky znali, jim pomáhali - zejména u hraničního počtu bodů žákům podle analýzy Cermatu přidávali bod, aby nepropadli. Jenže se ukázalo, že stejně "hodní" jsou i hodnotitelé v Cermatu. Zíka původně odhadoval, že neúspěšnost stoupne o deset procentních bodů, nakonec se zvýšila jen o 2,3 procentního bodu. "Hodnotitelé jsou lidé, a pokud najdou šanci maturantovi přidat bod, tak mu ho přidají. A já s tím počítám," řekl k tomu Zíka.

E.Kocourek řekl(a)...
1. března 2019 18:00  

Souhlas Oldřich Botlík, alespoň v tom hlavním. I já navrhované změny vítám. Ale to zdůvodnění se mi nelíbí. ////

Žádné vnější podmínky se nezměnily. Takže pokud hodnocení Cermatem je pro školní jazykáře potupné dnes, bylo stejně tak potupné loni a předloni. Pokud se hodnocení maturit má opravdu změnit, nemohou to nové změněné hodnocení maturit přece organizovat TITÍŽ úředníci, kteří organizovali to staré (prý) špatné. ////

Takže já chci vidět hlavy těch, kdo prosadili hodnocení Cermatem. Chci ty úředníky vidět na dlažbě, chci číst konkrétní jména. Jinak je to jenom taková gorbačovská perestrojka. S perestrojkovým heslem: všechno se zlepší, aniž by se cokoli změnilo. ////

Josef Soukal řekl(a)...
1. března 2019 19:15  

"... písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání."

Velmi rád si přečtu vysvětlení této podivné pasáže, obzvlášť když doposud ministr zrušení centrálního hodnocení doprovázel formulací, jež de facto navádí češtináře k vylepšení hodnocení, pokud žákovi "zadání nesedlo". Bude také třeba ověřit, zda je toto odůvodnění v souladu s maturitní legislativou.
Pan ministr by měl také vysvětlit, jak si vysvětluje výrazný nepoměr v počtu úspěšných odvolání v době před zavedením centrálního hodnocení (bývalo to tuším většinou přes 40 procent, oproti loňským 18 a letošním 11 procentům), a především pozoruhodný nesoulad mezi výsledky řady maturantů z různých typů škol v testu, písemné a ústní zkoušce (v zásadě platí, že žáci z typů škol s celkově slabšími či slabými výsledky mají mnohem větší šanci uspět v ústní zkoušce nebo v písemné zkoušce - hodnotí-li ji přímo škola - než v centrálním testu; u gymnazistů je to naopak).
Ministr by měl také zdůvodnit, proč oslabuje možnost žáků se proti maturitnímu hodnocení účinně odvolat.
Stejně tak by stálo za výklad, jaký smysl bude mít certifikace z češtiny a cizích jazyků, když si její obsah, formu a úroveň bude moci každá škola nastavit podle svého.
A nakonec bychom se mohli dozvědět, s kým několik měsíců probíhala ministrem zmiňovaná maturitní diskuse, když ani jedno z příslušných učitelských či ředitelských sdružení nebo třeba odborná bohemistická pracoviště o ní neví. Nic o ní neví ani ti, kdo ministra oslovili dopisem - odpovědi se prostě nedočkali.




Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.