Bořivoj Brdička: Digitální dissensus. (Hlavní příčinou nedostatku konsensu je nedostatek společných morálních hodnot)

úterý 12. března 2019 ·

Podstatu vlastně již dobře známe. Množství informací, které se všichni snažíme pojmout do svých mozků, vede k zahlcenosti. Zahlcenost spolu s nízkou úrovní informační gramotnosti vyvolává nejistotu v tom, co je pravda (doba postfaktická). Využívají toho obchodníci, kteří se snaží ovlivnit naše rozhodování, jak utratit své peníze. Ale to je jen ta známější, a nejspíše méně škodlivá forma ovlivňování uživatelů sítě. Jsou i daleko sofistikovanější, a tím pádem mnohem nebezpečnější postupy.


Bořivoj Brdička (youtube.com)
Volby jsou ovlivňovány dezinformacemi. Díky přirozené snaze spojovat se spíše s lidmi podobných názorů žijeme v pomyslné informační bublině, v níž jsou shodné názory zesilovány, a odlišné utlumovány. Objektivní vidění skutečnosti se tak stává jen obtížně dosažitelným cílem.

An Xiao Mina se na věc dívá pohledem novinářů. Je zjevné, že jejich existence je v těchto nových podmínkách velmi obtížná. Za tradiční informační služby nikdo moc platit nechce, a tak jim nezbývá než přehodnotit své postupy a přizpůsobit se současnému dynamickému zasíťovanému světu. Hlavním jejím doporučením je přejít z obranného postoje (spory s korporacemi přebírajícími zadarmo výsledky jejich práce) k novému adaptivnímu přístupu, který bude současný vývoj respektovat. O tom, jak by konkrétně měl vypadat, chce začít diskutovat.

My se ale na věc podíváme spíše z pohledu vzdělavatelů. Musíme studovat proces vedoucí jedince k tomu, že nakonec nedůvěřuje vlastně žádným seriózním zdrojům, jen těm, které odpovídají jeho názorům – a to dokonce i tehdy, ví-li, že zprávy účelově zkreslují. Týká-li se to většího množství lidí, je to stav velmi rizikový, ohrožující celé naše současné demokratické zřízení.

Hlavní příčinou vznikajícího zásadního nedostatku konsensu ve společnosti je nedostatek společných morálních hodnot, které by vedly k jednotnému vnímání očekávaného správného morálního chování. Takto vzniklý dissensus má přímou souvislost s vysokou mírou nedůvěry ve stát a politiku. Přitom tato nedůvěra je přímo úměrná socio-ekonomickému znevýhodnění jedince. Člověk bez hmotných rezerv (nebo dokonce přímo zadlužený) podstupuje mnohem větší riziko, když se ve své důvěře zklame.


Celý text naleznete zde

4 komentářů:

Petr Pelikán řekl(a)...
12. března 2019 5:43  

Jediná smysluplná věta je "Volby jsou ovlivňovány dezinformacemi."

To je princip práce všech politiků. Jak jinak vyhrát volby než lhát, lhát a lhát?

mirek vaněk řekl(a)...
12. března 2019 7:43  

Nic překvapivého. Co je to seriozní informace. Vždyť média jsou poplatná názorům majitele. Veřejnoprávní Radě a tedy politikům.


Vždyť dnes se nedá věřit ani vědeckým pracem. Rozhoduje investor - soukromý nebo grant. Často je to o senzačnosti než o vědecké poctivosti. Hlavně publikovat.

Občan si musí vybrat ze záplavy informací. K tomu potřebuje ale hodně znát a vědět, aby se nedal oblnout evidentními nesmysly. Sofistikovaně připravenou dezinformaci neodhalí ani odborník.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. března 2019 8:18  

No, to máte jako ten, tuším včera, zveřejněný "průzkum OECD" o tom, proč dívky studují mnohem méně přírodní vědy a exaktní obory. Pán přišel na to, že to je tím, že nemají tak vysoké sebehodnocení v těchto oborech a pak také, že je zajímá něco jiného.

No, nedal byste mu pět melounů na výzkum?

Pavel Doležel řekl(a)...
12. března 2019 8:28  

Téma článku je zajímavé, byť tedy ty názory nesdílím.

"Hlavní příčinou vznikajícího zásadního nedostatku konsensu ve společnosti je nedostatek společných morálních hodnot, které by vedly k jednotnému vnímání očekávaného správného morálního chování."

Nesouhlasím. Je to naopak. Člověk se rodí s nějakými dispozicemi, zejména pak s dispozicí ke schopnosti vnímat své okolí a vstřebávat informace a korektně je zhodnocovat. Drtivá většina lidí má velmi podobné morální hodnoty, ale způsob vnímání se dělí do několika základních skupin - já jsem si pro sebe zavedl to primitivní dělení na reálné a nominální mozky. Pak se lidé pochopitelně liší i mírou schopnosti zpracovávat informace, chápat dění kolem sebe a řešit problémy. Pro souhrn těchto a obdobných schopností se vžilo obecné označení - intelekt.

A pak samozřejmě existuje nějaká malá skupina lidí, kteří jsou čistí sobci bez empatie a ti se na nic a nikoho neohlíží a morální hodnoty prakticky nemají. Dobré je to, co je dobré pro ně a co oni chtějí. Drtivá většina ale taková není a přesto se dělí na nesmiřitelné tábory, protože si prostě vzájemně nemohou rozumět.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.