„Tomáš Baťa byl přesvědčeným zastáncem nutnosti reformy škol, kterým opakovaně vytýkal odtržení od skutečného života. Svoje představy o podobě školy názorně ukázal v Baťově škole práce, která důsledně spojovala teorii a praxi,“ uvedla pro MF DNES Hana Kuslová, kurátorka výstavy Mluvit je výhradním právem žactva.
„Cílem bylo, aby žáci získávali trvalé poznatky, kterým budou rozumět a které budou umět využívat. Pokusná škola znamená, že výuka se z velké části odehrávala formou pokusů a experimentů, byla názorná,“ vysvětlila historička.
Tento přístup, který odmítal mechanickou prezentaci jednotlivých izolovaných faktů, spojoval příbuzné předměty do větších celků. Vše vycházelo z jednoduchého pravidla – co si dítě samo vyzkouší, to si lépe zapamatuje a bude umět využít. Tomu byly přizpůsobeny také úkoly, které žáci řešili a které vycházely z praxe.
Pokusná zlínská škola byla diferencovaná, což znamená, že děti byly rozděleny podle schopností do tří větví A, B a C. Školáci ve třídě C museli dobře zvládnout učivo základní, na třídu B měli kantoři požadavky vyšší a látku probírali šířeji a ve skupině A byly nároky nejvyšší, učivo ještě náročnější, takzvaně výběrové.
„Učivo jsme volili přiměřeně obtížné, k zabezpečení individuálního pokroku, ale také aby jedinci nemohli upadat v lhostejnost z poznání, že na svůj úkol nestačí,“ vzpomínal pedagog Kozlík, který učil matematiku, kreslení a tělocvik. Připomněl, že děti ale nebyly nijak separované. Škola žila společným životem a scházela se na společných akcích.
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně: Mluvit je výhradním právem žactva. Výstava je přístupná do 14. dubna.
Celý text naleznete v MF DNES
.png)
0 komentářů:
Okomentovat