MŠMT: Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí 2019 byl 36.224 Kč

Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl na 36.224 korun měsíčně. Oproti stejnému období loňského roku si pedagogové polepšili zhruba o 3390 Kč, což je přibližně o deset procent. Nepedagogům ve školách vzrostl letos v prvním čtvrtletí plat na 19.359 korun. Meziročně se zvýšil o 1125 Kč, tedy asi o šest procent. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v ČR činila loni 31.885 Kč hrubého měsíčně, údaje za letošní první čtvrtletí budou k dispozici příští týden.

Daniel Prokop: Vzděláváním k nerovnosti a neporozumění

„Největší problém českého vzdělávání jsou nerovnosti. A nejde o nějaký tlak na rovnost výsledků. Řeč je o nerovnosti šancí a v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Nerovnosti ve školství narůstají do takových rozměrů, že demotivují velkou část učitelů a studentů, kteří jím procházejí, a zhoršují jeho celkovou kvalitu. Do vzdělávání dáváme ročně zhruba o 50 miliard méně, než by bylo pro zemi naší ekonomiky běžné. Ve srovnávacích testech jsme přitom zhruba v průměru OECD. Problém ale je, že na tuhle průměrnou muziku za málo peněz nedosáhne zdaleka každý,“ píše sociolog Daniel Prokop pro Hospodářské noviny.

Martin Fendrych: Rok volna pro učitele jednou za 10 let? Určitě! Lépe jednou za 7 let. A nejen pro ně

"Jak vypadá vyspělý, moderní, chytrý stát? Jako Česko? Nebo jako Německo či Rakousko, kde už od konce 90. let minulého století mají "Sabbatjahr", možnost pro učitele, úředníky a některé zaměstnance vzít si až rok volna po čtyřech až šesti letech práce? Aby se bránili vyhoření, aby si odpočinuli, aby se vzdělávali, posilovali, léčili, věnovali rodině, cestovali. Teď se "sabatiklem" (volným rokem) pro učitele přicházejí poslanci z hnutí STAN," píše Martin Fendrych pro Aktuálně.cz.

Průzkum: Studenti potřebují a chtějí jiný způsob výuky, než jaký se nyní na středních školách nabízí

„Výsledky průzkumu napovídají, že studenti potřebují a chtějí jiný způsob výuky, než jaký se nyní na středních školách nabízí a kterým nejspíš prošli i jejich rodiče. Pokud má téměř polovina maturantů dojem, že se za třináct let školní docházky nenaučili učit se, měli bychom se nad tím zamyslet,“ říká Miluše Vondráková, akademická ředitelka společnosti Tutor k výsledkům průzkumu mezi 548 letošními maturanty. Informuje Deník.

Lucie Zormanová: Činitele ovlivňující vznik autority učitele

Autorita učitele se opírá o tyto hlavní pilíře: 1. Status učitele – autorita učitele se opírá o respekt a úctu k roli učiteli, k jeho postavení v hierarchii školy. Status učitele je vyjadřován učitelovými právy, např. učitel je jediný, kdo se může v průběhu výuky volně pohybovat po třídě, má právo rozhodovat a jeho rozhodnutí, vyjádřena formou pokynů a příkazů, jsou pro žáky závazná.

Spolužák Rom je fajn, ale je výjimka, uváděli studenti v průzkumu

Pražští středoškoláci o Romech, které osobně znají, často mluví pozitivně, ale menšinu jako celek nezřídka odsuzují. Vyplývá to z průzkumu o postoji k menšinám a k migraci, kterého se zúčastnili studenti dvanácti pražských středních škol. Informuje iDNES.

Akreditovaný kurz pro učitele romských dětí

Učitelé, kteří chtějí získat lepší výbavu pro práci s romskými dětmi a tím podpořit jejich školní úspěšnost, mají možnost zdarma absolvovat akreditovaný kurz Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Tento seminář je realizován pod hlavičkou organizace R-Mosty již desátým rokem a za dobu jeho existence jím prošlo přes 700 učitelů a dalších pedagogických pracovníků.

Michal Komárek: Výchova učitelů v Čechách

„Diskuse o nedostatku učitelů nicméně ukazuje na zásadní věc: Nevíme, jak připravovat a vybírat dobré učitele. Shodnout bychom se snad mohli alespoň v tom, že dobrého učitele nedělá diplom z pedagogického skanzenu. Leda bychom chtěli, aby české školy vypadaly jako muzeum," říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Veronika Valíková: Nadaný žák potřebuje především nadaného učitele

„V poslední době se hodně píše o exodu učitelů i zanedbávání nadaných studentů. Příčiny vidí každý jinde. Mnozí se domnívají, že základním problémem jsou nízké platy. Jiní viní systém, že odesílá část žáků na víceletá gymnázia, a navrhují kromě plošné inkluze ještě větší rovnostářství, protože každý žák si přece zaslouží dobrou školu a dobrého učitele... Oponují jim odpůrci inkluze a zastánci výraznější selekce na základě testů… Experti radí, úředníci plodí reformy a učitelé dál opouštějí galéru,“ píše Veronika Valíková pro MF DNES.

Ministr Plaga představil novinky ve společném vzdělávání

Ministr školství Robert Plaga včera představil na dalším kulatém stole novinky v oblasti společného vzdělávání. Kromě výstupů z další analýzy společného vzdělávání seznámil účastníky z řad odborných organizací také se změnami ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Její účinnost je navržena k 1. říjnu letošního roku.

Vláda chystá mistrovské zkoušky. Ukážou na kvalitní řemeslníky

Stát chce zavést takzvané mistrovské zkoušky. Jejich složením by řemeslník prokázal, že má nejlepší možné vzdělání a kvalifikaci a může svým zákazníkům garantovat kvalitu. Návrh, který má mistrovské zkoušky dostat do zákona, nyní vzniká ve spolupráci ministerstev školství a průmyslu. Hotový by měl být do léta. Informuje týdeník Ekonom.

Zemřel spisovatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský

Ve věku 87 let včera zemřel spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Informaci serveru Deník N potvrdil ČTK předseda Českého centra mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. Stránský je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn.

Další ZUŠ Open začíná už tento pátek

Na 420 základních uměleckých škol spojilo své síly na letošním celostátním happeningu ZUŠ Open, který se uskuteční už tento pátek a v sobotu. Uměním ožijí náměstí, parky i ulice, zámky či kostely, ale třeba i vlaková nebo autobusová nádraží či kavárny a nákupní centra. Děti zamíří i do domovů důchodců či mateřských a základních škol. ZUŠ Open je co do počtu účinkujících největší kulturní událostí v České republice.

Aktivisté za práva Romů převzali Cenu Františka Kriegla

Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost dnes dostali ústecký komunální politik Karel Karika a spoluzakladatel neziskové organizace Ara Art David Tišer. Ocenění udělované Nadací Charty 77 získali za svůj boj za práva lidí, které společnost odsouvá na svůj okraj, za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených. Cenu převzali na slavnostním ceremoniálu na zahradě pražské Trmalovy vily. Informuje ČTK.

Finská učitelka Sari Jylhäová: Pondělí je pro mě krásný den. Strašně ráda chodím do práce

„Základními pilíři jsou dlouhodobá vize podporovaná veřejností, spravedlnost v přístupu k dětem a kvalita na všech stupních,“ uvedl Jari Lavonen z Univerzity Helsinky na konferenci o finském školství, která se konala v Senátu. Když posléze dodal, že na pedagogické fakulty je přijato pět procent uchazečů, všem přítomným bylo jasné, jaká je vzdálenost mezi Finskem a Českem, kde je studium učitelství až čtvrtou či pátou volbou. Reportáž přináší Deník.

Slibované platy jsou v ohrožení. Schillerová nás podvedla, stěžují si učitelé a zvažují stávkovou pohotovost.

Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. K tématu se vrací Echo24.

Učitelé mají mít jednou za deset let roční volno, navrhuje poslankyně Kovářová. Využít ho mají ke studiu

I přes nedostatek učitelů se bude vláda zabývat návrhem, aby si pedagogové mohli jednou za deset let vzít až roční studijní volno. Tím by se sice jejich stavy ještě více snížily, podle předkladatelky návrhu poslankyně Věry Kovářové (STAN) by ale další vzdělávání učitelů zvýšila kvalitu výuky. Informují Hospodářské noviny.

Ministr Plaga: Finsko může být pro Čechy vzorem v důvěře ve školství

Pro zlepšení českého vzdělávacího systému je potřeba zatraktivnit povolání učitelů, vylepšit podporu škol a vybudovat vzájemnou důvěru mezi učiteli, rodiči, žáky a státní správou. Inspiraci by v tom Česko mohlo najít ve Finsku, jehož vzdělávací systém patří mezi nejúspěšnější na světě. Jeho systém se ale do Česka nedá převzít úplně, protože Finové mají jinou mentalitu. Na včerejší konferenci o finském vzdělávacím systému se na tom shodli ministr školství Robert Plaga (ANO) a šéf senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN a TOP 09). Informuje ČTK.

MŠMT bude muset reagovat na spor o maturitní úlohu č. 11 v testu z matematiky

Oldřich Botlík požádal ministerstvo školství o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve věci sporné úlohy č. 11 v didaktickém testu z matematiky z letošního jarního termínu státní maturity. Žádá tyto informace:

Protest za lepší klima místo školy: Žáci absenci omlouvají jako rodinné důvody

Kritici celkem tisíců stávkujících českých středoškoláků akci komentují slovy: „Chtějí se jen ulejt ze školy.“ To odmítají nejen studenti, ale i vedení jejich škol. „Tuto iniciativu podporujeme, i když ji neorganizujeme. Studenti ale vědí, že si musí doplnit školní povinnosti,“ sdělil Lidovým novinám ředitel gymnázia Tomáš Ledvinka. Den mimo školu podle něho žáci většinou omlouvají jako „rodinné důvody“.

Zuzana Cibulková: Matematika trochu jinak

Naše vyučovací jednotka je koncipována do modelu E-U-R. Do evokace zařazujeme asociační brainstorming na téma Matematika. Do fáze Uvědomění jsme vybrali kooperativní metodu, která spočívá v tom, že jsou lavice ve třídě rozděleny do čtyř stanovišť, u kterých žáci v týmech plní jednotlivé aktivity, které spolu navzájem souvisí. Při tvorbě úloh budeme vycházet z praktického života, aby žáci byli schopni použít matematické myšlení při řešení reálných situací.

Libor Pospíšil: Chceme podpořit české ředitele tak, aby se mohli víc věnovat pedagogice než administrativě

Na ředitele a jejich zástupce se soustředí nový vzdělávací program Ředitel naživo, jehož pilotní ročník startuje v září. „Jde nám o to, aby se z dobrých manažerů a správců stali také pedagogičtí lídři,“ říká koordinátor programu Libor Pospíšil. „Z mezinárodních výzkumů totiž vyplývá, že když se ředitel zaměří na výuku a její kvalitu, má to značný pozitivní vliv na učení dětí. My chceme podpořit české ředitele tak, aby se mohli víc věnovat pedagogice než administrativě,“ vysvětluje Libor Pospíšil. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Rok s GDPR. Místo jména dítěte zvířátko, marketingové nabídky ale frčí dál

Je to rok, co začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů. V Česku se ale ukazuje, že s nimi lidé stále neumí pracovat. Strach z nařízení, pro nějž se vžila zkratka GDPR, je často žene k absurditám. Z některých muzeí tak s odvoláním na ochranu osobních údajů zmizely návštěvní knihy. V jedné pražské mateřské škole dostali rodiče pokyn, aby do omluvného listu nezapisovali děti jménem, ale vyplňovali jen značku dítěte. Místo Jana Nováka se tak omlouvá prasátko nebo chobotnička. Jinde z nástěnek sundali obrázky dětí. Tématu se věnuje deník Aktuálně.

Vzdělávání instruktorů praktického vyučování

Na dotaz „Jaká opatření by pomohla vaší škole k dosažení zvoleného cíle ve spolupráci se zaměstnavateli?“, odpovědělo 49 % SOU a 36 % SOŠ, že je to právě vzdělávání instruktorů, kteří zajišťují praktickou výuku žáků na pracovištích. Informuje NÚV.

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl

Někteří zákonní zástupci vidí problémy svých dětí, chtějí je řešit a spolupracovat se školou – toto je ideální stav. Jiná situace může nastat, když rodina nevidí či nechce problémy svého dítěte vidět. Tento pasivní, negativní přístup může pramenit z různých důvodů. Rodina nechce, aby žák měl nějaké úlevy. Domnívá se, že to jejich dítě „nějak zvládne“, různě neúspěchy omlouvají, vymlouvají se a maskují je i vlastním selháním.

Vláda odmítla „dobrovolné“ pobyty dětí v ústavu

Návrat k možnosti takzvaných dobrovolných pobytů dětí v diagnostických ústavech vláda ve Sněmovně nepodpoří. K návrhu poslanců ze šesti klubů v čele s lidovci zaujala negativní stanovisko. Diagnostické ústavy podle legislativců slouží k jiným účelům a otázkou je i ústavnost takového návrhu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na twitteru uvedla, že zavřít zlobivé dítě do „diagnosťáku“ je možná snadný, ale ne správný způsob řešení problému. Informuje ČTK.

Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou smět opět začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Novela by podle ministerstva měla platit od září. Informuje ČTK.

Ministryně financí navrhla přidat státním zaměstnancům 2 procenta, víc učitelům

Ministryně financí Alena Schillerová představila odborům, o kolik procent chce vláda zvýšit mzdy zaměstnanců placených z veřejných peněz. Platy státních zaměstnanců mají podle návrhu Schillerové vzrůst příští rok o 2 procenta, více chce vláda přidat jen učitelům, a to o 10 procent. Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula označil takový růst mezd za zcela nedostatečný. Informuje iDNES.cz.

Zdeněk Sotolář: Maturita aneb Věnujme se průběhu studia a ne způsobu ukončení studia

„Proč by ale nemohla střední škola prostě skončit čtvrtým vysvědčením? A každý držitel tohoto vysvědčení by byl zároveň držitelem titulu "ukončené střední vzdělání", což by nahradilo slovo maturita všude tam, kde je maturita čehosi podmínkou. Podmínkou pro výkon povolání nebo studia by prostě a jednoduše bylo ukončené střední vzdělání. Možná bychom se pak více zaměřili na průběh studia na střední škole namísto zaměření na způsob ukončování studia na střední škole. Ku prospěchu věci,“ píše Zdeněk Sotolář na svém blogu. Přinášíme celý text.

Udělat z chlapců chlapy aneb Proč (ne)vrátit vojnu

Argumenty pro obnovu vojny jsou v zásadě dvojího typu. Ty první stojí na tezi o zvýšení obranyschopnosti, ty druhé říkají, že mladým lidem chybí manuální dovednosti, výchova a řád. Druhý z argumentů zastánců vojny shrnul před časem senátor Jiří Čunek. „Dříve mladí lidé byli více zapojeni do činnosti a odpovědnosti za rodinu, byli více fyzicky připraveni, nejen díky škole, ale také díky pracím, které museli konat. Což v dnešní době – a to víme všichni a není potřeba to dále rozvádět – u mladých lidí chybí,“ litoval před časem v Senátu s tím, že by se příznivý efekt vojny „pro výchovu našich občanů“ mohl projevit do tří až pěti let. Tématem se zabývá Deník N.

Ministr Plaga podepsal inkluzivní vyhlášku. Sníží počet asistentů

„Nijak se nemění hlavní principy, cíle a parametry zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů. Jedná se pouze o úpravy směřující k efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu a další modifikace směřující ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání,“ cituje z nové „inkluzivní vyhlášky“ Deník.

Kvůli nedostatku učitelů učí studenti

V posledním ročníku plzeňské pedagogické fakulty je šest fyzikářů. Pět z nich už při škole učí. Jejich tři mladší kolegové také z magisterského programu mají stejné plány. Vysokoškoláci nastupují předčasně do praxe kvůli nedostatku kantorů. Podle děkana Miroslava Randy je největší nouze o odborníky s přírodovědným zaměřením. Tématu se věnuje MF DNES.

Bořivoj Brdička: Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?

Podle profesorky New York University Amy Webb „jsme dosáhli bodu zlomu. Musíme udělat krok zpět a podívat se, kam jdeme.“ Současný vývoj technologií se dostal na nebezpečnou cestu. Problém je v tom, že velcí hráči jako Google, Microsoft, Amazon, Facebook, IBM a Apple (G-MAFIA) v Americe se orientují na krátkodobou maximalizaci výnosu na kapitalistickém trhu znemožňující dlouhodobé plánování, zatímco ti čínští, jako jsou Tencent, Alibaba a Baidu, procházejí konsolidací a shromažďují obrovské množství dat, aby posílili autoritářské ambice vlády.

Školy jsou málo chráněné před teroristy, ministerstvo pošle kraji milion

Velké mezery v zabezpečení má řada škol v Libereckém kraji. Aby byly lépe chráněny třeba před teroristickým útokem, pošle jim ministerstvo vnitra téměř milion korun. Peníze půjdou například na školení učitelů a zaměstnanců nebo na různé analýzy. Informuje iDNES.

On-line seminář 29.5.: Sportovní text – nástroj k rozvoji čtenářství

Setkání s Františkem Brožem je zaměřeno na možnosti využití sportovních textů k rozvoji čtenářských dovedností a čtenářství vůbec. Ideovým východiskem setkání je předpoklad, že výuka je efektivnější s texty, které mají potenciál žáky zaujmout.

Seminář: Kdo si na nás brousí zuby?

„Občankáři“ ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR zvou na seminář, v rámci kterého promluví odborníci na bezpečnost o hrozbách v Evropě a ve světě a nabídnou inspirativní podněty do výuky.

David Klimeš: Škola už není základ života. Počet mladých se základním vzděláním roste

Na konci dubna vláda schválila Národní program reforem, který má zajistit prosperitu země na další léta. Ve skutečnosti v dokumentu stát poprvé naplno přiznal, že v oblasti vzdělávání má problém, se kterým si zatím vůbec neví rady. V české společnosti, jež vždy měla v Evropě jednu z nejlepších dostudovaností škol, radikálně vzrůstá předčasné ukončování studia. Tématu se věnuje David Klimeš v týdeníku Ekonom.

Úspěch stávky studentů. Navrhnu v Praze vyhlásit stav klimatické nouze, řekl náměstek

Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) navrhne vyhlásit v Praze stav klimatické nouze. Návrh předloží na příštím zasedání zastupitelstva hlavního města v červnu. Hlubuček to v pátek oznámil na stávce studentů v boji za ochranu životního prostředí. Jasná definice pojmu ve světě neexistuje, není ani shoda ohledně rychlosti a rozsahu potřebných změn. Praha podle Hlubučka definuje konkrétní opatření v řádu týdnů. Praha by se zavázala k přijetí opatření, která povedou ke snížení emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných na území metropole. Informuje ČTK.

Cermat: Nejlepší výsledky u přijímacích zkoušek mají děti v Praze

Nejlepších výsledků u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy dosahují v průměru děti z Prahy. Jen o něco hůře jsou na tom zájemci o studium maturitních oborů z Jihomoravského kraje, jehož centrem je Brno. Testy zvládají v průměru nadprůměrně dobře. Nejhorší skóre mají uchazeči z Ústeckého kraje. Vyplývá to z analýzy výsledků letošních jednotných přijímacích zkoušek, kterou na svém webu zveřejnil Cermat. Informuje ČTK.

Tablet rodiče nenahradí, děti pak nedají dohromady větu, říká logopedka

"Problém je, že děti nekomunikují s rodiči, protože nemají potřebu, raději se baví pohádkami na YouTube. Tím se ale značně snižuje úroveň jejich slovní zásoby a vyjadřovacích schopností. Pětileté děti nám kolikrát nejsou schopné sestavit smysluplnou větu. Nemají fantazii, neumí se vyjadřovat," říká v rozhovoru pro deník Metro logopedka Gabriela Kubíková z brněnské kliniky Logo.

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„V Norsku jsme v posledních letech došli k tomu, že děti se chovají dobře, pokud je to v jejich silách. Děti se nechovají špatně proto, že by nám to dělaly naschvál, ale protože to jinak neumějí. Řeknu vám jedno: tresty a přísnost absolutně nefungují. Když dítě devadesátkrát pošlete do ředitelny, a ono to nezabírá, čekáte, že po devadesáté první to zabere? Výhrůžky a násilí nefungují také – to ty děti nezřídka znají celý svůj život. Ony žijí v tom, že svět je nebezpečné místo a lidé nejsou hodní,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny psycholog Lars Lyster. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.

Cermat: V maturitních testech se zastavil trend růstu neúspěšnosti

Trend růstu neúspěšnosti středoškoláků v didaktických testech státní maturity se letos na jaře poprvé od roku 2013 zastavil. Testy nezvládlo 14,1 procenta těch, kteří šli k maturitě poprvé. Je to o 2,9 procentního bodu méně než loni. Testy skládalo na začátku května poprvé zhruba 62.500 studentů. Meziročně lépe zvládli matematiku a cizí jazyky, v češtině se mírně pohoršili. Vyplývá to z analýzy výsledků maturitních testů, kterou dnes Cermat zveřejnil na svém webu. Informuje ČTK.

Spor o zadání maturitní úlohy lze vyřešit zveřejněním dat

Probíhající polemika mezi Oldřichem Botlíkem z iniciativy Maturitní data – odtajněno a Eduardem Fuchsem a Josefem Kubátem z Jednoty českých matematiků a fyziků o korektnost zadání jedné z úloh v letošním maturitním testu z matematiky má snadné řešení. Zveřejnění, kolik maturantů odpovědělo na úlohu způsobem, který zmiňují kritici zadání.

Nejsou učitelé. Snižte laťku, slyšel na Mostecku ministr školství

Podle ředitele 8. ZŠ v Mostě Romana Zieglera školy trápí budoucnost učitelské profese. Navrhuje změnit systém vzdělávání na pedagogických fakultách, protože krize v obsazování volných míst se prohlubuje. „Už nejde jen o matikáře, fyzikáře a informatiky, dnes je problém se vším. Mám 14 dnů inzerát na češtináře, ale nikdo se nehlásí,“ řekl. Reportáž z výjezdu ministra Plagy na Mostecko přináší Deník.

Jiří Karen: Proč chybí učitelé matematiky, ale ne dějepisáři

„Ministerstvo školství s velkou prodlevou zareagovalo na kritiku, že česká vzdělávací politika není podložena žádnými relevantními daty, protože stát není schopen zjistit, jak na tom naše školství vlastně fakticky je. Výsledkem je obsáhlá zpráva z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Konečně tedy máme v rukou podrobné statistiky. Jedním z hlavních výstupů je tvrdými čísly podložený „nedostatek učitelů“. Některá data však naznačují, že problém je daleko hlubší a zasahuje do vnitřně rozporného systému kvalifikace učitelů,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.

Výzva: Učitelé za klima (Fridays For Future). (Stávkujete za vaši i naši budoucnost)

My, učitelé SŠ a ZŠ, chceme touto otevřenou výzvou vyjádřit jednoznačnou podporu našim studentům, kteří vyzvali vládu a zákonodárce k neodkladnému a aktivnímu přístupu ke globálním změnám klimatu. A tak jako desítky tisíc studentů po celém světě začali i oni na svůj požadavek upozorňovat opakujícími se pátečními stávkami (Fridays For Future).

Výuková aktivita: Milgramův experiment (Poslušnost vůči autoritě)

Prostřednictvím aktivity si připomínáme Milgramův experiment, diskutujeme o míře poslušnosti v eticky sporných situacích, představujeme si doporučení sociálních psychologů, jak se v takových situacích zachovat. Aktivitu lze realizovat v hodinách sociální psychologie – sociální vliv (konformita a poslušnost), politologie (téma totalitní a autoritářské režimy, demokracie), sociologie.

Zdeněk Hromádka: Fyzika v příbězích

Využívání příběhů ve vyučování můžeme samozřejmě očekávat především na úrovni předškolního vzdělávání nebo na prvním stupni základní školy. Jsem ovšem přesvědčen, že se dá efektivně využívat i na vyšších stupních vzdělávání. Samozřejmě těžko můžeme postavit vyučování na druhém stupni základní školy výhradně na příbězích. Ale jakkoli vyprávění příběhů nebude dominovat mezi využívanými metodami výuky, má mezi nimi své místo. Okořenit čas od času vyučování příběhem může být osvěžujícím zážitkem. Žáci, kteří mají tendenci vše, co se naučili, rychle zapomenut, si často vzpomenou právě na vědomost, která byla důležitou součástí příběhu. Alespoň taková je má zkušenost.

Oldřich Botlík: V maturitních testech Cermatu může přemýšlení škodit

Jednou ze základních dovedností matematiků i fyziků je návyk vycházet jen z těch předpokladů, které opravdu platí. Rozvíjení, nebo naopak potlačování tohoto návyku ovšem začíná už na prvním stupni.

Spolek Pedagogická komora nesouhlasí s novelou zákona o pedagogických pracovnících

Ministr školství Robert Plaga avizoval, že v nejbližší době předloží vládě novelu zákona o pedagogických pracovnících. „Ministr školství by měl prosazovat zatraktivnění učitelské profese, skokové zvýšení platů ve školství, snížení administrativy a zlepšení pracovních podmínek pedagogů, aby se do škol vrátili ti, co z nich odešli za lepším. Místo toho chce umožnit, aby mohl učit každý. Novela zákona o pedagogických pracovnících dělá z výjimky pravidlo. To bude mít negativní dopad na profesi učitele i její prestiž, ale především na kvalitu výuky,“ říká k návrhu novely prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Filip Pertold: Povinná školní docházka by měla být delší

„Podíl lidí jen se základním vzděláním či ještě nižším ve věku 20 až 24 let se zvyšuje, momentálně za rok 2018 je to už 10,7 procenta. To je průšvih, protože tito lidé budou zaplňovat sociální systém. Čím to je, těžko říci. Spíš je to symptom toho, že školství se chová pasivně k dětem, jež doma nemají zázemí, které je posunuje dále. Školy by měly být maximálně motivovány, aby aktivně pracovaly s dětmi, jejichž rodiče se o vzdělání nezajímají. Dále by podle mě měla být povinná školní docházka delší, než je základní škola. Aby se děti ze znevýhodněných rodin musely přihlásit na nějakou střední školu,“ říká ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Výzkum potvrdil, že 61 procent předškolních pedagogů je ohroženo syndromem vyhoření

Celkem 867 učitelek a učitelů mateřských škol se zapojilo do rozsáhlého výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jaké je riziko vzniku syndromu vyhoření u předškolních pedagogů. Stres a další zátěž, která v delším horizontu přispívá k pocitu vyhoření se nevyhýbá ani mateřským školám a vyučující by proto měli mít o tomto riziku povědomí a především by měli být vybaveni dovednostmi, které jim umožní náročné situace zvládat.

Polemika ke sporné maturitní úloze 11: Odpověď Eduarda Fuchse na otevřený dopis Oldřicha Botlíka

Vážený pane doktore, již dříve jsem se zavázal, že na Vaše každoroční nepodložené výpady proti zadání maturitního testu z matematiky nebudu reagovat. Vzhledem k tomu, že jste mne však k reakci vyzval otevřeným dopisem, který byl uveřejněn na stránkách www.eduin.cz dne 21. 5. 2019, jsem nucen na uvedený dopis odpovědět.

Týdny mediálního vzdělávání

„Předpokládáme, že se stejně jako v případě předchozích ročníků Týdnů mediálního vzdělávání a našich dalších aktivit na tomto poli, začnou objevovat komentáře informující o indoktrinaci žáků, vymývání hlav, hlásání jediné pravdy atp. K ničemu takovému nedochází, opak je pravdou. Vedeme žáky k tomu, aby byli obezřetní, aby jednotlivá mediální sdělení posuzovali s kritickým odstupem, ověřovali si informace z více zdrojů a uvědomovali si možná rizika spojená s užíváním sociálních sítí,“ uvádí Karel Strachota, zakladatel a ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.

Projekt Moje škola – Můj hlas: Žáci si mohou vyzkoušet různé volební systémy

Projekt Moje škola – Můj hlas se zabývá problematikou nalézání shody v komunitních rozhodováních. Prostřednictvím školního online hlasování poskytne žákům a studentům příležitost vyzkoušet si různé hlasovací metody a na praktickém příkladu ukáže, jak může hlasovací metoda ovlivnit výsledek hlasování, a tím i následný konsenzus ve skupině, komunitě nebo společnosti.

Podpora bezpečnosti a prevence šikany ve školách

Výchova dětí k bezpečnosti a ochraně zdraví při přípravě na budoucí povolání, Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních, Prevence zdravotních rizik a rizikového chování ve školství – taková byla hlavní témata konference, která se 22. května konala ve Sněmovně.

Průzkum: Politika nezajímá 58 procent maturantů, k volbám ale přijdou

O politiku se nezajímá více než polovina letošních maturantů, k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu ale přijít chtějí. Vyplývá to z dubnového průzkumu vzdělávací společnosti Tutor, který se uskutečnil mezi 548 maturanty všech typů škol z různých regionů České republiky. ČTK to sdělil mediální zástupce společnosti Tutor Jan Šimral.

Polemika ke sporné maturitní úloze pokračuje: Otevřený dopis Oldřicha Botlíka Eduardu Fuchsovi a Josefu Kubátovi

Vážení kolegové, ve dnech 15. a 16. května jste postupně zveřejnili na stránce www.eduin.cz své osobní reakce na mou kritiku nesouladu mezi zadáním úlohy 11 letošního maturitního testu z matematiky a jejím oficiálním správným řešením, které bylo dne 15. května zpřístupněno jako součást Klíče správných řešení na stránce www.novamaturita.cz. Šlo o Vaše osobní reakce, každý jste ovšem uvedl, že reagujete též jako člen příslušné schvalovací komise (MŠMT, resp. Cermatu).

Petr Šabata: Vláda učitelům přidá, ale zase málo. Sliby neplní

„Sympatický projekt Eduzměna má v plánu ve vybraném regionu na třiceti školách podporovat učitele, ředitele a je připraven během pěti let vynaložit 200 milionů korun. Na počátku byla analýza – stát často střílí od boku, o poslancích ve sněmovně ani nemluvě – na konci by měli být děti, které škola baví, jde jim lépe matematika, přírodověda i čtení a dokážou si dobře poradit i v životě. Odborně vychytaný projekt v roce 2026 nabídne výsledky – politikům. Taková iniciativa jistě okysličí české školství, ale celkově je to málo, pomalu a s výsledky na špatnou adresu,“ komentuje Petr Šabata pro Český rozhlas Plus.

Ondřej Schneider: Česko neřeší budoucnost. Vymýšlí nesmysly, ale mělo by investovat do vzdělání

„I v mezinárodním srovnání je česká vláda dost nekompetentní a zaměřená výhradně na krátkodobé efekty. Naprosto frustrující je, že v diskusi zcela absentuje představa o tom, co bude za pět let. Česká politika funguje tak, že si vždycky někdo vezme jednu iniciativu, vytrhne ji z kontextu a začne ji prosazovat - třeba se hájí spalovací motor, přísahá se na jádro nebo zaútočíme, navíc nesmyslně, na kvalitu čokolády v českých obchodech. Ale nikdo nepřemýšlí nad tím, jak připravovat českou společnost na rychle se měnící svět okolo nás. V Česku krátkodobý pohled totálně dominuje a to podlamuje budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ekonom Ondřej Schneider, konzultant Světové banky ve Washingtonu.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik škola pomáhá porozumět historii?

EDUin zve na čtvrteční Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude věnovat otázce, nakolik škola pomáhá porozumět historii. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Proč je podle mediálních anket tak špatná úroveň současných školáků? Co všechno může/má dějepis naučit? Jak pracovat s kontroverzními historickými tématy a která to jsou? Jak vypadá výuka dějepisu a podle čeho se řídí?

Seminář: Jak a proč na GRV II

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) pořádá ve dnech 28.–29. 5. 2019 dvoudenní seminář věnovaný globálnímu rozvojovému vzdělávání. Seminář je určen všem pedagogům, kteří chtějí rozvinout své dovednosti nahlížet na globální problémy z různých perspektiv.

Šikana ve školách zůstává, dvě třetiny případů jsou v ZŠ

Šikana ve školách je stále problém, počty telefonátů dětí, které se kvůli ní obrací na Linku bezpečí, se v posledních letech pohybují mezi 1800 a 2300 ročně. Za posledních devět let vzrostl zejména počet případů, kdy si děti stěžují na šikanu v počítačovém světě. Vyplývá to z údajů Linky bezpečí, které ČTK sdělila její mluvčí Regina Jandová. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů šikany týkají základních škol, třetina škol středních. Informuje ČTK.

Ministerstvo zjišťovalo stav učitelů v regionálním školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství, konkrétně ve všech mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Základním smyslem celého šetření bylo získat údaje nezbytné pro vzdělávací politiku, s ohledem na tato reálná data nastavit vhodná opatření a ve výsledku pak efektivně řídit vzdělávací soustavu a systém v této oblasti.

MŠMT: Ve školách nyní chybí minimálně 6000 pedagogů. Příští rok to může být 11 000.

Ve školách chybí minimálně 6000 pedagogů. V příštím roce by tento údaj mohl narůst na minimálně 11.000 učitelů. Zhruba devět procent výuky tak zajišťují nekvalifikovaní učitelé nebo se zajišťuje díky přesčasům stávajících pedagogů. Ve školách pracuje zhruba 150.000 učitelů. Jejich průměrný věk je 47,2 let. Mezi vyučujícími také stále výrazně převažují ženy, muži jich tvoří asi pětinu. Vyplývá to z mimořádného průzkumu ministerstva školství, který dnes jeho zástupci představili novinářům. Informuje ČTK.

Martin Fendrych: Jaroslav Kubera zneužil Terezínské tryzny. Potupil terezínské oběti i Senát

„V neděli na Národním hřbitově v Terezíně mluvil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Terezínské tryzny hrubě zneužil, napadl ekology, rovnost pohlaví, politickou korektnost, a dokonce, v kontextu s vyhlazováním Židů, i multikulturalismus,“ píše pro Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Daniel Münich: Levní učitelé vyjdou draho

„Z pohledu platové atraktivity učitelské profese je třeba průměrné platy učitelů srovnávat s platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. V tomto ohledu jsou naši učitelé odměňováni suverénně nejméně mezi více než třiceti zeměmi OECD. Zatímco u nás v roce 2017 poměr učitelských platů k platům vysokoškolsky vzdělaných dosahoval jen 61 procent, průměr zemí EU a OECD byl 93, respektive 91 procent. Jde o pozoruhodně smutné prvenství naší země, která se jinak pyšní tradicí vzdělávání a víry ve vzdělanost,“ píše Daniel Münich pro Lidové noviny.

Tomáš Feřtek: Opravdu si někdo myslí, že takhle vypadá objektivní přijímací řízení a spravedlivý přístup ke vzdělání?

„´Ideální je sklízet data tak od začátku dubna,´ vysvětloval mi matematik, otec čtyř dcer, z nichž dvě už na gymnáziu studují a třetí se tam chystá. Tím myslí, že ze stránek jednotlivých škol je možné shromáždit údaje o tom, kolik uchazečů a s jakým bodovým ohodnocením v jednotlivých testech bylo přijato, jak škola boduje výsledky testů, kolik bodů dává za známky na vysvědčení, kolik za účast v olympiádách a soutěžích či jaký nejnižší počet bodů je na kterou školu potřeba pro přijetí včetně odvolání. Tahle data lze sesypat dohromady a na jejich základě sestavit strategii," píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Jiří Nekola: Učitelé rozhodně netouží po klasických teoretických přednáškách odtržených od praxe

„Naším cílem je co nejvíce zjednodušit vstup mladého učitele do praxe. Zpracovali jsme příručky, jak by takový adaptační proces mohl vypadat, i s konkrétními příklady z praxe, které nám poskytli učitelé z různých škol. Od září tento pilotní program budeme zkoušet v praxi a v první vlně počítáme s padesáti školami,“ říká v rozhovoru pro Lidé noviny Jiří Nekola. Tématem je projekt SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů).

Mojí úlohou je vyjednávat, ne vyhrožovat a stávkovat, říká šéf školských odborů

„Moje úloha je vyjednávat. A když se to nepodaří, tak teprve potom začít vyhrožovat nebo organizovat nátlakové akce. Stávka jako cíl je pro odboráře špatná. Cílem je vyjednat maximum možného,“ říká v Interview Plus předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.

Maturanti se letos zlepšili v matematice. Podle Cermatu pomohlo prodloužení času zkoušky.

Matematiku si zvolilo 21,4 % prvomaturantů, což je o 2,1 procentního bodu méně než v loňském roce. Úspěšně tuto zkoušku složilo 11 473 z nich, což odpovídá celkové čisté úspěšnosti 84,5 % (což je o 6,3 procentního bodu více než v loňském roce). Maturanti dosáhli průměrného procentního skóru 59,0 %, tedy o 5,8 procentního bodu více než v roce 2018. Na výsledcích zkoušky z matematiky se pozitivně odrazilo prodloužení času zkoušky, a to zejména u žáků s podprůměrnými výsledky. Píše mimo jiné Cermat v tiskové zprávě. Přinášíme celý text:

On-line seminář 23.5.: Čtení, to je zábava

Jak vzbudit zájem, zvýšit výkon a zapojit žáky maximálně do výuky nejen v hodinách českého jazyka na 1. stupni ZŠ? Na to se pokusí dát odpověď webinář s názvem „Čtení, to je zábava“. V úvodu lektoři ukážou aktivizační činnosti zaměřené na koncentraci a pozornost a také aktivity, které mohou přitáhnout žáky ke čtení. V další části proberou, jak lze rozvíjet čtenářskou gramotnost ve všech předmětech, které se vyučují na 1. stupni základní školy (výuka napříč předměty). Tyto aktivity propojí s výstupy metodického materiálu „Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání“.

Chci přidat školám volnost. S ministrem školství Robertem Plagou o vzdělávání lidí, kterým se pod rukama mění svět

„Priorita číslo jedna je spojena s návratem atraktivity učitelského povolání. Nechci to zplošťovat jenom na peníze, ale peníze jsou prvním krokem k nápravě. Ten systém možná dobrých patnáct let hrál na to, že se učitelé neseberou a na rozdíl od lékařů neodejdou do zahraničí. Že takzvaně všechno skousnou. Školství bylo pravidelně téma před volbami a potom se na učitele zapomnělo nebo maximálně se jim přidalo stejně jako ostatním. Přitom sliby 130 procent průměrné mzdy tady byly snad už v roce 2004. A až teď, musím říct, reálně do systému – a nezačalo to za mě, ale za mých předchůdců – začaly peníze přibývat,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro týdeník Respekt.

Oldřich Botlík: Každý z obou správných výsledků úlohy 11 mohli maturanti napsat bez porozumění

(Oldřich Botlík pokračuje v polemice ohledně sporné úlohy 11 z letošního maturitního testu z matematiky): Nejprve několik slov k nejednoznačnosti zadání. Představme si na chvíli, že Cermat zadal maturantům úkol napsat, co je na následujícím obrázku.

Ve školách chybějí učitelé, hlavně ti do třiceti let. Mají navíc malou prestiž i sebedůvěru

Průměrný věk učitelů regionálního školství je 47 let, těch mladších do třiceti let je ale jen 8,5 procenta. Přes dvě třetiny škol označily možnost sehnat příslušného pedagoga za významný, nebo dokonce kritický problém. Pro efektivní zajištění veškerých potřeb by bylo zapotřebí pokrýt devět procent výuky novými učiteli. To jsou nejnovější data ministerstva školství, která na semináři k učitelské profesi představil Stanislav Štech, vysokoškolský pedagog a expert OECD. Informuje Deník.

Bořivoj Brdička: Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií

Doktorand Kenneth E. Graves z Columbia University použil data National Center for Education Statistics (ústav hodně podobný našemu zrušenému UIV), který v roce 2009 realizoval rychlé šetření o tom, jak učitelé amerických veřejných škol používají technologie. Výsledkem je statistická analýza, která je rozdělila do 4 skupin:

On-line seminář 22.5.: Spomocník a Virtuální digitální centrum Elixíru

Elixír do škol je organizace podporující odborný růst učitelů prostřednictvím kolegiálního sdílení. Již několik let se to úspěšně daří u fyzikářů. V loňském roce byla činnost Elixíru rozšířena o podporu rozvoje digitálních technologií v nejširším smyslu toho slova. Tato aktivita je zaměřena nejen na podporu učitelů informatiky, ale na všechny učitele, kteří chtějí technologie ve své výuce smysluplně používat. Seminář povede Bořivoj Brdička.

Dvě třetí místa v celosvětové soutěži středoškoláků

Od 12. do 17. května 2019 se ve Phoenixu, Arizona, USA, konal jubilejní 70. ročník celosvětové soutěže středoškolských vědeckých projektů Intel ISEF (Intel International Science and Engineering Fair). Tereza Gistrová z Gymnázia Zlín získala 3. místo v kategorii Chemistry s prací Optimalizace syntézy a biologické vlastnosti inhibitorů reverzní transkriptázy HIV-1.

Hledáme recept, jak zlepšit každou školu. Změnu ale zpomalují často rodiče, říká ředitel Nadačního fondu Eduzměna

"Chceme hledat, jaká podpůrná opatření je potřeba nastavit, abychom se dostali do fáze, že rodiče nebudou přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny školy budou vykazovat velmi dobrou kvalitu. Předpokládáme, že nějaký takový recept bude existovat pro každou školu," říká v rozhovoru pro iHNED ředitel nově vzniklého Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška.

Jaký je ideální učitel? Úvahy nad nominacemi do soutěže Global Teacher Prize

Letos přišlo do soutěže Global Teacher Prize 688 nominací, kolem 500 unikátních – někteří učitelé byli nominováni víckrát. Probírat se nominacemi je velmi zajímavé čtení a dá se z něj získat pěkný obrázek, čeho si na učitelích nejvíc ceníme. Tématem se zabývá magazín Rodiče vítáni.

Milan Hrubeš: Co víme o podpoře demokracie na školách z výzkumu aneb Jak se občanské vzdělávání stalo principem?

Úvodní dotazníkové šetření nám pomohlo zmapovat, jak vypadá občanské vzdělávání na 21 zapojených školách z hlediska tří oblastí: organizace výuky občanského vzdělávání, z hlediska forem, metod a aktivit občanského vzdělávání a z hlediska podpory občanského vzdělávání. Především v prvních dvou oblastech jsme na konci pokusného ověřování zaznamenali změny, které se dají shrnout slovem „pluralita“.

Průzkum: LGBT+ lidé se často setkávají se šikanou a diskriminací ve škole. I ze strany učitelů

Ombudsmanka provedla jedno z nejrozsáhlejších dotazníkových šetření mezi lesbami, gayi, bisexuály a trans lidmi v České republice. Ve spolupráci s Prague Pride zjišťovala, s jakými problémy a překážkami se LGBT+ osoby v posledních pěti letech potýkaly, jak je podle nich společnost přijímá, s jakými společenskými stereotypy a předsudky se setkávali a jaké jsou jejich zkušenosti s diskriminací a obtěžováním.

Stanovisko ČOSIV k zavedení možnosti hrazeného pobytu nezletilých dětí v diagnostickém ústavu bez rozhodnutí soudu

„Očekávání, že dočasné umístění dítěte mimo rodinu může bez dalších opatření vyústit v eliminaci problémového chování dětí je v naprostém rozporu s poznatky vědy i praxe. Skutečně účinná jsou jedině komplexní řešení, které zahrnují celou škálu opatření zaměřených na podporu dítěte, jeho rodiny i školy, ve které se vzdělává,“ píšou za ČOSIV Klára Laurenčíková a Lenka Felcmanová.

Stát nepodporuje mimořádně nadané děti. Inkluze nepomohla

Nadané děti, které se dostanou k psycholožce Šárce Portešové, obvykle ještě na prvním stupni vystřídají tři nebo čtyři školy. To protože jejich rodiče řeší stejný problém, na jaký narážejí i rodiče handicapovaných. Ne v každé škole se dokážou o jejich dítě postarat. „Bývají to časní čtenáři, kteří ve škole první roky doslova proseděli, když se jejich spolužáci učili, co oni už dávno uměli,“ vysvětluje psycholožka. Z nudícího se nadaného dítěte se pak často stane průměrný žák. Tématu se věnuje MF DNES.

Školské odbory povedou dál Dobšík se Seidlovou, rozhodl sjezd

Předsedou školských odborů bude i další čtyři roky František Dobšík a místopředsedkyní zůstane Markéta Seidlová. Rozhodl o tom pražský sjezd Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Dobšík, který stojí v čele svazu od roku 2003, porazil ve volbě dva protikandidáty. Byli jimi Petr Pečenka z brněnské organizace a Seidlová, kterou pak delegáti sjezdu znovuzvolili místopředsedkyní svazu. Informuje ČTK.

Schillerová chce v dalších letech upravit rozpočty tak, aby učitelé brali 45 tisíc

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům dnešního sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky. Informuje ČTK.

Eliška Walterová: Největší problém českého školství je jeho selektivita, velké rozdíly mezi školami

„Řada českých škol zavedla v devadesátých letech třídění žáků podle předpokladů a školních výsledků a dosud máme třídy A, B, C, kde v áčku jsou ti nejlepší studenti… A někteří rodiče si to velmi pochvalují, že jejich děti v áčku postupují rychleji a mají větší šanci na přijetí na víceletá gymnázia. Ta se samozřejmě také velmi podílejí na selektivitě. Rodiče se snaží, někdy velmi urputně, umístit tam své dítě kvůli prestiži, ne vždy proto, že by bylo tak nadané nebo na takové rozhodnutí zralé," říká v rozhovoru pro Lidové noviny Eliška Walterová, bývalá ředitelka Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání.

Praha se potýká s nedostatkem učitelů

„Školy se v těchto letech nejvíce potýkají s nedostatkem učitelů, a to především přírodovědných a technických oborů,“ říká pražský radní pro školství Vít Šimral v rozhovoru pro deník Právo.

Zdeněk Sotolář: Testy překrucují smysl vzdělávání

Jednotné přijímačky nelze chápat izolovaně od snahy stále zvyšovat počet testování a stále zdůrazňovat význam testování. Testokrati pronikají na různá místa, pronikají do různých projektů. Ukazuje to i jejich další vítězný krůček.

Ministr Plaga ustoupil ředitelům – funkce zástupce ředitele pro praktické vyučování se rušit nebude

Ředitelé škol se vzbouřili proti nápadu ministra školství Roberta Plagy (ANO) na zrušení funkce zástupců ředitelů pro praktické vyučování. Práce zástupců je pro studenty velmi důležitá a školy tvrdí, že si bez nich fungování nedokážou představit. Tito zástupci totiž studentům domlouvají praxi ve firmách, dohadují podmínky, za jakých budou pracovat, a dohlížejí na to, jak se jim ve firmách daří. Plaga nyní tvrdí, že ředitele vyslyšel a chystaný návrh se nakonec odborných zástupců nedotkne. Informuje deník Aktuálně.

Liberecký muzikál slibuje podívanou o šikaně. Odborníci z poradny a dětské psychiatrie ale školám návštěvu rozmlouvají

Téma šikany je kostrou příběhu O vílách a králi draků, v předpremiéře uvedlo herecké studio libereckého Šaldova divadla. Pohádkový muzikál inspiroval příběh dívky Julie, jež před čtyřmi lety spáchala sebevraždu. Jedním z důvodů byla šikana, které 13letá školačka čelila. Učitelům hra dává možnost se na základě emocemi nabitého prožitku s dětmi o šikaně, jejích příčinách a důsledcích bavit. Je ale otázka, zda se s dětmi na představení vypraví. Odborníci z poraden je od toho odrazují. Reportáž přináší Deník.cz.

Studenti po roce vyšli do ulic, stávkovali za nezávislost justice

Zhruba dvě stovky středoškolských a vysokoškolských studentů se ve čtvrtek v Praze sešly na demonstraci za nezávislou justici a za demokracii. Mladí lidé skandovali „nejsme slepí“ a provolávali hanbu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Informuje iDNES.

Chystá premiér odvolání ministra Plagy?

„Damoklův meč visí i nad dalším z ministrů Babišova kabinetu. Šéf resortu školství Robert Plaga se na seznamu lidí určených k vyhazovu objevil jako jeden z prvních už v lednu. Tehdy se za něj však postavily školské organizace včetně rektorů vysokých škol a univerzit,“ píše v souvislosti s koncem ministra kultury Petr Kolář v MF DNES.

Veronika Bednářová: Jaká je šestnáctiletá klimatická aktivistka Greta Thunberg?

„Žákyně základní školy se v srpnu 2018 posadila před švédský parlament a s ručně vyrobeným plakátem „Školní stávka za klima“ vyžadovala po své vládě zákon o snížení emisí. Od září 2018 přestala na protest chodit každý pátek do školy. Dnes šestnáctiletá Greta Thunberg, iniciátorka rostoucí globální středoškolské iniciativy #FRIDAYSFORFUTURE, Je pro jedny argumentačně přesná aktivistka, pro druhé zneužívaná oběť zelené ideologie. Jaká tedy vlastně je?“ Obsáhlý portrét Grety Thunberg napsala pro týdeník Reflex Veronika Bednářová.

Eduard Fuchs: Reakce na rozbor maturitní úlohy od Oldřicha Botlíka

„Jako člen Nezávislé odborné komise MŠMT pro posouzení maturitního testu z matematiky musím reagovat na článek O. Botlíka, který jste uveřejnili. O. Botlík tvrdí, že zadání úlohy 11 v letošním didaktickém testu bylo chybné a své mylné tvrzení podporuje obsáhlým textem. Tvrzení O. Botlíka je zcela nesprávné a svědčí o nepochopení školské matematiky,“ píše Eduard Fuchs na stránkách EDUin.

Školní výlety a (ne) bezpečné autobusy

Kdo by měl na výletech na bezpečnost a to, že žáci v autobuse použijí bezpečnostní pásy dohlédnout? Školy a školky, tedy učitelé, kteří mají svěřence během výletu na starosti. Školy by si tedy měly vyžádat novější autobus s bezpečnostními pásy a v případě výletu nebo delší cesty na něm kvůli bezpečnosti trvat. A učitelé potom dohlédnout na to, že jsou žáci při cestě za dobrodružstvím každý na své sedačce a připoutaní. Tématu se věnuje iDNES.

Rakouský parlament schválil zákaz šátků na základních školách

Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Informuje ČTK.

Strategie řeší psychoaktivní léčiva i závislost na internetu

Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním nově obsahuje oblasti psychoaktivních léčivých přípravků a nadužívání internetu a sociálních sítí. Novinářům to řekla místopředsedkyně Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Jarmila Vedralová. Strategii schválila vláda. Dokument kritizují Piráti, strana ho v tiskové zprávě označila za "bezzubý". Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: Nezávislá komise se mýlí, v maturitních testech byla chyba v zadání

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení.

Karel Lippmann: Interpretace a misinterpretace literárního díla

PhDr. Jiří Kostečka vyzval na stránkách ASČ středoškolské učitele češtiny, aby se vyjádřili k textu, v němž se nejmenovaný student pokusil interpretovat Hrabětovu báseň Chvíle. Jeho pokus označil, dle mého názoru zcela oprávněně, za misinterpretaci a položil otázku, jak dokázat, že se autor ve výkladu mýlí. Ptá se současně, kde je hranice mezi interpretační svobodou a interpretační zvůlí.

Petr Pečenka: Proč kandiduji na předsedu ČMOS PŠ

„Jmenuji se Petr Pečenka a rozhodl jsem se vyslyšet vyzvání kolegů, abych kandidoval na VIII. sjezdu ČMOS pracovníků školství na pozici předsedy odborového svazu,“ píše Petr Pečenka v Týdeníku Školství. A dodává: „Odborová organizace by se měla stát hlasem učitelů, který lze slyšet nejen na úrovni ministerstva. Odbory nesmí vyklízet pozici ve veřejných diskuzích a přenechávat ji spolkům a asociacím s mnohem menší podporou učitelstva, či dokonce „podnikatelům“ v regionálním vzdělávání.“

Nezávislá komise: Všechny maturitní testy byly v pořádku

Validitu didaktických testů jarního termínu společné části maturitní zkoušky v pondělí potvrdila nezávislá odborná komise. Dnes obdrží všichni ředitelé středních škol výsledky maturitních testů, které nejpozději následující pracovní den, tj. 16. 5. 2019, zpřístupní svým žákům.

MŠMT v šetření Eurostudent osloví 240.000 vysokoškoláků

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo šetření Eurostudent, bude zjišťovat informace o studiu a životních podmínkách vysokoškoláků. Studenti jsou k vyplnění online dotazníků oslovováni prostřednictvím svojí vysoké školy. Takto by mělo být osloveno až 240 tisíc studentů., výsledky budou na podzim. Šetření Eurostudent je mezinárodní, v České republice jej provádí Centrum pro studium vysokého školství.

Zdeněk Hromádka: Experimentální fyzikář

Jsem přesvědčen, že základem pro vytváření názornosti při vyučování fyziky by měly být i nadále především tradiční demonstrační pokusy (popřípadě pokusy žákovské). Mám zkušenost, že žáky dnes příliš nenadchne profesionálně připravená prezentace ani animace lapidárně objasňující nějaký fyzikální jev. Ale když přinesu do vyučování velkou krabici plnou nejrůznějších podivných věcí, s jejichž pomocí před žáky názorně demonstruji nějaký fyzikální jev, obvykle se dostaví pozitivní ohlas a jistota pozornosti (většiny) žáků.

Ministr Robert Plaga zahájil debaty s řediteli škol

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes navštívil Základní školu v Mníšku pod Brdy. Zahájil tak avizované „turné“ po krajích, na kterých se chce setkávat s řediteli škol a debatovat s nimi o problémech, jako jsou platy, nedostatek pedagogů či administrativa. Setkání se zúčastnila zhruba padesátka ředitelek a ředitelů škol z jižních oblastí Prahy a Středočeského kraje. Následovat bude setkání s řediteli škol v Ústeckém kraji, které se uskuteční v příštím týdnu.

Nadační fond Eduzměna představil své plány a cíle

Nadační fond Eduzměna dnes na tiskové konferenci představil své plány a cíle. Zveřejnil také celou studii Analýza výzev vzdělávání v České republice. Podle ní k hlavním problémům českého školství patří:

HOAX: Švédové vzdávají integraci. Žákům přidají intenzivnější výuku arabštiny

Tak nějak jsme si asi zvykli, že falešné zprávy jsou doménou médií, která se prohlašují za alternativní. Zpravodajství v Česku občas poznamená senzacechtivý titulek, nepřesnost v textu a nebo ignorování kontextu. Avšak vyloženě falešné zprávy, které by všechny tyto faktory obsahovaly a kombinovaly dohromady se objevují naprosto výjimečně. A právě takovou falešnou zprávou je článek na portálu iDNES, který vyšel v neděli 12. května večer. Uvádí server Manipulátoři.

Na veřejných školách berou kantoři o tisíce korun víc než v soukromých

Podle statistik ministerstva školství dosáhl průměrný plat učitele ze státní sféry 36 766 korun, zatímco na soukromých a církevních školách činil průměr jen 32 363 korun. Ve veřejných školách totiž platy už dvakrát za sebou skokově rostly, ale peníze do neveřejné sféry posílá ministerstvo školství podle speciálního zákona a jiného propočtu. Platy se tam sice také částečně odvíjejí od platů ve veřejné sféře, ale ne přímo, a navíc s ročním zpožděním. Reportáž přináší deník Právo.

Učitelé v Praze prchají do soukromého sektoru, zabránit jim v tom má 300 milionů

Pražský magistrát přidá na mzdy učitelů a nepedagogických pracovníků ve školách zřizovanými hlavním městem 300 milionů korun. Novinářům to v pondělí řekli náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a radní Vít Šimral (Piráti). Pražští zastupitelé již na konci loňského roku při schvalování rozpočtu na letošek vyčlenili na navýšení mezd pracovníků ve školství 700 milionů korun. Informuje ČTK.

On-line seminář 15.5.: Gamifikace výuky

Gamifikace výuky neboli zapojení herních principů do vzdělávání je jedna z oblastí, která v současné době zažívá ve školství velký boom. Ačkoliv tento princip je známý už desítky let, vznikají dnes hry, které vám pomohou udělat vaši výuku netradiční. Seminář se bude věnovat převážně využití počítačových her v různých předmětech. Ukáže příklad několika z nich a podrobněji se zastaví nad fenoménem Minecraft. Hry, kterou již 15 let hrají miliony dětí po celém světě.

EUSO: Čeští středoškoláci dvakrát stříbrní

Na Přírodovědné olympiádě zemí Evropské Unie EUSO získaly oba týmy České republiky stříbrné medaile v konkurenci 50 týmů z 24 zemí EU. EUSO je týmová soutěž nejlepších, maximálně sedmnáctiletých evropských fyziků, chemiků a biologů, jejíž 17. ročník se konal od 4. do 11. května 2019 v portugalské Almadě nedaleko Lisabonu.

Michal Komárek: Neetické, neprofesionální a sebeoslavné počínání prezidenta spolku Pedagogická komora

Nestálo by za to plýtvat časem a energií na podobný spor – spor o nepublikovaný a následně zcizený rozhovor a nezodpovězené doplňující otázky. Radek Sárközi je ale prezidentem spolku, který se označuje za nejpočetnější učitelský spolek u nás. Rád razantně vstupuje do médií a často nevybíravě útočí na všechny, které považuje za své konkurenty. Opakovaně se chová nekorektně a neprofesionálně. Není důvod nechávat mu v tom volný prostor.

Tomáš Chrobák, Monika Olšáková: Moc, síla a dopad učitelů - “Dementi a lopaty ve třídě”

„´Negativní prostředí jsme opustili rozvodem, ale mužský element samozřejmě chybí. Taky stávající matikář tvrdí, že na dementy nemá čas a že někdo k lopatě musí! Syn je velmi citlivý a empatický, byl by z něj výborný psycholog! Ale tato cesta vyžaduje gympl a vysokou. Věřím, že úspěch spočívá ve správně vytyčeném cíli a pevné vůli. I vy se mu líbíte, se dvěma malými dětmi v náruči a s úsměvem na tváři jste v jeho očích "borec"! Těší mě spolupráce s vámi. Doma procvičujeme matiku ve spolupráci s youtube.´ Tak zněl úvod mailu od matky žáka, která mě oslovila, zda bych synovi pomohl s matematikou,“ píše učitel matematiky Tomáš Chrobák. Na základě tohoto emailu a příběhu uvažuje společně s učitelkou Monikou Olšákovou o smyslu učení, roli učitele nebo vztahu učitele a žáka.

Tazatel: České školství, v současné podobě, mi trochu připomíná období husitství.

„České školství, v současné podobě, mi trochu připomíná období husitství. Všichni tvrdí, že jim jde o jediné, o spásu duše (o vzdělání). Ale na to, jaká je ta jediná správná cesta ke spasení, se názory dost liší. Na jedné straně konzervativní katolická (v čele s krajskými hejtmany, zájmy zaměstnavatelů, cut-off skóre, zastánci jednotných přijímaček, maturit ...), proti ní v mírné opozici umírněná pražská universita (třeba EDUin?). Dál radikální táborská a sirotčí (p. Štefl a jeho SCIO školy?) a dál množství drobných sekt, od pikartů po zárodky Jednoty bratrské (domácí vyučování, lesní školy a různé variace na svobodné vyučování..),“ napsal diskutující „tazatel“ v diskusi na České škole.

Tomáš Feřtek: Inkluze v druhém poločase

„Jak si vyložit fakt, že v médiích se dnes s tématem inkluze skoro nepotkáte? Znamená to, že se ve skutečnosti nic neděje a nic se nezměnilo? Nebo naopak všechno funguje, a proto není důvod o tom psát a točit? Smířili se učitelé s tím, že budou mít ve třídách „jiné“ děti, nebo jim to ve skutečnosti vadí, ale netroufnou si to říct nahlas? Nebo se dokonce chystá tichá likvidace inkluze?,“ ptá se Tomáš Feřtek v časopise Můžeš.

Zdeněk Sotolář: Přijímačky aneb Zavádět další plošná testování přináší pro vzdělávání rizika

Po státní maturitě byly zavedeny plošné přijímačky na střední školy. Stejně jako o maturitě rozvířily se i o přijímačkách pochybnosti. V jedné diskusi padla zajímavá otázka. Co je lepší než jednotné přijímačky? Záleží na cíli.

Roste počet dětí, které nedokončí základní vzdělání. ‚Propadnout by neměl nikdo,‘ říká psycholog

Podle posledních údajů nedokončí základní vzdělání až šest procent dětí. S daty přišlo v pátek ministerstvo školství. Velká část podle údajů končí v osmé třídě. Měl by se v Česku změnit přístup k výuce nebo školský systém, aby na základní vzdělání dosáhli všichni, nebo je přirozené, že část populace zůstane bez ukončených studií? Diskutovali o tom odborníci v Českém rozhlasu Plus.

Čeští studenti v nejprestižnější celosvětové vědecké soutěži pro středoškoláky

Od 12. do 17. května 2019 se ve Phoenixu, Arizona, USA, koná jubilejní 70. ročník celosvětové soutěže středoškolských vědeckých projektů Intel ISEF (Intel International Science and Engineering Fair). Z České republiky se do Phoenixu chystají hned dvě delegace. Jedna je složena z úspěšných finalistů celostátní přehlídky SOČ, která se konala v červnu 2018 v Olomouci, druhá je vysílána za soutěž Amavet.

V ČR chybí české animované seriály pro předškolní děti

Česká animovaná tvorba stagnuje kvůli malé podpoře, a české děti tak sledují spíše zahraniční tvorbu a formuje je kultura cizích zemí. V ČR chybí české animované seriály, ČT na ně má málo peněz. Předškolní děti přitom podle psychologů získávají 60 až 70 procent všech informací o světě z videa. Při páteční debatě o krizi české animované tvorby to na filmovém festivalu Anifilm v Třeboni řekli zástupci Asociace animovaného filmu (ASAF) a další diskutéři. Informuje ČTK.

Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

„Jdeme na dnešní výzvu! Uši nastražené, šedé buňky mozkové nachystané?“ ptá se učitelka Kateřina Babíková a děti automaticky sahají do lavic a vytahují bílé stírací tabulky a fixy. „Myslím si číslo. Jeho polovina je o jedna větší, než jeho třetina. Jaké číslo si myslím?“ Dětské hlavy se sklánějí nad tabulkami, nastává ticho. Po chvilce se první tabulky zvedají, aby se Kateřina mohla podívat na výsledek. Když je ve vzduchu víc než polovina tabulek, ptá se: „Jak jste na to šli? Kdo to chce předvést?“ Reportáž z hodiny podle Hejného metody přináší magazín Rodiče vítáni.

Terezie Vávrová: Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?

Uvnitř škol došlo k vyjasnění si, co je to občanské vzdělávání, tím pádem k uznání této části vzdělávání i samotného koordinátora, a to i od skeptiků v pedagogickém sboru. Současně koordinátoři občanského vzdělávání získali větší sebevědomí na poli občanského vzdělávání, narostl počet příprav jejich vlastních materiálů a ve školách začali fungovat jako jistí konzultanti občanského vzdělávání pro ostatní učitele. V průběhu pokusného ověřování jsme ovšem naráželi i na limity této koordinátorské role a na množství překážek, kterým učitelé věnující se občanskému vzdělávání ve své každodenní školní praxi čelí.

MŠMT: Základní vzdělání nezíská ročně kolem šesti procent dětí

Ačkoli je na českém území již od dob rakouské monarchie povinná školní docházka, některé děti ani v dnešní době základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků, které vyjdou ze základních škol (ZŠ). V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných ZŠ přibližně 4800 dětí z 81.428, které tyto školy opustily, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení úřadu.

Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?

Pikniky, procházky, rukodělné dílny i sportovní akce nabídne Festival rodiny, který dnes začíná v celém Česku dnes nultým ročníkem. Jeho součástí bude zhruba 130 akcí. Končí 19. června. Vyplývá to z informací neziskové organizace Síť pro rodinu, která akci organizuje za pomoci své sítě mateřských center. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Dovolí stát hejtmanům provádět na středních školách „eugenická cvičení“?

„Krajští hejtmani plánují proměnit část středních škol na přípravku techniků a řemeslníků, které dnes firmy velmi těžko shánějí. Rozehrává se střet, který může ovlivnit budoucnost desítek tisíc dětí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Rodičům dvanáctiletých dívek nikdo penisy neposílá. Tak si myslí, že je Facebook bezpečný

„Je to jako u znásilnění, které se také odváží nahlásit jen zlomek žen. Hodně často tam nastane šílený psychologický moment obratu, kdy si to ty ženy začnou vyčítat, například že měly krátkou sukni. Velké množství případů potom zůstává skrytých v domácnostech a rodiče jsou pak překvapení, že jejich dítě něco také zažilo. Nikam se s tím nehrnou, například aby to dítě nebylo stigmatizováno ve škole. A spanilé jízdy těch mužů proto pokračují. Potom je tady také druhá teorie, a sice že učitelé si s tím neumí poradit, protože nepoužívají stejné nástroje jako děti. Nemají Instagram, mnohé učitelky nemají facebookový účet a neznají řeč sociálních sítí, kterou děti mluví úplně přirozeně,“ říká režisér Vít Klusák v rozhovoru pro Deník N. Mluví o filmu V síti, který natočil s Barborou Chalupovou a jehož tématem je sexuální obtěžování dětí na internetu.

V decentralizaci řízení jsme na prvním místě ze zemí OECD. Přináší nám to však spíš problémy než zisky.

Způsob řízení vzdělávacího systému od devadesátých let minulého století vykazuje kontinuální rysy rozvolňování, ztráty nástrojů a schopnosti ministerstva školství systém řídit. Česká republika se vyznačuje nejvyšší mírou decentralizace ze zemí OECD. Podstatnými momenty v této změně bylo zrušení okresních úřadů a s nimi okresních školských úřadu, vznik krajského uspořádání (2000) a přechod škol k vlastní právní subjektivitě (2003), přičemž do gesce krajů patří i řízení a financování školství. Nadační fond Eduzměna, publikuje poslední část studie, ve které mapuje aktuální situaci v českém školství.

Jak se bránit nekalým praktikám v zaměstnání nebo předejít syndromu vyhoření,

V Praze je každý pátý pracující člověk z ciziny. V celém Česku pak pracuje téměř půl milionů cizinců nebo cizinek. Ve většině případů, zejména v regionech, jde o agenturní zaměstnance na podřadných pozicích, o než nemají čeští zaměstnanci zájem. Minimální pracovní standardy, fenomén tzv. “3D” prací a stres na pracovišti se netýkají jen migrantů, čím dál častěji trápí také samotné Čechy. Bezplatné kurzy reagující na nejčastější problémy pracujících v Česku nabídne tento víkend, 11. a 12.5. SIRIUS Festival (P)o práci.

Po roce studenti opět "vyjdou ven". Nejsme k současnému dění lhostejní, vzkazují

Po víc než roce chtějí tisíce studentů po celé České republice znovu společně stávkovat. Důvodem tentokrát není ochrana klimatu, za kterou demonstrovali v minulých týdnech. Cílem stávky #VyjdiVen je důrazně vystoupit na ochranu ústavy, morálky a nezávislé justice, které podle studentů ohrožují čelní představitelé země. Informuje Aktuálně.cz.

Výsledky Studentských voleb do Evropského parlamentu 2019

Na středních školách po celé České republice proběhly v úterý 7. a čtvrtek 9. května Studentské volby. Středoškoláci si tak mohli „nanečisto“ vyzkoušet volit politické strany, hnutí a koalice, které kandidují v blížících se reálných volbách do Evropského parlamentu. Platný hlas odevzdalo 18 758 studentů z 246 škol. Do projektu, který již po jedenácté uspořádal vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, se přihlásilo 255 škol. Výsledky voleb jich v řádném termínu odeslalo 246 (z toho 134 gymnázií, 90 středních odborných škol a 22 středních odborných učilišť).

Oldřich Botlík: Maturitní hloupost sahající do nebe

V Kocourkově chtěli postavit sloup sahající do nebe a maturanti počítali jeho výšku. Nesmyslnost řady maturitních úloh z matematiky a příčiny mizejícího zájmu o tento předmět asi nelze ilustrovat názorněji. Pokud žáci řeší ve škole podobné úlohy, jsou jejich postoje pochopitelné. Taková výuka nemá mnoho společného se skutečnou matematikou ani s řešením zajímavých reálných problémů. Jde vlastně o začarovaný kruh: Cermat nemůže ignorovat, jak se matematika na většině škol vyučuje, ale každým dalším testem pomáhá zachovat právě tu podobu výuky, kvůli níž se žáci matematice vyhýbají. Povinná maturita z matematiky proto nemůže naplnit očekávání. Její zavedení by zabránilo potřebným změnám a ještě více by znevážilo tento předmět u žáků.

Laďka Ortová: Co je lepší než jednotné přijímačky?

Dejme na stůl argumenty odpůrců jednotných přijímaček. Jaké jsou jejich nápady na rozřazení dětí do příslušných škol? Jsou tyto nápady lepší než stávající jednotné přijímačky?

Středoškoláci chtějí mluvit do tajené změny RVP

Podle nově zvoleného předsedy České středoškolské unie Reného Schilke by studenti měli dostat možnost vyjádřit se k obsahu učiva. Zvlášť nyní, když se připravuje změna rámcových vzdělávacích programů. Unie proto ladí poslední detaily dotazníku, který rozešle mezi středoškoláky. „Bude tam několik otázek, co podle studentů v učivu chybí a čeho je tam zbytečně moc,“ popisuje Schilke. Spolek podle něho zastupuje přes 30 tisíc středoškoláků z více než 150 škol. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Možnost dát své problémové dítě do pasťáku? Poslanecký návrh dělí rodiče a experty

Skupina poslanců z šesti sněmovních stran chce rodičům vrátit možnost rázně naložit se svými problémovými dětmi. Za poplatek 5 300 korun měsíčně by je mohli umístit do diagnostických ústavů, přičemž cena zahrnuje poplatky za ubytování, stravu a kapesné dítěte. Zatímco i samy ústavy změnu vítají, předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková považuje takový krok za něco, co do 21. století nepatří. Tématu se věnuje Aktuálně.cz.

Školy na okraji Prahy bojují s převisem zájemců. Nespádové děti téměř nemají šanci

„Nespádové děti nebereme,“ slyšela opět řada rodičů u letošních zápisů do prvních tříd na okraji Prahy. Školy už jsou totiž často i desátým rokem přeplněné a na jiné než spádové děti nemají kapacity. Některé otevírají i sedm prvních tříd najednou. Nespádové prvňáčky proto ředitelé většinou odmítají automaticky. Rodiče tak stále přistupují k účelové změně adresy, aby dostali dítě na školu, kterou preferují. Informuje Česká televize.

Češi si nejraději přečtou romanci, v zahraničí vítězí thrillery

Nejoblíbenějším žánrem u českých čtenářů je romantická literatura. Této kategorii vévodí autoři jako Patrik Hartl, Radka Třeštíková nebo Michal Viewegh. Ve světě dominuje žánr thrillerů, romantická literatura u zahraničních čtenářů obsadila až třetí místo. Thrillery jsou mezi českými zákazníky e-shopů až na páté pozici za romantickou literaturou, detektivkami, scifi a fantasy a moderní literaturou. Vyplývá to z výsledků ankety portálu Picodi.com u zákazníků českých a světových e-shopů. Dotazník v březnu 2019 vyplnilo 7800 respondentů. Alespoň jednu knihu si podle jeho výsledků za poslední rok koupilo 74 procent žen a 65 procent mužů. Informuje ČTK.

Nad dětmi na internetu krouží predátoři. Rodiče by se měli probudit, varují odborníci

Filmoví tvůrci Vít Klusák a Barbora Chalupová chtěli natočit snímek o zneužívání dětí na internetu. Pro ty účely vytvořili falešný profil dvanáctileté dívky. Za pár hodin se na něj ozvalo 80 mužů a otevřeně vybízeli k sexuálním praktikám. "Takovýto radikální počin tu byl potřeba. Dospělákům naprosto uniká, co se v kyberprostoru s jejich dětmi odehrává," chválí dokument jeho odborná poradkyně Zora Dušková, ředitelka Dětského krizového centra. Reportáž přináší zpravodajský deník Aktuálně.

Venku to má špatnou grafiku. S psychologem Martinem Hofmanem o půvabech a nástrahách digitálního dětství

„Společnost se v poslední době více orientuje na potřeby dítěte, což je pozitivní. Uvažují takhle i školy. Dřív řada z nich trvala na tom, že má věci nějak nastavené, děti se musejí přizpůsobit a hotovo. Dnes má stále víc učitelů a rodičů tendenci dívat se na to, co potřebuje dítě, co je dobré pro ně. Ale někdy mám pocit, že se tenhle trend dostává do druhého extrému, kdy máme problém dát dítěti limit. Bojíme se jít proti jeho impulzům, abychom ho nezranili. Občas se dětem hodně uhýbá, umetá se cestička, aby to měly pohodlné… A k tomuhle se pak velmi zajímavě přidává vliv digitálních technologií, které mu také velmi zjednodušují život,“ říká psycholog Martin Hofman v rozhovoru pro týdeník Respekt.

Sedm dní s uměním. ARTtýden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby.

Ve dnech 20.–26. května 2019 se uskuteční již sedmý ročník projektu Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby s novým názvem ARTýden, který pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) s podporou Národního ústavu pro vzdělávání. Cílem projektu je upozorňovat na bohatství a rozmanitost forem uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby na území ČR, a to napříč žánry, úrovněmi i věkovými skupinami.

Zdeněk Hormádka: Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole

Zdeněk Hormádka: Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole Metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), populární na školách po celém světě už od 90. let minulého století, si v posledních dekádách získává své příznivce i na českých školách. Jedná se o metodu vyučování, která kombinuje výuku cizího jazyka (v českém prostředí nejčastěji anglického, německého, francouzského nebo španělského) s výukou jiného předmětu, např. přírodních věd, matematiky, zeměpisu, dějepisu, nebo také výtvarné, hudební a tělesné výchovy.

Psycholog: Děti se matematiky bojí. Přístup k výuce z hlediska metod a obsahu je v České republice tragický

Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie, se ve své praxi se strachem dětí z matematiky setkává velmi často. Matematika coby noční můra žáků a studentů prý jednoznačně vede, hned v závěsu za ní je chemie a fyzika. „Jde o předmět, který dětem způsobuje silný a dlouhodobý stres, bez ohledu na jejich inteligenci a přítomnost jakýchkoliv oslabení,“ uvádí pro Hospodářské noviny Ptáček, který působí v Institutu dětské psychologie.

Průzkum: Každý čtvrtý Čech věří, že migraci organizuje EU, a každý pátý vidí za demonstracemi Sorosovy peníze

Více než čtvrtina Čechů starších 15 let si myslí, že „nelegální migraci obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti organizuje EU.“ Takřka každý pátý respondent starší 55 let se domnívá, že demonstrace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku platí George Soros. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který byl realizován v rámci rozsáhlé studie Zpravodajství a zpravodajské weby 2019 na reprezentativním vzorku 1015 respondentů internetové populace ČR starší 15 let v dubnu 2019.

Advokáti do škol. Právníci vyráží na střední bojovat s "právním bezvědomím"

„Problém vaší generace je, že znáte svá práva, ale ne své povinnosti,“ zahájil advokát Jan Mejzlík přednášku pro studenty Střední průmyslové školy elektrotechnické Františka Křižíka. Z řad zhruba padesátky posluchačů - chlapců ve věku mezi 17 a 18, to znepokojeně zašustělo. „Do vazby se můžete dostat i v 15ti letech. Věřte mi, že v místnosti, kde jsou v okně tři druhy mříží, jen holé zdi a otevřený záchod byste opravdu skončit nechtěli,“ přitvrdil advokát a připoutal si pozornost mladíků. Reportáž o projektu Advokáti do škol přinášejí Lidové noviny.

Obce se nedohodly, prvňáci tak nemají školu

Obce v okolí Mysločovic se nedohodly na vytvoření spádového obvodu základní školy. Jádrem sporu je platba za žáky. Obce ji odmítají a mluví o vydírání. Reportáž přináší MF DNES.

Kritický přístup k informacím jako součást vyučování přírodovědných předmětů

Zdeněk Hromádka: Kritický přístup k informacím jako součást vyučování přírodovědných předmětů Tímto článkem bych rád otevřel téma kritického přístupu k informacím, který pokládám za klíčový spojovací prvek mezi Mediální výchovou a přírodovědnými předměty. Článek se zabývá představou školy jako nástroje, který může (a nejspíš by i měl) hrát důležitou korektivní roli při interakcích žáků s informacemi z médií.

Tisícovky českých dětí končí v exekuci. Vláda včera podpořila návrh, aby za dluhy dětí do 15 let odpovídali rodiče.

V Česku jsou tisíce dětských dlužníků – exekutorská komora v minulém roce evidovala celkem 3 476 exekucí vůči lidem mladším osmnácti let. Z toho 2 213 dětí bylo mladších patnácti let. „A pak je tu spousta dlužníků, kteří jsou už dospělí, ale svůj dluh si přinesli z dětství. Jejich počet odhadujeme na desítky tisíc,“ říká Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni. Tématu se věnuje MF DNES.

Nejpočetněji zastoupená jazyková soutěž vrcholí

Letošní ústřední kolo pro jednotlivé kategorie Soutěže v jazyce anglickém se koná v budově NIDV v Praze v termínech: 6. 5., 23. 5. a 28. 5. 2019. V posledních letech se školních kol účastní pravidelně více než 25 000 žáků základních a středních škol. Předmětem hodnocení je schopnost soutěžících použít cizí jazyk v komunikaci s rodilými mluvčími a využít jej jako prostředku ke sdílení informací.

Expertní skupina nabízí cíle Strategie 2030+ k diskusi

Expertní skupina jmenovaná v lednu ministrem školství představuje návrh struktury cílů a strategických linií na období 2030+. A vyzývá k diskusi. Expetní skupina v tuto chvíli vidí dva hlavní strategické cíle, které jsou podle důležité samy o sobě. Jejich pojmenováni se ještě bude upřesňovat a stejně tak budeme muset zpřesnit, co přesně tyto cíle představují. Tyto cíle tedy jsou: 1) Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život; 2) Snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání.

Jaký typ dětí u přijímaček s větší pravděpodobností neuspěje?

Je užitečné si uvědomit, že děti u přijímaček skládají rozřazovací, a nikoli ověřovací testy. Neboli otázky jsou koncipovány tak, aby děti seřadily do nějakého žebříčku, nikoli, aby ověřily, co dítě opravdu umí a jaké je. Magazín Rodiče vítáni uvažuje o tom, pro jaký typ dětí jsou testy u přijímaček obtížně zvládnutelné.

Nadšení pro techniku u dívek mizí už mezi základní a střední školou. V Česku to je svět vyloženě mužský, říká děkan z ČVUT

Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.

Tisková zpráva: Happening ZUŠ Open opět zve do kouzelného světa umění v režii malých umělců z celé republiky

Na přelomu května a června bude celá republika patřit malým umělcům, kteří ve veřejném prostoru rozehrají pestrý program všeho druhu. 420 základních uměleckých škol letos poprvé ve dvoudenním termínu 31. května – 1. června spojí své síly mimo jiné i na krajských akcích, které na jednom podiu dokáží atraktivně prezentovat pestrý program škol celého kraje. Navíc v rámci tohoto ročníku dávají mladým talentům základních uměleckých škol, kteří prošli programem MenART, prostor ve svých oficiálních programech oba přední české festivaly – Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. ZUŠ Open, který se s největším počtem zapojených účinkujících v České republice stává kulturní událostí roku, letos trefně nabídne i nespočet možností, jak oslavit Den dětí.

Informační bulletin České školní inspekce

Česká školní inspekce zveřejňuje Informační bulletin, který obsahuje například tato témata: • Česká školní inspekce udělila medaile Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání • Úroveň gramotností žáků ZŠ a SŠ • InspIS ŠVP usnadní školám práci • Didaktické využití úloh TIMSS, PIRLS a PISA - vzdělávání učitelů přímo ve školách • TIMSS 2019 - ověření znalostí žáků v matematice a přírodních vědách  

Ve výchově dětí není žádné „malé funkční“ naplácání. Vychováváme tak násilníky, říkají odborníci

Násilí, kterého se na dětech dopouštíme, je naše selhání, nic víc, shoduje se zakladatelka centra LOCIKA Petra Wünschová a kouč a lektor Ligy otevřených mužů Václav Šneberger v pořadu Houpačky Radia Wave. Podle jejich dat byly tři čtvrtiny současných dospělých v Česku v dětství fyzicky trestány, což způsobuje i to, že se v naší společnosti objevuje vysoká tolerance tělesných trestů. „Pokud používáme násilí jako řešení nějakých situací ve výchově, vychováváme násilníky,“ vysvětluje Šneberger.

Český unikát: Matky jsou dlouho doma s dětmi, některé až osm let

V mezinárodním srovnání tráví Češky na rodičovské dovolené dlouhou dobu. Státní příspěvek na jedno dítě totiž mohou dostávat až čtyři roky. Je to však i tím, že stát matkám naopak moc nepomáhá k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Oproti jiným evropským zemím například Česko zaostává v zajištění jeslí či školek. Tématu se věnuje iDNES.

Jsme v klimatické nouzi, hlásí Británie.

Jako první stát na světě vyhlásila tento týden Británie „stav klimatické a environmentální nouze“. Poslance k tomu přiměla iniciativa Jeremyho Corbyna (69), šéfa labouristické opozice, který nyní doufá, že dojde k dominovému efektu a přidají se i další vlády. K mimořádnému kroku došlo pouhý týden poté, co se na britské zákonodárce obrátila s naléhavou výzvou švédská studentka Greta Thunbergová (16), hlavní tvář globálního mládežnického hnutí za tvrdší ekologickou politiku. Informují Novinky.

EDUpoint v květnu: Inspirace ze zahraničí a jak dál s víceletými gymnázii?

EDUin zve na květnový program EDUpointu v Praze. V rámci EDUinspirace budeí Michael Svec z Furman University v Greenville diskutovat o tom, jak získat pro učitelskou profesi nadané a motivované zájemce, v Akváriu se bude debatovat o roli víceletých gymnázií v našem vzdělávacím systému a rodičovských očekáváních.

Petra Pokorná Žádníková: Děti se chtějí a dokáží naučit vše samy, když mají dost podnětů.

„Máme tři syny. Do klasické školy nechodí a chodit pravděpodobně nebudou, pokud o to samozřejmě sami neprojeví zájem. Jsou na domácím vzdělávání. Vycházíme z unschoolingu, tj. neučíme děti cíleně různým dovednostem a znalostem, ale necháváme jim prostor pro jejich vlastní hru a objevy, ze kterých jejich učení vyplývá,“ píše Petra Pokorná Žádníková pro magazín Rodiče vítáni.

Univerzita Karlova připravuje zásadní změny pro budoucí učitele: Měli by mít především více hodin praxe

Revoluční změny jsou připravené pro nové absolventy. Budoucí učitelé by měli jít za katedru s více hodinami praxe na skutečných školách, nikoliv jen vybavení stovkami hodin teoretických znalostí. Studující učitelé budou mít během přípravy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy méně předmětů, kterých je nyní přes stovku. Informuje iDNES.

Petra Dočkalová: Zkušenost zprostředkovaného učení – práce s cíli, cíle v učení

V rámci FIE (Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování) je vnímáno učení jako oboustranně obohacující proces, učí se všichni, kteří jsou aktéři učení. Učení samotné je poté vždy propojeno s myšlením, je to nikdy nekončící proces. Učení je život sám. V rámci přístupu FIE dodržujeme vždy základní principy učení. Podněty, situace, vše se využívá k učení. Mohu se učit z příjemných situací, ale i z velmi nepříjemných, záleží vždy, jak situaci vyhodnotím, co se z ní naučím.

Setkání k možnosti připravit partnerství s německou školou

„Chcete uspořádat česko-německé setkání? Chybí Vám know-how, finanční prostředky nebo vhodný projektový partner ze sousední země? Česko-německý fond budoucnosti Vás zve na kontaktní setkání „Česko-německá spolupráce snadno a rychle: inspirace, kontakty, finanční podpora“,“ informuje NIDV.

Jiří Karban: Přitlačte je ke zdi! Příruční manuál pro ostouzení učitelů

„Štvou vás učitelé? Tak na ně zatlačte! Nejlépe v tiché koalici, tu mohou snadno vytvořit rodiče a média různého typu. Každý drobný problém či zádrhel je nutno proměnit minimálně v hlavní diskusní téma nejbližší třídní schůzky a podle možností i v mediální kauzu. Vezměte si příklad ze sportovců, jak říkají zkušení trenéři z kolektivních sportů – musíme je neustále presovat, aby neměli čas na vydechnutí, aby byli pod tlakem a dělali chyby. Každá učitelská chyba je záminkou k další kritice a tu musíme hodně nafouknout nebo rozmáznout. Každý podle svých možností,“ píše Jiří Karban v časopise Rodina a škola.

Oldřich Botlík: Co umějí a neumějí čeští žáci

„Jedním z hlavních cílů ministra školství Roberta Plagy je posílení vzájemné důvěry: pracovníků resortu k ministerstvu, rodičů ke školám, žáků k učitelům. O důvěře mluvil také nedávno, když vysvětloval, proč je důležité, aby odborná i laická veřejnost měla přístup k datům o výsledcích výuky, získaným při jednotných zkouškách. Dosud žádný ministr školství nepronesl tak jasná slova o významu dat jako on. Proč tedy data z přijímacích zkoušek ještě nejsou na internetu?,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Jana Mračková Vildumetzová: Ministerstvo školství hledá viníka. Kraje ale za nízké platy učitelů rozhodně nemohou

S velkým překvapením jsem poslouchala slova ministra školství Roberta Plagy v jednom z víkendových televizních pořadů, v němž uvedl, že chce zkontrolovat, jak kraje rozdělily školám peníze na růst platů a jestli učitelé dostali i slibované odměny. Systém financování podle něj není vyvážený a měl by se zpřehlednit. Myslím, že tahle slova neohromila jen mě, ale i hejtmany ostatních krajů, o odborech školství krajských úřadů nemluvě.

Maturita z matematiky láká ještě méně než loni

Jak naznačují první čísla, matematiku letošní maturanti nevzali na milost. „Zvolilo si ji 21,4 procenta přihlášených, což je o 1,5 procentního bodu méně než před rokem,“ informoval Cermat. Potvrzuje se tak, že matematika je největším strašákem; v minulém roce z ní u „zkoušky z dospělosti“ propadlo 22,3 procenta studentů, což bylo o 0,6 procentního bodu víc než předloni. Informují Lidové noviny.

Doporučení ombudsmanky, jak zajistit povinné předškolní vzdělávání všem pětiletým dětem

Podle zjištění České školní inspekce se do povinného předškolního vzdělávání nepodaří zapojit až 3 % pětiletých dětí. Přibližně 3 400 pětiletých dětí pak může mít kvůli tomu ztížený nástup do první třídy základní školy, protože jim chybí systematická předškolní příprava. Zejména obce, ale i samotné mateřské školy, ministerstvo školství a Česká školní inspekce by podle ombudsmanky měly usilovat o to, aby se všechny pětileté děti mohly do povinného předškolního vzdělávání zapojit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat především dětem ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Těm předškolní vzdělávání pomůže nejvíc a ovlivní i jejich úspěch v budoucím životě.

Nadaní středoškoláci reprezentují ČR v Portugalsku

Portugalská Almada hostí od 4. do 11. května 2019 již 17. ročník mezinárodní soutěže mladých přírodovědců European Science Olympiad (EUSO). Jedná se o týmovou multidisciplinární soutěž propojující obory biologie, fyziky a chemie. Soutěže se účastní žáci do 17 let. Každá země může vyslat celkem šest žáků a tři mentory za jednotlivé oblasti (biologie, fyziky a chemie). V letošním roce je do soutěže přihlášeno 24 států EU.

Pozice ředitelů škol jsou v České republice neatraktivní. Na 39% konkurzů se přihlásil jen jeden zájemce

Eduzměna přináší pátou část studie Analýza výzev českého vzdělávání věnující se tentokrát ředitelům. Změny přinášejí školám a jejich vedení mnohem více práce a administrativy. Pouze 30 % času věnují ředitelky a ředitelé pedagogickému vedení školy. Část z nich na tuto klíčovou součást své funkce rezignuje, stávají se jakýmisi „vrchními školníky“, správci budov, financí a výkazů. Ředitelské platy, byť jsou vyšší než učitelské, nezohleňují náročnost řídící funkce, která je srovnatelná s vedením středně velké firmy. Neexistuje ani žádná systémová příprava pro tuto funkci a podpora v práci. Proto se na 39 % ředitelských pozic, na něž bylo vypsáno veřejné konkurzní řízení, hlásí pouze jeden zájemce či zájemkyně.

Vlastní přijímačky? Škol, které se nespoléhaly jen na jednotné zkoušky, je zlomek. Obávají se odvolání rodičů

Středních škol, které při nabírání prváků letos nespoléhaly jen na centrálně hodnocené jednotné přijímací zkoušky, bylo podle odborníků na vzdělávání příliš málo. Výsledkem podle nich je, že se konzervuje současný nedobrý stav středoškolského vzdělávání. Tématu se věnují Lidové noviny.

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Rozhovor přinášejí Lidové noviny.

V Českých Budějovicích chtějí absolventy pedagogických fakult dostat do škol dotacemi a byty

„Měli bychom usilovat o to, aby ti nejlepší učitelé učili v Českých Budějovicích. Potýkáme se se stárnutím pedagogů napříč všemi obory a například v technických oborech vznikají mezery. Pokud nepřipravíme podmínky pro přijímání absolventů pedagogických fakult, čeká nás v budoucnu problém,“ říká předseda jihočeské ODS a městský zastupitel Martin Kuba. Místní ODS připravila návrh, jak za pomoci dotací udržet kvalitní absolventy na místních základních školách. Motivovat by je měl zejména jednorázový příspěvek ve výši 150 tisíc korun, který by čerstvě přijatí mladí učitelé měli rozdělený do tří let. Informuje MF DNES.

Jaroslav Mašek: Jak (ne)používat technologie – díl 3.: Notifikace a pre/prokrastinace (O technologickém dospívání)

Vzpomínám si na úplné začátky, kdy všechny aplikace ve výchozím stavu notifikovaly, a mě ani nenapadlo to měnit. Byl jsem otrokem svých zařízení s duplicitními notifikacemi, někdy upozorňující tolikrát v rámci stejné aplikace, na kolika zařízeních tato aplikace byla. V tomto notifikačně/reakčním režimu se vybudoval můj návyk, který se stal zlozvykem, a já si to vůbec neuvědomoval. Až jsem si jednoho dne řekl dost. A všechny notifikace vypnul na všech svých zařízeních. Někdo by to mohl nazvat detoxem.

Zveřejněné výsledky přijímaček neříkají o znalostech žáků vůbec nic

Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.

Michal Komárek: Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy

„Jsou testy u přijímacích zkoušek škodlivé? Deformují představu o tom, co je to vzdělání? Vystavují děti zbytečnému stresu? Otevírají nesmyslný byznys s doučováním? Nebo je to ten nejspravedlivější způsob, jak vybrat studenty na střední školy?,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Vzdělávací politika v ČR: Víme, co je špatně. Víme, jak problém řešit. Nedokážeme se k tomu odhodlat

Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu.

Šikanovaných učitelů přibývá. Žáci vyhrožují, bývají vulgární, objevila se i atrapa zbraně

Více než třetina základních škol řeší slovní i fyzické útoky žáků na učitele. Školní inspekce a školský ombudsman hledají cesty, jak se tomu bránit. Informuje Česká televize.