Laďka Ortová: Co je lepší než jednotné přijímačky?

čtvrtek 9. května 2019 ·

Dejme na stůl argumenty odpůrců jednotných přijímaček. Jaké jsou jejich nápady na rozřazení dětí do příslušných škol? Jsou tyto nápady lepší než stávající jednotné přijímačky?


Laďka Ortová (archiv autorky)
Přijímací řízení vnímáme jako seřazení a výběr. Školy vybírají studenty, kteří v daný čas a na daném místě nejlépe obstáli v testech. Většina škol zohledňuje též prospěch v předchozích ročnících a úspěchy ve vědomostních soutěžích, byť poměrně malým počtem bodů. Nástroj, který je hrubý, svým způsobem brutální a neosobní. Na druhou stranu měřitelný, jednoznačný, objektivní a funkční.

Jednotné testy jsou shrnutím učiva základní školy. Obsahují tedy výhradně úlohy, s kterými se žáci už mnohokrát setkali. A přijímačky ověřují, zda je žák schopen a pohříchu často také ochoten se učivo základní školy naučit. V tuto chvíli je zcela irelevantní, zda se žák na přijímačky pečlivě a systematicky učí v rámci školní docházky a domácí přípravy, či zda mu rodiče zaplatí kurzy či zda se nepřipravuje vůbec. „Tady teď předveďte, milí uchazeči, jak vybrané učivo umíte. Buď je umíte výtečně, lépe než 30 (60, 90) ostatních uchazečů, tak to vás rádi v září u nás ve škole uvidíme. Anebo v tuto chvíli lépe uspěli jiní uchazeči a vy si zvolte jinou školu. Anebo jste neuspěli vůbec, ani při druhém pokusu. Dostali jste tedy zprávu, že buď musíte v přípravě na přijímačky přidat, anebo nejste studijní typ a nárokům střední školy byste pravděpodobně nedostáli. Nic vám nebrání zkusit přijímačky na rok znovu.“

V diskusích možná poněkud zaniká fakt, že jednotné písemné testy mohou tvořit minimálně šedesátiprocentní, maximálně stoprocentní část přijímacího řízení. Jinými slovy, školy mohou dle vlastního uvážení zařadit jako součást přijímacího řízení jakoukoliv aktivitu, která dopomůže k roztřídění uchazečů na ty, kteří se na vybranou školu dostanou, a na ty ostatní.

Ti, kteří odmítají jednotné přijímačky, argumentují takto:

1. Každá škola potřebuje jiný typ studenta a jednotné přijímačky zabraňují si takového studenta vybrat.

a. Každý student, gymnazista i konzervatorista, student průmyslovky i střední pedagogické potřebuje umět češtinu i matematiku. Koneckonců všichni z češtiny maturují, není tedy jediný důvod, aby na nějakou školu byly přijímačky v povinné části odlišné.

b. Školám pořád zbývají 2/5 bodů, které mohou uchazečům přidělit na základě vlastní části přijímacího řízení. Tuto část ať si nadefinují tak, aby se k nim mohl dostat právě ten uchazeč, který umí základy matematiky a češtiny a zaujme i jinými projevy.

2. Jednotné přijímačky dělají ze studentů šedivé stádečko.

Ehm. Nevím, co je šedivého na schopnosti zorientovat se v základoškolském učivu matematiky a češtiny. Respektive netuším, oč jsou studenti jakékoliv školy šedivější než třeba učitelé dané školy, fotbalisti jednoho klubu, sestřičky jedné nemocnice nebo architekti jedné kanceláře.

3. Jednotné přijímačky děti nic nenaučí

a. No bodejť, to po nich snad nikdo soudný ani nechce.

b. Přijímačky ukáží, jak je dítě schopné a ochotné naučit se část základoškolské látky a obstát v testu, který je shodný pro všechny ostatní zájemce o studium. Nic víc, nic míň.

4. Jednotné přijímačky znevýhodňují jednostranně nadané děti.

a. Pakliže je dítě opravdu nadané, byť jednostranně, jistě mu nebude dělat problém ovládnout základy češtiny a matematiky.

b. Pakliže se češtinu a matematiku se svým nadáním prostě nemůže naučit, je otázka, co by mělo dělat na maturitním oboru a jak by tam prospívalo.

5. Přijímačky deformují výuku a nedovolí učitelům učit to, co považují za důležité.

a. Nikoliv, to není v moci přijímaček. Výuku zaměřenou na zvládnutí přijímaček nastavuje konkrétní učitel pravděpodobně s vědomím či přímo nařízením ředitele. Některé školy i v devátém ročníku dodržují školní vzdělávací program a přípravu na přijímačky nabízejí mimo povinnou výuku.

b. Jak ředitel skloubí rozporuplné požadavky rodičů, z nichž někteří nárokují školní přípravu na přijímačky a jiní dodržování ŠVP, je zcela v jeho kompetenci.

6. Testy z češtiny a matematiky málo vypovídají o osobnosti dítěte, lepší je pohovor a ideální portfolio žáka.

a. Ach ta fetišizovaná portfolia! Co udělají agilní rodiče, bude-li na portfoliu záviset přijetí či nepřijetí jejich dítěte na vybranou školu?

i. Zjistí si, co v portfoliích zabírá, na co se daná škola zaměřuje, jak vypadala portfolia již přijatých studentů.
ii. Naládují do něj spolu s dítětem všechno potřebné, ať už se tím dítě zabývalo opravdově nebo jen okrajově. Výkresy kreslil bůhvíkdo, fotky fotil tentýž, vyrobit řadu diplomů a pamětních listů je maličkost, herbář je po starším sourozenci.
iii. Navrčí s dítětem prezentaci portfolia i odpovědi na pravděpodobné otázky.
iv. Jak houby po dešti budou vznikat agentury na profi portfolia. Skvělý přivýdělek pro SŠ a VŠ studenty, pohodlná práce v teple. Můj známý píše uchazečům o zaměstnání životopisy a připravuje je na vstupní pohovory, velmi úspěšně. Portfolia a pohovory pro budoucí SŠ studenty významně rozšíří jeho možnosti podnikání. Už teď si mne ruce.

b. Totéž se týká pohovoru.
c. S oběma těmito formami přijímacího řízení se pojí tak závažné okolnosti, že jejich zařazení do přijímacího řízení považuji za neakceptovatelné:

i. Obě tyto formy silně znevýhodňují děti plaché, introvertní, nejisté, které svou vrozenou typologii mohou i při důsledném vedení pouze korigovat, nikoliv odstranit.
ii. Portfolio i pohovor zabraňují daleko víc než písemné testy dětem ze znevýhodněného prostředí být při přijímačkách úspěšné. Pokud nějaké dítě smolí portfolio samo na základě svého chudšího mimoškolního života (nemá foťák ani lyže, nejezdí s rodiči na výlety, na kroužky matka samoživitelka neměla peníze, jeho soukromé slohové práce nikdo nekontroloval, nekorigoval, nenabízel podněty a drobné úpravy) a pak je bez přípravy prezentuje po boku svých lépe zabezpečených a lépe připravených vrstevníků, nutně je v nevýhodě. Tato nevýhoda však nepramení z jeho neschopnosti či neochoty se něco naučit, nýbrž pouze z jeho původu.
iii. Písemné testy jednoznačně a neoddiskutovatelně ukazují, kolik dítě získalo bodů a jak je na tom v porovnání s vrstevníky. Naproti tomu do hodnocení pohovoru i portfolia se promítá řada vysoce individuálních faktorů typu osobní sympatie, estetická měřítka, časový stres či naopak pohoda, pořadí uchazečů, hodina, v které se dítě dostane na řadu, preference konkrétního hodnotícího ad.
iv. Celý přijímací proces v případě pohovorů a portfolií může být poznamenán klientelismem, protekcí a úplatky, což se v případě jednotných přijímacích testů může stát mnohem hůře.
v. Pořád se jedná o děti, nikoliv o dospělé s odolnější psychikou, sebevědomím a hodnotovým žebříčkem. Čtrnácti patnáctiletým dětem říct, že něčí portfolio se komisi líbilo víc, aniž by bylo jasné proč, že někdo zaujal při pohovoru více, aniž by bylo jasné čím, a že se tudíž na vybranou školu nedostane, je devastující. Někdo napsal jednotné testy lépe? OK, to beru, těžko diskutovat. Ale přijímat děti ke studiu na střední na základě sympatií?

7. Každá škola potřebuje jiný typ studenta, ať si tedy přijímačky dělá každá škola taky sama.

a. Tohle už tu donedávna bylo a tato cesta se zjevně neosvědčila. Školní testy často byly mimořádně špatné. Bývaly tvořeny učiteli dané střední školy, kteří neměli žádné vzdělání ani zkušenosti v tvorbě testů, testy si nenechali zkontrolovat nezávislými odborníky a po přijímačkách školy jen těžko odolávaly stížnostem a dotazům rodičů.

b. Nebo školy využily testy zpracované profesionálními soukromými společnostmi. Typy úloh i testovací jazyk byly v tomto případě tak nezvyklé, že dítě bez řádné přípravy mělo jen těžko šanci uspět, neboť se s podobnými otázkami dosud nesetkalo. Též někteří základoškolští učitelé neměli s podobou takových testů zkušenosti a nemohli se tudíž podílet na školní či mimoškolní přípravě dětí.

c. Mají-li děti možnost hlásit se v první vlně přijímaček na dvě školy, je poněkud nepraktické, aby se připravovaly na minimálně dvoje přijímací řízení. Přihlášky se odevzdávají na konci února a nemálo dětí váhá do poslední chvíle, na jakou školu se budou hlásit. Měly by se tedy připravovat několik měsíců na několik druhů přijímacího řízení dle zvažovaných škol?

8. Děti ze znevýhodněného prostředí nemívají placené předpřijímačkové kurzy a jsou tudíž v nevýhodě.

a. Předně je třeba říci, že tyto děti jsou v nevýhodě vždy a všude, nejen při přijímačkách. Chtít po přijímačkách odstranění těchto nerovností, je nerozum, neboť to není v jejich moci.

b. Jednotné přijímačky obsahují otázky, s kterými se dítě ve škole mockrát setkalo. Každé dítě absolvuje povinnou školní docházku a na jednotné přijímačky se může připravit:

i. Může dávat pozor ve škole.
ii. Může se na nejasnosti doptat učitele.
iii. Může věnovat soustředěný čas domácí přípravě.
iv. Může si v knihovně půjčit knížky s typovými úlohami.
v. Může si na internetu dohledat úlohy z minulých ročníků a vypracovat je.
vi. Může docházet do přípravných kursů, pokud je jeho škola organizuje.
vii. Může oslovit neziskové společnosti, které poskytují těmto dětem bezplatné doučování.

c. Jakkoliv jsou děti ze znevýhodněného prostředí v komplikovanějším postavení, jednotné přijímačky rozdíly stírají maximálně. Respektive žádná jiná z navrhovaných forem přijímacího řízení neposkytuje znevýhodněným dětem tak srovnatelné podmínky, jako jednotné přijímačky ze školního učiva.

9. Dále navrhovanými formami přijímacího řízení je ještě práce ve skupině a test všeobecných studijních předpokladů.

a. Pro práci ve skupině platí to, co již bylo napsáno u bodu 5. Hodnocení práce ve skupině je nejednoznačné, závislé nikoliv na inteligenci a přípravě dítěte, ale na jeho osobnosti a též na osobnosti hodnotitele. Jak v tomto případě škola odpoví na logickou otázku rodičů: „Proč jste moje dítě na školu nepřijali?“ Třeba „Jiné dítě se nám víc líbilo? Nebo hodilo? Nebo lépe pasovalo do skupiny, jakou z nich chceme vytvořit? Přeložte to svému patnáctiletému puberťákovi, jak chcete.“

b. Je téměř úsměvné, že test všeobecných studijních předpokladů, stejně jako portfolio či pohovor, propagují lidé, kteří mají největší starost především o znevýhodněné děti. Děti, kterým je doma odmala věnována péče a pozornost, předkládány podněty, kterým rodiče nabízejí pro zábavu logické hádanky, dítě, které má díky vzdělaným rodičům odmala přístup k bohatě zásobené knihovně, inspirativním lidem, činnostem, dovoleným, úlohám, je při testu všeobecných studijních předpokladů pochopitelně ve velké výhodě. Ano, přiznejme, je ve veliké výhodě skoro vždycky. Test studijních předpokladů není v tomto případě tím, čím test školních vědomostí, ke kterým měly přístup úplně všechny děti.

10. Nejlepší by byly žádné přijímačky.

a. Školy ale mají omezenou kapacitu, jak si vyberou děti do prvních ročníků? Buď dítě nastoupí na nejbližší střední školu, stejně jako jeho spolužáci. To by ovšem předpokládalo, že střední školy budou srovnatelné, takže vyjde nastejno, na které gymnázium nebo průmyslovku deváťák nastoupí. Jenže školy stejné nejsou, mají různé zaměření, různé preference, jinak laděný profesorský sbor, jinou atmosféru, jiný přístup k žákům, jiný objem volitelných předmětů ad. Chceme, aby byly všechny školy stejné?

Úvodní otázka zněla: Co je lepší než jednotné přijímačky? Odpověď je jednoznačná: V tuto chvíli nic. Zatím se v médiích nenabízel žádný jiný funkční systém, který by děti rozřadil.

Nicméně i ten stávající lze udělat vlídnější, méně stresující, zohledňující různé talenty dítěte. O tom blíže v dalším blogu.


Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

79 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2019 14:15  

Další rašící expert. Snůška polopravd a doufám nechtěných dezinformací, vyplývajících z neinformovanosti.

Josef Soukal řekl(a)...
9. května 2019 14:18  

Tajný tentokrát výstižně - o sobě.

tyrjir řekl(a)...
9. května 2019 14:23  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
9. května 2019 14:24  

S tím článkem jednoznačně souhlasím. Zbývá snad jen dodat, že jednotné přijímačky mohou resp. měly by plnit i alespoň částečně funkci kontroly kvality výuky v ZŠ. Například pro žáky, rodiče, učitele, ředitele a zřizovatele škol. Kontrola kvality výuky ve VŠECH předmétech a ve všech ročnících ZŠ je ze strany MŠMT a ČŠI dlouhodově hrubě zanedbávaná. Zaplať pámbu alespoň za ty přijímačky. J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
9. května 2019 14:29  

Souhlas s autorkou. Je pěkné si přečíst, jak se tajný vzteká, když ho někdo krmí jeho vlastní polívčičkou.

Tak tajnej, šup, dejte do placu tu vaši metodu otázek a odpovědí a vysvětlete, jaká pravidla budou rozhodovat o tom, kdo bude přijat a kdo ne. Jste v oblasti působnosti správního řízení, pravidla musí být daná předem a musí být přezkoumatelná. Tak šup šup.

tyrjir řekl(a)...
9. května 2019 14:47  

Kdysi ředitelé ZŠ dostávali automaticky přehled prospéchu žáků u přijímacích zkoušek. Když se opakovaně vyskytlo, že žáci měli o dva nebo více stupňů horší prospéch u přijímaček než na vysvédčení, stačilo to učiteli ukázat a on se nad kvalitou své práce zamyslel... Platí to i dnes?

Laďka Ortová řekl(a)...
9. května 2019 16:00  

Pane Tajný Učiteli, můžete prosím uvést polopravdy a dezinformace v mém článku?

Ivo Mádr řekl(a)...
9. května 2019 18:59  

Paní Ortová, k článku není třeba nic dodávat. Souhlas. Polopravdy a dezinformace tento článek neobsahuje, ale evidentně vadí ultra levičáckému chápání současnosti.

Laďka Ortová řekl(a)...
9. května 2019 19:44  

Díky.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
9. května 2019 20:21  

Všude jinde mohou hrát roli osobnostní problémy a časový stres, ale u přijímaček nee. Poněkud jednostranné vidění, nemyslíte?

poste.restante řekl(a)...
9. května 2019 20:24  

Těší mne, kolegyně Ortová, že jste neváhala vstoupit i do místní diskuse, potažmo "jámy lvové". :-)

Přiznám se, že jsem si před časem začal sám pro sebe v bodech sumarizovat výhrady oponentů jednotných přijímaček a možné odpovědi na tyto výhrady. Čistě jen proto, abych si promyslel argumentaci a byl připraven. A samozřejmě i proto, abych se zamyslel nad tím, zda a v čem mají případně i kus pravdy.
Můj polotovar ale ani zdaleka nedosahoval komplexnosti a promyšlenosti Vašeho textu.

Chci Vám proto zde za sepsání Vašeho článku vyslovit uznání a poděkovat.
Myslím, že mnohé diskuse bude v budoucnosti možno významně zkrátit pouhým odkazem na Váš text.
Děkuji.

laimes řekl(a)...
9. května 2019 20:44  

1/závěrečné zkoušky v 9. roč zdš
2/přijímací zkouška v režii školy podle jejího zaměření: z chemie,přírodopisu,zahrát na nástroj,uplácat hrnek,udělat kotrmelec.....

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
9. května 2019 21:02  

Závěrečné zkoušky? A z čeho? Ze 16 předmětů? A hlavně: k čemu?

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2019 21:31  

Rád vyhovím.
Píšete:"Nástroj, který je hrubý, svým způsobem brutální a neosobní. Na druhou stranu měřitelný, jednoznačný, objektivní a funkční."

Měřitelný zajisté je. Jednoznačný, objektivní a funkční nikoli. Řadí na základě povrchních kritérií. Neověřuje, redukuje vyvíjejícího se člověka na měřitelný obrobek, na základě jednoho momentálního výkonu v podobě objemu střípků informací, které byl uchazeč schopen absorbovat a reprodukovat. K cíli výběru nejvhodnějšího uchazeče pro školu jinou, než velmi elitní a výběrovou, je tento nástroj nefunkční.

"Jednotné testy jsou shrnutím učiva základní školy. Obsahují tedy výhradně úlohy, s kterými se žáci už mnohokrát setkali."

Domněnka. Možná setkali, možná ne a vůbec bych nespekuloval o tom, zda mnohokrát. Některé školy na testy cíleně nepřipravují a některé ano a intenzivně.

„Tady teď předveďte, milí uchazeči, jak vybrané učivo umíte. Buď je umíte výtečně, lépe než 30 (60, 90) ostatních uchazečů, tak to vás rádi v září u nás ve škole uvidíme."

A předveďte to způsobem upachtěného závodění s časem, při kterém nejde ani tak o ověřování dovedností či předpokladů, nýbrž a zejména o účelové seřazování. Tak se může stát, že Ludva Lajdák, jsa připraven na testy masivní rodičovskou investicí, projde, anžto Pečlivý Pepík to nestihne. Paní si rychle osvojila potřebný "nadhled".

Ad 1. O tom žádná. Potřebují to umět. Ale třeba to ne vlastní vinou neumí a mohli bychom je to naučit. Prý to máme dělat. Učit. Pokud je odkloníme na základě skóre, nikdy se už nedovíme, zda by mohli uspět. A to je škoda pro všechny.

2) No ano. Dělají. Stejné, šedivé, homogenní stádečko, tříděné na základě šedivých standardizovaných nástrojů.

3) Souhlasím. Testy nemají nikoho nic učit, pouze třídit.

4) "a. Pakliže je dítě opravdu nadané, byť jednostranně, jistě mu nebude dělat problém ovládnout základy češtiny a matematiky.

b. Pakliže se češtinu a matematiku se svým nadáním prostě nemůže naučit, je otázka, co by mělo dělat na maturitním oboru a jak by tam prospívalo."


Opět ten konvenující "nadhled". Pokud matematik nezvládne češtinu, půjde pak na matfyz. V opačném případě půjde za bohemistu. No a? Je naším cílem třídit, nebo vzdělávat?

Jde zejména o matematiku, (ale i čj) která je testována způsobem, jenž efektivně hatí cíl zkoušky, tedy ověření, zda uchazeč zvládl to či ono. Jenže to cíl testu vlastně není, že. Rychlost prý není v matematice dobrý pomocník. Třeba ani v češtině.

5. Pravíte, že testy výuku neovlivňují. Zřejmě nevíte, jak to na mnoha školách chodí. Zda je příprava na testy v kompetenci ředitele nebo učitele je zcela jedno.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2019 21:31  

6. "Ach ta fetišizovaná portfolia! Co udělají agilní rodiče, bude-li na portfoliu záviset přijetí či nepřijetí jejich dítěte na vybranou školu?"

Ach ty fetišizované testy. Zapomínáte, že portfolia mohou být pouze jedním z kritérií. Nikoli jediným, jak je to v mnoha případech s testy. Je opravdu mnohem obtížnější zakoupit portfolio vlastních prací, prezentovaných pří osobním setkání, než zaručené přípravy na test.

Zbytek. Pokud pohovory znevýhodňují plaché uchazeče, pak testy znevýhodňují uchazeče trpící testovou úzkostí, uchazeče hloubavé a pečlivé, uchazeče u kterých adrenalin/časová tíseň výkon znatelně snižují. Na rozdíl od testů, mohou lidé úzkost vhodným přístupem zmírnit.
Klientelismus a korupce u přijímaček, to je starý bubák několika elitních profesorů, kteří korupci a klientelismus samozřejmě neprovozují, na rozdíl od všech ostatních učitelů. Pokud portfolia znevýhodňují sociálně slabé žáky, pak ale pohovory mohou odhalit studijní potenciál.

7a) Školní přijímačky se neosvědčily? Nepovídejte. Nebo se neosvědčil fakt, že školy jsou financovány na hlavu a škol je hodně? Školní testy nemusely být tvořeny odborníky, jelikož to zhusta nebyly testy, ale pouhých několik otevřených úloh, při jejichž řešení se dalo o uchazeči mnohé poznat.

7b/c) Snadná pomoc. Stačilo, jako dnes, zakoupit zaručené přípravy. Většina škol, které testy měly, měly scia.

8. Pro stručnost parafrázuji. Děti ze slabým zázemím znevýhodněné jsou, ale jsou znevýhodněné všude...') a mohou se pilně učit, protože, ač znevýhodněné, mohou samy chtít.

A některé skutečně mají v sobě ten studijní drive, tak nějak samy od sebe. Některé ne a proto potřebují naši pomoc. Ne testy.

Pravíte, že testy prý rozdíly stírají maximálně.
Ach jo. Tvrdím, že lidé, nikoli stroje, svým přístupem a schopností rozeznat zanedbaný potenciál mohou rozdíly stírat.

9 a 10. Neznám testy osp. Přijmout všechny, kam chtějí, není za současných podmínek bohužel možné. Musela by se legislativně upravit struktura středního školství.

Laďka Ortová řekl(a)...
9. května 2019 21:47  

Těší mě, pane poste.restante, díky. Třeba i tyhle články a diskuse vytvoří jakous takous protiváhu naivně aktivistickým činovníkům a nebudou v éteru zaznívat jen jejich "pravdy".

Laďka Ortová řekl(a)...
9. května 2019 22:07  

Díky, pane Tajný Učiteli, dal jste si s argumentací práci. Bohudík nikde nevidím "dezinformace a polopravdy", které jste avizoval, pouze máte jiný názor. Což je výborné, názory koneckonců jsou do toho, aby se lišily.

Jen namátkou: at jde klidně na matfyz člověk, který neumí prokázat, že ovládl češtinu na úrovni základní školy. Ale: na matfyz ho vezmou po maturitě. Jak víme, že udělá maturitu z češtiny, když už po devítce nestíhá? Neznám dobře Vaše názory, tak nevím, jak se díváte na maturitu z češtiny.

A další: při opakování výhod pohovoru jste se nevypořádal s otázkou hodnocení uchazeče. Nelíbil se nám? Byl nesympatický? Na naší škole by pravděpodobně nebyl spokojený?

Šedivé stádečko nechme být - Vám připadají vybraní uchazeči šediví, mně ne, těžko najít shodu.

Píšete, že jednotný test neověřuje, ale redukuje ... Jak myslíte, že test neověřuje? Znáš nebo neznáš odpověď na otázku. Umíš nebo neumíš vypočítat příklad. Jak neověřuje?

poste.restante řekl(a)...
9. května 2019 22:25  

Je mi ctí paní Ortová.

A propos, Tajný,
opravdu chcete znovu kopírovat obsah nedávné diskuse, nebo Vám postačí, když sem dám odkaz?

Jen pro úplnost.
Testy nikdo ze zastánců jednotných přijímaček nefetišizuje.
Jen uvádíme jejich pozitiva a jsme si vědomi také jejich rizik a nedostatků.

Naproti tomu prakticky všichni odpůrci jednotných přijímaček testy neskutečně démonizují a o objektivitě v náhledu na jejich pozitiva se nedá mluvit ani náhodou.

A radši pro úplnost - "testy" obsahují také otevřené úlohy, kterých se dožadujete. Tak nedělejte, že to nevíte.

"Testová úzkost" versus "obava z pohovorů" 5 : 95. (Odhadem, ale s chybou tak do 3 %.)

Je fakt kouzelné, jak Vám vadí jednotné přijímačky, ale scio testy, včetně jejich placených přípravných kurzů máte jako odpověď hnedle a bez výhrad. Jak k tomu ale přijdou sociálně znevýhodněné děti? To už najednou není problém? :-)

A jen pro připomenutí: 60 % + 40 %.
Vyžadujte si portfolia, pořádejte pohovory, zohledňujte osobnostní specifika, co jen hrdlo ráčí. Nikdo Vás o tuto možnost připravit nechce.
Naopak Vy chcete odstranit jediné, sice nedokonalé, ale opravdu férové a objektivní měřidlo, které máme.
Tak to sorry jako.

poste.restante řekl(a)...
9. května 2019 23:41  

Jednu věc ještě musím doplnit.

A některé skutečně mají v sobě ten studijní drive, tak nějak samy od sebe. Některé ne a proto potřebují naši pomoc. Ne testy.
Ale tu pomoc přece potřebují (potřebovali) už na základní škole.
Přijímačky jen odhalí jejich neznalosti, ke kterým ale došlo mnohem dříve. A které někdy mohou být tak zásadní, že významně zredukují šanci na úspěch v dalším studiu.

A nedělejme si iluze, že žáci mají objektivní představu už během základky. Jak nám rostou počty "Tátů parťáků" tak tím více si budou učitelé na základkách lhát do vlastní kapsy, aby měli klid. Přijímačky jsou, bohužel, někdy až tou poslední možností, aby žák a jeho rodiče pochopili, jak na tom ve srovnání s ostatními skutečně je.

Jestli žák neumí zlomky proto, že nemá mentální potenciál k tomu, aby je vůbec kdy pochopil, nebo proto, že jeho potenciál byl zanedbán, to je pro další studium úplně jedno.
Klíčové v tu chvíli je, že se potřebuje dané učivo doučit JEŠTĚ PŘED TÍM, než se pustí do středoškolské látky maturitního oboru. Protože jinak ji nezvládne a jeho stres bude dvojnásobný.
Nemůžeme přece donekonečna doučovat na středních školách učivo základek. To pak problém neřešíme, ale nabalujeme. S tímhle přístupem bychom mohli nakonec učit trojčlenku až na vysoké škole.

Já tvrdím, že je mnohem nápomocnější právě pro žáka samotného, abychom se vrátili k původnímu, mnohem průchodnějšímu modelu vzdělávání, který zde byl před rokem 1989.

Polovina argumentace odpůrců přijímaček se totiž točí kolem toho, že mají "osudový" charakter. I když odmítám tuhle dramatickou interpretaci, přesto si myslím, že systém tříletých učebních oborů s navazujícími dvouletými nástavbami je tím pravým řešením. A ne nějaké "zohledňování osobnostních specifik" a "vstřícný způsob výuky" a podobné eufemismy, které mají jen pomocí líbivého newspeaku zamaskovat fakt, že přijímáme k maturitnímu studiu žáky, kteří nemají potřebné znalosti učiva základní školy, ale často ani chuť si je doplnit.
Odstaňme tuto jednoznačnost "přijímačkové výhybky na trati životního osudu". Nechme žáky, aby dospěli k maturitní zkoušce volnějším tempem o jeden rok delší cestou a s polovičním množství stresů. Vždyť mnozí už i tak dnes často opakují ročník na střední a nejčastěji jsou to právě ti, kteří byli na posledních místech v seznamu přijatých.



Pravíte, že testy prý rozdíly stírají maximálně.
Ach jo. Tvrdím, že lidé, nikoli stroje, svým přístupem a schopností rozeznat zanedbaný potenciál mohou rozdíly stírat.


Ach jo.
Testy, přijímačky, maturita - to všechno jsou jen měřící, ověřovací nástroje.

A podstata lidskosti přece spočívá v tom, zda je umíme správně používat a na základě zjištěného přistupovat správně k jednotlivci, až se mu budeme snažit pomoci.


Přece když někdo trpí obezitou, tak nejdřív potřebujeme váhu a metr, abychom to zjistili a posléze další měření a vyšetření k tomu, abychom zjistili, co je příčinou.
Říct někomu, že má nadváhu přece není projevem nelidského přístupu. Právě naopak, když mu to neřekneme a budeme mu zdůrazňovat, jak je pružný a pohyblivý, tak mu vlastně škodíme.

Stírat rozdíly, to není účelem měřidla.

Na vážně, Tajný.
Vy se tváříte, jako kdyby "lidský" přístup v léčbě spočíval v tom, že vyházíme teploměry a horečku budeme určovat přiložením dlaně na čelíčko. Protože přece ten teploměr, navíc třeba digitální, je tak neosobní a strojový. To jen člověk přece může správně poznat, že pacient "hycuje", že jo.

Znovu opakuji. "Přijímačkový metr" není a nikdy nebude dokonalý. Víme to a počítáme s tím. A i proto záměrně necháváme prostor pro zohlednění těch lidských specifik, které "metr" změřit neumí, nebo jen s velkou chybou.
Ale zakázat měřit metrem a vrátit se k měření na "lokty" a "kroky", které budou pro každého jiné a "individuální", to není projevem lidskosti, ale je to naivní a krátkozraké.

laimes řekl(a)...
10. května 2019 7:28  

1/závěrečné zkoušky na 1. stupni slouží jednak ke kontrole žáků,učitele,školy a krozdělení žéků pro 2. stupeň do tříd A/B/C
2/závěr zkouška v 9 třídě opět slouží ke kontrole kvality,konají se z českého jazyka-matematiky-dějepisu a její výsledky jsou základem přij řízení na sš,kde si je pouze doplní o vlastní zkoužku z fyziky či kotrmelců
3/maturita neboli závěr zkouška na sš v režii školy,povinné předměty čeština-dějepis-matematika + 2/3 nepovinné dle zaměření školy
4/hodnotí a vysvědčení vydává škola
5/základem veškerého zkouškování jsou jednotné a závazné osnovy

Laďka Ortová řekl(a)...
10. května 2019 7:41  

Ano, laimes, velmi podobným směrem se ubírají moje návrhy. Jednotné osnovy jsem vzývala už v Deklaraci konzervativního rodiče, ale, popravdě řečeno, s velkým ohlasem se to nesetkalo. Unifikace, socialismus, zprůměrování, šedivost a další úderné protiargumenty :-)

laimes řekl(a)...
10. května 2019 8:28  

povinné jednotné osnovy se týkají samozřejmě státních škol v soukromých nechť si učí co chtějí,jenže my alternativní soukromé školství nemáme a tak šaškujeme na školách státních za státní peníze,kde si každý učí/neučí co chce,když v matice propustíte 5/6 ročník tak konec

laimes řekl(a)...
10. května 2019 8:29  

všem vyhovuje současný chaos a změny si nikdo nepřeje

Tajný Učitel řekl(a)...
10. května 2019 8:53  

Paní Ortová, výzkumů ohledem negativního dopadu high-stakes testů na výuku je skutečně, ale skutečně mnoho. Vládnete-li angličtinou, mraky. Snad nebudete tak naivní, abyste si myslela, že mé "názory" nejsou založeny na studiu těchto výzkumů, na dlouholeté učitelské i rodičovské zkušenosti a tudíž jsem si je vycucal z prstu.

Můj osobní názor na smysl vzdělávání je tento. Není úkolem školy třídit žáky pomocí nástroje, který je, Vašimi slovy "hrubý, svým způsobem brutální a neosobní.", nýbrž je úkolem školy rozeznat možnosti/potenciál každého žáka a tento mu pomoci rozvinout tak dalece, kam až to jde. Testy žáky třídí a řadí do předpřipravených škatulek, ze kterých se lze jen obtížné vyšplhat. V ČR je největší korelace mezi soc-ekonomickým zázemím žáků a jejich studijními výsledky v EU. Vzdělání by mělo umožňovat sociální prostupnost, něco jako výtah nahoru tak, aby i učeň měl základ všeobecně vzdělávacích předmětů a gymnazista zas základ rukodělných a uměleckých dovedností.

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 9:17  

Laďka Ortová: Deklarace konzervativního rodiče

1. Chceme, aby škola naše děti vzdělávala a v nezbytné míře vychovávala.
2. Chceme, aby děti získaly ve škole vzdělání, které jim umožní dále se vzdělávat a připravit se na své povolání.
3. Vyžadujeme plně kvalifikované učitele se vzděláním též ve vývojové psychologii, pedagogice, didaktice a s odpovídající praxí.
4. Škola se soustředí především na výuku
5. Vedeme děti k respektu k učitelům a slušnému chování obecně a totéž vyžadujeme od učitelů.
6. Chceme, aby se děti ve všech základních školách učily podle stejných osnov a kvalitně zpracovaných učebnic.
7. Akceptujeme přijímací zkoušky do škol vyššího typu.
8. Očekáváme průběžné i závěrečné hodnocení dětí prostřednictvím známek.
9. Inkluzi lze akceptovat jen v okamžiku, kdy jsou pro všechny děti vytvořené stejné podmínky. Nelze používat klam a podvádění při hodnocení různých výkonů stejnými známkami...
10. Zásadní změny ve školství se mají dít po celospolečenské diskusi (a ideálně též konsensu), nikoliv působením aktivistických organizací bez přímé zodpovědnosti.

http://www.ceskaskola.cz/2019/01/ladka-ortova-deklarace-konzervativniho.html

Souhlasím a dodávám, snad jen to, že nejde ani tak o názor konzervativní, jako spíš o legitimní věcný názor čelící hloupému aktivismu, který se bohužel projevuje v rozporu s veřejným zájmem a Ústavou ČR mnohdy i v samotném MŠMT - viz i diskuse pod tou deklarací.

Děkuji paní Ortové za její lidsky a odborně vytříbené články.

J.Týř

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 9:48  

Výzkumy mají platnost pro určité vzdělávací prostředí; u nás není přetestováno a vzhledem k počtu středoškoláků i maturantů testy nepřinášejí fatální rozhodnutí o vzdělávání žáka. Je to podobné jako argumentovat finskou inkluzí.

poste.restante řekl(a)...
10. května 2019 9:55  

laimes
3/maturita neboli závěr zkouška na sš v režii školy,povinné předměty čeština-dějepis-matematika + 2/3 nepovinné dle zaměření školy
4/hodnotí a vysvědčení vydává škola


Maturitní vysvědčení vydává škola, jenže nikoliv na papíru s logem školy, ale na evidovaném formuláři s vodoznakem a státním znakem.

Takže zkouška v režii školy? - Klidně. Ale s dohledem a garancí státu, protože nikoliv škola, ale český stát garantuje maturitním vysvědčením i pro zaměstnavatele v rámci EU či jinde, že maturant "aspoň něco" opravdu umí.

Celý problém se státními maturitami vyvstal jen a pouze proto, že "maturitní certifikát" z některých škol neměl hodnotu ani toho papíru.

Občasný čtenář řekl(a)...
10. května 2019 10:02  


Mimochodem nejlepším řešením by skutečně byly žádné přijímačky a selekce v prvním ročníku. K obavám, že by chudák dítě bylo pod stresem celý rok a muselo se učit, lze pouze podotknout, že nic jiného od něj zdejší konzervativní obec stejně ve škole neočekává a ostatně sama paní Ortová neuspěšnému adeptu u přijímaček vzkazuje, že má možnost "příští rok znova a lépe". Takže rok selekce na "nesprávné" volně přístupné SŚ nebo rok čekání na další šanci je celkem jedno, resp. ta šance rozložená do jednoho roku je rozhodně lepší.

PS1 Je mi jako rodiči smutno, jakým objektem experimentování se nedobrovolně v našem školství děti staly.
PS2 Jako osoba slovem a písmem se živící (i když jinak, než se pod tím obvykle chápe) mám jednu zkušenost. Použití archaické spojky pakliže je charakteristické dvěma skupinám lidí, jednak technikům, zejména IT, kteří vystupují před auditoriem, před nímž nejsou úplně ve své kůži, a jednak autorům, kteří potřebují vyfutrovat text, o jehož neplytkosti nejsou až tak přesvědčeni, hávem důležitosti.

Občasný čtenář řekl(a)...
10. května 2019 10:03  

Nevím, jak to zde přesně funguje, píši prvně, ale první část je zde:

Zdejší stránky jsem začal číst jednak jako rodič dvou malých žáků ZŠ a jednak z rodinné tradice, neboť pocházím z učitelské rodiny. Bohužel je to čtení stále více frustrující vzhledem k tomu, že česká pedagogická obec, která veřejně vystupuje, je zjevně zabetonována ve dvou takřka ultras pozicích, t.j. tzv. DBL (dřív bylo líp) a EKO (všechno je špatně, alternativa forever). Pak ještě podle všeho existuje mlčící většina, kam patří pedagogové, jež potkávám jako učitele svých dětí, kteří se vzácně shodují v tom, že takto to dál nejde, ale rozhodně není řešení vracet se zpět. A na čem se vzácně také shodují, je skutečnost, že na děti jsou kladeny stále větší nároky a že autoři přijímacích textů (aktuálně na osmiletá gymnázia) nejspíše nikdy neviděli živé dítě v páté třídě, a to již pro způsob, jakým mu sdělují, co po něm chtějí a to vůbec nekomentováno, co po něm chtějí. Zajímavé je, že se s nimi zcela shodnou i moji rodiče, již léta v penzi, kteří učili před tzv. novou koncepcí, po ní, a vlastně do nedávna (otec na SŠ do dvaasedmdesáti let).
Zvláště smutné je pozorovat tuto nikam nevedoucí cestu našeho školství poté, co náš nejstarší syn se systémem nakonec vybojoval cestu na kýženou VŠ a my jako rodiče byli v bláhové naději, že ti dva malí na tom budou lépe.

Proč tím uvozuji komentář shora uvedeného textu. Protože text paní Ortové je přesně dokladem uvedeného. Poté co plamenně hájí systém současných přijímaček uzavírá svůj text v podstatě zoufalým výkřikem, že v tuto chvíli nic lepšího nemáme. A k tomu pár konkrétních poznámek.
"Jednotné testy jsou shrnutím učiva základní školy.", no k tomu jsem od své matky, češtinářky s čtyřicetiletou praxí slyšel dost nepublikovatelných výrazů.

"Přijímačky ukáží, jak je dítě schopné a ochotné naučit se část základoškolské látky a obstát v testu, který je shodný pro všechny ostatní zájemce o studium.", u přijímaček v současné podobě pro dítě taková pěkná jednorázová drsná srážka s realitou srovnatelná s dnes tolik komentovaným tématem exekucí nezletilců.

"Výuku zaměřenou na zvládnutí přijímaček nastavuje konkrétní učitel pravděpodobně s vědomím či přímo nařízením ředitele. Některé školy i v devátém ročníku dodržují školní vzdělávací program a přípravu na přijímačky nabízejí mimo povinnou výuku. Jak ředitel skloubí rozporuplné požadavky rodičů, z nichž někteří nárokují školní přípravu na přijímačky a jiní dodržování ŠVP, je zcela v jeho kompetenci.", tak tohle je rada hodná chytré horákyně; rodiči, teď pro změnu vítej v realitě ty.

" Čtrnácti patnáctiletým dětem říct, že něčí portfolio se komisi líbilo víc, aniž by bylo jasné proč, že někdo zaujal při pohovoru více, aniž by bylo jasné čím, a že se tudíž na vybranou školu nedostane, je devastující.", ač nejsem apriori příznivcem tzv. portfolií, tak pokud se naše pedagogická obec předem deklasuje ve schopnosti učinit přezkoumatelným způsobem o něčem takovém hodnotící závěr, pak si zcela vážně kladu otázku, nakolik je kompetentní v tom ostatním.

"Typy úloh i testovací jazyk byly v tomto případě tak nezvyklé, že dítě bez řádné přípravy mělo jen těžko šanci uspět, neboť se s podobnými otázkami dosud nesetkalo. Též někteří základoškolští učitelé neměli s podobou takových testů zkušenosti a nemohli se tudíž podílet na školní či mimoškolní přípravě dětí.", tak to pro testy CERMATU opravdu dobře sedí:-(

"Jakkoliv jsou děti ze znevýhodněného prostředí v komplikovanějším postavení, jednotné přijímačky rozdíly stírají maximálně. Respektive žádná jiná z navrhovaných forem přijímacího řízení neposkytuje znevýhodněným dětem tak srovnatelné podmínky, jako jednotné přijímačky ze školního učiva.", to je každý rok úžasně dokumentováno nabídkou placeného doučování JEN A PRO úspěšné zvládnutí přijímacích testů.

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 10:51  

Mimochodem nejlepším řešením by skutečně byly žádné přijímačky a selekce v prvním ročníku

No jasně! Ať žije Velká školská revoluce uskutečnéná zavedením "Jednotného jednoletého adaptačně doučovacího motivačně (před)přijímacího řízení", při němž učitelé SŠ doučí žáky to, co neumějí ze ZŠ!

Požaduji přitom uplatnit spádový princip, aby to měli žáci pohodlné. Samozřejmě, že průmyslovky se v tom "doučovacím adadaptačně (před)přijímacím období" vykašlou na přírodní a technické předměty, konzervatoře na hudbu a zpěv, zdravotní školy na zdravotnictví. Nikdo ze ZŠ nesmí být diskriminován za to, že nic nenaučil nebo něco neumí. Nakonec by to možná mohly dělat i ZŠ, které předtím nebyly schopny nebo ochotny žáky motivovat a připravit k dnešním přijímačkám... Nebo ne?

Občasný čtenář řekl(a)...
10. května 2019 11:37  

Ano, bezpřijímačkový stav by měl být stav, ke kterému budiž v delší perspektivě školství směrováno. Ale to je ideální situace předpokládající mimo jiné sebekritické rodiče, jež budou střídmě volit perspektivy svých dětí. A já jsem realista, takže vím, že ideálního stavu v podstatě dosáhnout nelze, ale trend by to měl být.

Mimochodem, Váš výjek je přesně tou reflexí, která je tady také velmi přítomna. Totiž, že každý skeptik ke striktně konzervativnímu pohledu na školství je veden pouze touhou usnadnit dětem flákání, redukovat obsah výuky, případně vychovávat darmožrouty do neziskovek, apod. Což je pochopitelně nesmysl, nanejvýš dokumentující limity toho, kdo nic jiného k oponentuře nemá.

Laďka Ortová řekl(a)...
10. května 2019 11:43  

Pane Týři, díky za podporu.

Pane Tajný Učiteli, na rozvíjení potenciálu každého žáka měla základní škola 9 let a každá další škola v tom může pokračovat. Zájemců o studium na střední škole je méně, než počet míst na středních školách, tudiž každý může rozvíjet svůj potenciál donekonečna, bohužel doslova. Absencí cut-off score nemáme žádný nástroj, který by děti s dosud neobjeveným či nerozvinutým potenciálem držel při zemi a bránil jim proti jejich vůli a dychtivosti v dalším studiu.

Ale nevidím jediný rozumný důvod, proč by děti, které podávají mizerné studijní výkony a po 9. ročníku potřebují doučování z látky za celý druhý stupeň (v lepším případě, protože zlomky a procenta se učí už v 5. ročníku) měli mít automatický nárok studovat na stejných gymnáziích jako ty, které se zajímají, učí a učivo solidně pojmou, což jsou schopné prokázat v testech, při zkoušení, při seminárkách, olympiádách, účastí na nepovinném vyučování, účastí v mezinárodních soutěžích, publikováním vlastních článků apod. Zcela v souladu s Vaším přáním - ať každý student studuje tam, kde co nejlépe rozvinou jeho potenciál. To je přirozené rozvrstvení společnosti a absolvent jakékoliv střední školy u nás může po maturitě studovat na jakékoliv vysoké škole, dostane-li se na ni. Je to pro Vás dostatečná prostupnost systému? Mně to připadá dost dobrý.

Na rozdíl od Vás jsem přesvědčena, že úkolem testů právě JE žáky roztřídit a každé ze skupin nabízet maximum podnětů na jejich úrovni. Společně se vzdělávali ideálně 9 let, někde jen 5, resp. 7 a v okamžiku, kdy mají ukončenou povinnou školní docházku a rozdíly mezi nimi jsou tak velké, že další společné vzdělávání by bylo problematické pro všechny, jejich akademické dráhy se rozejdou. Proč by to mělo být fatální?



Laďka Ortová řekl(a)...
10. května 2019 11:49  

měly

tazatel řekl(a)...
10. května 2019 12:29  

To Občasný čtenář.
Hezky napsáno, vnímám to podobně.
Add ps. 2. zajímavý postřeh. Zajímavé, kolik toho o nás může, to jaké obraty používáme prozradit.
Add ps. 1. ano, ani já z toho jako rodič nemám radost (minimálně toho času co se ve škole promrhá..), ale na druhou stranu, možná to bude(je) i podnět pro mladé, aby se, pokud budou mít o vzdělání zájem, sami více angažovali. Vzniklo už několik učebnic, které napsali sami studenti, výsledky v angličtině se zlepšují (díky YouTube, počítačové hry a seriály v originále ;-)). Z vlastní zkušenosti.. dcera si doma nějaký čas stěžovala na to, jakým způsobem vyučuje její učitelka chemii, pak nejednou přestala. Ptal jsem se proč, jestli se výuka chemie nějak změnila... Prý ne, ale dcera objevila pár "úžasných" podcastů, pár blogerek jí doporučilo "úplně super" zdroje, takže stávající hodiny chemie už dál (podle slov dcery..) fakt nemá cenu řešit. Příští rok má zapsaný seminář, ten učí jiná učitelka (s úplně jiným přístupem), takže, dle dcery, všechno OK. Řeka si asi vždy najde nějakou cestu ;-).

České školství, v současné podobě, mi trochu připomíná období husitství. Všichni tvrdí, že ji jde o jediné, o spásu duše(o vzdělání). Ale na to, jaká je ta jediná správná cesta ke spasení, se názory dost liší. Na jedné straně konzervativní katolická (v čele s krajskými hejtmany, zájmy zaměstnavatelů, cut-off skóre, zastánci jednotných přijímaček, maturit ...), proti ní v mírné opozici umírněná pražská universita (třeba EDUin?). Dál radikální táborská a sirotčí (p. Štefl a jeho SCIO školy?) a dál množství drobných sekt, od pikartů po zárodky Jednoty bratrské (domácí vyučování, lesní školy a různé variace na svobodné vyučování..) A mezi tím vším nebohý věřící (rodič), který často nerozumí těm všem teologickým sporům a dogmatům a chce jen spásu své hříšné duše. (dobré vzdělání pro své děti..)
Jsem přesvědčen, že ve všech táborech se našli (nacházejí) upřímní a vstřícní lidé, kteří hledají a nabízejí pro sebe i ostatní to nejlepší, stejně tak, jako nepochybuji, že se mezi našli (nacházejí) hlupáci a nesnášenlivý dogmatici. Prostě v duchu našich nejlepších národních tradic.
Jak z toho ven, sám nevím. Možná to bude chtít čas, možná až hrany se obrousí a pak zavládne království dvojího lidu, nebo zvítězí jedna strana, které potře ostatní (nebo naopak z nich vezme to nejlepší)..?
Možná stačí jen pár dobrých, upřímných farářů (učitelů), kterým bude možné důvěřovat, bez ohledu na konfesi. Nebo je nutné spolehnout se je sám na sebe..?
Uvidím, nechám se překvapit..

Michal Komárek řekl(a)...
10. května 2019 12:35  

tazatel

Nechcete svůj příměr o husitství rozvést do samostatného textu pro ČŠ? Případně: Mohu už tuto verzi použít jako samostatný text? Děkuji!

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 12:42  

Démosthenés si už jako mladík vzal do hlavy, že se stane slavným řečníkem...

Pro profesi řečníka scházelo Démosthenovi přirozené nadání, dokonce podle svědectví mírně šišlal a drmolil, takže o jeho zarputilých cvičeních se vyprávějí celé legendy. Říká se, že jeho první řeč skončila totálním fiaskem, kdy jako řečník musel odejít z řečniště... Po této řeči prý spěchal domů, kdy jej cestou dohnal přítel a známý herec Satyrka. Ten mu v praxi ukázal, kde dělá chyby a Démosthenés se začal horlivě učit správně mluvit a vyslovovat.

Zjistil, že mimika, tón hlasu a gestikulace jsou velice důležité pro přednesení řeči. Začal tvrdě pracovat na své kondici a projevu. Pilně studoval také literaturu, zvláště sloh Thukydida, naslouchal přednáškám Platóna, který byl pokládán za skvělého mistra slohu. Poté začal dělat vše, aby jeho hlas zesílil – přednášel za výstupu na horu nebo se snažil překřičet příboj. Aby dosáhl čisté výslovnosti, dával si do úst kaménky, a přesto se snažil mluvit čistě a hlasitě. Postupem času si Démosthenés získal pověst schopného řečníka a řada Athéňanů projevila zájem o jeho služby. Nejprve se zabýval soukromými procesy, postupem času se čím dál více věnoval politice.


https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Démosthenés

Demosthénes měl dobré učitele a vůli se něco naučit. Základní školy jsou tu především od toho, aby žáky naučily alespoň minimum potřebné k pokračování ve studiu na SŠ (studium = vyvíjení vzdělávacího úsilí (lat.)) Vzdělávací aktivisti to zkazili a teď požadují, aby se nekontrolovaly výsledky jejich práce a aby žáci, kteří toho ze ZŠ moc neumí, méli volný přístup na SŠ? Kde to jsme? V ŠišliMyšliStánu?

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 12:54  

" A na čem se vzácně také shodují, je skutečnost, že na děti jsou kladeny stále větší nároky..."

Tuto větu by bylo potřeba rozvést, protože pro délesoužícího učitele je neuvěřitelná. Neznám učitele, který by nepoukazoval na to, že v průběhu let naopak musel nároky snižovat.

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 12:56  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 12:56  

"Mimochodem nejlepším řešením by skutečně byly žádné přijímačky a selekce v prvním ročníku."
Vzhledem k tomu, že řada škol jen horkotěžko naplňuje kapacitu, jsme tomuto stavu velmi blízko. Ovšem až na tu selekci.

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 12:58  

"Jakkoliv jsou děti ze znevýhodněného prostředí v komplikovanějším postavení, jednotné přijímačky rozdíly stírají maximálně. Respektive žádná jiná z navrhovaných forem přijímacího řízení neposkytuje znevýhodněným dětem tak srovnatelné podmínky, jako jednotné přijímačky ze školního učiva.", to je každý rok úžasně dokumentováno nabídkou placeného doučování JEN A PRO úspěšné zvládnutí přijímacích testů.


A paní Ortová dokládá, proč to s portfolii a komerčními přijímačkami bude jenom horší.
To jen tak namátkou k zamyšlení pro Občasného čtenáře.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. května 2019 13:32  

5/základem veškerého zkouškování jsou jednotné a závazné osnovy

A tam směřuje veškeré testování. Paní O. to nijak nepopírá. Já jen chci vědět, zda to tak opravdu chceme a zda se tímto směrem opravdu bude ubírat revize RVP.ZV.

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 13:39  

MŠMT ČR JE AKTIVISTICKÝ SPOLEK ZAKLÁDAJÍCÍ ŠISLIMYSLISTÁN?

Svrab a neštovice českého školství způsobili především aktivisté a pedagogicko populistické MŠMT nefunkčními RVP nasazenymi do podfinancovaných škol a dalšími hloupostmi v základních školách. Tím vzniká nespokojenost rodičů i zřizovatelů škol s kvalitou školního vzdělávání a mj. i neúměrný zájem o VG. Aktivisté to např. chtějí řešit i zrušením kontroly kvality výuky včetně zrušení přijímaček na SŠ a známkování(!) v ZŠ.

Kde to jsme? Zloději si chtějí uchovat svůj lup tím že ho přikryjí další loupeží? Finskou saunu a ochlazení v ledové koupeli by, myslím, potřebovali...

Viz diskuse u
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/ladka-ortova-deklarace-konzervativniho.html

Dále viz

ZVLČILOST MŠMT ČR a POŽADAVKY HEJTMANŮ
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/hejtmani-chceme-zmenu-ve-skolstvi-at.html

DIDAKTICKÁ DEMENCE NÚV a MŠMT PŘI REVIZI RVP
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html

TORNÁDO KAT A VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290

http://www.ceskaskola.cz/2019/01/reditelka-cermatu-netrestejme-deti-u.html
(komentáře 25. ledna 2019 18:34, 25. ledna 2019 21.:59 a 25. ledna 2019 23:38)

Zvlčilé (falešnými aktivistickými výhony pučící a obrostlé) MŠMT, které není schopné nebo ochotné zajistit ani základní věci, které jsou jeho povinností, svěřilo nyní Strategii 2030 jakýmsi "osvědčeným" aktivistům, kteří spolupracují s dalšími aktivisty (Eduin, Eduzměna), kterým vrcholoví pracovníci MŠMT sekundují (státní tajemník MŠMT, ústřední školský inspektor), a ignoruje přitom do značné míry rodiče, učitele a zřizovatele škol, vědu, veřejný zájem České republiky i prostý lidský rozum?

Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2019/05/expertni-skupina-nabizi-cile-strategie.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/04/stale-vice-bohatych-lidi-firem.html

MŠMT ČR JE SNAD NĚČÍ SOUKROMÝ AKTIVISTICKÝ SPOLEK ZAKLÁDAJÍCÍ V ČESKÉ REPUBLICE JAKÝSI SOUKROMÝ ŠISLIMYŠLISTÁN?

J.Týř

Občasný čtenář řekl(a)...
10. května 2019 13:40  

A paní Ortová dokládá, proč to s portfolii a komerčními přijímačkami bude jenom horší.
To jen tak namátkou k zamyšlení pro Občasného čtenáře.


Pokud máte na mysli tuto pasáž:
Naproti tomu do hodnocení pohovoru i portfolia se promítá řada vysoce individuálních faktorů typu osobní sympatie, estetická měřítka, časový stres či naopak pohoda, pořadí uchazečů, hodina, v které se dítě dostane na řadu, preference konkrétního hodnotícího ad.
iv. Celý přijímací proces v případě pohovorů a portfolií může být poznamenán klientelismem, protekcí a úplatky,


pak promiňte, ale jednak paní Ortová pouze presumuje v Česku standartní náhled, že "všechno nutně bude cinknutý", a v tom případě je na tom pedagogická obec ohledně sebedůvěry o dost hůře, než by se dalo čekat a hlavně je to pouhá spekulace, která nereflektuje skutečnost, že tak špatně zase na tom naše společnost není.

A ještě na okraj, pokud osud dítěte na konkrétní škole (přičemž se to předem nijak z povahy věci posoudit nedá) měl záviset na (viz tučně)Jenže školy stejné nejsou, mají různé zaměření, různé preference, jinak laděný profesorský sbor, jiný přístup k žákům, jiný objem volitelných předmětů tak to je fakt na pováženou. To, pevně doufám, není míněno vážně (úplně stačí ten "jiný přístup").

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. května 2019 13:45  

což jsou schopné prokázat v testech, při zkoušení, při seminárkách, olympiádách, účastí na nepovinném vyučování, účastí v mezinárodních soutěžích, publikováním vlastních článků apod.

Vida, paní O. vlastně kope za portfolia. Neboť co jiného jsou doklady o olympiádách, soutěžích, článcích apod.? Proč jsou ale tyto schopnosti v přijímacím řízení hodnoceny tak málo nebo tak odlišně?

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 14:03  

paní Ortová pouze presumuje v Česku standartní náhled, že "všechno nutně bude cinknutý", a v tom případě je na tom pedagogická obec ohledně sebedůvěry o dost hůře, než by se dalo čekat a hlavně je to pouhá spekulace, která nereflektuje skutečnost, že tak špatně zase na tom naše společnost není. Napsal nick Občasný čtenář.

Opravdu "paní Ortová pouze presumuje v Česku standartní náhled, že "všechno nutně bude cinknutý"?" Opravdu to tak špatné není? Expertní skupina tvořící Strategii 30+ tedy není cinknutá spoluprací s aktivistickými soukromými subjekty, kterým sekundují vrcholní ministerští pracovníci a neignoruje přitom do značné míry rodiče, učitele a zřizovatele škol, vědu atd. (viz komentář 10. května 2019 13:39).

Tohle myslíte opravdu vážně? Jsme tu snad na nějakém aktivistickém školení? Zakládáte si snad "neziskovku" na tvorbu aktivistických šišlimyšli porfólií?


Laďka Ortová řekl(a)...
10. května 2019 14:06  

Pane Sotoláři, psala jsem o gymnáziích, nikoliv o žácích na ZŠ. Znovu: školy mohou portfolia hodnotit 40 body za 100, v čem je tento stav nedobrý? Můj názor je, že testy lépe než portfolia prokážou schopnost žáka učit se, naučit se a prokázat to. Pokud někdo jiný preferuje portfolia, má k dispozici školy, které s tím při přijímačkách pracují. Ať si každý vybere to své. Jenom nechci, abychom cíleným působením inovátorů došli do stavu, kdy portfolia a pohovory rozhodují 100% o přijetí či nepřijetí žáka na střední školu.

Pane Občasný čtenáři, psala jsem, že proces může být poznamenám klientelismem, nikoliv bude. Kdežto jednotné testy klientelismus do značné míry (samořejmě nikoliv 100%) eliminují.
Ano, vnímám, že naladění učitelského sboru značně spoluurčuje atmosféru na škole a její hodnocení v povědomí veřejnosti. Do určité míry to má vliv též na to, jak se dítě na škole cítí a jak v ní prospívá. Co je na tom zvláštního?

Občasný čtenář řekl(a)...
10. května 2019 14:12  

Proč jsou ale tyto schopnosti v přijímacím řízení hodnoceny tak málo nebo tak odlišně?

To je velmi správná otázka.
Viděl jsem aktuálně v několika přijímacích podmínkách body dle jakési přílohy A a B jakési vyhl. MŠMT, přičemž při nahlédnutí do těchto příloh jsem mimo jiné překvapivě zjistil, že děti věnující se výkonnostně jakémukoliv sportu (v situaci neustálých stesků na nedostatek kondice, otylost, atd.) nemají na bonifikaci šanci, zatímco kdejaká soft umělecká či, řekněme, sluníčkářsky orientovaná, aktivita tu bonifikaci může mít (rozuměno vedle naprosto po právu bonifikovaných účastí v předmětových olympiádách, apod.).

Michal Komárek řekl(a)...
10. května 2019 14:12  

Pane Týři, toto je nepochybně důležitá a zajímavá diskuse. Zkuste do ní přispívat věcně a odpustit si svoje "šišlimyšli" exhibice. Děkuji!

tyrjir řekl(a)...
10. května 2019 16:02  

Hejtmani chtějí plánovat kapacitu škol podle toho, co dnes potřebují firmy. A to snad už není ani krátkozraké. To je vyloženě hloupé. Je totiž jisté, že automatizace změní trh práce k nepoznání. A to už v blízké budoucnosti. A že větší šanci na uplatnění budou mít mladí lidé s obecným vzděláním...

Bylo by hodně zvláštní, kdyby stát pouze přihlížel, jak hejtmani na středních školách provozují svá eugenická cvičení.


Tuto, domnívám se, konspirativní myšlenku veřejně vyslovil pan Komárek v Českém rozhlasu Plus a v článku v České škole.

http://www.ceskaskola.cz/2019/05/michal-komarek-dovoli-stat-hejtmanum.html

Je to, co hejtmani dělají, když chtějí lépe plnit zřizovatelskou úlohu krajů, "jejich eugenické* cvičení"? Není to spíš vaše "eugenická" exhibice, pane Komárku? Zpochybňujete tím, domnívám se, hloupým nařčením* zastupitelský princip parlamentní demokracie v České republice?

Nechtěl byste se, pane Komárku, za ten svůj "eugenický" exhibicionismus omluvit hejtmanům i čtenářům České školy?


J.Týř


* Viz
Eugenika, snaha vylepšit genetické složení lidské populace za pomoci selektivního křížení a sterilizace, hrála významnou roli v historii a kultuře Spojených států. Vrcholu popularity dosáhla na počátku 20. století, kdy ji většina společnosti přijímala jako užitečnou metodu k udržování řádu a usměrňování vývoje společnosti.

Na základě eugenických pohledů na společnost došlo nejprve k zakládání řady spolků snažících se osvětovými a sociálními programy usměrovat rozmnožování jednotlivých složek společnosti, později pak i k tvorbě cíleně eugenických zákonů, které např. stanovily kvóty pro rasově definované skupiny imigrantů či nařizovaly sterilizaci geneticky postižených, zločinců a vagabundů.

Eugenika byla v USA praktikována mnoho let před spuštěním eugenických programů nacistického Německa a americké programy byly pro své německé následovníky zdrojem inspirace. Tato nepřehlédnutelná souvislost značně poškodila reputaci eugeniky v USA, jakož i ostatních zemích, a přispěla k jejímu úpadku.


https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Eugenika_ve_Spojených_státech_amerických

Pavel Doležel řekl(a)...
10. května 2019 19:09  

"Ano, bezpřijímačkový stav by měl být stav, ke kterému budiž v delší perspektivě školství směrováno."

Nesouhlasím, a to kategoricky. Někteří prostě nemají na to, aby dělali, co já vím, třeba lékaře, nebo stavební inženýry. Rozumím tomu, že ten, kdo nikdy lékaře, ani stavebního inženýra nedělal, tomu nemusí vždy rozumět a může podléhat jakémusi bludu, že všechno je jednoduché. Blbec si nikdy nepřizná, že na něco nemá. Kdyby si to přiznal a nesvaloval svou neschopnost na druhé, přestal by býti blbcem, což je jaksi ve sporu s předpokladem. A pak samozřejmě, čím je člověk hloupější, nevzdělanější a povrchnější, tím více bude hulákat a povykovat o tom, že jakékoliv měření schopností a dovedností je bléééé a fuj.

Vzdělávání bohužel není jako nákup jogurtu v super, maxi, hypermarketu, kde si člověk vybere dle vlastního koštu, pak přijde k pokladně a zacvaká ho. Vzdělávání vyžaduje splnění jistých předpokladů.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. května 2019 19:22  

"pak promiňte, ale jednak paní Ortová pouze presumuje v Česku standartní náhled, že "všechno nutně bude cinknutý", a v tom případě je na tom pedagogická obec ohledně sebedůvěry o dost hůře, než by se dalo čekat a hlavně je to pouhá spekulace, která nereflektuje skutečnost, že tak špatně zase na tom naše společnost není. "

Tak, jsme v Čechách. Tady se pravidla nedodržují, nýbrž každý si stanovuje vlastní a pak ani ta není zpravidla schopen dodržovat. I jeden jediný případ podvádění a zvýhodňování někoho za úplatu, či pro jiné výhody, má na "morálku družstva" řekl bych až korozivní vliv.

Ale i kdyby všechno bylo růžové, nikdo nepodváděl, nikdo se nenechal zastrašit, nikdo nepodplácel, nebyla by korupce, tak pořád tady máme tu skutečnost, že standardizované jednotné přijímací testy jsou jediným známým plně přezkoumatelným, plně srovnatelným a nejvíce objektivním způsobem ověřování znalostí u nějž všichni předem znají pravidla setřídění a pravidla přijetí.

I tady v diskusích působí minimálně pár učitelů, kteří neovládají ani pravopis základní školy, nespočítají úlohu z prvního ročníku gymnázia, nerozumí základům ekonomie, ale činí si nároky na to, posuzovat, kdo má jaké studijní předpoklady. I kdyby to nakrásně byli duchovní velikáni s přísnými morálními pravidly, která dodržují a kteří by nikdy nepodváděli, tak je zde stále otázka, zda opravdu o studijním potenciálu může fundovaně rozhodnout omezený blbeček.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. května 2019 19:37  

Pokud někdo jiný preferuje portfolia, má k dispozici školy, které s tím při přijímačkách pracují. Ať si každý vybere to své.

Paní Ortová,
nemáte pocit, že jste v rozporu sama se sebou? Na jedné straně chválíte jednotné přijímačky (a jednotné osnovy), ale najednou "ať si každý vybere své"? Proč tedy ne daná jednotná váha portfolia (a tím myslím doložitelná potvrzení o různých žákovských dovednostech a aktivitách) na všech školách stejně? Ptáte se: školy mohou portfolia hodnotit 40 body za 100, v čem je tento stav nedobrý? A v čem je tento stav dobrý? Proč "jen" 40 ze 100 (a to nejsou body za portfolia, ale body pro vše další, včetně prospěchu ze ZŠ)? Proč ne (třeba) 50 na 50? Nezlobte se, ale Vaše "ať si každý vybere své" není fér: víte dobře, že většinu škol nějaké portfolio nezajímá, nebo je pro ně portfolio prakticky bezvýznamné. Co si mohou žáci vybírat?(Vzpomeňte si, jak SŠ vyšvejkovaly s hodnocením.) Jaký smysl má x bodů navíc za to, že žák podá obě přihlášky na tutéž školu? Proč hned podezřívat SŠ z toho, že portfolia nebo pohovory budou automaticky cinknuté? Já prostě nechci, aby se testokrati prokousávali dál a dál a mírou vzdělanosti (nebo kontroly, po které tu někteří volají) nakonec zůstaly zaškrtávací testy. Není náhodou, že titíž bardové obhajují státní maturity, jednotné přijímačky, cutt of score a další a další testování na ZŠ.

laimes řekl(a)...
10. května 2019 19:38  

je třeba zásadně změnit systém:
1/ zš 1.-6. roč.
2/ sš 7.-12. roč. na sš vždy po dvou letech žáky rozřazovat podle výsledků,po 8. a 10. ročníků výuční vysvědčení a po 12. závěrečné vysvědčení (umožňuje pokračovat na vš),systém musí být flexibilní
3/to vše platí pro státní školy
4/školy soukromé musí zajistit pouze všeobecné hygienické předpisy, kvalifikované pedagogy,závěrečnou zkoušku po 12. roč. jako u školy státní

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. května 2019 19:41  

I tady v diskusích působí minimálně pár učitelů, kteří neovládají ani pravopis základní školy, nespočítají úlohu z prvního ročníku gymnázia, nerozumí základům ekonomie, ale činí si nároky na to, posuzovat, kdo má jaké studijní předpoklady. I kdyby to nakrásně byli duchovní velikáni s přísnými morálními pravidly, která dodržují a kteří by nikdy nepodváděli, tak je zde stále otázka, zda opravdu o studijním potenciálu může fundovaně rozhodnout omezený blbeček.

A myslíte, že máte vpořádku interpunkci?

Pavel Doležel řekl(a)...
10. května 2019 19:54  

A, pane Sotoláři, myslíte, že "vpořádku" se píše dohromady? Ne, nemyslel jsem Vás. Ani žádného češtináře. Kdybyste si prošel deset mých posledních příspěvků, tak tam objevíte dokonce jednu velmi hrubou chybu, kterou jsem detekoval, ale už neopravoval. Ale tady nejde o to, že i Vy, i pan Lippmann, uděláte někdy chybu. A už vůbec tady nejde o mě, anžto nemám ambici ani učit, ani určovat studijní potenciály. Řeč byla o jistém tajném učiteli, který opakovaně dělá základní chyby nejen ve shodě podmětu s přísudkem a pak se vymlouvá, že čeština není jeho rodný jazyk. Takový člověk by opravdu neměl dostat důvěru strany a vlády k tomu, aby určoval studijní potenciály nebohých dětí. A to už vůbec nemluvím o jeho nadání matematickém a o jeho intelektu.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. května 2019 20:04  

Respektive vezměme ten argument obecněji - kdo zaručuje dostatečnou odbornou kvalitu učitelů v situaci, kdy celá řada z nich učí neaprobovaně, řada nedostudovala a mnoho z nich nikdy nedělalo mimo školství a nemají tak absolutně žádnou, anebo pouze zprostředkovanou představu o tom, jak funguje ten svět tam venku, na nějž děti připravují? Kdo zaručuje, že přijímací komise je vyvážená? Ředitel inženýr chemie? Nebo ředitel s aprobací zeměpis, tělocvik?

Tady nejde o nebohého tajného, tady jde o obecný princip.

Já, jako vystudovaný matematik a ekonom připouštím, že o výuce literatury nemohu rozhodovat, protože o ní nic nevím. Naproti tomu celá řada ambiciózních pitomců bez sebereflexe má dojem, že je kompetentní rozhodovat o všem. Filosofující učitel literatury podléhá bludu, že rozumí epistemologii matematiky, když si přečetl pár knih určených pro nematematiky, nedostudovaný angličtinář frustrovaný svými neúspěchy má dojem, že když umí anglicky, tak že je schopen posoudit kvalitu odborných statistických studií a jejich závěrů, ačkoliv nemá potuchu ani o testování hypotéz, ani o teorii odhadu, apod.

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 20:13  

Nikoli, Občasný čtenáři, měl jsme na mysli hlavně toto:
Ach ta fetišizovaná portfolia! Co udělají agilní rodiče, bude-li na portfoliu záviset přijetí či nepřijetí jejich dítěte na vybranou školu?

i. Zjistí si, co v portfoliích zabírá, na co se daná škola zaměřuje, jak vypadala portfolia již přijatých studentů.
ii. Naládují do něj spolu s dítětem všechno potřebné, ať už se tím dítě zabývalo opravdově nebo jen okrajově. Výkresy kreslil bůhvíkdo, fotky fotil tentýž, vyrobit řadu diplomů a pamětních listů je maličkost, herbář je po starším sourozenci.
iii. Navrčí s dítětem prezentaci portfolia i odpovědi na pravděpodobné otázky.
iv. Jak houby po dešti budou vznikat agentury na profi portfolia. Skvělý přivýdělek pro SŠ a VŠ studenty, pohodlná práce v teple. Můj známý píše uchazečům o zaměstnání životopisy a připravuje je na vstupní pohovory, velmi úspěšně. Portfolia a pohovory pro budoucí SŠ studenty významně rozšíří jeho možnosti podnikání. Už teď si mne ruce.

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 20:23  

"Já prostě nechci, aby se testokrati prokousávali dál a dál a mírou vzdělanosti (nebo kontroly, po které tu někteří volají) nakonec zůstaly zaškrtávací testy. Není náhodou, že titíž bardové obhajují státní maturity, jednotné přijímačky, cutt of score a další a další testování na ZŠ."

Hned několik nepravd. Testy zdaleka nejsou jen zaškrtávací, to by se na ně dokázal naučit kdekdo, v jazycích u maturity tvoří jen třetinu výsledku - a co se týče matematiky, řada učitelů je považuje za mnohem objektivnější než ústní formu zkoušky. A mezi zastánci testů jsou velké rozdíly, nejen co se týče představ o rozsahu.

Josef Soukal řekl(a)...
10. května 2019 20:28  

Proč školy nemají zájem o portfolia, ústní pohovory apod.? Pro většinu z nich jsou zbytečné. A obecně jsou pracné, méně objektivní a řadu poznatků z nich vyvozených přinášejí testy.

poste.restante řekl(a)...
10. května 2019 22:48  

Myslím, že přehlednosti diskuse by prospělo, kdyby každý nejprve uvedl, jestli je principiálně proti jednotným přijímačkám v jakémkoliv provedení, či zda mu vadí jen didaktické testy, nebo zda mu jde o zkvalitnění stávajících didaktických testů, případně o jinou váhu jednotné a školní části přijímaček. Popřípadě, zda chce své řešení školám přikázat, anebo jim naopak nechat volnost v rozhodování co a jak chtějí zohledňovat.
Takhle se nám tady míchají názory různých odpůrců různých úrovní a forem přijímacích zkoušek. Což v důsledku může vést k tomu, že někteří odpůrci něčeho občas přehlédnou, že jimi prosazovaná varianta nejen že neřeší problém, který jim vadí, ale spíše ho zhoršuje.

Mně například přijde velmi pikantní varianta, že sociální nespravedlnost způsobenou existencí placených přípravných kurzů na jednotné přijímačky by odstranil nákup komerčních testů od soukromých firem. To jsem si musel přečíst dvakrát, abych pochopil, jestli je to míněno vážně, nebo jako vtip.

Jo a jakožto "milovník starých pořádků" si vzpomínám, že v dobách temné totality jistá forma "přijetí na zkoušku" vcelku běžně existovala, i když nároky na přijetí i ukončení vzdělávání by asi většině dnešních uchazečů o maturitní studia či samotnou maturitu nejspíš způsobily psychický kolaps.
Studoval jsem na gymnáziu, kam bylo vcelku obtížné se dostat i s průměrem do 1,2. Přesto i tak cca 5 % žáků odešlo na školy nižšího stupně náročnosti už během prvního ročníku. Nikdo z toho ovšem nečinil drama. Jednak proto, že se prostě ukázalo, že daný žák na gymnaziální náročnost studia prostě nemá a jednak proto, že odchod dvou žáků ze třídy nezpůsoboval vedení školy problémy s financováním třídy a potažmo školy kvůli ztrátě "normativu" na žáka.

poste.restante řekl(a)...
10. května 2019 22:54  

Občasný čtenář

Děkuji za Váš příspěvek. Ani netušíte, jak osvěžující je diskutovat s někým, kdo má sice v mnohém odlišný názor, ale přistupuje k problému otevřeně (aspoň doufám) a nikoliv dogmaticky.

Úvodem reakce na použití spojky "pakliže", protože to mne opravdu pobavilo. Jsem totiž právě tím technikem a to ještě IT, který používá v projevu písemném a občas i mluveném slůvka jako "pakliže", "anžto", přechodníky a vůbec archaismy, či naopak novotvary typu "zkompetentňovat".
Posuďte sám, jestli je to tím, že si nejsem jist svou kůží, nebo se snažím tvářit důležitě. Já vidím příčinu v tom, že mi čeština připadá krásná a některé výrazy se z ní ztrácejí a že mne současně baví ji "prznit" = vymýšlet slovní spojení jako "inkluze po česku" či objevovat "blábolismus" a pod. Tak nějak "cimrmanovsky" si prostě užívám možností jazyka a občas vložím do projevu slůvko, které už pomalu mizí ze slovníku. Jestli to někomu přijde slabomyslné, či naopak nabubřelé, to neřeším. Mne to prostě baví. :-)
Každopádně nad tou Vaší klasifikací se ještě budu muset zamyslet. :-)

Teď k věci.
Vaše výhrady do jisté míry sdílím. Jen by asi bylo dobré odlišit je do dvou rovin - principiální a implementační.
Například sdílím názor, že některé texty zadání nejsou zrovna stavěny pro páťáky. Pak je tedy otázka, zda je to argument pro úplné zrušení přijímaček na VG, nebo pro zkvalitnění přípravy textů. Podle mne platí to druhé.

Nemyslím, že na konci textu má paní Ortová "zoufalý výkřik". Já to čtu jako důrazné připomenutí všem kritikům, že sice chtějí zbourat něco, co se sotva rozběhlo, ale nenabízejí nic lepšího a to dokonce ani v těch oblastech, které sami kritizují.

k tomu jsem od své matky, češtinářky s čtyřicetiletou praxí slyšel dost nepublikovatelných výrazů.
To je jistě možné, ale zkuste být trochu konkrétnější. Paušálními odsudky jsme zásobeni vrchovatě.

u přijímaček v současné podobě pro dítě taková pěkná jednorázová drsná srážka s realitou srovnatelná s dnes tolik komentovaným tématem exekucí nezletilců.
Aha. A příčinu této "srážky s realitou" spatřujete v té realitě, nebo v té "nerealitě" ve které bylo dítě před tím?
Jinými slovy je podle Vás problém v náročnosti zkoušky, nebo v nepřipravenosti žáků?

tak tohle je rada hodná chytré horákyně; rodiči, teď pro změnu vítej v realitě ty.
To není rada, to je konstatování.
Jakožto rodič tří potomků jsem přesvědčen, že pokud se ve škole docela obyčejně poctivě učí a nepořádají jen "projektové dny", tak žák nemůže mít s přijímačkami problémy. Náročnost úloh je samozřejmě odstupňovaná, ale o to snad také jde.

pak si zcela vážně kladu otázku, nakolik je kompetentní v tom ostatním.
Například ve vyhodnocení vlastních školních zadání? Pak je to ovšem bod pro jednotné centrální zadání. :-)
Portfolia a jiné formy školní části přijímacího řízení nikdo nezpochybňuje. Jde jen o to, že mají svá úskalí. A to by si měl uvědomit každý, kdo je prosazuje jako ten správný centrální model.

tak to pro testy CERMATU opravdu dobře sedí:-(
Testy CERMATu z předchozích let jsou běžně dostupné. VŠICHNI je mají k dispozici. Mají všichni učitelé k dispozici zadání z minulých let ze všech středních škol, na které se hlásili a hlásí jejich žáci? Tak to tedy opravdu vážně pochybuji.

to je každý rok úžasně dokumentováno nabídkou placeného doučování JEN A PRO úspěšné zvládnutí přijímacích testů.
No, když někdo věří "obchodníkům s deštěm", pak mu to zakázat asi nejde.
V mém okolí neznám jediného rodiče, který by za placené přípravné kurzy dal jedinou korunu a letmým dotazováním mezi letošními uchazeči jsem získal stejné číslo.
Jistě, není to ani trochu reprezantativní vzorek, ale myslím, že se tady trochu přefukuje problém z Prahy a několika větších měst.

poste.restante řekl(a)...
10. května 2019 23:24  

Ještě pro obhájce portfolíí, kteří se cítí být zrazeni skutečností, že většina škol nic takového nepožaduje a ani v tom nevidí smysl.
1. Většina středních škol má k dispozici větší kapacity, nežli je počet žádostí o přijetí. Můžete mi vysvětlit, jaký smysl má v takové situaci pořádat další komedii s hodnocením, když stejně ředitel ví, že přijme každého, kdo odevzdá zápisový lístek a už teď vyhlašuje druhé a chystá třetí kolo přijímaček, kde se žádné výsledky JPZ nezohledňují?

2. Portfolia se, pro někoho asi překvapivě, i dnes vcelku běžně uplatňují. A to na umělecky a výtvarně zaměřených oborech. A tam taky primárně patří, alespoň podle mého názoru.
Na gymnáziu, či technickém lyceu má totiž mnohem větší váhu fakt, že uchazeč skončil třeba na předním místě krajského kola fyzikální či matematické olympiády.

BTW:
U nikoho jsem zatím nezaznamenal požadavek na návrat možnosti, kterou my "nostalgici" také pamatujeme a kterou třeba já bych doporučoval znovu vrátit - možnost přijetí bez přijímacích zkoušek v obzvláště odůvodněných případech.
Například v dobách mého mládí úplně stačilo, aby měl žák vyznamenání a třeba v té fyzikální olympiádě se umístil do třetího místa v krajském kole a byl přijat na gympl automaticky.
Proč tohle dnes nejde a hlavně, proč se této možnosti nedožadují ti, kdo argumentují "jednostranným talentem" uchazeče? Protože by tento talent bylo potřeba prokázat a nikoliv jen deklarovat?

Tajný Učitel řekl(a)...
11. května 2019 10:49  

Celá tato diskuze pramení z rozdílného chápání role vzdělávání a vzdělání. Je rolí státní školy podpořit intelektuální elity a odfiltrovat je co nejdříve od "méně vzdělavatelného" zbytku populačního ročníku, pro benefit státu/společnosti, nebo je rolí školy rozvinout a podpořit KAŽDÉHO žáka tak, aby dosáhl, v rámci svých možností, co nejvyššího možného vzdělání, což v důsledku znamená také spokojenějšího a produktivnějšího člověka?

Dnes máme stav, kdy k první selekci dochází již při přijímačkách na osmiletá gymnázia, pak máme leckdy na druhém stupni třídy A, třídy B a podobně. Není snadné žít s pocitem, že jeden patří do hloupé třídy, nebo na druhou vzdělávací kolej, nebo na školu, kam vlastně nechtěl, ale nebyl přijat tam, kam chtěl, aniž by měl možnost dokázat, že studovat chce a může. Pěstujeme si tak vědomě a zcela zbytečně, generace lidí s pocitem selhání, s celým psychologickým břemenem, které to obnáší. Navíc k té selekci používáme "hrubý, svým způsobem brutální a neosobní" test.

laimes řekl(a)...
11. května 2019 11:11  

potřebujeme zásadní reformu:
1/kodifikovat státní a soukromé školství
2/nový systém střední školy
3/novou organizaci škol roku

Josef Soukal řekl(a)...
11. května 2019 18:49  

"Celá tato diskuze pramení z rozdílného chápání role vzdělávání a vzdělání."
Nejsem si tím, jist; myslím, že tato diskuse spočívá v tom, že se zde vyvracejí líbivé nedomyšlenosti a jiné nesmysly. Například to, že by "rozvíjení a podpora každého žáka" mělo odehrávat tak, že mu umožníme studovat na škole, na kterou nemá, a pak snížíme maturitní standard, aby tato skutečnost nevyšla najevo. Nebo, že dnes někdo "nemá možnost dokázat, že studovat chce a může".

Karel Lippmann řekl(a)...
11. května 2019 19:18  

Pro kvalitu vzdělání jsou u nás patrně rozhodující zkoušky, nejlépe testy. Co a jak učit je zřejmě okrajová záležitost. Když už na to přijde řeč, tak následuje bez dalšího vysvětlení odkaz na RVP či ŠVP. Je jasné, že např. matematika a čeština jsou předměty důležité. Ale jaký má být jejich obsah, aby důležité skutečně byly, paní Ortová? A co soulad učeného a zkoušeného? Nebo neplatí: napřed obsah vzdělání, potom způsoby, jak jeho zvládnutí co nejcitlivěji ověřit? Jak můžeme za spravedlivý pokládat výsledek testu významně ovlivňujícího budoucnost žáka, když nedokážeme přesvědčivě vysvětlit a doložit (a ani se o to nepokoušíme), proč to, co tento test ověřuje, je důležité a pro vzdělání podstatné? Kde jen se vzala ta záliba ve třídění dětí a adolescentů? Už před více než sto lety Max Weber konstatoval, že rostoucí množství zkoušek v tehdejších německých školách neplyne z touhy po zvýšení kvality vzdělání, ale že jeho důvodem je byrokraticky odůvodněná selekce.

Josef Soukal řekl(a)...
11. května 2019 22:38  

"Kde jen se vzala ta záliba ve třídění dětí a adolescentů?"
A vy neklasifikujete, pane Lippmanne?
-
"Jak můžeme za spravedlivý pokládat výsledek testu významně ovlivňujícího budoucnost žáka, když nedokážeme přesvědčivě vysvětlit a doložit (a ani se o to nepokoušíme), proč to, co tento test ověřuje, je důležité a pro vzdělání podstatné?"
V didaktickém testu žák prokazuje osvojení základních jazykových a literárních znalostí a dovedností. Potřebujete to nějak dovysvětlit?

Karel Lippmann řekl(a)...
12. května 2019 8:17  

Klasifikuji, pane Soukale, musím, proto tak činím s velkou opatrností. Jinak je to od Vás velmi povedený argument. Smekám.

Navenek to vypadá, že dovysvětlovat byste potřeboval Vy. Jenže Vy jste se v prezentaci a prosazování svých postojů dostal už tak daleko, že couvnout nelze. Takže myslím, že byste to dovysvětlení vlastně nepotřeboval. Rozumíte mi dobře... V daném případě vtip spočívá ve slově "základní". Základem vzdělání je totiž myšlení ve všech jeho podobách. Protože znalosti bez myšlení (řeči a jazyka) by neexistovaly a dovednostmi by nás obdařila jen příroda, ne rozum.
No a testy tohle neumí a umět nemohou. Plně stačí k testování spolehlivosti a výkonu strojů, stability staveb atd., rozhodně však ne člověka. Jemu totiž svou redukcí a omezeností devastuje myšlení. To totiž takové "inženýrství ducha" nese nelibě. A žádná další standardizovaná zkouška to nevyřeší. Je převážně jen prodlouženou rukou testů. Jen se při ní víc mluví. O čem, když je standardizovaná? Děti se mají učit myslet od první třídy souběžně s rozvíjením paměti. To se neděje a pravdu měl prof. Machovec, když napsal, že škola odnaučí myslet i ty, u kterých se myšlení do té doby úspěšně rozvíjelo (Filosofie tváří v tvář zániku, kap. Škola jako dílna odlidštění). Spolu s ním konstatuji, že to není úmysl učitelů, ale dlouhodobý tlak systému, kterému jsou vystaveni a který se bohužel stal samozřejmým.
Potřebujete to nějak dovysvětlit? Pokud ano, obraťte se na někoho jiného. Já v tomto stylu diskuse, jak jsem slíbil, nebudu pokračovat. Jen když napíšete něco konkrétního, aby bylo možné vést věcný dialog. Žádal jsem Vás o to, zatím marně, už mnohokrát.

Josef Soukal řekl(a)...
12. května 2019 8:38  

Pane Lippmanne, takže použiji-li vašeho slovníku, "opatrně" selektujete.
A dál? Testy neumí ověřit schopnost myslet? Zaregistroval jste, že maturanty testy dost výrazně rozliší a že výrazně nejlépe je skládají žáci osmiletých gymnázií? Opravdu nic to nevypovídá o jejich schopnosti něco ověřit? Moje zkušenost hovoří o tom, že na sto procent testy skládají nejlepší žáci, ti, kteří pak patří k nejlepším při přijímacích zkouškách na prestižní obory apod. A totéž dokáže i písemná a ústní zkouška, pokud se učitelé nepokoušeli či dosud nepokoušejí jejich záměr a pravidla obejít.
Každým dalším komentářem pokračujete ve stylu diskuse, z kterého obviňujete mě. Co přinášíte jiného než vágní, nedoložitelná a nepravdivá tvrzení?

Petr Portwyn řekl(a)...
12. května 2019 8:54  

Paní Ortová, děkuji Vám.

V závěru se ptáte, zda "chceme, aby všechny školy byly stejné". Jsem přesvědčen, že řada reformátorů to skutečně chce. Resp. chtějí, aby se ve všech středních školách učil nějak barevný "guláš", ale vždy na stejné úrovni a se stejnou náročností.
Srovnat úroveň jde samozřejmě jen směrem dolů, jak vidíme na základních školách.

tyrjir řekl(a)...
12. května 2019 9:04  

Pane Lippmanne, ... Co přinášíte jiného než vágní, nedoložitelná a nepravdivá tvrzení?

Případná otázka k možnému upřesnéní či doplnéní:

Demagogickou změť: ironická podsouvání toho, co oponenti netvrdí, autoritativní fráze, bezobsažná nabubřelost, zmatečný čtenářský deníček, obviňování druhých z neznalosti a zákeřnosti jako důvod k úniku z diskuse. Atd.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. května 2019 9:06  

Například to, že by "rozvíjení a podpora každého žáka" mělo odehrávat tak, že mu umožníme studovat na škole, na kterou nemá...

Proč tedy strážci čistoty středních škol takové žáky nepovyhazují už na konci prvního ročníku?

Petr Portwyn řekl(a)...
12. května 2019 9:06  

Pane Občasný čtenáři,
připojuji se k reakci kolegy Poste.restante z 22:54, 10. května.

Zejména bych podpořil pasáž o "nárazu na realitu". Současný systém "nic nemusím, všechno je sranda" je silně nevýchovný. Dlouhodobě tvrdím, že náprava středního školství musí začít na školách základních, neboť ty nevybavují žáky potřebnými pracovními návyky.
Na obranu některých učitelů ZŠ je třeba poznamenat, že by žáky rádi vybavili, ale činností různých Tátů parťáků a spřátelených médií jim to bylo systematicky znemožněno.

No a dále se musím přiznat, že také mám tu opovážlivost používat slova jako "tudíž", ač na to nemám právo, jsa pouhým fyzikářem. Důvod mám stejný jako kolega PR.
(Celkem tuším, že mnoho humanistů vidí nás učitele přírodovědně-technických předmětů jako nelidská monstra, která mohou barvitější češtinu užívat jen v touze předstírat schopnost estetického vnímání. S tím asi nic nenadělám.)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. května 2019 9:07  

Většina středních škol má k dispozici větší kapacity, nežli je počet žádostí o přijetí. Můžete mi vysvětlit, jaký smysl má v takové situaci pořádat další komedii s hodnocením, když stejně ředitel ví, že přijme každého, kdo odevzdá zápisový lístek a už teď vyhlašuje druhé a chystá třetí kolo přijímaček, kde se žádné výsledky JPZ nezohledňují?

A proč tedy komedie s plošnými přijímačkami?

Petr Portwyn řekl(a)...
12. května 2019 9:19  

Ještě bych dodal:

Přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia mi přišly zejména loni neúměrně náročné pro žáky 5. tříd. Letos to bylo (subjektivně) přiměřenější.

Slovo "objektivní" by se nemělo zaměňovat se slovem "nejvhodnější" (k polemice pánů PR a TU). Když zadám kritérium "budou přijati žáci, kteří nejrychleji zaběhnou 100 m", je to z hlediska přijímaní na gymnázium nebo na "zdrávku" blbé, ale objektivní to je.

Děti se nějak roztřídit musí. Pokud jsme proti třídění z principu, buďme důslední a zrušme všechna kritéria - jinými slovy, učiňme soubor všech dětí od 6 do 18 let s do tříd je přidělujme losem.
Cokoli jiného je tříděním podle nějakého kritéria.
Argumenty "proti třídění" jsou tpravidla pokusem nahradit třídění podle objektivních kritérií tříděním jiným (např. "líbí/nelíbí" v případě portfolií).

Petr Portwyn řekl(a)...
12. května 2019 9:20  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
12. května 2019 9:21  

... přijímání... zpravidla... Pardon.

tazatel řekl(a)...
13. května 2019 1:11  

Add p. Komárek..
Nechcete svůj příměr o husitství rozvést do samostatného textu pro ČŠ? Případně: Mohu už tuto verzi použít jako samostatný text
Jak chcete, použijte dle libosti, rozšiřte, zkraťte nechávám to na Vás ...

Michal Komárek řekl(a)...
13. května 2019 7:34  

tazatel

Děkuji!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.