Tomáš Feřtek: Opravdu si někdo myslí, že takhle vypadá objektivní přijímací řízení a spravedlivý přístup ke vzdělání?

úterý 21. května 2019 ·

„´Ideální je sklízet data tak od začátku dubna,´ vysvětloval mi matematik, otec čtyř dcer, z nichž dvě už na gymnáziu studují a třetí se tam chystá. Tím myslí, že ze stránek jednotlivých škol je možné shromáždit údaje o tom, kolik uchazečů a s jakým bodovým ohodnocením v jednotlivých testech bylo přijato, jak škola boduje výsledky testů, kolik bodů dává za známky na vysvědčení, kolik za účast v olympiádách a soutěžích či jaký nejnižší počet bodů je na kterou školu potřeba pro přijetí včetně odvolání. Tahle data lze sesypat dohromady a na jejich základě sestavit strategii," píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Tomáš Feřtek (eduin.cz)

Feřtek mimo jiné píše:

Porovnat kvalitu školy, přijímací kritéria a komparovat je se schopnostmi a šancemi dítěte. „Letos jsem na to přišel až pozdě. Dcera jde na čtyřleté gymnázium a jen u několika škol se mi ještě v lednu povedlo získat výsledky loňských přijímaček. Ale u té mladší, která se chystá na přijímací zkoušky příští rok, už budu připravenější. Když jsem zjistil, že jedno z gymnázií, o kterých uvažujeme, dává hodně bodů za účast a umístění v předmětových soutěžích, řekl jsem si, že jich dcera zkusí co nejvíc. To by bylo, aby to alespoň ve dvou případech nevyšlo.“

Ten otec není blázen ani přehnaně ambiciózní rodič. Ve skutečnosti si stejně jako podstatná část odborné veřejnosti myslí, že třídit děti v deseti na studijní a nestudijní je nesmysl, protože o jejich skutečných talentech a zájmech v tu chvíli víme příliš málo. Aktuální testování označuje za způsob, jakým děti „nutíme stát na hlavě a odstrkovat se ušima“ - ale pravidla jsou prostě nějak nastavená a on se podle nich řídí...

Opravdu si někdo myslí, že takhle vypadá objektivní přijímací řízení a spravedlivý přístup ke vzdělání? Tahle historka je trochu krajní, ale přesně popisuje, co se myslí tím, že děti vzdělanějších rodičů jsou prostě ve výhodě. Mimochodem už dvacet let nám tenhle systém předčasné selekce vytýkají mezinárodní organizace i odborné studie. A my… no dospěli jsme do fáze strategické hry o vzdělání našich dětí. Asi opravdu děláme něco špatně. Ale chyba zjevně není na straně matematicky graduovaných otců a matek.


Celý text naleznete zde

16 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
21. května 2019 14:52  

Podpora těch, kteří se "chtějí" učit, je v ČR mizerná, chytřejší jsou ve třídách na ZŠ obětí inkluze (vím, o čem mluvím) a VY chcete zrušit jedinou možnost, jak může dítě vstoupit do kolektivu, kde se chtějí vzdělávat? To je ten nejhorší zločin proti vzdělanosti, co si lze představit! Kromě toho - gymnázium není specializace, nýbrž všeobecná škola, kde se může velmi dobře a nenásilně poznat, na co dítě opravdu buňky má a co je jen projekce rodičů (opravdu mi vadí manipulativní argumentace).

BTW: Asi je rozdíl mezi Prahou, kde je gymnázií přehršel a lze mít "strategii", ale na "venkově" má rodič k dispozici obvykle jen jednu školu a to ještě za cenu dojíždění (a nebo druhou za cenu ještě většího dojíždění).

Hausenblas řekl(a)...
22. května 2019 13:52  

Vzpomínám si, že za republiky mohlo na gymnázium přijít kterékoliv dítě po páté obecné. (A samozřejmě, když se tam přihlásilo dítě, které na gymnázium nemělo, tak ho brzo vyhodili, zpět do měšťanky.) Ale to byl docela jiný svět. Jiné životní perspektivy, jiný způsob života v rodinách atd. Mnoho rodin ani nenapadlo poslat děcko na gymnázium. Možná to, že je dnes o G tolik zájemců mezi rodiči i dětmi, nevypovídá o tom, že by děti byly líné a k ničemu, ale že se celkem tuší, že všeobecné vzdělání bude člověku sloužit v budoucnu líp než dnešní úzká specializace? Ale možná taky se rodiče vyhýbají praktickým oborům proto, že se dítě tak brzo (v pátéa a deváté třídě) nedokáže rozhodnout a že se věří, že na vůli studujícího/učně hodně záleží jeho úspěch? Hoši se, jak vidno, dnes rozhodují o svém životě někdy až po třicítce, jak jsem si všiml.
A u nás se v tuto dobu k třídění mláďat nasazují tvrdé (nebo natvrdlé) testy. Vada je podlé mého soudu nejen v povaze přijímaček, ale v povaze těch, kdo o jejich používání ve školství rozhodují.

Petr Portwyn řekl(a)...
22. května 2019 15:09  

Pan Hausenblas:
Je to jinak.
Rodiče slušných dětí se je snaží dostat na VG, protože se bojí, co by se s jejich dítětem stalo, kdyby zůstalo ve zbytkové třídě na ZŠ.
Jinými slovy, velmi důležitou emocí je strach, protože vláda nad základními školami byla odevzdána grázlům, na které nikdo nemůže.

Kdyby byly základní školy (2. stupeň) funkční a bezpečné ve smyslu pracovního prostředí, zájem o VG by výrazně poklesl. Jenže to je politicky neprůchodné - zatím.

Michal Komárek řekl(a)...
22. května 2019 15:52  

Takže minule jste psal o "chátře", nyní tu máme dělení na "slušné děti" a "grázly", pane Portwyne. Těm "grázlům" je dokonce odevzdána "vláda nad základními školami"...

"Je politicky neprůchodné to měnit" - politikům vyhovuje, aby grázlové ovládali základní školy?

Jak Vy byste to řešil, pane Portwyne? Jak lze dosáhnout toho, aby základní školy neovládali "grázlové"?

Petr Portwyn řekl(a)...
22. května 2019 21:00  

Jistě. A podle Vás zas žádní grázlové pod 18 let neexistují, nemýlím se, pane Komárku? Děti jsou z nebe a nebýt působení zlých a hloupých vychovatelů, byl by ráj na Zemi.

Spíše vlivným občanům, žurnalistům atd. Elity, které znají děti jen skrze zatmavená okénka limuzín, prostě tu zkušenost nemají. A těch, kteří ji mají (prodavačky autobusáci, zdravotní sestry atd.) se nikdo neptá.

Nevím. Podle mne je to v současné situaci neřešitelné. Nelze vytrhnout vývoj školství z vývoje v celé společnosti.

Milan Keršláger řekl(a)...
22. května 2019 21:09  

Obvykle je ve školách dysfunkční mechanismus kázeňských opatření a vyloučení žáka (buď ředitel nechce přijít o peníze nebo má žák "tlačenku", případně ředitel tvrdí, že by to poškodilo pověst školy /hlavně u drogových deliktů/), což (z mé zkušenosti) dramaticky kazí klima ve škole/třídách, protože je pak pro žáky evidentní, že mohou cokoliv a nestane se nic kromě bububu, z čehož vznikne mezi žáky (zvrhlá) zábava. Aby to nedošlo tak daleko, vůbec neexistují funkční záchytné mechanismy, které by umožnily se žákem pracovat (např. dočasné vyloučení z kolektivu je pro nezvladatelné jedince velmi tvrdý/výchovný trest, protože je připravíte o pointu jejich eskapád).

BTW: Přijde mi i špatné, když takový žák dostane tlumící medikaci.

Petr Portwyn řekl(a)...
22. května 2019 21:27  

Milan Keršláger
V Dánsku na ZŠ jsem viděl vypolstrovanou místnost, kam zavřou nezvladatelného žáka a pak zavolají rodičům, ať si pro něj přijedou.
U nás by po už jen návrhu na zřízení něčeho takového padala slova jako "mučení" nebo "genocida".

Problémy se posunují stále věkově dolů. Momentálně jsou už na I. stupni... a ze ZŠ samozřejmě žáka vyloučit nelze. Ovšem "suspension" na několik dní se uzákonit dalo. Kdyby byla politická vůle, která samozřejmě není.

tyrjir řekl(a)...
23. května 2019 6:50  

Takže minule jste psal o "chátře", nyní tu máme dělení na "slušné děti" a "grázly", pane Portwyne. Těm "grázlům" je dokonce odevzdána "vláda nad základními školami"... Vytýká pan Komárek panu Portwynovi.


Pane Komárku, myslím, že pan Portwyn, přijmeme-li třeba i jen na chvíli a s trochou husí kůže jeho poněkud tvrdou "chátrovsky grázlovskou" terminologii v tom smyslu, že slovo chátra je odvozeno od slova chatrný a chátrou že jsou někteří aktivisté z vládních i nevládních organizací, kteří svými odborně i eticky chatrnými koncepcemi a praktickými činy ničí české školství - přeměňují školy v výchovné chatrče, kde se chatrně učí/neučí a vychovává/nevychovává..., si nijak zvlášť neprotiřečí:

Ano, takováhle (brrr, to je výraz) "aktivistická chátra" (Pozor, prosím: ne každý činorodý a nad rámec svých povinností aktivní člověk tj. aktivista v pozitivním slova smyslu má chatrné názory, koncepce, schopnosti atd.!) nadělala ze škol pofinacované a mizerně koncipované a spravované chatrče, ze kterých utíkají učitelé i děti. A mnohým z těch, kteří se k tomu neodhodlali, se ve školách mnohdy moc nelíbí. V takovémhle chatrně resortně řízeném prostředí se samozřejmě vedle "slušných" tedy nikoli chatrně aktivistických řídících pravovníků, učitelů a dětí vyskytují i vyhroceně chatrní "grázlové" různých typů (existuje "grázlovsky poznamenaná podmnožina aktivistické chátry"). O tom, že "aktivistická chátra" se snaží chatrnost svých koncepcí a praktických činů různými způsoby zastírat a vede to i k "množení a vrůstu formální a neformální moci grázlů" různých typů, lze rovněž, byť třeba s tou burcující husí kůží, diskutovat. Píše o tom, myslím, např. i pan Keršláger a nakonec i pan Feřtek.

Mně se zdá být takováhle terminologie trochu příliš "sekyrnicky tvrdá" a sám bych ji, pokud možno, což možná vždy možno, nepoužíval vůbec, anebo alespoň jen zcela výjimečně. Má ale svou určitou věcně logickou konzistenci, která by, myslím, nemusela a neměla být panu Portwynovi upírána a možná ani příliš přísně vyčítána. Možná by stačilo jen konstatování, že hřejivé pohlazení mnohdy nadělá víc práce než husí kůže. Něco o tom taky vím. :)

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
23. května 2019 7:03  

Vada je podlé mého soudu nejen v povaze přijímaček, ale v povaze těch, kdo o jejich používání ve školství rozhodují.

Souhlasím.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. května 2019 17:06  

Pan Týř
Máte pravdu, pojem "grázl" je asi sekernické vyjádření, ale ani po dodatečném přemýšlení nějak nejsem schopen najít adekvátnější označení pro kategorii dětí, které mám na mysli. "Sociopat" by u pana Komárka asi také neprošel, "agresor" zas tak úplně nepostihuje celou šíři jevu...

Ještě bych podotkl, že "grázlem" opravdu nemyslím dítě, které o přestávce hází houbou, do třídy přinese "flusačku" nebo si o hodině špitá se sousedkou. Skutečně jde o děti, které se baví tím, že ubližují druhým a/nebo jim ničí věci.

tyrjir řekl(a)...
23. května 2019 18:58  

Nedávno jsem zaslechl v akademickém prostředí termín "eurospratek" jako označení lidí, kteří ostentativně nedbají na odbornost ani na běžné normy lidské slušnosti a vykazují přitom namyšlenost pocházející z jejich údajně "politické korektnosti". Musel jsem uznat, že to poněkud expresivní označení je pro některé týpky docela výstižné. Děti jsou "produktem" nejen rodinné a školní výchovy. Možná by nebylo tolik "grázlíků" mezi détmi, kdyby děti neměly tolik nedobrých příkladů mezi dospělými. Jsem spíš pro to "tlouci hřebíky na hlavičku" a být dětem příkladem. Tím neříkám, že se mi to vždy daří.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. května 2019 19:54  

Jít příkladem je fajn, ale pokud je dítě opravdu pokažené, tak už to nepomůže. Zkusil jsem to mnohokrát - vstřícnost pochopí jako slabost. Navíc ty děti většinou ubližují jiným dětem, a obvykle těm slušným... Příklad ve vrstevnické skupině bohužel nefunguje. Tedy pozitivní příklad.

S tou rodinou ovšem máte naprostou pravdu. Chyba byla učiněna v rodině - buď špatným příkladem, nebo nevýchovou.
Myslíte, že "spratek" by prošel? A ještě k tomu negativní termín, který obsahuje slovo "euro"?

tyrjir řekl(a)...
23. května 2019 20:30  

V každém hnutí, ideovém směru atd. se najdou lidé, kteří na jeho myšlenkách hloupě nebo nebezpečně parazitují a, přes své vlastní proklamace, mu ve skutečnosti spíš škodí. O tom, myslím, nikdo soudný vážně nepochybuje. Osobně jsem příznivec EU. Uznávám ale, ač nerad, že, bohužel, existují i takoví lidé, kteří byli z vážných důvodů označeni mrazivě expresivním výrazem jako tzv. "eurospratci".

Petr Portwyn řekl(a)...
23. května 2019 21:14  

Já se ani nechtěl pouštět do politiky. Podle mne má být škola apolitická - mám učit stejně děti všech voličů, a vlastně mi je jedno, koho kdo z rodičů volí.
Spíše jsem měl na mysli, že se některé věci nesmějí říkat (zdaleka se netýká jen EU).

Petr Portwyn řekl(a)...
23. května 2019 21:15  

Asi píšu o tomtéž, co jste měl na mysli vy.

tyrjir řekl(a)...
23. května 2019 21:22  

Souhlasím a je mi líto těch zanednávaných dětí i dětí, rodičů a učitelů, kteří tím trpí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.