Terezie Vávrová: Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?

sobota 11. května 2019 ·

Uvnitř škol došlo k vyjasnění si, co je to občanské vzdělávání, tím pádem k uznání této části vzdělávání i samotného koordinátora, a to i od skeptiků v pedagogickém sboru. Současně koordinátoři občanského vzdělávání získali větší sebevědomí na poli občanského vzdělávání, narostl počet příprav jejich vlastních materiálů a ve školách začali fungovat jako jistí konzultanti občanského vzdělávání pro ostatní učitele. V průběhu pokusného ověřování jsme ovšem naráželi i na limity této koordinátorské role a na množství překážek, kterým učitelé věnující se občanskému vzdělávání ve své každodenní školní praxi čelí.


Překážky pro občanské vzdělávání ve školách:

1) Malý kredit občanského vzdělávání jako vzdělávacího cíle

Občanská výchova a příbuzné společenskovědní předměty mají v české společnosti poměrně malý kredit. Někdy je občanské vzdělávání dokonce vzhledem k české historické zkušenosti s komunismem (a večerními školami marxismu-leninismu) spojováno s indoktrinací (přesto, že jde o pravý opak). Ve škole je tak obtížné ho prosazovat, získat pro něj uznání. Tohle všechno představují důvody, proč u učitelů není populární.

„Mně vždycky přijde zvláštní, že nikdo z kolegů neví, co se v občance učí. A proto cokoliv se objeví nového, tak se to tam snaží nacpat. Věty: „Tohle si učte v občance,“ jsou běžné.“ (učitelka ZŠ, červen 2018)

2) Současný stav pedagogické praxe

Jako velká překážka se ukázaly omezené zkušenosti učitelů v roli koordinátora občanského vzdělávání s některými principy a pedagogickými přístupy. Z deníkových záznamů lze vyčíst, že současná pedagogická praxe učitele nepřipravuje na partnerský přístup a předávání odpovědnosti žákům, na vyučovací hodiny, jejichž výsledkem není správná odpověď nebo názorový konsensus. České školství je stále orientováno na výsledek, a učitelé proto mají strach dát žákům více času na myšlenkový proces. Zkušenosti z ověřování ukazují na současnou situaci, kdy i vysoce motivovaným učitelům trvá poměrně dlouho přijmout nové pedagogické přístupy za své a odvážit se s nimi dlouhodobě pracovat ve své každodenní praxi. Bez nich je však úspěšná realizace občanského vzdělávání problematická.

„Mělo by být možné se setkávat – na základě pravidelného setkávání s lidmi, kteří jsou podobně nastavení a inspirativní – mně to nesmírně pomáhá. Didaktika na VŠ selhává. My se potřebujeme potkat a říct si, co nás těší, co nám pomáhá.“ (učitel G, červen 2018)

3) Nedůvěra pedagogického sboru

Pedagogický sbor navíc často neví, co občanské vzdělávání znamená, a z nejrůznějších výzkumů vyplývá, že ani učitelé v něm nespatřují prioritu pro vzdělávání (má se odehrávat v příslušných oborových předmětech, nebo se očekává, že ho žáci nasají čistě ze školního vzduchu). Koordinátor občanského vzdělávání tak velmi často čelil neochotě ostatních vyučujících mu vyjít vstříc, či dokonce jakkoliv pomoci. Občanskovzdělávací aktivity byly vnímány jako „práce navíc“. Současně se přidávají rodiče, kteří jako řádnou výuku uznávají zejména hodiny s jasnými výstupy a formálním hodnocením.

„U nás bylo občanské vzdělávání jako projekt pro projekt – jasně, ty a paní ředitelka, takže nepříjemné. Podpora kolegů je nulová. Nikdo na SOŠ nebere občanku vážně, není to maturitní předmět. Nebo u nás není. Takže je to špatné výchozí prostředí.“ (učitelka SOŠ, červen 2018)

„Jak reagovali kolegové? Pokud po mně nebudeš nic chtít, tak si dělej, co chceš. Takhle proběhlo setkání s pedagogickým sborem. Že by někdo jásal, to vůbec.“ (učitel G, červen 2018)

4) Únava osamělého bojovníka

Koordinátor občanského vzdělávání je ve škole na občanské vzdělávání často sám a dochází k jeho přehlcení. Nenajde-li si spojence či nepřesvědčí-li rodiče žáků, že impulsy, které přináší do školy, jsou podnětné, může se dostavit únava a vyhoření.

„Úplně nejhorší je, když je člověk někde sám. Pak se na vás dívají jako na Hujera. Pro mne je alfa a omega, že koordinátor existoval na více školách. To je síla.“ (učitelka SOŠ, červen 2018)

5) Náročnost realizace občanského vzdělávání mimo tradiční oborovou výuku

Je-li učitel, koordinátor občanského vzdělávání sevřen školními osnovami se striktně definovanými vzdělávacími výstupy (a počtem rozdaných známek za pololetí), musí občanské vzdělávání realizovat formou projektových dnů nebo extrakurikulárních aktivit. Což je samozřejmě časově náročnější. Občanské vzdělávání zasahuje do celého chodu školy a bývá problematické, když se na to má najít čas – uvolňování žáků, zásahy do výuky ostatních učitelů apod.


Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.