„Výsledky průzkumu napovídají, že studenti potřebují a chtějí jiný způsob výuky, než jaký se nyní na středních školách nabízí a kterým nejspíš prošli i jejich rodiče. Pokud má téměř polovina maturantů dojem, že se za třináct let školní docházky nenaučili učit se, měli bychom se nad tím zamyslet,“ říká Miluše Vondráková, akademická ředitelka společnosti Tutor k výsledkům průzkumu mezi 548 letošními maturanty. Informuje Deník.
Miluše Vondráková (repro ČT) |
Zajímavá zjištění přinesly otázky na oblíbenost maturitních předmětů. Z dvojice český jazyk/matematika má 60 procent letošních maturantů raději první předmět, 36 procent druhý. Přitom nejvíce dotázaných středoškoláků, 34 procent, mělo obavy ze zkoušky z češtiny a literatury (ta je povinná pro všechny), 21 procent z matematiky, 20 procent z cizího jazyka a 26 procent z jiného předmětu v rámci školní části maturity.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
By mne zajimalo, jak z ankety poznat, co lide potrebuji?
---
"nutnost nosit i v devatenácti letech omluvenky od rodičů."
???
Trumfujeme vcerejsi "monopol pedagogickych fakult"?
A to je přesně to, co jsem psal panu Komárkovi o práci většiny aktivistů, píšících o školství.
Buď naprostá neznalost, nebo obyčejné lhaní.
potřebovat a chtít jest dobrý základ, od kterého bychom se měli odpíchnout: své potřeby by měl definovat stát,který tu naši společnost musí udržovat v chodu a mírném pokroku,definovat školu státní,no a komu to vychovovat nebude a bude chtít něco jiného, měl by zde být široký soukroný prostor,který vyjde vstříc libovolnému chtění jedince
Pokud má téměř polovina maturantů dojem, že se za třináct let školní docházky nenaučili učit se, měli bychom se nad tím zamyslet,“
Jistě. To znamená, že k tomu třináct let téměř polovina neměla důvod. Nároky na ně byly tak nízké, že necítili potřebu učit se a hledat způsoby jak se učit.
Ale faktem je, že je to opravdu neučíme.
výuka příliš výkladová, málo interaktivní
Ona totiž interaktivní výuka je řádově dražší, nežli ta výkladová.
Peníze a nic jiného v tom nehledejte.
důraz se klade na memorování přehnaného množství teoretických informací
To slyšeli v televizi. S čímpak to asi srovnávali. S britskými, japonskými školami?
Nebo se svými rodiči?
My k maturitě z jazyků museli ke každé otázce umět úryvek básně či textu zpaměti.
Zvládli by to dnešní maturanti, kteří si nejsou schopni za 4 roky přečíst ani 20 knih podle vlastního výběru?
Prdlajs vědí, co je to "memorování".
A proto také spoustu postupů nejsou schopni aplikovat.
Mezi dalšími problémy zmiňovali systém známkování, malou kompetenci některých učitelů či nutnost nosit i v devatenácti letech omluvenky od rodičů.
To ani nemá cenu komentovat.
Souhlas poste.restante . ////
Okomentovat