„Jsou testy u přijímacích zkoušek škodlivé? Deformují představu o tom, co je to vzdělání? Vystavují děti zbytečnému stresu? Otevírají nesmyslný byznys s doučováním? Nebo je to ten nejspravedlivější způsob, jak vybrat studenty na střední školy?,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Komárek mimo jiné říká:
Tato debata se v posledních týdnech opět vyostřuje. Jako každý rok v době konání přijímaček. Ale je to jen zviditelnění sporu, který trvá dlouhá léta. A kupodivu v něm často do pozadí ustupuje zásadní otázka: Proč vlastně ty přijímačky potřebujeme?...
Dá se dělat něco jiného než nasazovat přísná vstupní kritéria a pak už jen přihlížet, jak některé děti chodí do elitních škol a jiné děti chodí do více či méně horších škol?
Jedna možnost by tu snad byla. A údajně se to povedlo ve Finsku: Snažit se, aby všechny školy byly dobré. Náročné přijímačky, stěhování, stres by pak mohly do značné míry odpadnout.
Jistě, to nepůjde zařídit ze dne na den. Vyžadovalo by to brát vážně heslo, že „školství je priorita“ a soustavně a dlouhodobě ho naplňovat bez ohledu na to, kdo je právě ministrem a za kterou stranu. Jenže to je u nás zatím krajně nepravděpodobné.
Takže se budeme nepochybně i další rok věnovat diskusi o roli testů. A polemice, kolik dětí by mělo chodit na ten který typ školy. Bývají to diskuse ostré a často i s výtečnými argumenty. Ale jsou to diskuse v podstatě nesmyslné. Což se jednoduše prokáže, když je postavíme vedle prosté teze:
Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy. Bez přijímaček.
Celý text naleznete zde
.png)
31 komentářů:
"Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy..."
To má... I když teda není úplně jednoznačné, co je špatná, co lepší a co dobrá škola (Až budeme mít všichni maturitu z matematiky, bude každý vědět - doufám - že komplexní čísla nelze seřadit podle velikosti; a dobro má ještě více složek než dvě a některé dokonce neseřaditelné).
Možná by mohl autor pojmenovat jednu dobrou a jednu špatnou školu ze svého okolí a vysvětlit to na konkrétních příkladech...
"... Bez přijímaček. "
Proč?
"Takže se budeme nepochybně i další rok věnovat diskusi o roli testů."
Možná je to jen můj pocit, ale myslím, že další je v tomto případě třetí, i když "testy" se používají asi tak 65 let... To by tak trochu mohlo naznačit, co je motivací k těmto diskuzím...
Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy. Bez přijímaček.
To nepochybně.
Bohužel feřtekovci to už před mnoha lety intepretovali tak, že každé dítě má nárok chodit na gymnázium, a bez přijímaček.
Což je nesmysl.
Pane Portwyne,
nevím, koho míníte "feřtekovci", ale nemyslím, že by někdo tvrdil, že každé dítě má nárok bez přijímaček chodit na gymnázium. Můžete to doložit?
Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy. Bez přijímaček.
Podle EDUINu je nejlepší vzdělání to všeobecné.
Podle EDUINu, pokud se žák nedostane kvůli "nespravedlivým přijímačkám" na maturitní obor, čeká ho bezútěšná budoucnost, ve které se nemůže realizovat a nakonec jen úřad práce a sociální dávky, v důsledku čehož pak bude volit "špatné" politické strany.
No a představitelé EDUINu i Vy pane Komárku, si mylně pletete a zaměňujete pojmy "možnost", "právo" a "nárok". "Mít příležitost" není totéž, jako "povinnost těch ostatních zajistit pro mne".
Výše uvedené teze nelze doložit citacemi a odkazy na zdroje.
Ale představují "shrnutí" důsledků a hlavně jednotlivých výroků, které konkrétní jedinci vyslovili a činů, které vykonali.
A trochu elementární a výrokové logiky.
A propos.
Jak se vyrovnáte se stále častěji vyslovovaným názorem rodičů, že na osmileté gymnázium nedávají dítě kvůli prestiži, ale aby jej ochránili před důsledky zpackané inkluze po česku?
P.S.:
Naprostá většina veřejných skol u nás jsou školy dobré. A to i ve smyslu vašeho textu.
Vy ale mluvíte a píšete o "opravdu velkých rozdílech mezi školami" a "více či méně horších školách".
Kolik škol, či kolik procent veřejných škol jsou ty "špatné"?
A které to jsou?
Můžete své myšlenky doložit konkrétními daty?
řešení jest jednoduché: standardní státní školy a nestandardní soukromé školy,každé dítě má mít právo na standardní bezplatnou školu,a komu tento standard nevyhovuje měl by mít možnost výběru nestandardní soukromé školy,dneska jsou všechny školy státní a jsou mezi nimi obrovské rozdíly-za státní peníze- jelikož neexistuje jeden standard
Pane Komárku,
doložit to výslovně nemohu, protože si nepamatuju, které články to přesně byly. Nicméně pokud se zruší přijímací zkoušky a naplní se právo na vzdělání (to je výraz, který pan Feřtek používal skoro tak často, jako nadávku zkostnatělý) tak, že každé dítě bude studovat to, na co se podle vlastního názoru a názoru rodičů hodí, tak logicky to znamená i nárok studovat gymnázium pro nepříliš chytré, ale sebevědomé jedince.
Nebo to právo na vzdělání v kontextu zrušení přijímacích zkoušek chápete jinak? A jak?
Oba jsme četli Reflex před nějakými 20 lety. Nemýlím-li se, Vy jste do něj i psal. Třeba článek Peněz dost, rozumu málo bych za feřtekovský označil určitě.
Feřtekovcem je samozřejmě i pan Feřtek osobně :-)
Jinak pan Poste.restante to vyjádřil zcela srozumitelně.
"Proč vlastně ty přijímačky potřebujeme?"
Vyjádřeno polopatě to znamená, že žák s IQ 70 nezvládne učivo SŠ. V jistých kruzích neziskového sektoru a nepřiměřeného aktivismu se slovo genetika považuje za sprosté slovo. Gaussova křivka IQ je však neúprosná. Přijímací zkoušky nejsou žádná selekce žáků podle sociální příslušnosti. V ČR jsou nůžky mezi chudobou a bohatstvím rozevřené nejméně ze všech zemí EU. Dá se obecně říci, že každý má šanci. Tedy každý, který chce a má zájem. Bohužel, skupina za kterou bojuje pan Komárek má ke vzdělávacímu procesu velmi negativní vztah.
Pane Portwyne, to, co říká Tomáš Feřtek, dezinterpretujete. Kritizuje jednotné přijímačky, ale silně pochybuji, že by chtěl gymnáziím zakázat, aby studenty nějak vybíraly...
A pokud jde o to právo na dobrou veřejnou školu, mám na mysli školu základní. Kdyby rodiče neměli pocit, že jejich děti musí ze základní školy prchnout na víceleté gymnázium, pak by stres, stěhování, přijímačky... do značné míry mohly odpadnout. To tam píšu... Víceletá gymnázia by nemusela existovat vůbec...
Ivo Mádr
Za jakou skupinu podle Vás bojuji?
1) Bavíme e o přijímacích zkouškách na SŠ, tedy o dobré střední škole.
2) Nemyslím si, že žáci s IQ 70-80 patří na gymnázia, průmyslovky,...
3) Nepodsouvejte jiné úmysly, jde čistě a jedině o genetické předpoklady ke studiu.
4) Nikdo nemůže také nutit skupinky dětí ke studiu na střední škole, když o ni nemají zájem. Zrušení přijímaček by tedy bylo vysoce kontraproduktivní.
Já Vám nic nepodsouvám. Vy jste psal, že bojuji za nějakou skupinu... A na mou otázku jste neodpověděl...
Skupiny dětí které nemají zájem o vzdělávání, je to ze všech sociálních skupin. Tak to pane Komárku vyznívá. Tyto skupiny opravdu nemají na SŠ své místo. Každý má dnes šanci a přijímačky jsou nutné.
Aha. Já jsem ale psal o právu na dobrou veřejnou základní školu. A to je ostatně mimo jiné právě taková škola, která dokáže rozvíjet i děti, které mají špatné "genetické předpoklady" nebo "nemají o vzdělání zájem"...
Váš text začíná:"Jsou testy u přijímacích zkoušek škodlivé?" To mimochodem.
I když bude veřejná škola naprosto v duchu "všechny děti z dané lokality do jedné spádové školy"= původní myšlenka inkluze (což neplatí díky vícekolejnosti škol) a děti budou mít super luxusní podmínky, tak skupina dětí se špatnými předpoklady IQ nedosáhne na výuku na SŠ. Přijímačky nejsou v obecné rovině škodlivé. Jen žákovi sdělují informaci, zda má předpoklady na škole studovat. Proto jsou přijímačky dvoukolové, protože každý může mít "špatný den".
Druhá skupina dětí, která se pohybuje ve vyšším průměru Gaussovy IQ křivky a přitom na vzdělání "na dobré škole" kašle má asi smůlu.
Tak Vás prosím o sdělení, jak chcete tuto situaci řešit. Podle průměru známek na ZŠ? Podle původu rodičů? Podle sociální situace v rodině? Zřejmě jsou zde i náznaky pozitivní diskriminace.
Pane Komárku,
s těmi základkami se naprosto shodneme. Myšlenku "Kdyby rodiče neměli pocit, že jejich děti musí ze základní školy prchnout na víceleté gymnázium, pak by stres, stěhování, přijímačky... do značné míry mohly odpadnout. To tam píšu... Víceletá gymnázia by nemusela existovat vůbec..." klidně podepíšu, já to tvrdím už dvouciferný počet let.
Nicméně se patrně neshodneme na tom, že ty děti prchají před spolužáky, kteří jim nedovolí se učit. Řečeno slovy jedné mé bývalé žákyně: "Mně by to i zajímalo, ale já to prostě neslyšela."
No a když jsem se před 3,5 lety ptal současných maturantů, co je největší rozdíl proti základce, odpověděli "Lidi."
Stran pana Feřteka, nepamatuji si přesné formulace, které tehdy psal, ale pamatuji si vyznění článků.
Co se týká jednotných přijímaček, myslím, že by na stejný typ školy (např. na gymnázium) jednotné být spíše měly. Na druhou stranu nejsme ve sporu, že např. "průmka" a konzervatoř by měly mít přijímačky postavené jinak.
o právu na dobrou veřejnou základní školu. A to je ostatně mimo jiné právě taková škola, která dokáže rozvíjet i děti, které mají špatné "genetické předpoklady" nebo "nemají o vzdělání zájem"
Netuším, co přesně míní pan Komárek oním "rozvíjením", ale obávám se, že součástí páně Komárkova rozvíjení je účast oněch dětí se špatnými genetickými předpoklady a bez zájmu o vzdělání ve třídách při vyučování normálních dětí. ////
Proto chci proti právu hlásanému panem Komárkem naopak požadovat právo žáků se zájmem o vzdělání, aby byli vyučování ve třídách, kde se nevyskytují děti bez zájmu o vzdělání. ////
Toto mnou navržené právo samozřejmě nezajistí stát. Takže se musí postarat rodiče. ////
Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy. Bez přijímaček.
Ano. A snad nemá tu možnost? Každé dítě může chodit na ZŠ. Do první třídy. To, že spádová škola není kvalitní s přijímačkami nesouvisí.
Kvalita školy a přijímačky s tím nemají co dělat. Tak jako jablka nejsou hrušky, tak ZŠ není výběrové gymnázium.
Problém je v kvalitě škol. Ale to má řešit ministerstvo, kraje či obec motivací ředitelů, učitelů, žáků i rodičů.
Přijímačky řeší schopnosti žáků zvládat nároky studia na výběrové škole. A to je něco úplně jiného.
Pokud výběrové školy mají vzdělávat všechny, pak je to násilné brzdění nadaných dětí.
Je to komunismus jak vyšitý a absolutní blbost.
Pan Kocourek píše cosi v tomto smyslu:
Dítě se "špatnými genetickými předpoklady" nemá právo na dobrou školu a nemělo by se rozvíjet mezi "normálními dětmi".
Pane Kocourku, to, co píšete, nemá ve slušné společnosti a diskusi co dělat. Znovu Vás vyzývám, abyste chodil diskutovat jinam než na ČŠ. Bohužel je mnoho webů, kde budete mezi svými.
"Proč vlastně ty přijímačky potřebujeme?" / Vyjádřeno polopatě to znamená, že žák s IQ 70 nezvládne učivo SŠ.
Ale o tom přece přijímačky nejsou.
Pan Kocourek jistě neupírá žádnému dítěti bez ohledu na genetické předpoklady právo se učit na ZŠ, nebo dokonce na vynikající SpZŠ. Jen mu asi vadí představa, že na gymnáziu bude ve třídě se spolužáky, kteří se na tuto školu dostali jen díky inkluzi a zrušení přijímacích zkoušek. (případně pozitivní diskriminaci). A pokud vezmete v úvahu i druhou část jeho tvrzení: "nemají o vzdělání zájem", tak jistě pochopíte jeho obavy a nebudete ho odesílat na jiné weby. Nebo jste i Vy jste studoval SŠ a VŠ se žáky s IQ nedosahujícím 70%?
Přijímačky nejsou v obecné rovině škodlivé. Jen žákovi sdělují informaci, zda má předpoklady na škole studovat.
To rozhodně ne. Přijímačky cosi sdělují o aktuálním stavu vědomostí a dovedností, ale o předpokladech nevypovídají téměř nic. Ostatně to od přijímaček ve skutečnosti nikdo ani nechce. Smyslem všech přijímaček je POUZE oddělit přebývající.
"POUZE oddělit přebývající"
Pane Sotoláři, to také. Ale pro žáky a jejich rodiče je to i zpětná vazba.
Ale pro žáky a jejich rodiče je to i zpětná vazba.
O čem? A) o tom, jak se na přijímačky žák připravil B) o tom, jaké nároky má daná střední škola?
Nepřeceňuje, co nám přijímačky říkají. Právě začíná druhé kolo a školy ruší přijímačky i pro maturitní obory, aby doplnily stav. Teď už nikoho nějaké studijní předpoklady nezajímají.
školy ruší přijímačky i pro maturitní obory, aby doplnily stav. Teď už nikoho nějaké studijní předpoklady nezajímají.
No vidíte.
A já přitom odevšad slyším, že jednotné přijímačky jsou největší překážkou k tomu, aby žáček naplnil své sny a mohl být přijat k maturitnímu studiu.
Že hlavním účelem jednotných přijímaček je nahnat žáky na učiliště chabé úrovně, kde z nich budou jen budoucí frustrovaní nezaměstnaní.
" Přijímačky cosi sdělují o aktuálním stavu vědomostí a dovedností, ale o předpokladech nevypovídají téměř nic. Ostatně to od přijímaček ve skutečnosti nikdo ani nechce. Smyslem všech přijímaček je POUZE oddělit přebývající. "
Jako laik bych rekl, ze uspesnost v prijmackovem testu celkem silne bude korelovat se (zaklado)skolnim prospechem, ktery zas bude korelovat se studijnimi prepoklady…
Rozhodne vic, nez treba vyse IQ s platy nebo sebevedomi skolskych expertu a auditoru s jejich ponetim o skolstvi...
"Ale pro žáky a jejich rodiče je to i zpětná vazba."
Jo. Že dovednosti, znalosti a osobnosti jejich dětí byly státem zredukované na testové skóre a čárový kód, přičemž si jejich budoucí učitelé nedají ani tu práci, aby si s nimi promluvili a zeptali se, zda krom (ne)znalosti přístavku těsného, umí ještě něco jiného.
"umí ještě něco jiného"
Ano, velká část těch, kteří neudělají přijímačky má vskutku mnohdy ještě jiné zájmy než jakékoliv podněty ze školství. Dozajista kohokoliv z nás obohatí o volnomyšlenkářské nápady v oblasti konzumace čehokoliv jiného než pramenité vody a čistého vzduchu. Taky jsou schopni kohokoliv poučit o tom, jak jsou děsně unaveni z práce na PC do 3 hodin ráno. To musí být fakt "dobrý pohovor".
umí ještě něco jiného.
Třeba Jeníček už programuje, ale nedostane se na programování, protože nepoznal podmět rozvitý, Mařenka pracuje ve skautu, ale nedostane se na pedagogiku, protože nepoznala podmět rozvitý... Koho zajímá, že Jeníčka a Mařenku sežere Baba Přijímačka?
Nejde o to nevybírat, jde o to vybírat smysluplně.
Koho zajímá, že Jeníčka a Mařenku sežere Baba Přijímačka?
Při vší úctě, to je naprostá demagogie.
O tom, že se Pepíček a Mařenka nedostanou na maturitní obor nerozhoduje to, že nepoznali podmět rozvitý, ale to, že zjevně nezvládli dalších 30 otázek. Dvakrát.
Nemluvě o faktu, že zkusit to mohou klidně i za rok, mohou absolvovat učební obor a často na téže škole denní dvouleté studium nástavbové, maturitu si mohou dodělat jako nástavbové studium i posléze při zaměstnání.
A pak už si ten vysněný titul někde koupit na soukromé "takyvysoké".
Jo, a Pepíčka, pokud bude skutečně umět programovat, zaměstnají i bez titulu, i bez maturity.
A propos.
Co by se změnilo, kdyby Pepíček s Mařenkou "propadli" u přijímaček školních a nikoli "státních"?
A co dnes brání škole, aby zohlednila Pepíčkovy a Mařenčiny talenty a předpoklady v rámci svého přijímacího řízení?
V hypotetickém příkladu, když získají ze státních přijímaček nula bodů z šedesáti, pořád jim může škola přidělit dalších 40.
Nejde o to, že jednotné přijímačky mají samozřejmě své chyby a je správné na ně upozorňovat.
Ale jde o to, že když už chceme o nich diskutovat, tak bychom měli argumentovat objektivně a smysluplně.
P.S.:
Jen kvůli přesnosti, v patnácti Mařenka nemůže ve Skautu pracovat. Není plnoletá.
Nemluvě o tom, že skutečnost, že je aktivní ve Skautu ještě neříká vůbec nic o tom, že má předpoklady pro studium pedagogiky.
Když jsme u té Mařenky, co pracuje ve Skautu.
Jasně, určitě je to hodná holka. Jenže třeba fakt nemá inteligenci na víc, než je vázání uzlů, stavění stanů a zpěv u totemu.
Střední pedagogickou nějak zvládne - jenže na tu se dostane, i když v ČJ neexceluje. Takže se bavíme o gymnáziu a následné vysoké škole. O sotva průměrně či podprůměrně inteligentní dívce na VŠ. Uvážil jste, pane Šotoláři, jaký předmět by pak měla učit?
Upozorňuju, že na gymnáziích je třetina populačního ročníku. O přijetí/nepřijetí fakt nerozhoduje jedna otázka z gramatiky.
Off topic - pokud se nemýlím, tak školobijci Skaut taky moc nemusejí.
Okomentovat