Podle statistik ministerstva školství dosáhl průměrný plat učitele ze státní sféry 36 766 korun, zatímco na soukromých a církevních školách činil průměr jen 32 363 korun. Ve veřejných školách totiž platy už dvakrát za sebou skokově rostly, ale peníze do neveřejné sféry posílá ministerstvo školství podle speciálního zákona a jiného propočtu. Platy se tam sice také částečně odvíjejí od platů ve veřejné sféře, ale ne přímo, a navíc s ročním zpožděním. Reportáž přináší deník Právo.
Podle předsedy Sdružení soukromých škol Vladimíra Koldera mají ale neveřejné školy výhodu v tom, že se nemusí řídit striktně tabulkovými platy, ale mohou odměňovat nad rámec odsloužené praxe a dosaženého vzdělání. A tudíž mohou snáze zlákat do svých služeb mladé, nadějné a nadšené pedagogy.
„V mnoha případech dochází k tomu, že výborný mladý třicetiletý pedagog má mnohem vyšší mzdu než sice starší, z pohledu praxe i mnohem zkušenější třeba 55letý pedagog, který však svou práci odvádí lajdácky a nedobře. To může být i jedna z motivací pro mladé pedagogy, že se nemusí prokousávat k vyšším mzdám dvacetiletou a vyšší praxí,“ přiblížil Kolder.
Celý text naleznete v deníku Právo
2 komentářů:
Soukromá škola musí generovat především zisk majiteli. A až přebytky se mohou rozdělit mezi učitele.
A nebo má vysoké náklady, neboť nesídlí ve vlastním objektu a pak většinu peněz spolkne nájemné, energie (celkově provoz).
největší náklady u soukr škol tvoří náklady na pronájem,kdyby byl stát co k čemu, tak zavře přebytečné školy a nabídne je za korunu soukromníkům pro soukrškolu,
Okomentovat