„Ministerstvo školství s velkou prodlevou zareagovalo na kritiku, že česká vzdělávací politika není podložena žádnými relevantními daty, protože stát není schopen zjistit, jak na tom naše školství vlastně fakticky je. Výsledkem je obsáhlá zpráva z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Konečně tedy máme v rukou podrobné statistiky. Jedním z hlavních výstupů je tvrdými čísly podložený „nedostatek učitelů“. Některá data však naznačují, že problém je daleko hlubší a zasahuje do vnitřně rozporného systému kvalifikace učitelů,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.
 |
| Jiří Karen (ostravan.cz) |
Zdá se totiž, že v našem školství existuje jakýsi pochybný nepsaný kodex „selského rozumu“, ve kterém se vytváří nezdravý dvojkolejný systém „odborných primárních předmětů, které musí učit specialista“ a „sekundárních, okrajových, banálních, může je učit kdokoliv, je to jedno“. Dokladem existence takové praxe je statistika o počtu nekvalifikovaných učitelů dějepisu v Moravskoslezském kraji, která odhaluje, že šokujících 37,2 procenta dějepisářů vlastně vůbec učitelství dějepisu nevystudovalo. Jedná se například o tělocvikáře, občankáře či češtináře.
„Co si budem namlouvat, takový dějepis může přece učit každý, něco jim povykládáš, z učebnice jim to nadiktuješ, vždyť to zvládne i cvičená opice,“ konfrontovala mě kdysi kolegyně učitelka matematiky s určitým elitářstvím „exaktního oboru, kterému nerozumí každý“ (tak jako dějepisu evidentně).
Zpráva tedy uvádí, že školy „pociťují“ nedostatek učitelů matematiky (u kterých je podle nepsaného kodexu vyžadovaná specializace), zatímco nedostatek učitelů dějepisu zdánlivě neexistuje (jednoduše proto, že dějepis učí kdokoliv, kdo se zrovna namane). Jaká bude asi úroveň historického vědomí žáků učených tělocvikáři, je nabíledni...
Fenomén nedostatku učitelů zasahuje hlouběji do celkové koncepce státní vzdělávací vize a obecně konfrontuje radikální debaty o pedagogice. Nakolik má být pedagog „učitelem předmětu“ a nakolik „učitelem dětí“? Jak hlubokou expertní odbornou znalost musí učitel mít? Potřebuje učitel spíše didaktickou, psychologickou a pedagogickou průpravu, anebo je nutné, aby byl především vědecký expert ve své úzké doméně? Řešením daného problému by měla být koncepční a promyšlená restrukturalizace kvalifikačního systému vzdělávání pedagogů.
Celý text naleznete zde
.png)
11 komentářů:
No a? Představuje si snad pan autor, že absolventka humanitního oboru, které matematika a fyzika nikdy nešly a která udělala první poslední, aby se těmto předmětům vyhnula, je půjde učit? Za co by asi taková výuka stála?
Přiznejme si, že řada zmíněných kolegů nespočítá soustavu rovnic. Opravdu by stačilo, že se na deváťáky mile usmívají?
Ona je taky otázka, zda v dalším životě žákovi uškodí spíše neschopnost spočítat procenta, neznalost vztahu mezi napětím a proudem, nebo neznalost průběhu bitvy u Kann?
Protože je to pro všechny zúčastněné pohodlnější.
Připouštím, že NĚKTEŘÍ aprobovaní matikáři umí učit středoškolskou matematiku lépe, nežli v podstatě náhodný kolemjdoucí jako třeba já. Ale mám značné pochybnosti, co dokáže studenty naučit z programování (a příbuzných oborů) aprobovaný absolvent příslušného učitelského oboru, který v životě nic nenaprogramoval. ////
Ale mám značné pochybnosti, co dokáže studenty naučit z programování (a příbuzných oborů) aprobovaný absolvent příslušného učitelského oboru, který v životě nic nenaprogramoval.
To je trochu komplikovanější.
Umíte si představit, že může naučit základy kompozice hudební skladby někdo, kdo nenapsal nikdy žádnou operu?
Nebo základy podvojného účetnictví někdo, kdo nikdy nepracoval jako účetní ve firmě?
Na střední škole se obecně probírají jen základy algoritmizace. Programovací techniky jen zcela výjimečně a na informatických oborech. Tam ale už obvykle učí skuteční programátoři.
Čili je vcelku možné si přestavit, že třeba na gymnáziu či odborné škole bude učit programování někdo, kdo se tím nikdy neživil.
Navíc těch hodin je příliš málo na to, abyste zaměstnal odborníka jen na výuku programování. Logicky tak budete mít buďto programátora, který bude nekvalifikovaně učit fyziku či matematiku, nebo matikáře, který bude nekvalifikovaně učit programování.
Chtělo by to snadnější způsob zaměstnávání na částečný úvazek a najít dost nadšenců, kteří by byli ochotní za těchto podmínek ve školství pracovat. A to nebude snadné.
Navíc těch hodin je příliš málo na to, abyste zaměstnal odborníka jen na výuku programování.
Konkrétně na gymnáziu je to seminář z programování pro ty, kteří si jej zapíší - řádově je to v ročníku 15 lidí. Takže dva ročníky = dvě třídy. Pár hodin. Skutečně příliš málo.
V budoucnu se má víc učit algoritmizace, jenže na jinýchškolách, než specializované technické, stejně bude jen pár jedinců, kteří jsou skutečně schopni programovat. Ti ostatní prostě programátory nebudou, nemají na to schopnosti, a ani to není potřeba.
Ještě bych dodal, že s externisty na IVT jsou mnohde dost negativní zkušenosti. Prostě neuměli učit. Někteří z nich si evidentně představovali, že dají žákům studijní materiál (sken v PDFku) a oni to samostatně nastudují. Sami si potom dělali vlastní práci a všude vykládali, jaký veget je to učení. Mluvím o třech konkrétních lidech, ale bude jich víc, nijak jsem se po tom nepídil. Než dostudovali učitelé IVT, byl externí "odborník z praxe" dost běžné řešení výuky.
Pane poste.restante, naprostý souhlas - je trochu komplikovanější. Možná dokonce hodně komplikovanější. Okolnost, že na některých školách učí "programování" žáky,kteří se tím NEBUDOU živit, jsem opomenul. ////
základy kompozice hudební skladby někdo, kdo nenapsal nikdy žádnou operu? -- Nevím jak operu, ale pokud nesložil nikdy nic, ani písničku či serenádu, tak to učit nemůže. Stejně tak základy podvojného účetnictví někdo, kdo nikdy nepracoval jako účetní ve firmě - také ne. Leda že by to učili na gymnázium, kde se předpokládá, že ti studenti nic z toho v životě nebudou potřebovat. ////
Pane Portwyn, jenom na okraj (a asi za to nemůžete vy, ale hloupí ministeriálové nebo zmatečný RVP či co): zaměňujete algoritmizaci a programování. Programovat se může naučit kdokoli, kdo se to naučit chce. Ale algoritmizaci nikoho nenaučíte, pokud už pro to rovnou nemá (vrozené?) vlohy. Můžete ho procvičit a zdokonalit, ale NE naučit. ////
Předpokládám, že předmět "základy algoritmizace" nemá s algoritmizací nic společného. ////
Sken v PDFku je hnusárna. Ale studenti programování musí občas pracovat (t.j. programovat) samostatně, s jedním okem ve svém programu a druhým ve studijních materiálech. Ty programovací záležitosti se do hlavy nejlépe dostanou tím, že to ti studenti opravdu DĚLAJÍ. ////
Zaměňuje se příčina a následek. Dějepis, občanka, zeměpis, společenské vědy... to jsou měkké disciplíny, kde o výsledek moc nejde. Kdežto matika a čeština se nedá moc předstírat/"fejkovat" (musíte mít konzistentní hlubší znalosti oboru, jinak to nedáte) a také jde HLAVNĚ o to, z čeho jsou přijímačky na SŠ. Čili ředitel ZŠ řeší to, kde je největší problém (musíte vždy dělat nějaký kompromis, vždy je něco prioritní a něco méně). Ředitel na SŠ řeší zase své profilové obory.
I když je pravda, že znám třeba IT učitele, kteří své znalosti/schopnosti úspěšně předstírají i na výběrových školách :-)
Pane Kocourku,
o žádném předmětu "základy algoritmizace" nevím, pokud jsem náhodou trefil něco, co ministerstvo připravuje, je to čistá náhoda. Jen jsem zaslechl cosi o změně výuky informatiky, ale dosti mlhavě.
Myslíte, že je skutečně každý žák střední školy schopen se naučit programovat? To není ironie, ale otázka.
Studenti programování by asi něco sami zvládnout měli. Pokud ale jde o všeobecnou školu a standardní podobu hodin po většinu roku, tak si myslím, že jde o naprosté nepochopení obsahu slova "vyučovat".
Okomentovat