„Krajští hejtmani plánují proměnit část středních škol na přípravku techniků a řemeslníků, které dnes firmy velmi těžko shánějí. Rozehrává se střet, který může ovlivnit budoucnost desítek tisíc dětí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Jedním z důležitých symbolických milníků sporu je plán karlovarského kraje na reformu škol. Objevil se zhruba před rokem a kritici ho nazvali „eugenickým dokumentem“: Kapacitu škol chtěl sladit s „Gaussovou křivkou“, zjednodušeně řečeno ji tedy chtěl určovat podle rozložení inteligence.
Ještě více zjednodušeně: Kraj by chtěl mít školy určené pro chytré a jiné školy pro ty hloupější. A zároveň by chtěl přesně určovat, kolik dětí patří do té které skupiny. Výsledkem by byl téměř poloviční úbytek studentů víceletých gymnázií a naopak posílení učebních oborů.
S požadavkem na podporu učebních a omezení maturitních oborů později přišla i Asociace krajů. Nejprve hejtmani požadovali zavedení cut-off score, neboli tzv. nepodkročitelné bodové hranice u přijímacích zkoušek na střední školy.
Když vláda cut-off score odmítla, přišli s dalším požadavkem: Chtějí, aby kapacitu škol schvalovaly kraje. A netají se tím, že jejich cílem je posílit učňovské obory. Říkají tomu „sladit vzdělávání s požadavky trhu práce“...
Hejtmani chtějí plánovat kapacitu škol podle toho, co dnes potřebují firmy. A to snad už není ani krátkozraké. To je vyloženě hloupé. Je totiž jisté, že automatizace změní trh práce k nepoznání. A to už v blízké budoucnosti. A že větší šanci na uplatnění budou mít mladí lidé s obecným vzděláním...
Bylo by hodně zvláštní, kdyby stát pouze přihlížel, jak hejtmani na středních školách provozují svá eugenická cvičení.
Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
.png)
35 komentářů:
Někteří idealisté by byly nejradši, kdyby všechny děti navštěvovali gymnázia. Nevadí, že dítě neumí číst, psát a počítat. Dostane maturitní vysvědčení a časem diplom.
Automaty o zachrání. Naivita je věčná. A neznalost jiných žáků než výběrových gymnaziálních v některých kruzích stále vítězí.
Pane Vaňku,
pravděpodobně mě řadíte mezi ty idealisty, takže:
Vůbec mi nejde o to, že by všechny děti měly chodit na gymnázia. Ani o to, aby měly maturitu. To jsou totiž vedlejší otázky. Netýkají se podstaty toho, oč ve vzdělávání jde, nebo by mělo jít. Víceletá gymnázia by podle mě vůbec nemusela/ neměla existovat. Maturita může mít tu, či onu podobu a nepochybně se bude v čase měnit.
Oč jde, je to, že škola by tu měla být pro děti, nikoli děti pro školu, která z nich vytváří něco pro aktuální potřebu trhu práce. Samozřejmě, že děti jsou různě disponované, různě vychované, různě rozvinuté, různě talentované, ne ze všech budou vědci, umělci, vysokoškolští profesoři, špičkoví matematici... No, a?
Škola by tu měla být proto, aby děti rozvinula v maximální možné míře. Každé dítě. Jasně, že to je ideál a vůbec není snadné ho naplňovat, respektive se mu přibližovat. Ale znamená to, že ho nahradíme jiným ideálem? Jiným programem?
Například tím, že do učení pošleme xy dětí a vyrobíme z nich odpovídající počet techniků?
Veřejná škola není institucí k uspokojování potřeb dětí, nýbrž institucí k uspokojování potřeb společnosti. Studenti se učí proto, aby dokázali co nejvíce a nejefektivněji uspokojovat poptávku a potřeby druhých lidí a to na základě svých vrozených, či vývojem získaných dispozic a schopností. Teprve přes tento "transmisní mechanismus" druhotně dojdou k uspokojování potřeb svých vlastních a to většinou tím, že jejich služby bude někdo dobrovolně poptávat.
Zatímco konzervativní levice (dej ji pánbů věčnou slávu) volala po odstranění nerovností a po odstranění vykořisťování, moderní levice dovedla míru utopie ad absurdum a v tomto směru se s ní ta konzervativní nemůže měřit. Moderní levice již překonala omezení své konzervativní předchůdkyně a dotáhla ideologii k úplnému blaženému ideálu. Už to nebude tak, že schopní a pracovití budou vykořisťovat líné a neschopné. Bude to právě naopak. Student se nejen rozhodne o tom, že ho nikdo nebude vykořisťovat a co vlastně bude dělat, ale on se rozhodne zároveň i tom, že to, co bude dělat je všem užitečné, všichni to budou muset poptávat a pak ještě o tom, jak za to bude ohodnocen. Už ne, milí soudruzi, že bychom zpátečnicky lpěly na nějakých tržních mechanismech. Trh neví, co bude třeba za deset let. Trh neví, co má správně poptávat. To víme přece my, soudruzi. A podstatně lépe. Ostatně kdo co bude poptávat nerozhoduje dotyčný, ale my, tak vo co de, že jo.
A tak nám milá moderní levice reprezentovaná dnes nejen panem Komárkem v této diskusi, ale i světovými ekonomickými úspěchy věhlasných latinskoamerických ekonomických tygrů typu Venezuely, překonává o koňskou délku svoji věhlasnou konzervativní předchůdkyni a heslo "každému dle jeho potřeb" dovádí do výšin dříve naprosto netušených. Výšin v nichž parazitismus je oslavován jako duchovní vyspělost a humanistická, multi-kulti tolerantnost, zatímco pracovitost, moudrost, vzdělání, intelekt, jsou nanejvýše prostředkem k vyrábění něčeho, na čem se dá parazitovat. Gratuluji soudruzi. Jen tak dál.
"Je tohle obhajoba totality nebo obyčejný fašismus? Nevím, ale je mi z toho zle."
No, to se nedivte, Mistře, že nevíte. Vy totiž evidentně ani netušíte, jaký je význam těch dvou pojmů.
Nemusíte se vyjadřovat za každou cenu ke všemu, čemu nerozumíte.
"Mezi zásadními nevýhodami didaktických testů je třeba jmenovat především dvě (které spolu
souvisí): omezenost vzdělávacích výsledků, které jsou didaktické testy schopny postihnout, a deformaci vzdělávacích cílů a obsahů, k níž může při použití didaktických testů docházet." (Doplňkový text k předmětu Pedagogika ve studiu učitelství na MFF UK,
Pavla Zieleniecová, únor 2013).
Jestli se nemýlím, tak Pavla Zielniecová řídila před lety Cermat, přes uvedené zásadní nevýhody však testování, navíc v češtině, podporovala.
Pokud by děti měly být tříděny na základě Gaussovy křivky (má původ v matematice) podle zvládnutí didaktických testů (a jinak by to nešlo), tedy výsledků omezených a deformovaných vzdělávacích cílů a obsahů, pak je něco takového zcela nepřijatelné a se vzděláním to nemá vůbec nic společného. Škola by se stala "dílnou nelidskosti" a místem, kde je vážně ohrožena lidská důstojnost, a to se všemi důsledky, které by z toho vyplynuly. Šlo by o završení tendencí, které bohužel mají dlouhou tradici, přičemž možnosti digitální techniky je akcelerují. Ukazuje se, že každý pokrok má i svou odvrácenou stranu, na což odborníci a zejména ti, kteří se na ně slepě spoléhají, často zapomínají.
Základem problému je ovšem přesvědčení, že vzdělání zvýšíme počtem rozdaných maturitních vysvědčení. Pokud se uplatňuje v praxi, žádné řešení nemůže fungovat.
Naprosto s Vámi souhlasím, pane Soukale - rozdat více maturitních vysvědčení nic neřeší. Podobně, jako nic neřeší rozdat jich méně. Myslím, že jedním ze základních problémů je to, že není jasný smysl maturity. Hodně se diskutuje o podobě maturity, jakoby i ta nejlepší z možných jejích současných podob mohla vyřešit problémy, které se na školách kupí od první třídy. Nějaká podoba maturity by měla teprve vyplynout... Natožpak počet vysvědčení... Zpětně to hodně drhne - že od modelu maturity, respektive přijímaček odvodíme model vzdělávání.
Jo tak ono už "experti" typu pana Komárka řeší, kolik maturitních vysvědčení se má rozdat. No tak tomu tedy říkám pokrok.
Já hlupák si až doteď myslel, že maturitní vysvědčení si má žák zasloužit za své znalosti a že je úplně jedno, jestli jeden rok jich bude o 5 % méně, nebo více, nežli vloni. Že důležitá je garantovaná úroveň znalostí, které maturant prokázal.
Tak teď už chápu, proč já nemohu být nikdy expert.
Občas srovnávám maturitní vysvědčení s řidičákem.
Tak si teď zkouším představit, jak použijeme stejnou "logiku". Tedy že podle toho jak žáci jezdí a jaké problémy mají autoškoly "upravíme" požadavky na závěrečné zkoušky v autoškole.
Třeba že letos vypustíme zákazové značky a vodorovné značení.
Abychom mohli "rozdat" ten správný počet vysvědčení.
Nikoli, pane Komárku. Základní problém jsem pojmenoval, s tím, že žádná maturita ho vyřešit nemůže. Dokud se nezbavíme falešných představ, které nemohou vést nikam jinam než k potěmkiádám, nevyřešíme nic. Pak se můžeme začít bavit o smyslu a podobě maturity.
Strašíte tady eugenikou, ale zapomínáte na to, že masivní růst počtu středoškoláků nebyl vůbec diskutován, nikdo se nezabýval tím, jaké důsledky bude mít; šlo o velmi nezodpovědný vzdělávací experiment. A tváří v tvář jeho důsledkům se těmito články podílíte na rozmlžení příčin nynějšího nedobrého stavu středoškolského studia a maturity. Krize zákonitě plodí nejrůznější pokusy o řešení, samozřejmě různé kvality - a jak stále uvádím, předem odsouzené k neúspěchu.
poste.restante
Neřeší. Od Vás je to jen další trapný pokus o manipulaci.
Pane Soukale, opět s Vámi do velké míry souhlasím. Škola, střední škola se podstatně mění, a nedostatečně se tím zabýváme. Řešíme maturity. Nikoli, co a jak máme učit. Znovu říkám, píšu: Nemyslím, že řešení je v počtu maturitních vysvědčení. Pokud jde o počet středoškoláků, nelze odpovědět dříve, než budeme vědět, co je cílem vzdělávání na střední škole. A já se obávám, že to prostě, tady u nás moc nevíme...
Nikoliv pane Komárku. Ode mne je to jen další trapný pokus ukázat, že se vyjadřujete k problematice, které nerozumíte.
Pokud jde o počet středoškoláků, nelze odpovědět dříve, než budeme vědět, co je cílem vzdělávání na střední škole. A já se obávám, že to prostě, tady u nás moc nevíme...
Ehm, mluvte za sebe.
Cílem vzdělávání na střední škole je příprava žáka k dalšímu studiu a příprava odborně vzdělaných absolventů pro pracovní trh. Nikdy to nebylo jinak a dá-li pámbu, najde se snad vždy dostatek inteligentních lidí na místech s rozhodovací pravomocí, aby tomu tak i v budoucnu bylo.
Připravovat maturity pro čtyřkaře ze ZŠ je myslím nesmysl naprosto evidentní. A komu se to nezdá, nechť se podívá třeba na jejich slohové práce. Cíle, kterých mohou žáci dosáhnout, se diametrálně liší.
"Maturus" znamená zralý. Dospělý člověk, který předtím chodil do školy, by měl být co do svého vzdělání zralý. Připusťme, že někteří dospělí lidé ale takto zralí být už od dětství nechtějí. Kolik jich ale je? Ví to někdo? Mnohem větším problémem je, že jsme si zvykli zralost měřit, a to bez ohledu na to, že každý člověk má jinou strukturu své zralosti. Každý je potenciálně i reálně zralý jinak. Jenže jak je při respektování této různosti šoupnout do Gaussovy křivky! A tak se různost musí omezit, jak se dnes hezky říká -standardizovat. Standardizovaný člověk, náš vzor. Trh práce, který by měl lidem sloužit, dnes lidem jen diktuje. Jste pro mne jen lidské zdroje, vtlouká jim od dětství do hlavy. A musím vás rozdělit na většinu těch, kteří mě budou za malé peníze hlavně poslouchat, a jen malé procento (promile) těch, kteří ze samého vrcholu Gaussovy křivky (kterou si navíc upravili po svém - vrchol téměř v nedohlednu) budou hledět jako ti úspěšní na spodní masu těch neúspěšných. Vždyť si za to mohou sami. Narodili se s jinou potenciální strukturou zralosti než my. A školu ty jejich odchylky nezajímaly, nasadila na ně omezené a jejich schopnosti ignorující testy. Tím jejich individuální strukturu vzdělání ještě více deformovala. Potom lze třeba prohlašovat, že většina národa je nevzdělaná a uvažovat i o tom, zda by takoví lidé měli vůbec volit. Protože tak snadno a rádi hltají fake news.
Pro ilustraci cituji profesora Roberta Reicha (Harvard): „Americká gymnázia a další střední školy (...) odrážely systém hromadné výroby. Děti postupovaly do vyšších tříd podle předem naplánovaného sledu standardních předmětů jakoby na montážních pásech v továrně. V každém stadiu jim byla nalévána do hlavy určitá fakta. Dětem s největší schopností absorbovat fakta a s nejpoddajnějším chováním tento program umožňoval nejrychlejší postup, těm s nejmenší schopností zapamatovat si fakta a s nejmenším sebeovládáním poskytoval postup nejpomalejší. Většina dětí skončila na pásu se střední rychlostí. V určitých kontrolních bodech byly pravidelně zadávány standardizované testy, jejichž cílem bylo změřit, kolik v dětských hlavičkách utkvělo faktů, a ‚defektní produkty‘ byly vyjmuty z linky a vráceny k přepracování. Stejně jako v systému masové výroby i zde byly nade vše zdůrazňovány disciplína a řád.“
Proč jen se nezabýváme na prvním místě tím, co ve školách učit. To v tom máme tak nebesky jasno?
Je to, co hejtmani dělají, když chtějí lépe plnit zřizovatelskou úlohu krajů, "jejich eugenické* cvičení"? Není to spíš vaše "eugenická" exhibice, pane Komárku? Zpochybňujete tím, domnívám se, hloupým nařčením* zastupitelský princip parlamentní demokracie v České republice?
Nechtěl byste se, pane Komárku, za ten svůj "eugenický" exhibicionismus omluvit hejtmanům i čtenářům České školy?
"Jenže jak je při respektování této různosti šoupnout do Gaussovy křivky!"
Nikdo nikoho do Gaussovy křivky nešoupe. Lidé se rodí s různými dispozicemi a rozdělení mnohých z nich se řídí přibližně normálním rozdělením pravděpodobnosti. To tak nějak prostě příroda zařídila a člověk to pouze popsal a formalizoval. A tak stejně jako výška v dospělosti má rozdělení ne příliš odlišné od normálního, tak totéž platí pro výkonové složky intelektu. Respekt k různosti s měřením jednotlivých složek nijak nesouvisí. Že člověk nemůže, na základě svých dosavadních výkonů, dělat ve vyspělé společnosti cokoliv si zamane, není trest. Každý může pěkně zůstat "různý". Pouze si s některými typy "různosti" nemůže nárokovat na ostatních respektování všech svých tužeb a ambicí. To je celé. Je to příliš komplikované na to, abyste to i vy, pane Lippmanne, pochopil?
"A tak se různost musí omezit, jak se dnes hezky říká -standardizovat."
Zaprvé, různost nikdo neomezuje. Pouze společnost neumožňuje těm "různým", čerpat veřejné prostředky na činnosti, které lze na základě historických dat důvodně považovat za ryzí plýtvání a pak neumožňuje těm, kteří jsou "různí" určitým specifickým způsobem, aby si ukájeli své osobní potřeby na úkor základních práv ostatních lidí. A je jedno, jestli to znamená zamezení operovat mozky lidí idiotovi, nebo sadistickému pedofilovi v brutálním znásilňování dětí. Princip je stále tentýž - ochrana základních práv a svobod ostatních.
Zadruhé - pokud mluvíte v souvislostmi s lidmi o standardizaci výroby, tak pláčete na cizím hrobě. Neznám nikoho, kdo by navrhoval, aby se všichni vzdělávali stejně a jednotně. Naopak, celou dobu prosazuji antiinkluzi, prosazuji elitní a vysoce spcecializované vzdělávání a třídění do homogenních skupin tak, aby skutečně mohly být plně rozvíjeny potenciály dětí různých nadání a zájmů. A jsou to právě nejrůznější marxističtí utopisté, kteří mají plnou hubu individuální výuky a zároveň by chtěli, aby se všichni vzdělávali dohromady a na jednom místě.
Pokud však máte na mysli standardizaci testů, tak ta neznamená, že někoho měníme, nebo "tlačíme do nějaké křivky". Ta znamená zajištění rovnosti podmínek testovaných, porovnatelnosti jejich výsledků navzájem a porovnatelnosti výsledků z různých běhů testu tak, aby zkoušení bylo spravedlivé, objektivní a reprodukovatelné. Ano, měříme jeden aspekt, ale rozhodně zajištěním rovnosti přístupů nikoho nikam necpeme, ani nikoho neměníme. Až já půjdu dělat talentové zkoušky ve hře na housle, tak pochopitelně dopadnu jako sedláci u Chlumce, ale to je snad v pořádku, ne? Proto se ty testy dělají.
"Standardizovaný člověk, náš vzor. Trh práce, který by měl lidem sloužit, dnes lidem jen diktuje. Jste pro mne jen lidské zdroje, vtlouká jim od dětství do hlavy."
Domáháte se něčeho, na co nemáte obecně nárok. Trh není "oni", "ti zlí", "ti přízemní". Trh jsme my všichni. Vy nemáte právo vnucovat lidem co mají poptávat. Já jsem v případě matematiky ale v malinko jiném postavení. Matematiku také celá řada lidí odmítá, ale na rozdíl od těch vašich interpretací uměleckých textů, matematika je naprosto klíčová ve schopnosti uspokojovat potřeby lidí a proto je tak žádaná. Ne pro její duchovní hloubku, ale proto, že matematika je základem prakticky každé inovace, každého zefektivnění, každého nového objevu. Literatura může být důležitá pro nějaký směr osobnostního rozvoje, ale ten ve skutečnosti nijak zvlášť poptáván není. Respektive literatura sama o sobě je poptávána hodně, ale její pitvání zkrátka mnoho lidí považuje za ztrátu času, bez přidané hodnoty. Obzvláště když vidí vaše uhozené interpretace, které máte potřebu šířit. Ten trh práce nikomu nic nevnucuje. Nikdo vám neříká, že máte dělat to, či ono. Trh práce pouze říká, že některé profese neocení, protože nejsou k uspokojování koupěschopné poptávky potřebné. Že někdo dupe nožičkou a vynucuje si, aby to, co jeho zrovna baví, ostatní poptávali, je, odpusťte, jeho osobní problém, nikoliv problémem trhu (tedy těch poptávajících). Domáhat se toho, že máte nárok na to, dělat si co chcete, a že to musí být také patřičně ohodnoceno, je projevem sobeckého nepochopení principů fungování lidské společnosti.
"A musím vás rozdělit na většinu těch, kteří mě budou za malé peníze hlavně poslouchat, a jen malé procento (promile) těch, kteří ze samého vrcholu Gaussovy křivky (kterou si navíc upravili po svém - vrchol téměř v nedohlednu) budou hledět jako ti úspěšní na spodní masu těch neúspěšných."
Mluví z vás osobní frustrace a zhrzenost. Trh není ani spravedlivý ani nespravedlivý. Trh je takový, jaký je a tvoříme ho všichni. Máte nepřeberné množství způsobů, jak být druhým užitečný. Zatímco vaše chování působí jako chování rozmazleného spratka, který dupe nožičkou a vymáhá na ostatních, aby ho ocenili, protože se cítí nedoceněn. Ten problém ale není v těch laťkovačích, kteří vás nedocenili, ale ve vás. Dokud to nepochopíte, není vám pomoci a budete nespokojený a frustrovaný do smrti. Vy musíte zabrat a překonat blok ve vaší mysli. Odstranění překážek z cesty to za vás opravdu, ale opravdu nevyřeší.
A technická poznámka - Ti, kteří jsou na vrcholu Gaussovy křivky, nejsou ti nejnadanější, ale ti průměrní. Zřejmě vám zatajili, co vlastně ta Gaussova křivka reprezentuje a jak souvisí s normálním rozdělením pravděpodobnosti.
"Vždyť si za to mohou sami. Narodili se s jinou potenciální strukturou zralosti než my. A školu ty jejich odchylky nezajímaly, nasadila na ně omezené a jejich schopnosti ignorující testy."
Škola aplikuje testy za účelem ověřit šanci na úspěšné zvládnutí učiva dalšího stupně vzdělávání, protože to studium není - navzdory "chápání" našich marxistických aktivistů, pro něž se peníze líhnou v grantech a na úřadech podobně, jako řeky vyvěrají ze skal - zadarmo. A společnost se musí vzdát jiných věcí - třeba větší dostupnosti lékařské péče, opravy zničených silnic, nebo výplaty vyšších důchodů, aby mohlo být někomu uhrazeno. A když je zjištěno, že za 9 let školní docházky nezvládl ani základy, je celkem logické považovat další studium za v danou chvíli (a pouze v danou chvíli) neefektivní. Dnes opravdu nejde, jak se mnozí snaží dojemně přehrávat, o celoživotní stigma. Ano, pokud je někdo líný a chápe neúspěch jako trest osudu, trest od ostatních, trest od vyšší moci, s kterou nelze bojovat, tak ano, takový člověk je stigmatizován a odsouzen k neúspěchu. Ale nikoliv testy, nýbrž svým vlastním přístupem. Chápu, že tito lidé to neradi slyší a budou vždy bojovat proti těm testům.
"Tím jejich individuální strukturu vzdělání ještě více deformovala."
Blábol. Deformace individuální struktury vzdělání je nefalsifikovatelná. Vám se prostě jen nelíbí, že to co oceňuje trh práce, není v souladu s tím, co umíte vy a co považujete za důležité. A pak se vám nelíbí, že se vám ten trh nepřizpůsobí. To je tak nějak v kostce celé. Tyhle komedie o tom, jak někdo deformuje individuální strukturu vzdělání už nejsou moc humorné. Člověk se zasmál, když to slyšel poprvé, ale každý vtip přestane jednou býti humorným.
"Proč jen se nezabýváme na prvním místě tím, co ve školách učit. To v tom máme tak nebesky jasno?"
Vy se tím nezabýváte? Proč cítíte potřebu ostatním vnucovat své nejistoty a zmatenost? Já mám naprosto jasno v tom, co by měl umět žák z matematiky na ZŠ, SŠ i VŠ různých zaměření. A protože v tom mám, na rozdíl od vás, jasno, tak také dokáži ověřit vhodně formulovanými úlohami, zda to umí, či nikoliv. A proto také hodnotím testy z dílny Cermatu jako excelentní. Ano, jsou dělané tak, že učenlivý prosťáček neuspěje - což ho samozřejmě bude frustrovat a bude vyhlašovat, že on má nějakou speciální a vysoce individuální strukturu vzdělání, ale jsou to jen výmluvy a žvásty. A samozřejmě takový prosťáček bude marketingově omílat do zblbnutí, že prosťáčci jsou naopak ti, kteří ten test zvládli, protože jsou reprezentanty šedivého stádečka. Trapnost nad trapnost. Sám nic neumím a tak budu alespoň hanit ty schopné tím, že řeknu, že jsou omezení tím co umí a nejsou dostatečně pestří ve všech svých neschopnostech a hloupostech. Nevím, že se opravdu najdou dospělí lidé, kteří tomuto mohou dopřávat sluchu. Je smutné, kolik mašíblů je schopno padnout do této lsti, ale zjevně ego a sobectví a nedostatek sebereflexe jsou u mnohých tak silnou součástí osobnostního nastavení, že to zkrátka nemají možnost prohlédnout.
Mimochodem, moje dcera teď dělala přijímačky na osmileté gymnázium. A víte co? Z matematiky 8 bodů a z češtiny 19. A co myslíte? myslíte, že jsem nevěděl, že to takto dopadne, nebo že bych jí chtěl protlačovat, abych si uspokojil nějaké osobní nenaplněné ambice? Ne. Úplně v klidu, to zkusíme na čtyřleté, ale nebudu jí nikam cpát, když vidím, že se pro to nehodí a že jí to nebaví. A myslíte si, že tím nějak klesla na mém "žebříčku lásky"? Spíše bych se musel já propadat hanbou, kdybych jí bičoval a cpal na nějaké posty, pro které nemá vlohy, které ji stejně nebaví a v kterých nevidí smysl.
A myslíte si, že teď budu všude chodit a vykládat, jak ty testy jsou špatné, protože moji geniální dceru odfiltrovaly? Hm, tak omyl. Ty testy jsou - opakuji - excelentní. A řeší úlohu, kterou řešit mají a to způsobem, kterému se nic z variant a pseudovariant, které jsou různými pošahanci neustále protlačovány za účelem uspokojení jejich vlastních frustrací, nevyrovná ani vzdáleně.
Pane Doležele, jen jediné a krátké upozornění. Číst to, co jste napsal nebudu. Na jediný závěr, ke kterému jste nepochybně dospěl, totiž že Vy na Gaussově křivce čníte vysoko nade mnou, je těch slov nějak moc. Zbytečně ztrácíte čas.
Jo, vím, že má být "nebudu ji nikam cpát" a nikoliv "nebudu jí nikam cpát", ale občas to ujede. To jen pro pana Sotoláře, kdyby se chtěl zase (zbytečně) vytahovat.
"Pane Doležele, jen jediné a krátké upozornění. Číst to, co jste napsal nebudu. Na jediný závěr, ke kterému jste nepochybně dospěl, totiž že Vy na Gaussově křivce čníte vysoko nade mnou, je těch slov nějak moc. Zbytečně ztrácíte čas."
To už je na vás, co budete číst a co ne a co si z toho pro sebe odnesete. A na mě zase laskavě nechte rozhodnutí o tom, čím budu trávit svůj čas. Ju?
Tak hlavně dobře dceru připravte, aby v nějakém provozu dobře "uspokojovala potřeby společnosti". Jak píšete, je přece důležité "aby dokázala co nejvíce a nejefektivněji uspokojovat poptávku a potřeby druhých lidí" přestože - jak vidno - její "dispozice a schopností"... však víte.
Vy jste psycholog nebo pedagog, pane Čapku?
No, mistr Čapek není ani jedno, pane Týři. Jediný magisterský studijní program, který dokončil je vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu. Což tak nějak odpovídá i tomu projevu.
"Ale kdyby to tak bylo, bylo by to ceněná profese. Ovšem zkuste někomu říct, že jste "matematik" :-D To není moc silný status. Proto ty vaše litanie - ve skutečnosti komplex méněcenosti a pocit nedoceněnosti."
Drahý Mistře, vaše frustrace z matematiky jest všeobecně známa. Vzhledem k vaším osobnostním rysům je zřejmé, jak jste si s ní poradil, ale ujišťuji vás, že kdybyste byl schopný matematik, tak byste měl řádově tak třikrát až pětkrát vyšší příjem, než máte nyní.
MFF UK má nejen jedno z nejlepších hodnocení vědecké činnosti (to je to, co vy netušíte, co je), ale také jednu z úplně nejnižších měr nezaměstnanosti absolventů (tomu snad rozumíte). Nástupní plat u nás je to, na co si učitel sáhne možná v nejvyšší třídě těsně před důchodem. Takže tak nějak nerozumím tomu, proč bych měl mít nějaký problém s nedoceněností.
Jediné, co mě trápí, je to, že vy a vám podobní pseudointelektuálové se snaží z našich dětí udělat něco podobného, čím jsou sami.
Jó, a že mezi osobami, mezi nimiž se pohybujete vy, část netuší, že něco jako matematici vůbec existuje a část si při zmínce o čemkoliv, co přesahuje procenta, znechuceně odplivne, to mě vůbec nepřekvapuje. To tak nějak zapadá do vašeho "elitního" profilu vychovatele se zaměřením na tělesnou výchovu, který by matematiku vůbec nezkoušel. No, ve vašem případě by ani nebylo co zkoušet, protože vy ani netušíte, co to matematika je.
Pánové přestaňte, prosím s těmi osobními útoky. Děkuji!
Já chci být reprezentankou v krasobrulení.
Že neumím pořádně bruslit, jsem na tanec dřevo a ještě k tomu chlap?
No a?
Přece mne nebudou diskriminovat. V reprezentaci bych se určitě trochu bruslit naučil. I tu medaili by mi mohli dát, v rámci inkluze.
Jinak obvinit hejtmany z nacistických praktik jen proto, že chtějí přijímat na SŠ pouze děti, které projdou výkonnostním testem na jisté úrovni, je sprosťárna.
"Já chci být reprezentankou v krasobrulení.
Že neumím pořádně bruslit, jsem na tanec dřevo a ještě k tomu chlap?
No a?"
Pane Portwyne, tohle že někdo prosazuje? Takovou hloupost? Překrucování a upravování významu výroků názorových oponentů je jedním z největších faulů, které znemožňují věcný dialog. Bohužel je to na ČŠ u některých diskutujících základní způsob "argumentace". Konkrétního nepředvedou a nedoloží nic. O to s větším "důrazem" své postoje pronášejí. Svědčí to ve skutečnosti jen o jejich předpojatosti.
A měl byste vědět, že eugeniku nevymysleli nacisté, ti ji odporným způsobem praktikovali. O něčem podobném mluvil už Platón a termín poprvé údajně použil v 19. století britský matematik a vědec Francis Galton (1822 - 1911), který je pokládán za zakladatele této disciplíny. A ten, jak jistě uznáte, nemohl mít s německým nacismem nic společného.
Je to, co hejtmani dělají, když chtějí lépe plnit zřizovatelskou úlohu krajů, "jejich eugenické* cvičení"? Není to spíš vaše "eugenická" exhibice, pane Komárku? Zpochybňujete tím, domnívám se, hloupým nařčením* zastupitelský princip parlamentní demokracie v České republice?
Nechtěl byste se, pane Komárku, za svůj "eugenický" exhibicionismus omluvit hejtmanům i čtenářům České školy?
Pane Lippmanne, já tím vtípkem na žádného oponenta nereagoval, tudíž jsem ničí výroky nemohl překrucovat.
V kontextu diskuze je jedno, kdo ji vymyslel. V dnešní veřejné komunikaci se eugenika pojí s nacismem, a pan Komárek to moc dobře ví.
Pokud ale chcete diskutovat o významu slova, eugenika si klade za cíl vymýtit z populace nevhodné genetické znaky, resp. podporovat znaky pozitivní - jinými slovy blokovat/podporovat množení jedinců s těmito znaky. Což samozřejmě mechanismus přijímacích zkoušek na školy nemá a ani mít nemůže. Slovo "eugenika" je tedy použito úplně nesmyslně.
Omlouvám se dlouho jsem tu nebyl a jak vidím diskuze se hodně rozjela.
Pane Komárku, ano považuji Vás za idealistu. S řadou Vašich tvrzení lze souhlasit, ale vždy záleží na úhlu pohledu a kontaktu s realitou.
"...škola by tu měla být pro děti, nikoli děti pro školu, která z nich vytváří něco pro aktuální potřebu trhu práce. Samozřejmě, že děti jsou různě disponované, různě vychované, různě rozvinuté, různě talentované, ne ze všech budou vědci, umělci, vysokoškolští profesoři, špičkoví matematici... No, a?
Škola by tu měla být proto, aby děti rozvinula v maximální možné míře. Každé dítě. Jasně, že to je ideál a vůbec není snadné ho naplňovat, respektive se mu přibližovat. Ale znamená to, že ho nahradíme jiným ideálem? Jiným programem?"
S tím lze souhlasit. Ale v tom je i to nepochopení. Ano škola by měla být pro děti a rozvíjet jejich předpoklady. Jenže k tomu patří i správně fungující osmiletá gymnázia, která mají rozvíjet talent nadaných dětí. Zrovna tak učiliště, která podporují manuální zručnost žáka, který není intelektuálně talentovaný. Nejde o násilné množení techniků. Jde o to, že dnes je nepřirozené rozložení žáků na školách. Jednak převládá cesta nejmenšího odporu. I když je žák nadaný, často nechce rozvíjet svůj talent, protože to vyžaduje jisté úsilí a spokojí se s průměrností bez námahy. To vede k odlivu žáků z náročnějších oborů - především technicky zaměřených. Je to umožněno snadným uplatněním i průměrných a zdánlivě bezproblémovou budoucností - však se o nás stát(rodiče nebo někdo) postará. To ale nebude trvat věčně.
Další problém je pochopitelná snaha rodičů po co nejvyšším formálním vzdělání a tím spousta dětí, které nemají předpoklady na školách kde se zbytečně trápí. Místo šikovného klempíře pak máme neúspěšného maturanta.
Výsledkem je rostoucí počet úředníků a mladých polovzdělaných v profesích obtížně uplatnitelných a nedostatek profesí, po kterých je pak vysoká poptávka. Což lze řešit imigrací jako to má Německo, ale dnes už to především v ČR nebude fungovat. Právě ti poptávaní jsou jedni z prvních, kteří emigrují(lékaři, zdravotní sestry, řemeslníci, inteligence).
No a pak tu hraje roli politika. Nikdo nechce problém řešit. Ministerstvo to hází na kraje a kraje volají po aktivitě ministerstva.
Takže se rýsují dvě cesty. Jedna je silou zrušit školy, které jsou nadbytečné a vychovávají žáky v kvalitě, která neodpovídá poptávce. To jsou i gymnázia, která by měla mít jistý standard a kvalitu výstupu a to mnohá nemají. A podpořit školy, které jsou poptávány. To je cesta krajů.
Nebo druhá cesta, kontrolovat výstupy škol a podle kvality výstupů nastavit vstupy pro další typ škol a tak třídit žáky dle jejich výsledků a předpokladů. Což může udělat pouze ministerstvo celostátně a o co se snaží poněkud nešťastně státními přijímacími zkouškami. To je cesta trhu. Jenže trh může fungovat jen tehdy, když zkrachuje výrobce zmetků a rozvíjí se výrobce kvalitních výrobků. Pokud mohou všichni bezproblémově produkovat zmetky a zmetků vyrábět další zmetky a pořád to někdo platí, nemůže to dobře dopadnout. A ti kvalitní budou muset zavřít.
Jedna z těchto cest je nutná, možná obě. Jinak je situace neudržitelná. Bez kvalitní výroby nemůže žádná ekonomika dlouhodobě fungovat.
Každý zákazník tak i zaměstnavatel si chce vybírat z regálu kvalitních výrobků a ne z regálu plného zmetků. A když jdu koupit chleba je mi na nic, když tam mám místo chleba láhve vody.
eugenika si klade za cíl vymýtit z populace nevhodné genetické znaky, resp. podporovat znaky pozitivní - jinými slovy blokovat/podporovat množení jedinců s těmito znaky. Což samozřejmě mechanismus přijímacích zkoušek na školy nemá a ani mít nemůže. Slovo "eugenika" je tedy použito úplně nesmyslně. Napsal pan Portwyn
Souhlasím a znovu se ptám:
Je to, co hejtmani dělají, když chtějí lépe plnit zřizovatelskou úlohu krajů, "jejich eugenické* cvičení"? Není to spíš vaše "eugenická" exhibice, pane Komárku? Zpochybňujete tím, domnívám se, hloupým nařčením* zastupitelský princip parlamentní demokracie v České republice?
Nechtěl byste se, pane Komárku, za svůj "eugenický" exhibicionismus omluvit hejtmanům i čtenářům České školy?
Okomentovat