Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Rozhovor přinášejí Lidové noviny.

Tomáš Hazlbauer: Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu?

Zatímco reflexe se žáky během zasedání ŽP je nezbytnou, ale velmi konkrétní a metodicky různorodou záležitostí každého koordinátora, hodnocení celého ŽP vychází z dlouhodobé práce s rozličnými typy ŽP a má tak univerzální podobu. Jeho rámcem je práce s klíčovými oblastmi (sférami), které ovlivňují funkčnost ŽP. Z nich vycházejí 3 základní faktory, v jejichž rámci jsou stanovena kritéria (v podobě popisů cílových stavů), podle kterých je možné hodnotit ŽP.

Tomáš Hazlbauer: Jak žákovský parlament rozvíjet v dalších letech?

Ukazuje se, že školy s různě dlouhou a intenzivní zkušeností se žákovským parlamentem (dále jen ŽP) tak jako tak procházejí dvěma podobami „životního cyklu ŽP“. Jedná se o dvě různé optiky: růst parlamentu v krátkodobém horizontu a ŽP v životě školy dlouhodobě. V rámci pokusného ověřování byl pokryt de facto celý krátkodobý životní cyklus žákovského parlamentu, který odpovídá dvěma (někdy třem) školním rokům.

Tomáš Hazlbauer: Jak založit žákovský parlament?

Rozsáhlé možnosti metodické podpory školám při zavádění žákovských parlamentů (dále jen ŽP) byly pro účely pokusného ověřování redukovány na ty, které jsme vyhodnotili jako minimální, přesto potřebné pro to, aby byl ŽP úspěšně zaveden. Na základě pozorování a zpracování poznatků a po jejich pečlivé analýze byla formulována sada doporučení pro zavádění ŽP. Doporučení jsou směřována ke škole jakožto celku, i když se někdy týkají vedení školy, někdy osoby, která parlament koordinuje, a někdy obou.

Tomáš Hazlbauer: Jak vypadá funkční žákovský parlament?

Funkční žákovský parlament (dále jen ŽP) je nástroj občanského vzdělávání na ZŠ a SŠ, který pomocí konstruktivistické a zážitkové pedagogiky připravuje žáky na život v demokratické společnosti díky rozvoji jejich občanských kompetencí v oblasti dovedností (Jak na to?) a postojů (Proč to má smysl?) a při dlouhodobém působení má vliv i na jejich hodnotové ukotvení (Co to pro mě znamená?). Oproti většině jiných nástrojů občanského vzdělávání má žákovský parlament velmi systematickou, rozsáhlou a prověřenou metodologii, dlouhodobé zakotvení v životě školy a dopad na velké množství cílových skupin.

On-line seminář 14.2.: Pokusné ověřování občanského vzdělávání ve školách

Setkání prezentuje zjištění a doporučení vzešlá z Pokusného ověřování systémové podpory občanského vzdělávání na školách. Zaměří se na metodiku pro zavádění a stabilizaci žákovských parlamentů na školách. Dále představí možné činnosti a aktivity pro učitele, kteří se ve školách chtějí věnovat občanskému vzdělávání. Ukáže zkušenosti učitelů, kteří se do pokusného ověřování zapojili.

Jak školy využijí peníze od města, rozhodnou žáci

V Mladé Boleslavi schválili navýšení rozpočtu základních škol celkem o 300 tisíc korun. „Jde o projekt participativního rozpočtování, což znamená, že do každé z našich základních škol pošleme 30 tisíc korun, a žáci sami rozhodnou, na co konkrétně by měly být peníze využity,“ vysvětlil pro Deník.cz primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.

ČŠI: Zásadní roli žákovskému parlamentu přisuzují ředitelé pouhých dvou procent škol

„Česká školní inspekce doporučuje podporovat participaci žáků na rozhodování a na fungování školy, a to zejména u SOŠ, v jejichž nadpoloviční většině nejsou žákovské parlamenty ustaveny. Tato spoluúčast žáků totiž vede nejen k přijímání odpovědnosti, ale má i preventivní dopady na mnoho rizikových jevů, které se ve školách objevují (vandalismus, šikana, generační střety apod.). Školy by se také měly snažit pojímat žákovský parlament jako vzdělávací aktivitu a jeho cíle zanést do svých školních vzdělávacíxh programů,“ píšou autoři tematické zprávy Participace žáků a studentů na fungování a rozvoji školy. Ve zprávě se také konstatuje, že „ zásadní roli žákovskému parlamentu přisuzují ředitelé pouhých dvou procent škol.“

Petr Chaluš: Nepodceňujme demokracii ve školství

„Co udělat s tím, aby ve veřejných školách a v celém systému bylo více demokracie? První rovinu, kde je třeba otevírat diskusi, představuje komunikace mezi dětmi a učiteli, ať už formou komunitního kruhu ve třídě, nebo žákovského parlamentu. K diskusi je vlastně všechno, co a kdy se budeme učit, co změnit na vzájemné spolupráci a vztazích, jak měnit organizaci výuky.“ píše Petr Chaluš v Deníku referendum.

Petr Chaluš: Školní parlament – spolurozhodování žáků o životě školy - příklad dobré praxe

V roce 2007 vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze "Příručku příkladů dobré praxe". Rozsáhlý dokument (v tištěné, DVD i online podobě) měl jednoduchou myšlenku, byl sběrem dobré praxe tzv. pilotních základních škol.

E. Bucvanová, T. Protivínský: Výzkumná zpráva: Žákovské parlamenty v ČR

Zpráva prezentuje výsledky šetření o stavu žákovských parlamentů na základních školách v České republice, které v roce 2014 realizovalo CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.