Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům

pondělí 27. května 2019 ·

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou smět opět začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Novela by podle ministerstva měla platit od září. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde

51 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
27. května 2019 20:26  

Do tří let? To už tu bylo. A u některých se to protáhlo na dvacet let.

tyrjir řekl(a)...
27. května 2019 22:11  

Učitele nám připraví Pedagogické fakulty. To už tu je od r. 1946. A nefunguje to dodnes.

Radek Sárközi řekl(a)...
27. května 2019 22:29  

Analogický titulek: Vláda podpořila zpřístupnění lékařské profese nelékařům

tyrjir řekl(a)...
27. května 2019 23:35  

Plaga avizoval, že na dnešním jednání načte kompromisní změnu, podle které by doplňující studium poskytovaly pouze pedagogické fakulty...

S předlohou nesouhlasily školské odbory ani spolek Pedagogická komora. Vadí jim zejména změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Tvrdí, že to může ohrozit kvalitu vzdělávání či zájem o studium učitelství. Asociace děkanů pedagogických fakult ČR, která novelu rovněž považuje za riziko, nicméně podle svého bývalého předsedy Miroslava Randy po jednání s ministerstvem připustila, že vzhledem k nedostatku učitelů jsou změny v zákoně nutné...


https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-podporila-zpristupneni-ucitelske-profese-nepedagogum/1760988

No vida. Ministerstvo školství udělalo kompromis vstřícný PedF a Asociace děkanů pedagogických fakult ČR už to, zdá se, doufejme, možná, začíná chápat.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2019 7:16  

Nějaké jiné řešení pane Sarkozi? Máte v záloze miliardy na skokové zvednutí platů všech učitelů na 50 tisíc? Máte číslo na Babiše? Pokud ne, pak buďte rád, že takhle ve třídách někdo, snad, a to je velké snad, vůbec bude. Je mi líto, ale vaše analogie je účelová. Učitel a lékař není totéž. Ani finančně ani mírou přímé odpovědnosti za život či smrt nemocného člověka. Lékařská profese může čerpat ze zásob lékařů v zemích, které jsou na tom platově ještě hůře než čr. V učitelství toto neplatí, obtížnost češtiny je velkou bariérou. Máte nějaké jiné řešení? Sem s ním.

mirek vaněk řekl(a)...
28. května 2019 8:18  

Vážený Tajný Učiteli. Jste mimo. Učitel a lékař mají mnoho společného. Špatný lékař může poškodit pacienta. Špatný učitel může poškodit žáka. Mentální zmzačení je stejně nebezpečné jako fyzické. Už dnes je to vidět na spoustě spoluobčanů.
Že lékařská profese může čerpat z jiných zemí není pravda. Pokud někdo z jiných zemí přijde, často míří dál na západ. Odliv je vyšší než příliv.
Čeština vadí na 1. stupni. Ale na vyšších stupních škol může učit i cizinec(ukrajinci a slováci to zvládají) a není daleko doba kdy se začne prosazovat angličtina. A kdo ůže utíká na západ za penězi.
Jiné řešení. To mají vymýšlet politici, kteří to tady za posledních 20 let pohnojili. Od toho byli a jsou placeni.
Řešení je jednoduché. Přidat finance - stačí pár miliard - postavit o 10 kilometrů dálnice míň(politické strany přijdou o prachy z úplatků).Všechny zlepšovatele nahnat do škol. Ať v praxi předvedou své teorie. Stačí nepodporovat nesmyslná školení a vzdělávání centralizovat a kontrolovat kvalitu. Administrativu nemusí dělat učitel, to zvládne sekretářka. Podpořit kvalitní výzkum, který budou dělat ti nejlepší. A na závěr masivní kampaň o kvalitě a zářné budoucnosti učitelské profese.
Pokud pustí do škol nekvalifikované nic se nezlepší. Upevní se současný katastrofální stav. Který zkušený kantor dnes má čas školit nováčka. Kolik za to dostane? Praktik ovládá svůj obor, což může být dobré v odborném výcviku, ale pochybuji, že inženýr bude schopen kvalitně odučit matematiku nebo fyziku. O dějepisu ani nemluvím. Ono něco užívat na vysoké úrovni je něco jiného, než to vysvětlit žákovi. Opět to skončí jako draze zaplacené hlídání dětí s videem. Jen se pád školství o nějaký rok posune. Ale nevyřeší!

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2019 8:49  

Pak by mne zajímalo, když se "nekvalifikovaní" jednoduše nepustí do škol, což je klidně proveditelné, ředitel bude čekat na nové kvalifikované a úvazky (avizovaných 11000 chybějících) rozdělí mezi stávající reky, jak dlouho to ti poslední mohykáni kvalifikovaně utáhnou.

Také by mne velmi zajímalo jaké donucovací prostředky chcete použít k tomu, aby bylo provedeno vaše řešení, zejména ta část s "nahnáním" někoho do škol, když odboráři otevřeně prohlašují, že jejich úlohou je vyjednávat, nikoli stávkovat.

A konečně, špatný učitel může žáky poškodit, ale ne, na rozdíl od doktora, zabít. Nadto je učitelů na žáka víc a šance je, že jeden z deseti zas bude působit terapeuticky.

Kdo má čas školit nováčka? Nikdo. Ani absolventy. Plavou. Pokud by nováček za to plavání dostal těch padesát, třeba by jich plavalo víc. Takhle se topí za bakšiš.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2019 9:12  

Kvůli nedostatku řidičů kamionů, tramvají a lokomotiv vláda rozhodla, že k jejich řízení stačí řidičské oprávnění skupiny B.

Když amatéři dělají práci profesionálů, tak se vždy najde několik takových, kteří to zvládnou perfektně. Ale ten zbytek napáchá tolik škod, že takový postup vždy vede ke zhoršení problému a nikoli k jeho řešení.

Což takhle, kdybyste Anrejovi zavolal Vy sám, Tajný.
A zkuste mu třeba vysvětlit, že je sice fajn, když budou žáci jezdit do škol za levné jízdné, ale když je tam nebude mít kdo učit, tak to bude stejně na pendrek.

Třicet let systematického nedoceňování, urážek a prázdných keců politiků.
Třicet let systematického ostouzení a knížecích rad ze strany "expertů".
Třicet let mediální masáže o tom, jak škola nic nenaučí pro život a jak ve sborovnách je to jen samá "blbá úča".
A najednou musíme "hasit požár".

Připomíná mi tu historku, jak se chlápek pokoušel odnaučit mezka žrát a skoro se mu to povedlo.
Už vydržel bez žrádla víc jak měsíc a najednou, "z ničeho nic" neočekávaně chcípnul.

Možná bych dohledal svůj první text na toto téma, který jsem napsal cca před 20 lety. A rozhodně jsem nebyl sám. Bylo nás hodně, kteří říkali, že se dlouhodobě nedostatečné financování školství prostě musí vymstít.

Ve skutečnosti by učitelů chybělo podstatně méně, kdyby alespoň část z těch, kteří pedagogiku vystudovali také do škol nastoupila.
Jenže to by se nesmělo šetřit celé roky předtím.
To by se nesměly financovat poloprázdné školy podle normativu "na hlavu".

Dcera mojí známé sháněla práci ve školství 4 roky. Teď už ji neshání a do školství rozhodně nemá v plánu nastoupit. Za současných platových podmínek by byla blázen.
Když si k tomu přidáte rostoucí agresivitu žáků a "inkluzi po česku" jako třešničku na dortu, tak to prostě bez pořádných peněz nepůjde.

Už se těším na další kecy v televizi o podpoře "znalostní ekonomiky" a Průmyslu 4.0.

tyrjir řekl(a)...
28. května 2019 10:33  

Učitel je učitel (didaktik) a pedagog je pedagog (vychovatel). Jsou to dvě rúzné profese. Učitel je ten, kdo zprostředkuje při školní výuce vědění (vědu) žákům a neplete si přitom elementární pojmy s dojmy. Jinak řečeno Učitel je ten, kdo s ohledem na pedagogiku (vědu o výchově) provádí tzv. didaktickou (výukovou, vzdělávací) transformaci vědy resp. odbornosti do podoby srozumitelné žákům:

V posloupnosti pojmů Věda/Odbornost - Didaktika dané vědy/odbornosti - Pedagogika nebo, chcete-li, Pedagogika - Didaktika - Věda/Odbornost stojí učitel uprostřed. Učitel je ten, kdo je povinen řádně dbát a skutečně dbá na obě dvě ty věci stojící v té posloupnosti vedle. K tomu, aby tam mohl důstojně a účinně stát, musí ovládat (znát a umět používat) vědu/odbornost i pedagogiku nebo, chcete-li, pedagogiku i vědu/odbornost. Učitelem se může stát jak pedagog, tak i jiný odborník, doplní-li si, co k tomu potřebuje.

Když je nedostatek učitelů pocházejících z pedagogických fakult, umožní stát učit odborníkúm, kteří si doplní pedagogické vzdělání.


Titulek

"Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům"

není analogický titulku

"Vláda podpořila zpřístupnění lékařské profese nelékařům".

Pan Sárközi tu zase demagogicky mate základní pojmy.

J.Týř

Ivo Mádr řekl(a)...
28. května 2019 10:42  

Nejsou náhodou PdF za této situace zbytečné? Ostatně, za Marie Terezie učili světem protřelí vysloužilí vojáci (pan Tajný Učitel je touto informací dozajista nadšen).

tyrjir řekl(a)...
28. května 2019 10:59  

Nejsou náhodou PdF za této situace zbytečné? Ptá se pan Mádr.

Nejsou - stát jim ještě dává prostřednictvím MŠMT šanci vzpamatovat se. Tím, že odborníci si mají doplňovat pedagogickou kvalifikaci podle té "kompromisní změny" výhradně v PedF. Pokud by se ani potom situace nezlepšila, múže se MŠMT zcela legitimně (v souladu se zákony a mezinárodními závazky ČR) vrátit k původnímu záměru MŠMT umožnit zajišťování pedagogické kvalifikace pro učitele i jiným vzdělávacím subjektům než "didakticky zchromlým" PedF.

Viz i
Proč se aktivistická Pedagogická komora rozčiluje, že stát už nechce podporovat Pedagogickou černou díru v resortu MŠMT?
http://www.ceskaskola.cz/2019/05/spolek-pedagogicka-komora-nesouhlasi-s.html



napenzi řekl(a)...
28. května 2019 14:00  

Už jsem učitelský kmet s dlouhou ředitelskou praxí. Rozhodnutí o možnosti opět využít ve výuce odborníky považuji nejen za nutné, ale i vysoce přínosné. Zažil jsem spoustu skvěle studovaných absolventek s doktorským titulem, míněno pedagogickým či magistrů (těch bylo podstatně méně), které bylo za trest pustit před školní lavice navzdory červenému diplomu. Tedy, šlo, ale jen když tam nebyly děti - bez trocha empatie, citu a ochoty dělat pro žáky něco jiného než jen odbrebentit osnovy. Na druhé straně si hned vybavuji pár lidiček, které ač bez toho správného pedagogického vzdělání, zanechávali za sebou nesmazatelnou stopu lidství, přehledu, odbornosti a prostého selského rozumu. Mnozí namítnou, že lze tento výrok naprosto obrátit, a já to nijak nepopírám. Oboustranná demagogie je jedním z vedlejších produktů těch, kteří už z nějakého důvodu neučí, a věnují se teď politickému přístipkaření, protože je stejně nikdo k ničemu pořádnému nepustí, když nejde o vyřvávání v mediálních plátcích či na náměstích (to ještě lépe). Kvalita školy je přímým obrazem ředitelovy kádrové práce s osobností člověka, a papíry s různými hlavičkami tomu pomáhají jen pramálo. Chci jen vzdát hold všem kantorům, kteří prostě učí, protože mají tuhle profesi rádi, naplňuje je a přináší jim alespoň občas pocit hrdosti a radosti. A pranic nezáleží na tom, co mají v roli strčené někde na dně šuplíku.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2019 14:59  

napenzi
Souhlasím s tím, co jste napsal a s klidem v srdci to i podepíšu.

Jenže tahle debata je trochu o něčem jiném.
Technolog z chemičky, učící chemii? Samozřejmě.
Dlouholetý manažer obchodu, který před důchodem už nechce mít problémy s pásmovou nemocí (jet lag) a tak na ekonomce v okresním městě vezme místo učitele ekonomiky, marketingu a třeba konverzace angličtiny? No zdali.
Ajťák, který chce mít o prázdninách čas na své vlastní děti a tak vezme místo správce školní sítě a výuku informatiky a programování? S občasným přivýdělkem na živnosťák. Všemi deseti.

Tentýž technolog učící na gymnáziu základy společenských věd? No, nevím.
Manažer obchodu na druhém stupni? A co tam bude učit? No přece to, co mu kámoš ředitel dohodí, že.
Informatik, učící češtinu na základce? Řekněme, že jsem zažil pár výjimek, u kterých si to umím představit.

Sám jsem informatik, který si pedagogické minimum udělal jen tak pro strýčka Příhodu už během studií na VŠ a mimo školství jsem strávil většinu dosavadní praxe. Takže rozhodně nepatřím mezi ty, kdo by lidem z průmyslu a praxe kantorskou dráhu chtěli zakazovat. Právě naopak. Na odborných školách je to ta nejlepší kombinace.
Ale to "pedagogické minimum" považuji opravdu za minimum nezbytné.
A na základkách už bych byl rád, aby to masivní uplatňování odborníků při vzdělávání mělo trochu smyslu pro zdravý rozum.
No a ten právě na MŠMT absentuje. Dlouhodobě.

Patronek75 řekl(a)...
28. května 2019 16:03  

Ale vždyť přece nikomu nikdo nebrání si pedagogickou fakultu vystudovat, chce-li učit ve škole.
Nikdo se nepozastaví nad tím, že chcete-li dělat advokáta, musíte vystudovat práva. Zkuste někoho hájit bez diplomu, za to vás zavřou.
Chcete-li pilotovat Airbus, musíte si opatřit licenci. Chcete-li léčit lidi, musíte vystudovat medicínu.
Ani automobil nemůžete řídit jen tak bez řidičáku. Do armády musíte splnit psychotesty, fyzické testy a další.
To samé záchranáři, policie, hasiči.
Tak mi netvrďte, že pokud chce někdo učit, tak si tu pedagogickou fakultu nemůže vystudovat. A pokud to nedokáže, je mi líto, ale nemá ve školství co dělat.
Pedagogické vzdělání musí být podmínka nutná, nikoli však jediná, k úspěšnému výkonu této náročné profese.
Opravdu se neraduji z toho, že mé děti bude moci učit angličtinu a matematiku na druhém někdo s diplomem například ze zemědělské fakulty.
Strašidelně působilo už jenom to, že se o této variantě uvažovalo jako o řešení problému. Teď, když už je novela zákona na spadnutí, je mi z této země smutno.
Pokračovat můžeme tak, že technolog začne provozovat advokacii, konstruktéři začnou léčit, řidiči budou pilotovat letadla atd.
Pak ať mi zkusí ještě někdo tvrdit, že vzdélání je pro tuto a kteroukoli předchozí vládu priorita.

jir řekl(a)...
28. května 2019 17:14  

Napadá mne spousta otázek, které si ale měl klást a zodpovědět někdo úplně jiný, a to:
Kolik je třeba k řádnému chodu společnosti jednotlivých profesí? Jak moc je třeba regulovat nabídku SŠ a VŠ a jakou tam nechat míru pro svobodnou volbu jednotlivce? Atd ...
I zde někdo psal, že to vyřeší svobodná ruka trhu. Určitě jednou ano, ale ne v čase nám vymezeném. Pak to je ovšem řešení, které za řešení nepovažuji. Mi to připadá, že v tomto státě neřídí nikdo nic. Po pravdě již ve druhé části mé učitelské kariéry mám z tohoto společenského vývoje radost. A bude ještě hůř. Lidi si potřebují nabít huby, aby začali přemýšlet jinak, možná by stačilo, kdyby začali jen přemýšlet.

tyrjir řekl(a)...
28. května 2019 18:02  


Učitel není pedagog (vychovatel). Nikde není závazně a na věčné časy dáno, že učitelství (didaktika) se studuje výhradně v tzv. Pedagogických fakultách. Pedagogické fakulty mají a musejí poskytovat možnost pedagogického a psychologického studiua (minima) potřebného pro učitele. Nemusejí nutně vyučovat oborové didaktiky. Profesní příprava a kvalifikace učitelů není výhradní věcí Pedagogických fakult. Závazná pravidla a podmínky pro to vše určuje stát zpravidla na návrh a prostřednictvím MŠMT ČR.


Ivo Mádr řekl(a)...
28. května 2019 18:56  

Jsem schopen pochopit, že VŠ s chemickým zaměřením bude vyučovat CH na gymnáziu, lékař z nemocnice na zdravotní škole,...Nabírat však bezhlavě vysokoškoláky na ZŠ a SŠ je blbost. Je to degradace učitelského povolání a ministr školství je evidentně v nesnázích. Absolventi VŠ a PdF také nejsou padlí na hlavu, pár týdnů pobytu v inkludovaných třídách je dozajista vyléčí z původního nadšení. Vzdělávání patří mezi nejnáročnější a nejodpovědnější obory. Kdo neučil, ten nepochopí. Osobně si myslím, že inkluze po česku je pro mnohé vysoce demotivující prvek při rozhodování.

tyrjir řekl(a)...
28. května 2019 19:20  

ministr školství je evidentně v nesnázích. Absolventi VŠ a PdF také nejsou padlí na hlavu, pár týdnů pobytu v inkludovaných třídách je dozajista vyléčí z původního nadšení. Vzdělávání patří mezi nejnáročnější a nejodpovědnější obory. Kdo neučil, ten nepochopí. Osobně si myslím, že inkluze po česku je pro mnohé vysoce demotivující prvek při rozhodování.

Souhlasím a dodávám:

V nesnázích je nejen ministr školství, ale všichni učitelé, děti, rodiče, zřizovatelé škol, zaměstnavatelé atd. Není to způsobené jen inkluzí. Především je to zpúsobené nezájmem politiků o kvalitní vzdělávání. Proto máme podfinancované školství zmítané hloupými inovacemi, promrhávanými "dotacemi" a ideologickými diktáty, které nemají často ani hlavu ani patu. A MŠMT i PedF v tom všem, myslím, "létají, jak nudle v bandě".

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2019 19:55  

Proč by technolog měl učit zsv, nebo informatik češtinu? Odsud to vypadá jako strašák. Nicméně, pokud by to zvládli, proč ne? Žádný strach. Nějaký hromadný příliv odborníků z praxe do škol nečekejme. Maximálně to umožní školám překlenout chudé období, než platy stoupnou a absolventů bude habaděj. A i kdyby, zdá se, že procenta nekvalifikovaných ve sboru kvalitu výuky nijak zásadně neovlivňují. Máme jich víc než slavné Finsko.

Učitelství postihl stejný osud jako pokrývačství. Ne-atraktivita profese pramenící z mnoho práce za málo peněz. Pro zajímavost, jakmile vstoupila v platnost povinnost každoroční revize kouřovodů a topných těles za 800.-, počet uchazečů o obor kominík údajně stoupl o 2000 procent. Řešení je snadné, akorát se z toho musí udělat volební páka. Jinak světlo nikdo sám od sebe neuvidí. Zde by mohli zafungovat komory, platformy, odbory, neziskovky a PR machři.

Ivo Mádr řekl(a)...
28. května 2019 20:40  

"než platy stoupnou a absolventů bude habaděj."

Kéž by, ale další hospodářská krize je na obzoru. Sliby pana ministra zůstanou pouze sliby na papíře a situace bude i nadále neuspokojivá. Ve školství neočekávám revoluční zvrat a o evolučním zlepšování situace mám také pochyby.

"je to způsobené nezájmem politiků o kvalitní vzdělávání."

Ano, "školství je prioritou" zní ze všech volebních lístků a programu politických stran. Slyším to stále a je to už otřepaná fráze.

poste.restante řekl(a)...
28. května 2019 20:41  

Proč by technolog měl učit zsv, nebo informatik češtinu?
Třeba proto, že to novela zákona umožní? :-)

jakmile vstoupila v platnost povinnost každoroční revize kouřovodů a topných těles
Takže očekávám, že vzniknou nové studijní kombinace. Třeba: kominictví + český jazyk. :-)

Řešení je snadné,...
Jistě. Už zbývá jen zbavit se toho "trapného" požadavku na VŠ studium a české školství bude zachráněno. :-)

Když nic jiného, tak se jeden aspoň pobaví.

Radek Sárközi řekl(a)...
28. května 2019 23:07  

Návrhy, co dělat, jsou v našem otevřeném dopise politikům za záchranu českého školství, viz web Pedagogické komory. Konkrétně k problému nekvalifikovaných doporučuji dnešní (28.5.) diskuzi na ČRo Plus v pořadu Ranní plus od 7:10, kde jsem polemizoval s Bohumilem Kartousem: https://program.rozhlas.cz/zaznamy

tyrjir řekl(a)...
29. května 2019 1:23  


Český rozhlas Plus - Ranní Plus - od 7.10 - R. Sárközi a B. Kartous
https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/2019-05-28

Pane Sárközi, jestli opravdu neumíte rozumově rozlišit pojmy učitel a pedagog (vychovatel) a jestli neumíte ani uvést funkční odkaz na vaše rozhlasové matení pojmů učitel, pedagog, lékař atd., mohli byste si, myslím, v té vaší "Pedagogické" "komoře" sjednat doučování u nějakého učitele, který si pedagogickou kvalifikaci teprve dodělává, ale má logicky a profesně jasno alespoň v základních pojmech.

Jinak ale oceňuji váš důraz na financování školství, na platy a pracovní podmínky učitelů. Tady byl pan Kartous, myslím, očividně zbytečně loajální k nedůvodnému přetrvávání systémového nepořádku v těchto věcech.

Na to, jak málo jste v Pedagogické komoře svým aktivismem zatím dokázali, projevujete, myslím, dost velkou míru "(ne)pedagogické" arogance, demagogie a agresivity vůči oponentům, kteří by jinak mohli být v mnoha věcech vašimi partnery.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
29. května 2019 2:27  

VE FINSKU SE VE ŠKOLSTVÍ NESOUPEŘÍ ALE SPOLUPRACUJE

Události a komentáře 28.5.2019 - od 22.42 hod.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/219411000370528/

Jaké konkrétní kroky by mělo Česko udělat, jak pomoci učitelům a jak žákům? Otázky pro místopředsedu ODS Martina Baxu a také pro ředitele finského Národního učitelského vzdělávacího fóra a profesora na Helsinské univerzitě Jariho Lavonena:

Plaga: Finský model je zajímavý, ale nelze ho převzít kompletně...
Drahoš: Stačilo by mu, kdyby školy učily méně, ale kvalitněji...

Lavonen: V 60. letech minulého století, kdy Finsko bylo chudé, se levice a pravice dohodly na KULTUŘE SPOLUPRÁCE: Ve zlidšténých školách vyučují profesionálové snažící se o co nejlepší výsledky a politici jim k tomu vytvářejí podmínky: V politice i ve školách je na prvním místě spolupráce, nikoli soupeřivost. Do šesté třídy nejsou proto děti testovány ani známkovány a kvalitu škol vyhodnocujeme až potom ve věku 12 - 13 let ve spolupráci s hodnocenými.

Baxa: Učitelé mají vysokou prestiž (redaktor: ke studiu učitelstvì jsou přijímáni asi 2 uzájemci z 10). Když přijde učitel do školy, má k ruce speciální pedagogy a asistenty a může se plně věnovat výuce. To se projevuje v kvalitě učitelské práce. Je to důsledek toho, že ve školství se nesoupeří ale spolupracuje. Změny jsou dělány uváženě a školství je dostatečně financováno. V tom všem je shoda mezi všemi školami, obcemi, rodiči, politiky atd. Školství je ve Finsku národní prioritou.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2019 7:17  

pr, nepřestávám žasnout nad vaší schopností úmyslně překroutit jakékoli sdělení. Leckterá manželka by se od vás mohla učit.

Pamatujete na případ ukrainských zubařů, kteří chtěli zubařit, měli praxi, město je nutně potřebovalo protože jiní nebyli, ale neudělali zkoušku z čj a museli balit čemodány? Dopadlo to tak, že se teď zoufalí pacoši vyráží zuby bruslí a šutrem. Ale požadavky jsme nesnížili. Pacienty ochráníme. Tvrdě a nekompromisně.

Ivo Mádr řekl(a)...
29. května 2019 7:41  

Ano Tajný Učiteli, nikdo nemá nic proti zubaři z Ukrajiny, Mongolska, Vietnamu,.. Jen trochu té češtiny by neškodilo, nějaké atestace by také nebyly na škodu,..Je tedy nutné zajistit odbornost. A taky aby nějaký ten chirurg z Konga Vám, díky neznalosti Čj, nevybral levou ledvinu místo té pravé.

Ivo řekl(a)...
29. května 2019 8:00  

NASTUPUJÍCÍ UČITEL BERE CIRKA 28 TIS. BRUTTO, PO DESETI LETECH PRAXE 30 TIS. BRUTTO. JE NA TOM O NĚCO LÍP NEŽ POKLADNÍ V LIDLU, URÁÁÁ!
UŽ VIDÍM TY ZÁSTUPY ODBORNÍKŮ MAT-FYZ-IT, JAK SE PO NAVÝŠENÍ O 7,5 -10 % DO ROKU 2021 (CCA 36 TIS. BRUTTO) BUDOU HRNOUT ZA TUTO HORENTNÍ ČÁSTKU HOUFNĚ V ZÁSTUPECH NA ZŠ A SŠ V ČESKU.
POSLANCI ČSSD A KSČM SE MOHOU STYDĚT ZA TO, CO PŘEDVEDLI!


Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2019 8:05  

Ivo Mádr, atestace měli, i praxi, ale to je jedno. Když Vám budete řvát bolestí kvůli hnijícímu zubu, řekněte si anesteticky, že je přeci nutné zajistit, aby zubař uměl přechodníky. Mnoho štěstí.

Snadným řešením je domácí škola a také domácí chirurgie Rambostajl. Stát nechť to rodičům zaplatí. O ekonomiku se postará Andrej, jako o firmu.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2019 8:34  

Pořád je to o té zemi vzdělávání zaslíbené, kde všechno dělají dobře, učitel je Bůh a výsledky jsou excelentní. Tak jsem si řekl, že se na to podívám, jak to vlastně dělají. A ejhle. Státem organizovaná povinná maturita na konci sekundárního vzdělávání, která slouží jako nutná podmínka pro vstup na univerzitu. A ejhle - testy. A ejhle - každý obdrží skóre a na základě statistických vlastností normálního rozdělení je zařazen do jedné ze 7 skupin od excelentních výsledků až po nedostatečné. A ejhle: "The result of the re-examination is final and cannot be appealed to any authority."

viz Matriculation in Finland

Tajnej, a konečně jsem našel to číslo, po kterém tak voláte! Je to (shodou okolností) 42! 42% populačního ročníku v zemi zaslíbené a opěvované složí maturitu.

viz Education in Finland

A považte, kde ještě soudruzi zřejmě udělali chybu:

In recent years, a cut in the number of new student places has often been called for by the economic sphere, as well as trade and student unions, because of an ongoing trend of rising academic unemployment, which is interpreted as a result of the steep increase in student places in higher education in the 1990s. In particular, some degrees in universities of applied sciences (AMK/YH) have suffered inflation. In a reflection of this current belief, the Ministry of Education has recently decreed a nationwide cut of 10% in new student places in universities of applied sciences to be applied starting from 2007 and 2008.

A jak se přijímá na univerzity? Inu:

Admissions are based on the high school final GPA, the high school final exam (the abitur), and the university entrance examinations. The selection process is fully transparent, merit-based, and objective; there are no application essays, no human factor in selection, no underrepresented minority support (except for preset quotas for Swedish speakers), and no weight on extracurricular activities. Moreover, the entrance examinations are rarely long multiple-choice exams, and instead consist of a smaller number of longer and more complicated questions that are supposed to test more than memorization and quick mechanical problem solving.

Ano, naše univerzity, obzvláště ty horší a obzvláště humanitněji zaměřené, stále občas lpí na multiple-choice testech. Dodávám jen svojí zkušenost s přijímačkami na Matfyz - tři testy (matematika, informatika, fyzika) po hodině, v každém čtyři zcela otevřené úlohy. Příklad jedné z informatiky:

Mějme 1997 červených, 1998 zelených a 1999 modrých kuliček smíchaných v neprůhledném pytli. A mimo pytel mějme dostatečnou zásobu kuliček všech tří barev. Budeme nyní tahat z pytle poslepu vždy dvojici kuliček. Pokud budou mít vytažené kuličky stejnou barvu, přidáme do pytle kuličku zelenou. Pokud budou mít odlišné barvy, přidáme do pytle kuličku právě nevytažené barvy. Zjistěte (a dokažte), jakou barvu/jaké barvy může mít kulička, která zůstane v pytli jako poslední.

A u přijímaček na Masarykovu univerzitu v zásadě rozsáhlý test inteligence a logického uvažování a malinkou částí všeobecného přehledu.

A aby toho ještě nebylo málo, tak i ostatní země pořádají tento hon na elity a znevýhodňují nebohé blbečky:

viz Matriculation examination

Tak k sakru, kam že to vlastně chceme jít? Není náhodou ten finský systém volaký elitářský a nechutně až hnusně selektivní? Nějak se ksakru pohádka nekoná a tu gaussovu křivku ani ti nejlepší z nejlepších nějak né a né obelstít. Dokonce, považte, ani marketing nezabírá, když člověk tedy nemá zavřené oči, či mozek.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2019 8:43  

Tak vám nějak nevím, pánové čapkové, tajní, lippmannové, lukášové, komárkové a další, ale nějak to nevypadá na vaše vítězství v tom našem reálném nemarketingovém a nenormativním světě. Jó, ty vaše světové, inovativní, ultramoderní nápady, postupy a myšlénky, se zkoušely. Ale, jak říkají cimrmanologové - výsledky nebyly dobré. Ba co dím, byly přímo nedobré. Ať žije permanentní revoluce a utopistická propaganda!

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2019 8:53  

36 tisíc brutto je nastupující plat absolventa v bankovním poradenství a už i toto je málo. Protože tzv. "kvanťáci" nejsou, je tlak na zvýšení a někteří zaměstnavatelé už nabízejí jako nástupní plat 40 tisíc. Přičemž po dvou letech je to řádově 55-60, po pěti 90 a když je člověk schopný a vydrží, tak to pak jde ještě mnohem výše. Kdo je opravdu šikovný matematik/informatik/fyzik, schopný exaktně myslet a řešit nové úlohy a učit se, ten se nikde neztratí.

tazatel řekl(a)...
29. května 2019 10:01  

Zlatá slova o velkých platech a zářivé budoucnosti...
Jen mi to trochu připomnělo..

Na těch tulipánech trhnu fakt velký balík... (Holandsko 17.stol)
Dneska máme ale nádherný slunečný den.. (Nagasaki ráno 9.srpna 1945)

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2019 10:50  

Způsob jakým Finské univerzity přijímají své studenty je jistě zajímavý a státní kvóty na počty vš studentů v oboru aplikované vědy také. Víc humanit.:) Určitě vím, že minimálně pro uchazeče o přijetí na finské studium učitelství je důkladný osobní pohovor součástí řízení. Jen připomínám, že nikdo nebrání českým univerzitám udělat si jakékoli přijímačky po svém, nebo státu zavést maximální počty vš studentů.

Akorát by to ten stát musel nějak pevněji uchopit, dlouhodobě, daleko nad rámec jednoho volebního období a zároveň podniknout komplexní změny ve struktuře a osnovách základního, středního a vysokého školství. Jinými slovy stát by musel velice dobře vědět co dělá, proč to dělá, jaké to bude mít důsledky, jak to implementovat, kde nato vzít peníze a mít přitom podporu všech stran a voličů.

No a zde mají Finové výhodu, že se před lety tak nějak celonárodně dohodli, že chtějí vzdělávání vnímat jako národní prioritu a věnovat tomu potřebné prostředky, začali hledat způsob jak to udělat a vymysleli pojistky, aby jim to měnící se politici pokaždé nerozhasili.

K ostatnímu, doporučuji podívat se podrobněji na finskou maturitu, zejména pak v relaci s časovou dotací, kompenzací skóre, hodnocením výsledků, výběrem (ne)povinných předmětů a typem úloh. Také doporučuji blíže prostudovat způsob, jakým jsou na finských školách od začátku podporované děti s jakýmkoli znevýhodněním. Pak doporučuji podívat se na systém a sylabus finských středních škol. Holt, berou vzdělání KAŽDÉHO žáka/studenta vážně.

Pro jistotu dodávám, že odpůrci cermatích přijímaček či maturit nekritizují testy proto, aby umožnili líným žákům docílit bez znalostí snadných diplomů, nýbrž proto, že cermatí testy nejsou, z mnoha pádných důvodů, vhodným nástrojem na ověřovaní vědomostí a třídění v klíčových bodech studijního a profesního života žáků.

poste.restante řekl(a)...
29. května 2019 14:20  

odpůrci cermatích přijímaček či maturit nekritizují testy proto, aby umožnili líným žákům docílit bez znalostí snadných diplomů, nýbrž proto, že cermatí testy nejsou, z mnoha pádných důvodů, vhodným nástrojem na ověřovaní vědomostí a třídění v klíčových bodech studijního a profesního života žáků.

Kdyby to byla pravda, tak "odpůrci cermatích testů" své diskusní příspěvky a články plní nejrůznějšími návrhy, kterak tyto testy VYLEPŠIT A NIKOLIV ZRUŠIT".

A speciálně Tajný by si odpustil své neustálé tirády na téma "testová úzkost" (ačkoliv stres z ústního zkoušení mu zjevně nevadí) a "deformace vzdělávání působením testů" (zhusta podpořené odkazy na zahraniční výzkumy.

Ivo Mádr řekl(a)...
29. května 2019 17:36  

Tajný Učiteli, všechno jste tak pěkně nastínil a vysvětlil. Škoda, že tento finský vzor v EU tak nějak nikoho neoslovil. Každá země má svou tradici pro svůj vzdělávací systém. ČR se již jednou pokusila o podobný experiment. Tím bylo slavné RVP paní Buzkové. Jak se ujalo? To víme všichni. Školství je také odrazem dění ve společnosti. Na změnu společenského myšlení potřebujete nejméně 2-3 generace. A už vidím onu shodu ve společnosti. Je to pouze chiméra. Další ránu pod pás přinesla nepodařená inkluze po česku paní Valachové. Proti té severské nemá nikdo nic. Ona totiž vypadá úplně jinak. A za vším hledejme peníze. Na tu českou variantu už chybí i ta trocha peněz na asistenty.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. května 2019 19:26  

Kdyby to byla pravda, tak "odpůrci cermatích testů" své diskusní příspěvky a články plní nejrůznějšími návrhy, kterak tyto testy VYLEPŠIT A NIKOLIV ZRUŠIT".

Tak to p.r, kritik čehokoliv není povinen předkládat nějaké návrhy.

Josef Soukal řekl(a)...
29. května 2019 20:24  

"Pro jistotu dodávám, že odpůrci cermatích přijímaček či maturit nekritizují testy proto, aby umožnili líným žákům docílit bez znalostí snadných diplomů, nýbrž proto, že cermatí testy nejsou, z mnoha pádných důvodů, vhodným nástrojem na ověřovaní vědomostí a třídění v klíčových bodech studijního a profesního života žáků."
Říká ten, kdo testy není schopen posoudit, neboť na jejich adresu plácá hlouposti. A kdo ignoruje fakt, že stávající testy zatím hodnotí úroveň studentů mnohem přesněji než školní zkoušky.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2019 20:39  

Víte pr, vylepšení stávajících testů by znamenalo jejich změnu v tak zásadním měřítku, že by ty testy už nebyly testy, například méně zavřených úloh, více otevřených, více času.

Josef Soukal řekl(a)...
29. května 2019 20:53  

A pořád by to byly testy. A pokud by bylo vytvářené ve stejné kvalitě jako dosud, přinesly by stejné výsledky.

Josef Soukal řekl(a)...
29. května 2019 20:53  

by byly...

Tajný Učitel řekl(a)...
29. května 2019 21:50  

Zásadní výhodou nynějších testů, z pohledu úředníka, je jejich časová nenáročnost, relativní lacinost, snadná distribuce, administrace, vrácení a strojové hodnocení. Méně komplexnějších otevřených úloh s dostatkem času na řešení, vše výše zmíněné posouvá do oblasti delšího, náročnějšího a hlavně lidského (pro úředníka subjektivního) úsilí.

Typickým příkladem je prohlášení cermatu, který pravil, že maturanti se letos zlepšili v matematice. Nezlepšili se. Měli o něco více času na řešení. Nedostatek času k řešení je jedním z faktorů ovlivňujících výsledek testu a tudíž validita takového testu je vzhledem k jeho cíli -ověření znalostí žáka, diskutabilní, jelikož nezkoumáme schopnost žáka rychle a dobře pracovat v časové tísni, nýbrž testujeme jeho vědomosti a co s nimi dovede. Časová tíseň je naopak jedním z faktorů, které v matematice, ale i v jazycích výkon prokazatelně zhoršují. A takto je to v testech se vším, nehledě na jejich obsah. Jejich změna by popřela důvody jejich zavedení.

poste.restante řekl(a)...
29. května 2019 22:19  

Tajný, to jsou jen kecy.
Už několikrát jsem napsal, ať se kritici DT SM a jednotných přijímaček laskavě vyjádří, jestli jsou proti testům z principu, nebo jen proti jejich současné podobě.

Většinou se odpovědi na takto jednoduchou otázku každý vyhne. Včetně Vás.
Protože věta:
"vylepšení stávajících testů by znamenalo jejich změnu v tak zásadním měřítku, že by ty testy už nebyly testy"
jen maskuje základní sdělení: "Nechci jakékoliv testy".

Jedním dechem říkáte: "méně zavřených úloh, více otevřených, více času"
a vzápětí to zazdíte: "A takto je to v testech se vším, nehledě na jejich obsah. Jejich změna by popřela důvody jejich zavedení. "

Čili jen omáčka, která má zakrýt fakt, že maso pod ní je spálené na troud.

Dobře víte, že sám pojem "testy" je zkreslující u zadání, které obsahuje víc jak třetinu otevřených úloh.
Dobře víte, že i já patřím mezi kritiky současné podoby státních maturit.
A stejně tak dobře víte, že jsem otevřen diskusi o změně, zkvalitnění didaktických "testů".

Delší čas? Prosím. Není problém.
Ale je problém pro odpůrce přiznat fakt, že některým žákům by nestačilo ani 6 hodin.
Že zkrátka vždy bude čas pro někoho limitujícím faktorem.
Ale pokud začneme debatu o tom, jak má být stanoven odpovídající, nebo chcete-li "přiměřený čas", nejsem proti.

Více otevřených úloh? Proč ne. Ale zase jsme u debaty, jaký podíl je ten správný. A nikdo nechce přiznat, že je to spíše věcí názoru, nežli nějakým exaktním faktem.
Ale chcete zvýšit podíl otevřených úloh na polovinu? Pojďme se o tom bavit. Uveďte argumenty.

A tak by šlo pokračovat krok za krokem.

Jenže já se nemohu zbavit základního dojmu, který jsem získal z desítek podobných debat.
Ve skutečnosti jde o to, že Každé objektivní ověřování znalostí jednotnými zkouškami je pro určité lidi špatné.
A pak taková debata prostě postrádá smysl.

Tajný Učitel řekl(a)...
30. května 2019 8:53  

Testy upravené tak, aby v nich bylo několik obsáhlých otevřených úloh, při dostatku času na jejich řešení, už nejsou zaškrtávací ano/ne testy, nýbrž spíše písemné práce, které musí být hodnocené lidmi. Záleží na tom co prověřujeme. Pokud je to znalost termínu, vzorce, jevu, jeho správné rozeznání mezi jinými, pak stačí ano/ne test. Tento typ testu se hodí na prověřování jedné z fází učení, jmenovitě zapamatování dílčích fragmentů látky.

Chceme-li vědět co žák s učivem dovede, musíme mu dát čas a takové úlohy, aby to prokázat mohl. Argumentace, že některým by nestačilo ani 6 hodin je už jen hloupá.
Výsledky učení je potřeba ověřovat, otázkou pro většinu kritiků smz a sp není zda, nýbrž jak.
Vaše podsouvání jakési svaté války proti jakémukoliv ověřování znalostí, je pokusem o marginalizaci tématu.

poste.restante řekl(a)...
30. května 2019 10:27  

Pokud je to znalost termínu, vzorce, jevu, jeho správné rozeznání mezi jinými, pak stačí ano/ne test. Tento typ testu se hodí na prověřování jedné z fází učení, jmenovitě zapamatování dílčích fragmentů látky.

Nesmyslná bagatelizace. Záměrná?
Testy jsou samozřejmě i takové, které nabízejí výběr z více možností a nikoliv jen ano/ne.

Ověřovat pomocí takto postavených testů lze nejen "zapamatování dílčích fragmentů látky", ale například také správné pochopení zadání a aplikace správného postupu.
Nebo dokonce správnou interpretaci.
Můžete sice správnou variantu odpovědi jen "naslepo trefit", ale s tím umíme pracovat.

Argumentace, že některým by nestačilo ani 6 hodin je už jen hloupá.
Možná. Ale přinejmenším stejně hloupá jako argumentace o "dostizích" a podobně.
Zdůrazňuji to obzvláště v kontextu dřívějších diskusí, kdy jsem opakovaně zdůrazňoval, že jen těžko lze považovat za "nedostatečný" čas, kdy téměř polovina žáků odevzdává řešení před jeho uplynutím.

Vaše podsouvání jakési svaté války proti jakémukoliv ověřování znalostí, je pokusem o marginalizaci tématu.
Nikoliv.
Nikoliv proti "jakémukoliv" ověřování znalostí, ale proti OBJEKTIVNÍMU ověřování znalostí.
A není to podsouvání, ale je to zhodnocení Vašeho několikaletého působení a nepochopení významu pojmu objektivita.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2019 10:43  

Probůh pr, jak se pochopení zadání a aplikace správného postupu liší od zapamatování a reprodukování dílčích fragmentů učiva? Opravdu si myslíte že existuje právě jedna správná odpověď pro interpretaci něčeho jiného než, Interpretujte správně sdělení "Bylo pravé poledne."
Byl a) den
b) noc
c/ úsvit
d) ani jedno

"Téměř polovina žáků odevzdává před uplynutím času" To je lež. Zeptejte se kolegů od maturit, například u DTČj, kolik jich odešlo před koncem.

Re objektivita hodnocení. Časová tíseň u testu ovlivňuje výkon žáků, ale ne u všech stejným způsobem. Objektivní? Zbytek vašeho komentáře jsou, abych se přiblížil vašemu výrazivu, jen kecy.

Pavel Doležel řekl(a)...
31. května 2019 17:10  

"Testy upravené tak, aby v nich bylo několik obsáhlých otevřených úloh, při dostatku času na jejich řešení, už nejsou zaškrtávací ano/ne testy, nýbrž spíše písemné práce, které musí být hodnocené lidmi."

A on někdo propagoval nějaké ano/ne testy? Strašáček, co?

Takže pro ty s pomaleji se rozvíjejícím mozkem - několik obsáhlých otevřench úloh, které musí být hodnocené lidmi, tvoří co? No přece testy. Ajajaj. Už dnes jsou otevřené úlohy hodnocené lidmi. Ajajaj. Takže co tam maj dál?

Tajnej, šaškujou si někde jinde. Třídního šaška možná ocení puberťáci, ale sem jich moc nechodí. Zkusej zítra průvod na Karlštejn. Tam to každý šašek navíc zpestří, aby to nebylo tak šedivé.

poste.restante řekl(a)...
31. května 2019 17:32  

jak se pochopení zadání a aplikace správného postupu liší od zapamatování a reprodukování dílčích fragmentů učiva?
Jestli to je míněno jako vážně položená otázka, na kterou neznáte odpověď, tak byste asi měl změnit profesi.
Nápověda: Ohmův zákon - zapamatovat a reprodukovat lze, aniž by mu žák rozuměl.
Nebo nakreslím zapojení s dvěma rezistory v sérii a chci spočítat velikost proudu při známém napětí.

... existuje právě jedna správná odpověď pro interpretaci něčeho …
No fajn. Takže už víme, že umíte vymyslet naprosto blbý příklad a nejspíš byste se neměl plést k vytváření testů. A dál?

To je lež. Zeptejte se kolegů od maturit, například u DTČj, kolik jich odešlo před koncem.
Není. Nemusím se ptát. Zadával jsem. Ale zeptal jsem se. Učitelů i žáků. A nejen na své škole.
Státní maturity letos nebyly těžké. To je jejich názor.
Ale ta polovina se týkala spíš letošních přijímaček. Byl to jen příklad, který už jsem uváděl v jiné diskusi a který ani nijak nezobecňuji. Jen tvrdím, že "dostihy s časem" se konají především ve Vaší hlavě.

Časová tíseň u testu ovlivňuje výkon žáků, ale ne u všech stejným způsobem.
No, že pojem objektivita nechápete, to už víme.
Představte si, že stovka i maratón mají stejnou délku i pro ty, kteří se narodili s kratšíma nohama.
Nebo že všichni mají u testů v autoškole stejný čas a musí získat stejný počet bodů.
Nebo …
Co tady blbnu? Vždyť vím, že Vy tohle prostě nemůžete pochopit.

Tajný Učitel řekl(a)...
1. června 2019 19:07  

Akorát že maraton ani stovka ani řidičák není totéž co maturita a příjímačky. Zkuste hádat proč? Nebo se někoho zeptejte.
Já se ptal a také zadával a státní maturity letos byly pro žáky těžké, zejména vzhledem k času a počtu úloh.
Pokud uchazeč/maturant jednoduše nemá dost času na řešení úloh, což nemají, ptal jsem se jich,:) něco je špatně protože nemohou ouplně prokázat (ne)znalosti, nemyslíte? Všem stejně není všem stejně páč jsme všeci jinačí bobříku.

poste.restante řekl(a)...
1. června 2019 22:04  

Všem stejně není všem stejně páč jsme všeci jinačí bobříku.

Aha. No, nic jiného jsem ani nečekal.
Každý pěkně svou vlastní náročnost a každý jiný čas na vypracování. Protože jsme každý jiný.
Zkuste o tom vyprávět někde mimo školy a neziskovky. Tam, kde se platí za práci a výkon. A dejte vědět, až to budete dělat. Rád si poslechnu a hlavně rád uvidím, jak Vám odpoví.

Kde já jen to už slyšel.
Jo, už vím: "Každému podle jeho potřeb." :-)
Tak pak už to dává smysl. :-)


Pokud uchazeč/maturant jednoduše nemá dost času na řešení úloh, což nemají, ptal jsem se jich,:) něco je špatně
Souhlasím.
Jestli u nás, na nevýběrové obyčejné střední odborné čas stačí,
no a u Vás, pomocí pohovorů skvěle vybraným studentům čas nestačí,
tak je asi opravdu něco někde špatně. ;-)

Tajný Učitel řekl(a)...
3. června 2019 7:36  

Každý svou vlastní náročnost? Ne. Různé typy škol svou vlastní náročnost, tedy minimálně dvě úrovně, ale to v kotlince nelze že, příliš málo objektivní. Každý jiný čas k vypracování? Co vás nemá. Jen dostatečný čas k tomu, aby se žáci měli čas nad úlohami zamyslet a úlohy řešit. Úlohy, které by ověřovaly znalost podstatných věcí, nikoli úlohy jako prostředek ke snadnému třídění. Jinak si opravdu myslím, že ohledem dostatku času na vaší nevýběrové škole přinejmenším nabízíte alternativní realitu, která se vám hodí do krámu. Nechme to být, vaše neustálé překrucování začíná připomínat sousedovu Madlu.

poste.restante řekl(a)...
4. června 2019 1:43  

nabízíte alternativní realitu, která se vám hodí do krámu
Od Vás to opravdu sedí. :-)

Což takhle, abychom to nechali na čtenářích, která verze reality se více blíží jejich vlastní zkušenosti?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.