Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie, se ve své praxi se strachem dětí z matematiky setkává velmi často. Matematika coby noční můra žáků a studentů prý jednoznačně vede, hned v závěsu za ní je chemie a fyzika. „Jde o předmět, který dětem způsobuje silný a dlouhodobý stres, bez ohledu na jejich inteligenci a přítomnost jakýchkoliv oslabení,“ uvádí pro Hospodářské noviny Ptáček, který působí v Institutu dětské psychologie.
 |
| Radek Ptáček (detskypsycholog.cz) |
Povinná maturita má však i dlouhou řadu zastánců. V matematice vidí mnozí makroekonomové klíč, jak přivést více dětí k technickým oborům a popostrčit celé Česko k vyšší konkurenceschopnosti v oblasti tradičního průmyslu i moderních technologií. Mezinárodní testy jasně ukazují, že tam, kde se daří matematice, se daří i ekonomice. Panuje též názor, že nové opatření zároveň „odkloní“ více dětí do nematuritních oborů, ke strádajícím řemeslům.
„Matematika je stejně jako znalost češtiny nebo angličtiny základ. Navíc je vstupenkou do technických disciplín. A právě ty jsou a budou stále více poptávané a oceňované u zaměstnavatelů. Stojíme za povinnou maturitou z matematiky již dlouho. Chceme tak pomoct připravit mladé lidi uspět na měnícím se trhu práce,“ říká pro šéf Svazu průmyslu a dopravy Jiří Hanák. Svaz se chlubí tím, že za povinnou matematiku dlouho lobboval. I Hanák si je ale vědom, že je třeba výuku polidštit. „Měla by patřit mezi oblíbené předměty a učitelé by o to měli usilovat.“
Celý text naleznete v Hospodářských novinách
.png)
26 komentářů:
Dětský psycholog posuzuje státní maturitu?
To je stejné, jako by gynekolog prováděl operaci oka.
Má se vyjadřovat k tomu čemu rozumí. Pokud se děti dle jeho názoru matematiky bojí, pak se má ptát proč. Má zjišťovat na jakou školu dítě chodí a proč se bojí. Je to závislé na škole? Na typu školy? Na věku dítěte?
A pak řešit, co s tím může on jako psycholog dělat. Jak dítěti pomoct. Co poradit rodičům. Jinak je to k ničemu.
"Domnívat se, že matematika je univerzální studijní předpoklad ke všem lidským činnostem, je úplně odtržen od reality."
Co to je ten "studijní předpoklad k nějaké lidské činnosti"? Stále dokola posloucháme od samozvaných znalců všeho, že biflování je nefektivní, že jde jen o memorování za účelem prosté reprodukce, bez pochopení podstaty. A rozdíl mezi chápáním podstaty a jejím nechápáním je v myšlení. A matematika je jazykem myšlení. Ne, matematika opravdu nejsou jen počty. Matematika nejsou jen vzorečky (to už vůbec). Matematika je studiem abstraktních struktur v nichž každý člověk přemýšlí.
Pro každou lidskou činnost ji jistě nikdo nepotřebuje, stejně jako nikdo nepotřebuje mít maturitu. Pokud ji ale chce - přesto, že ji nepotřebuje, společnost vyžaduje alespoň nějakou úroveň myšlení. Nelze si vybírat jen všechno to pozitivní a ta negativa, která to pozitivní podmiňují, vytěsňovat. Nelze si tedy užívat celosvětovou mobilitu, užívat si dovolené v Karibiku a zároveň dýchat úplně čistý vzduch - např. A stejně tak nelze získat prestižní vzdělání bez práce. Kdyby totiž bylo bez práce, nebylo by prestižní. Je s podivem, že i profesoři lékařské psychologie mylnému vnímání světa takovýmito články nahrávají.
Přesněji - Je s podivem, že alespoň jeden profesor lékařské psychologie mylnému vnímání světa nahrává. Snad jich více není.
"Matematika coby noční můra žáků a studentů prý jednoznačně vede, hned v závěsu za ní je chemie a fyzika."
Z toho může vyplynout různé.
1. Učitelé přírodovědných předmětů na ZŠ,SŠ jsou hlupáci. Toto samozřejmě nepředpokládám.
2. Učitelé jsou na VŠ špatně připravováni na učitelské povolání, což je taky nesmysl.
3. Matematika je již po tisíciletí stále stejná, od dob Marie Terezie 1774 (zavedení povinné školní docházky, zřízení triviálních škol) se stala běžnou součástí výuky pro všechno obyvatelstvo. Na triviálních školách šlo především hlavně o počty. Přesto byla matematická gramotnost obyvatel zvýšena. I tam se našly děti, které měly poměrně velké problémy se základy matematiky. Stačí si zajít do patřičného archivu a bude všem jasno.
4. Jistý přelom nastal zhruba v polovině devadesátých let 20.století. Tehdy ubyla v osnovách Obecné a základní školy hodina matematiky týdně. Tehdy ještě byli žáci ZŠ schopni spočítat většinu příkladů z Bělouna (Sbírka příkladů k přijímacím zkouškám na SŠ). Dnes s těmito příklady "zápasí" žáci maturitních tříd a studenti VŠ. Matematika se stala vysoce neoblíbenou. V RVP-ŠVP ještě došlo k dalšímu snížení hodinové dotace matematiky v učebním plánu.
5. Je tedy třeba pojmenovat příčiny neoblíbenosti. Třeba položit žákům otázku: Za jakého důvodu? proč? .... Z takového plácnutí pana psychologa není nikdo chytrý.
Bojí se a stresují, protože nechápou základy a výuka/matematika na nich staví. Neumí malou násobilku, neumí sčítat/odčítat, nechápou záporná čísla (a práci se znamínky), neumí dělit vedle sebe. Tím pádem nechápou zlomky, nejsou schopni spočítat procenta, natož pracovat s delšími výrazy...
Matematika *není* předmět "nauč se a zapomeň". Nejde se naučit zlomky, když nejsou zmíněné základy...
Ano, matematika, ale ani jiné předměty (v případě matematiky je to ovšem nejviditelnější a nejprokazatelnější) nejsou předměty "nauč se a zapomeň". Nevím proč to celkový systém jejich výuky až příliš často pomíjí. Paměť je ovšem sama o sobě "děravá", s tím se musíme smířit. Na co je třeba zaměřit pozornost, abychom jí i oněm základům pomohli?
Na co je potřeba se zaměřit?
Inu, na poctivou práci. Práci učitele jistě.
Ale především na práci žáka.
U každé práce jsou vedle poctivosti stejně důležité i její obsah a smysl. Jinak se může stát, že poctivě stavíme "hladovou zeď" či "vaříme instantní polévku". Pracovat poctivě mají současně učitel i žák. Učitel má větší odpovědnost, protože na něm do značné míry závisí, na rozdíl od žáka, obsah a smysl výuky.
Ivo Mádr
1/kdo se nenaučí základy do 5. třídy již se je nenaučí
2/učitelé zhloupli a místo výuky provozují tzv. "hajného palouk"
Jak rozumí psychologové výuce předvedl pan Mertin v posledních UN.
Podstatné není to, kdo se k čemu vyjadřuje, ale to, zda svá tvrzení staví na svých představách, anebo na poznání a pochopení reality.
Zda jeho názory mají hlavu a patu, nebo jsou to jen "knížecí rady".
Nikdo z nás nezpochybňuje u pana Ptáčka znalost dětského strachu z klinického prostředí.
Ovšem ve svých předpokladech a závěrech se mýlí.
Strachu se nezbavíme tak, že před ním utečeme, nebo necháme jiného, aby nám příčinu strachu odstranil z cesty.
Strachu se zbavíme tak, že ho ovládneme a překonáme.
Jako malé dítě jsem se bál tmy.
A mí rodiče byli tak moudří, že mne toho strachu postupně zbavovali.
Jako žák základní školy jsem se bál šplhat po tyči i po laně. Měl jsem strach, že mi sklouznou ruce a spadnu.
Vědomě a záměrně jsem se postupně vytrénoval tak, že jsem se udržel jenom nohama.
Obavy žáků z matematiky nevyřešíme tím, že jim ze života odstraníme hrozbu přijímací, či maturitní zkoušky. Ale tím, že jim pomůžeme se na tuto zkoušku připravit.
A připravovat se bude většina žáků spíše na takovou zkoušku, o které ví, že na ně nakonec čeká a nikoliv na takovou, které se může vyhnout.
Psycholog pan Ptáček se tedy minimálně v tomto bodě zásadně mýlí.
Věta „Domnívat se, že matematika je univerzální studijní předpoklad ke všem lidským činnostem, je úplně odtržen od reality“ pak svědčí o jediném. Že pan Ptáček matematice nerozumí.
Nemáme ani důvod domnívat se, že rozumí didaktice matematiky.
Nebo že zná charakteristiky, klady i zápory jednotlivých výukových metod.
Víme pouze to, že obecně kritizuje "obsah a metody" výuky. Což je nyní velmi módní.
Asi by ale svá tvrzení musel nejdříve podpořit věcnými a relevantními argumenty, abychom lépe věděli, co svými slovy konkrétně myslí.
Praktikující učitelé totiž vědí, že metody v reálu výuky nedělíme na "špatné" a "správné", ale na vhodně, či naopak nevhodně použité.
Proto jsou poněkud skeptičtí až alergičtí na "univerzální odborníky", kteří jim zpoza svých psacích stolů káží o tom, jací jsou tragičtí hlupáci a jak dělají všechno špatně.
"Přitom Ptáček, který působí v Institutu dětské psychologie, se musí se strachem dětí ze školy (potažmo z matematiky) při své práci setkávat často. Bohužel. To by snad o výuce matematiky měli mluvit jen učitelé matematiky?"
Ale to je v pořádku, že o strachu z matematiky mluví psycholog, který se jím v rámci své praxe zabývá. Jen je třeba kriticky přistupovat k jeho vývodům ohledně příčin. Skutečný profesionál popíše svá pozorování a pak hledá způsob, jak naplnit cíle svého povolání - tj. jak těm dětem pomoci. Jakmile ale namísto tvrdé práce, začne dělat obecné odsuzující soudy o tom, že "přístup z hlediska metod a obsahu je tragický", tak to už není ani profesionální, ani vědecký přístup, ale čistá ideologie. Strach je přirozenou součástí života. Stanovit si zcela umělý a z obecného kontextu vytržený cíl, že nikdo nesmí mít z ničeho strach, je - ano, já se nebojím použít toho slova - hloupost. Do nebe volající hloupost. A to i kdyby šlo o sedmsetsedmdesaterasedmera umění mistra a doktora.
"Nikdo jiný pedagogice a psychologii nerozumí? Ostatně soudím, že celá diskuze v České škole je přeplněná gynekology, co operují uči."
Operují uči? No, Mistře! Takto se vyjadřovati na "učitelském webu"? Ty, ty, ty! Bude bacaní na elipsy.
"Smíchy, samozřejmě :-D Větší surralismus se jinde už nenajde :-D :-D :-D"
Cha cha cha, je to velmi humorné.
Mistře, zkuste trochu přitlačit na výrazu. Třeba vám to pak někdo uvěří. Teď to z pohledu průměrně náročného diváka vypadá spíše na takovou ne úplně povedenou a uvěřitelnou manipulaci. I když nevím, jestli tomu s vašimi - jak to napsat politicky korektně - řekněme "endogenními osobnostními omezeními", jste schopen porozumět.
Problematičnost vyjádření prof. Ptáčka zde byla osvětlena dostatečně. Doplňuji, že je škoda, že se při zjišťování (ne)spokojenosti českých žáků se školou konkrétně nezkoumá, do jaké míry se na ní podílí míra schopnosti akceptovat požadavky na elementární kázeň a dodržování norem chování a také ochota pracovat (nemluvě o soustředění, vytrvalosti, soustavnosti).
-
Příprava budoucích učitelů je katastrofální?
Jak kde, jak kdy, jak u koho. Jako všude. Slýchávám například o přetíženosti faktografií. Ano, stává se to. Ale když na druhé straně renomovaný vysokoškolský učitel konstatuje, že takřka nikdo z nově příchozích adeptů bohemistiky nezvládá skloňování zájmena "jenž", dostává se výše uvedené tvrzení do úplně jiného světla.
Možná že zanedlouho bude prostor i pro návrhy, jež se dnes jeví jako absurdní. Viz RČ: "Pedagogické fakulty budou zcela přeorganizovány. Stanou se z nich učitelské ústavy s přiměřeným stupněm oborové přípravy (asi tak 25% současné „odborné náplně“) a maximem přípravy na učitelskou praxi. Všichni „vědci“ přijdou o svá místa ve prospěch výborných didaktiků. Pedagogické fakulty nebudou financovány podle dosažených vědeckých bodů, ale podle úrovně připravenosti budoucích učitelů." /Pozn. JS: Nic proti - ale kdo to dokáže spolehlivě poměřit?/ "Základem bude předání dobrého vztahu k profesi." /Viz předchozí poznámka/
Publikováno sice 1. 5., ale v tomto případě zjevně nejde o nadsázku. I z dalších vyjádření RČ vyplývá, že autor fatálně nechápe, že každý obor má své vzdělávací cíle a standardy a že není jedno, zda jich vzdělávání dosahují a zda jsme schopni si jejich dosažení vůbec ověřit. Tahle "filozofie" spolehlivě dovede pojem vzdělání k úplně rozplizlosti a vágnosti.
„…uvádí pro Hospodářské noviny Ptáček, který působí v Institutu dětské psychologie.“ (z článku)
„Přitom Ptáček, který působí v Institutu dětské psychologie, se musí se strachem dětí ze školy (potažmo z matematiky) při své práci setkávat často.“ (Robert Čapek)
Jen upřesňuji a doplňuji, že „Institut dětské psychologie“ (s webovkami centrumptacek.cz) založil sám pan Ptáček a jedná se o soukromou praxi plus nabídku kurzů. Není institut jako „institut“, že? (Ale někomu to asi dobře zní.)
Jinak za mě k ostatnímu: Vše podstatné napsal výstižně v prvním komentáři této diskuse pan Vaněk. Zkušený a fundovaný odborník by, předpokládám, navíc takovou paušalizaci vytrženou z kontextu do médiálního prostoru nevypustil.
Obavy žáků z matematiky nevyřešíme tím, že jim ze života odstraníme hrozbu přijímací, či maturitní zkoušky. Ale tím, že jim pomůžeme se na tuto zkoušku připravit.
Ano a učiníme tak radostně, s přesvědčením a nadšením, ať už je ta zkouška jakkoli hloupým závodem s časem, ať už je to jakákoliv prasárna, pomůžeme jim, když je na tu blbost dobře, ale zzkutečně dobře připravíme. Lebo tak je to dobre a tak to má byť, pán major.
Čtvrtina žáků odevzdávající před koncem limitu. To vážně nevypadá na "závod s časem".- už jsem to psal aspoň pětkrát.
Tajný, proboha, aspoň si vymyslete něco nového...
A jen tak mimochodem.
Vaše pohovory budete provádět v neomezeném čase, nebo si vyčleníte na každého 15, 20, 30, 60 minut? To už nebude "závod s časem"?
Jak dlouho budou trvat pohovory s 300 uchazeči?
Na pohovory se nebudou žáci připravovat?
Nebudou firmy, které budou cvičit děti, aby používaly ta "správná" slova v pohovorech?
Nebude to diskriminující pro introverty a nemajetné?
Atd. atd.
Zkuste si někdy odpovědět na to, jestli Vámi navrhované řešení skutečně odstraní to, co kritizujete.
Tři čtvrtiny neodevzdává.
Pohovor není test, nevím jak bych to jinak vysvětlil.
Pohovory s 300 uchazeč budou trvat tak dlouho, jak budou muset.
Pokud žáci budou chtít/muset využít "firem" aby se naučili mluvit, pak ano. (jinak je to od vás hloupá a účelová spekulace) I nemajetní mluví rodným jazykem.
Ne, Tajný. To není žádná účelová spekulace. To je schopnost domýšlet důsledky. Což Vám evidentně chybí.
Takže tomu rozumím jednoznačně.
Přípravné kurzy na "pohovory" Vám nevadí.
Faktické prohloubení sociální nerovnosti bagatelizujete
Problémy 9/10 žáků, kteří raději píší než mluví, Vás nezajímají.
Organizaci a "logistiku" pohovorů, které budou někde trvat týden, neřešíte.
Zkrátka lidumil, kterému jde o dobro žáků...
Břitké. Pane pr, jste dnes evidentně poněkud natvrdlý, tak vám to vyhláskuji.
Pamatuje z čeho se skládal přijímací pohovor na sš před zavedení centrálních zkoušek?
Byly to dílem příklady (psané), dílem čtení s porozuměním a nějaká ta gramatika, dílem všeobecný přehled a vlastní zájmy, pak průměr. Jaké přípravné kurzy byste na to doporučil?
Na "faktické prohloubení sociální nerovnosti" u školních přijímaček vám kálí papoušek. Srovnejte. Žák má příležitost dokázat, že mu to myslí, během společného řešení příkladů, textových úloh. Může pojem/vzorec který nezná odvodit, nebo prokázat znalost jiného, stejně pěkného.
O žákovy schopnosti myslet a studovat, vypoví skóre testu.
Co prohlubuje sociální nerovnost více, pane?
"9/10 raději píší než mluví". Alternativní fakt? Chceme-li vybrat dobře, musíme s nimi mluvit. Vy si s nimi dopisujte do libosti.
Organizaci pohovorů neřeším. Šlo to před tím a šlo by to zas. Jen chtít. Zkrátka arbitr, kterému jde o něčí? dobro. Vy jste už tak předpojatý, že si nevidíte na špičku nosu. Tak zas někdy.
Tajnej,
učiteli, který je schopen napsat "O žákovy schopnosti myslet a studovat, vypoví skóre testu.", nebo "Pamatuje z čeho se skládal přijímací pohovor na sš před zavedení centrálních zkoušek?" opravdu, ale opravdu nelze svěřit rozhodování o životních drahách nebohých dětí. To je tolik hrubek na větu, že to zkrátka svědčí přesně o opaku toho, čeho se tak usilovně domáháte. I kdyby taková "kvalita" učitelů byla jen výjimkou, stejně si nemůžeme vzít na triko, že někoho nepřijmou jen proto, že učitel je nevzdělaný hlupák bez kognitivních schopností.
Už vidím, jak budete s někým vy odvozovat vzorec. Bože, tyhlety představy povrchních hlupáků o vzdělání a učivu, ty tesat zlatým písmem do mramoru.
Slibujete vyhláskování, ale žádné se nekoná. jestli si někdo nevidí na špičku nosu, tak jste to vy sám, který neuzdrží ani triviální myšlenku déle, než pár vteřin.
Takže shrnuto a podtrženo, na vaše hloupé, neodůvodněné, nereliabilní, nevalidní, neobjektivní a povrchní návrhy vám rovněž kálí papoušek. Jestli máte šimrání v meziuší, které lze uspokojit pouze pohovorováním někoho, budete si muset poslužit zřejmě nějakou placenou službou, která vás ho zbaví. Na děti vás už opravdu, ale opraudu opraudovací, nikdo nepustí.
Stačilo, pane Doležele. Když budete v tomto tónu pokračovat, nikdo Vás opravdu do slušné normální diskuse nepustí.
Pane Komárku, s vámi se mi diskuse o tom, zda "povrchní hlupák" je nadávka, nebo hodnocení stavu, vést nechce. Pro mě je poctivost vyšší hodnotou, než jakási někým vynucovaná a schválená slušnost marketingového typusu. Pro mě je podstatné, co je uvnitř, nikoliv co je namalované na obalu.
A jestli vy budete pojmy vzdělání, inteligence, pracovitost, dovednost a schopnost rozmělňovat, potírat, relativizovat, znemožňovat je hodnotit pod marketingovou formulkou "eugenika", abyste nahnal věřící vašeho typusu, tak mě to od nazývání věcí pravými jmény opravdu neodradí. A když je někdo omezený blbec, a všichni ostatní se mu to bojí sdělit, aby nebyli označení za neslušné a do slušné společnosti nepatřící, tak já mu to sdělím. Vaše hodnocení mé osoby pro mě bude cenné až tehdy, až přestanete uvažovat marketingově a začnete se zabývat skutečnou podstatou. Vaše "slušnost" je pro mě nyní naprosto prázdná hodnota - bez obsahu, bez významu. Jen prostředek jak hájit neobhajitelné bez argumentů a bez pochopení.
O tom, co Vy, pane Doležele považujete či nepovažujete za urážku opravdu diskutovat nebudeme. Snažte se diskutovat věcně a bez urážek, v duchu pravidel této diskuse.
Mno, když mne Tajný označí za natvrdlého, nebo Komárek nařkne z nekorektnosti, tak je to vlastně spíš pochvala. :-)
Byly to dílem příklady (psané), dílem čtení s porozuměním a nějaká ta gramatika, dílem všeobecný přehled a vlastní zájmy, pak průměr.
A dílem také testové otázky se zaškrtáváním správné odpovědi. :-)
Na jejich vypracování byl stanovený čas. Žádné "odevzdej, až se ti bude chtít".
A teď kardinální otázka. V čem se to liší od současných jednotných přijímaček s převahou otevřených úloh? :-)
Jaké přípravné kurzy byste na to doporučil?
To je jednoduché. Jak mluvit u pohovoru, aby byl Tajný učitel (u)spokojen. :-)
Šlo o reakci na Vaši posedlost "objektivními" pohovory.
A pokud se tváříte, že nevíte, o čem mluvím, tak to by asi měly všechny firmy, které se tím živí zrušit živnost.
Na "faktické prohloubení sociální nerovnosti" u školních přijímaček vám kálí papoušek.
To jsem tak nějak tušil, že o to Vám ve skutečnosti nejde.
Srovnejte. Žák má příležitost dokázat, že mu to myslí, během společného řešení příkladů, textových úloh. Může pojem/vzorec který nezná odvodit, nebo prokázat znalost jiného, stejně pěkného.
O žákovy schopnosti myslet a studovat, vypoví skóre testu,
... které vzniklo během samostatného řešení příkladů, textových úloh, atd. v jednotných přijímačkách. :-)
Co prohlubuje sociální nerovnost více, pane?
To záleží na tom KDO vede pohovor. Například volič SPD bude nejspíš poněkud "zaujatý", nemyslíte?
Vlastně já zapomněl "tajná objektivita". Tak nic.
"9/10 raději píší než mluví". Alternativní fakt? Chceme-li vybrat dobře, musíme s nimi mluvit. Vy si s nimi dopisujte do libosti.
"Alternativní"? No já tušil, že Vás sem prskli z nějaké "jiné" dimenze.
A mimochodem, řekl jsem snad, že s žáky nemluvím? Na mé škole třeba provozujeme pohovory každoročně. Každého osobně pozveme k předání výsledků a sdělení informace o přijetí/nepřijetí. Často s ním a jeho rodiči domlouváme další postup, nebo vyjasňujeme zájem o obory a profilaci. Takže s tou "předpojatostí" jste zase vedle. Jako téměř vždy.
Organizaci pohovorů neřeším.
To chápu. Vy tak nějak celkově neřešíte důsledky aplikace svých fantasmagorií.
Okomentovat