Zveřejněné výsledky přijímaček neříkají o znalostech žáků vůbec nic

středa 1. května 2019 ·

Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.



Aby diskuse o těchto otázkách měla nějaký smysl, musel by Cermat zveřejnit anonymizovaná data přijímacích testů, nebo alespoň hodnoty průměrné úspěšnosti jednotlivých úloh. Je na místě se ptát, proč se tak nestalo. Novináři i veřejnost by o takové informace určitě stáli.

Cermat letos poprvé zveřejnil zadání přijímacích testů vždy ve stejný den, kdy je žáci psali. Klíče správných řešení zpřístupnil současně s rozesláním individuálních výsledků školám, až na datech zkontroloval, že je všechno v pořádku. Nezveřejnil ovšem průměrné hodnoty výsledků u jednotlivých úloh, natožpak anonymizovaná data. Ačkoli je nepochybně má. Příležitost zkvalitnit debatu o tom, jak mají přijímací zkoušky vypadat, tak opět propásl. Smysl má diskuse nad zadáními jednotlivých úloh a nad tím, jak úspěšně se s nimi žáci vyrovnali. Debata nad průměrnými výsledky jednotlivých testů a jejich meziročními změnami je zavádějící, neboť nemůže jít o debatu o tom, co přesně žáci umějí či neumějí. Je pouze debatou o tom, jak se letos Cermatu podařilo či nepodařilo nastavit obtížnost jednotlivých testů.

Je také třeba si uvědomit, že úkolem těchto testů není ověřit znalosti a dovednosti žáků jako v případě testů maturitních. Hlavním úkolem přijímacích testů je vytvořit žebříček uchazečů, který pomůže školám rozhodnout o jejich přijetí či nepřijetí. Ten je kritériem, které musejí brát v úvahu.

Právě v souvislosti s proměnlivou obtížnosti testů je dobré připomenout další argument, proč by bylo problematické zavést centrálně stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici – tzv. cut off score. Za situace, kdy se meziročně liší průměrné výsledky v testech i o více než sedm procentních bodů, by to znamenalo, že by se na maturitní studium v jednotlivých letech dostaly skupiny žáků vybrané každý rok s velmi rozdílnými nároky. I při stejné velikosti populačních ročníků by se jejich počty lišily třeba o pět až osm tisíc, aniž by rozdíl nějak souvisel s jejich skutečnými znalostmi a dovednostmi. Je to ilustrativní případ, jak citlivá jsou podobná opatření vzdělávací politiky a jaké nezamýšlené důsledky mohou mít.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněnými čísly Cermat jen odvádí pozornost. Otázkou je, od čeho. Namísto zpřístupnění relevantních dat ve chvíli, kdy to veřejnost opravdu zajímá, nás zásobuje nesmysly. Z průměrných výsledků meziročně nesrovnatelných testů nevyplývá, zda se znalosti žáků zlepšily, nebo zhoršily. Nevyplývá z nich ani nic o tom, co přesně děti umějí a neumějí. Cermat takové informace samozřejmě má, ale učitelům a veřejnosti je poskytuje s velkým zpožděním.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

2 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
2. května 2019 7:58  

A tak to zase přišlo. Pár minut slávy expertů, které zažíváme po každé plošné státní zkoušce. Někteří aktivisté působící v roli mluvících hlav kladou expertní otázky, aby si vzápětí sami odpovídali:

Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku?

Tedy těmto expertům je třeba odpovědět několik věcí. Nejprve, že úkolem tzv. Cermatu (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) není hledat příčiny jakéhokoli domnělého jevu, ale měřit popisné údaje daného stavu (metadata, chceme-li).

Dále nevidím smyslu v kladení otázek typu "proč se žáci zhoršili o x%". Tedy pokud není mým cílem stále rozkolísávat zavedený a ověřený systém. Jen z vrozené slušnosti nepíšu také systém optimalizovaný, protože za deset let se politické reprezentace neshodly na žádném kreativním zlepšení, ale dokázaly implementovaný systém jen ořezávat a kastrovat. Právě díky působení pseudoexpertů na cokoli.
Smysl v kladení otázky výše uvedené absentuje zejména z důvodu rozdílnosti zkoumaného vzorku. Každý rok jde totiž o jiné lidi, jiné žáky a často jiné učitele. Mění se rejstřík škol. Nic není jako dřív, co bejvávalo. Proto nemá smysl takto porovnávat. Proč je letos víc jablek než loni, proč je nová ministryně o tolik horší než předchozí, proč jogurt se stejnou etiketou dnes chutná jako piliny?
To jsou otázky zajímající novináře, kteří prodávají své "scrabble texty" bez znalosti souvislostí. Ale proto, že tito autoři neznají odpověď na položenou otázku, sugerují veřejnosti svůj postulát, že měřící systém je chybný, protože na otázky neodpovídá. Měřící systém nemá za úkol na otázky odpovídat, ale měřit.
Zbytek článku jsou jen představy a scrabble...

Jiri Janecek řekl(a)...
2. května 2019 8:36  

By mne zajimalo, kdyby se jende tride zadala stejna pisemka s dvoutydennim odstupem, jaky by byl rozdil ve vysledcich…

A co by z toho dokazali experti vylustit…



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.