„Základními pilíři jsou dlouhodobá vize podporovaná veřejností, spravedlnost v přístupu k dětem a kvalita na všech stupních,“ uvedl Jari Lavonen z Univerzity Helsinky na konferenci o finském školství, která se konala v Senátu. Když posléze dodal, že na pedagogické fakulty je přijato pět procent uchazečů, všem přítomným bylo jasné, jaká je vzdálenost mezi Finskem a Českem, kde je studium učitelství až čtvrtou či pátou volbou. Reportáž přináší Deník.
Stejný důraz jako na matematiku a finštinu se klade na výtvarnou výchovu či pracovní vyučování. Žádný předmět nemá přednost, což se zdůvodňuje tím, že ne všechny děti mohou vyniknout třeba v mateřském jazyce, ale každé potřebuje zažít úspěch. Aška Luhanová, která pobývala na speciální škole v Nurmijärvi, doplnila, že lidé tam k sobě chovají velký respekt: „Ten největší mají učitelky, které se věnují dětem s nejtěžšími postiženími.“
Speciální a běžné školství je ve Finsku prostupné a všichni se snaží o jediný cíl: udělat to nejlepší pro každé dítě. Nikoho tudíž nepřekvapila slova Sari Jylhäové: „Pondělí je pro mě krásný den, protože jdu do školy. Večer jsem vždycky vycucaná, ale děti mi vše vrátí. Strašně ráda chodím do práce.“
Celý text naleznete zde
Další informace o konferenci naleznete zde
1 komentářů:
"Speciální a běžné školství je ve Finsku prostupné a všichni se snaží o jediný cíl: udělat to nejlepší pro každé dítě. "
A to je pravě to, co paní Valachová a spol. nerespektovala. Inkluze po česku spočívala na myšlence, že všechny děti z dané lokality mají bez výjimek navštěvovat jednu spádovou školu. Snaha o likvidaci speciálního školství byla zřejmá.
Okomentovat