Pozice ředitelů škol jsou v České republice neatraktivní. Na 39% konkurzů se přihlásil jen jeden zájemce

Eduzměna přináší pátou část studie Analýza výzev českého vzdělávání věnující se tentokrát ředitelům. Změny přinášejí školám a jejich vedení mnohem více práce a administrativy. Pouze 30 % času věnují ředitelky a ředitelé pedagogickému vedení školy. Část z nich na tuto klíčovou součást své funkce rezignuje, stávají se jakýmisi „vrchními školníky“, správci budov, financí a výkazů. Ředitelské platy, byť jsou vyšší než učitelské, nezohleňují náročnost řídící funkce, která je srovnatelná s vedením středně velké firmy. Neexistuje ani žádná systémová příprava pro tuto funkci a podpora v práci. Proto se na 39 % ředitelských pozic, na něž bylo vypsáno veřejné konkurzní řízení, hlásí pouze jeden zájemce či zájemkyně.

Faktická neexistence vzdělaných a dlouhodobě připravovaných uchazečů a uchazeček o řídící funkci způsobuje, že vedle škol s dlouhodobě vynikajícím vedením a prokazatelnými výsledky máme i školy vedené lidmi bez jakéhokoli pedagogického názoru a vize, kteří i kvůli návalu vnějších změn rezignují na proměnu výuky na své škole. Jsou přetížení administrativou, a prakticky bez možnosti provozní problémy školy na někoho delegovat. I v případě, že se dále profesně vzdělávají, 80 % jejich dalšího rozvoje souvisí s právním a organizačním zajištěním chodu školy.

Důsledkem je další prohlubování rozdílů mezi školami a regiony. Ať už je posuzujeme podle vzdělávacích výsledků jednotlivých sociálně-ekonomických skupin, kvality a úspěšnosti absolventů na trhu práce, podle úrovně financování v jednotlivých regionech či kvality vzdělávání a vedení škol stejného zřizovatele, nebo podle důsledků nekoncepčně zaváděných centrálních opatření. Pokaždé zjišťujeme, že nerovnosti mezi školami dále narůstají.

Z rozhovorů, které analytici studie vedly, vyplývá, že ředitelé mají pocit, že procesní požadavky a pravidla (předpisy, bezpečnost apod.) jsou často nadbytečné, a to i ve srovnání se situací v zahraničí (včetně západní Evropy). Česká republika je dle názoru ředitelů specifická tím, že klade nadměrné nároky na investice do fyzické infrastruktury, které nejsou často potřebné a odůvodněné. Problémem je pro ředitele také finanční plánování. K nestálosti finančního plánování přispívá financování přes dotace a projektové žádosti, které navíc ředitele časově zatěžuje.

“Naší činností se snažíme strategicky přispívat k tomu, aby se všechny děti v České republice učily naplno a s radostí. Studie Eduzměny ukazuje, že pokud se ředitelé kvalitně věnují vzdělávání a profesnímu rozvoji učitelů, plánování a hodnocení výuky, má to výrazný pozitivní efekt na motivaci učitelů a v důsledku se promítá do výsledků žáků. Proto stojí za to investovat do oblasti pedagogického leadershipu ředitelů.” říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny, jedné ze zakládajících nadací Nadačního fondu Eduzměna.


Zdroj: Tisková zpráva NF Eduzměna
Část studie věnovanou ředitelům naleznete zde