EDUin otvírá v pořadí již čtvrtý ročník ocenění Eduína za inovace ve vzdělávání

Nominovat na cenu Eduína lze jednotlivce, školu a organizace působící v ČR, které se autorsky podílejí, nebo jinak inovují projekty zlepšující české školství a vzdělávání vůbec. Během tří ročníků se přihlásilo přes 200 projektů, kterým není lhostejné vzdělávání, ať na poli českého školství či mimo něj.

Oldřich Botlík doporučuje České škole: Namísto plivanců v diskusích psát a zveřejňovat podepsané polemické články, přizvat mladší a hledat nový užitečný obsah.

Nabídku na České škole bych stručně charakterizoval takto: výběr článků docela zajímavý, i když se typově už dlouho nemění, úroveň diskuse k nim řadu let srovnatelná s hospodskými debatami ve IV. cenové skupině. Už jsem se rozhodl diskuse na České škole vynechávat, a pokud nedojde ke změně, přestanu sledovat také články. Podnětné čtení o vzdělávání a školství u nás i v zahraničí si umím najít sám a obvykle je nacházím v příjemnějším kontextu než tady. Prostě sem přestanu chodit.

Pokud takto uvažuje víc lidí, asi by stálo za to něco změnit – internetových médií nabízejících rozmanité (a třeba i protichůdné) pohledy na vzdělávání a školství nebude nikdy dost. Mám tři náměty, které stručně odůvodním, ale nehodlám se o ně dál zasazovat.

Konference „Globální témata v českých školách?“

Multikulturní centrum Praha pořádá 1. ročník minikonference Globální témata v českých školách? Konference se bude konat 3. listopadu od 9 do 13 hodin v Impact Hub Praha (Drtinova 10, Praha 5). Akce je zdarma a je určena učitelům, vedení škol a lektorům se zájmem o globální rozvojové vzdělávání.

Internetová univerzita Kiron nabízí bezplatné vzdělání uprchlíkům po celém světě

Zakladatelé internetové univerzity Kiron mají ambiciózní plán – chtějí zajistit bezplatné univerzitní vzdělání běžencům po celém světě. Kromě online výukových kurzů od nejprestižnějších světových univerzit nabízí studentům z řad uprchlíků také jazykové kurzy či psychologickou poradnu. Během prvního roku fungování se Kironu podařilo poskytnout vzdělání více než třem tisícům běženců. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Valachová: Výdělky na pedagogických fakultách jsou nepřijatelné

"Průměrná mzda, jak byla zjištěna za období 2011 až 2015 na vysokých školách, je 41.800 korun. U odborných asistentů na pedagogických fakultách ty nejnižší částky jsou ale pouhopouhých 25.000 korun," uvedla podle ČTK ministryně školství Kateřina Valachová na dnešním slavnostním zahájení akademického roku. Výdělky pedagogů připravujících budoucí učitele považuje za nepřijatelné.

Reportáž o změně postavení učitele: Pro dnešní rodiče i žáky je učitel často spíš služba než autorita

„Z učitelské profese se stalo něco jako levně placená služba, do které navíc může mluvit úplně každý,“ říká v reportáži Magazínu DNES o prestiži učitele předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl.

Právo: „Inkluze“ by měla pomoci i nadaným dětem

„Pokud to začne fungovat tak, jak by mělo, pomůže to. Je to malý krůček, ale dopředu,“ říká v reportáži deníku Právo Hana Kalusová, která v rámci sdružení Mensa organizuje kluby nadaných dětí na severní Moravě. Podle ní byl dosavadní systém podpory nadaných dětí omezený. Jestliže dítě vynikalo v matematice, ale třeba v češtině bylo na běžné úrovni, pak mu školské poradenské zařízení posudek pro „mimořádné nadání“ nevystavilo.

MŠMT: Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2017

MŠMT v souladu s Koncepcí podpory_rozvoje_nadání_2014-2020.pdf vyhlašuje dotační program, kterým budou finančně podpořeni organizátoři mimoškolních vzdělávacích aktivit pro nadané žáky základních a středních škol ve věkové kategorii 13 - 19 let. Cílem programu je posílit zájem a motivaci nadaných žáků pro zvyšování své vědomostní úrovně nad rámec školních vzdělávacích programů.

Martin Roman: Vzdělávání pedagogů je jedinou efektivní cestou, jak za krátkou dobu zvýšit kvalitu školství

V říjnu uplynou tři roky od chvíle, kdy definitivně skončila éra Martina Romana v ČEZ. Nyní zdůrazňuje svoji roli filantropa a umírněného reformátora vzdělávacího systému. Chystá se vydávat překlady knih, jež mají otevřít učitelům oči a přivést je k efektivnějším metodám výuky. Rozhovor s ním přináší dnešní vydání týdeníku Ekonom.

Pavel Kraemer: Alternativní školy nejsou pro každého

Podle zakladatele Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavla Kraemera netradiční vzdělávací postupy nejsou pro každého. „Mám jedno dítě, které potřebuje, aby mu někdo říkal, co má dělat. A druhé, které si to chce určovat samo. To je ve waldorfské škole a je tam spokojené. Druhé si tam nedovedu představit,“ vysvětluje v reportáži týdeníku Ekonom, který pokračuje v seriálu článků o českém školství. Tentokrát se zaměřuje na alternativní školy a přináší rozhovor s Martinem Romanem.

Tomáš Feřtek se vrací ke kulatému stolu o motivaci k učení: Dětem ve škole nejvíc vadí srovnávání a ponižování

Co rozhoduje o tom, jaký má dítě vztah k učení? Kupodivu to není nic složitého. Je to jeho vztah k učiteli. Na prvním stupni základní školy to platí prakticky absolutně, na druhém se přidá druhý rozhodující faktor. Když je vám deset a víc, zajímá vás nejvíc, jaká je ve škole atmosféra a vztahy. Mezi kamarády i mezi vámi a učiteli. Abychom si rozuměli přesně: neříkám tím, že ve škole jde hlavně o vztahy, a ne o učení. Říkám, že má-li se dítě něco naučit, musí mít rádo svoji učitelku a učitele, musí se cítit bezpečně před spolužáky i učiteli a mít pocit, že se s ním zachází spravedlivě. Píše Tomáš Feřtek v textu na Respekt.cz, který se varcí ke kulatému stolu SKAV a EDUin o motivaci k učení.

Žebříček konkurenceschopnosti vede Švýcarsko, ČR je 31.

Česká republika v žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), letos zůstala na 31. příčce. Slovensko si o dvě místa polepšilo a je 65. Letošní pořadí 138 porovnávaných států opět vede Švýcarsko, které je první již osmým rokem za sebou; letos zaznamenalo nejvyšší hodnocení od roku 2007, kdy WEF začalo tento žebříček zveřejňovat. Informuje o tom ČTK.

Největší průzkum o vnímání řemesla v české společnosti: Řemesla mají budoucnost, mladí lidé o ně ale příliš nestojí

Lidé jsou s prací vyučených řemeslníků hodně spokojeni. Výsledky jejich snažení vesměs splňují požadavky zákazníků. Řemeslo má podle většiny Čechů perspektivu a dají se s ním vydělat celkem slušné peníze. Ovšem i přes takto dobré „renomé“ a slibnou budoucnost se mladí lidé na učňovské obory nehrnou. Vyhledávají pohodlnější profese. To je ve zkratce shrnutí největšího průzkumu o vnímání řemesla v české společnosti. Průzkum zadala Asociace malých a středních podniků a ministerstvo průmyslu a obchodu. Informuje o něm server iDNES.cz.

Michal Komárek: „Mítink? Ve škole? To nikdy!“ Trapná komedie ČSSD ve zlínské škole

Premiér Bohuslav Sobotka v doprovodu lídra krajské kandidátky ČSSD, předsedkyně krajské stranické organizace a další krajské političky, která kandiduje v nadcházejících volbách z druhého místa, navštívil základní školu ve Zlíně. Pobesedoval s rodiči a žáky. Do voleb zbývají necelé dva týdny. Ale, že by šlo o politickou akci? V žádném případě! Jak by to někoho mohlo napadnout! To by si přece sociální demokracie nedovolila! Ví, že se to ve škole nesmí!

Psycholožka Jana Nováčková: Soutěžení je škola nemorálnosti

„Inkluze mnohem výrazněji poukáže na problémy, které v klasickém systému školství jsou. Nevyčleňovat ty, kteří se v něčem liší, je správná cesta. Ale začleňovat odlišné do systému, který staví na stejnosti, právě nutně ukáže slabiny tohoto systému. Doufám, že to bude impulzem pro změny, které budou ku prospěchu všem dětem. Abychom konečně začali přemýšlet o potřebách dětí,“ říká psycholožka Jana Nováčková v rozhovoru s Radkou Kvačkovou v dnešním vydání Lidových novin.

On-line seminář: Jak učit výslovnost cizího jazyka tak, aby to žáky bavilo?

Setkání se bude zabývat problematikou používání, vysvětlování i nácviku co nejlepší výslovnosti. Lektorka Sylvie Doláková představí zábavné hry, které žákům umožní procvičit typické jevy správné výslovnosti (sluchové hry, zvukové labyrinty, obrázkové symboly, manipulace s kartičkami, výslovnostní rozcvička, hry v prostoru i ve skupinách, nácvik rytmu a intonace s říkankami, zábavné rýmování apod.). Dotkne se také otázky používání fonetické transkripce, zda je pro děti vhodná a od kdy a jak s ní začít pracovat.

Seminář Evropská unie po Brexitu s cílem vytvořit síť učitelů, kteří budou dlouhodobě spolupracovat

Ve spolupráci se slovenskými partnery z Centra pre európsku politiku připravuje obecně prospěšná společnost EUTIS již třetí česko-slovenský seminář pro učitele společenských věd ze všech typů středních škol. Věnován bude aktuálnímu vývoji v Evropské unii, která prochází v posledních dvou letech nejsložitějším obdobím své existence v souvislosti se zotavováním se z dluhové krize, stejně jako migrační krizí a Brexitem. O semináři informuje server Občankáři.cz.

NIDV: Pomozme společně dětem-cizincům, aby u nás byly doma.

V současné době se pracovníci Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) velmi intenzivně věnují problematice podpory pedagogů pro práci s dětmi/cizinci a žáky/cizinci. Informace o podpoře pedagogů pracujících s dětmi/žáky-cizinci jsou na webových stránkách www.cizinci.nidv.cz. Jsou zde ke stažení metodické materiály použitelné ve výuce, odkazy na príslušnou legislativu a mimo jiné také prehled vzdelávacích programu, které NIDV k této problematice aktuálne nabízí.

Soutěž pro střední školy v rámci mezinárodní konference MoodleMoot.cz

Pořadatelé mezinárodní konference MoodleMoot.cz 2016 se rozhodli zapojit do MoodleMoot.cz 2016 studenty středních škol mimo jiné prostřednictvím soutěže. Detaily vysvětluje jeden z pořadatelů konference Michal Bajer v rozhovoru s Pavlem Lorencem.

Simulace americké prezidentské debaty pro středoškoláky

U příležitosti nadcházejících amerických voleb pořádá Asociace pro mezinárodní otázky Simulace prezidentských volebních debat, které jsou určeny pro studenty středních škol a konají se v angličtině. Vybraní účastníci si budou moci vyzkoušet prezentaci názorů republikánských či demokratických kandidátů v rámci veřejné debaty v Brně 24. října 2016. Uzávěrka pro odeslání přihlášek je 10. října.

Mladíky z Prahy čeká za šikanu učitelky soud. Hrozí jim až rok vězení

Tři nezletilé mladíky, kteří měli šikanovat učitelku na pražské střední škole Na Třebešíně, čeká soud. Státní zastupitelství na ně podalo obžalobu z výtržnictví a omezování osobní svobody. České televizi to potvrdila mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Blanka Valsamisová. Vzhledem k věku obžalovaných ale podrobnosti sdělit odmítla.

Cenu Havlovy nadace letos dostane filozof Jan Sokol

Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostane letos přední český filozof, vysokoškolský profesor a publicista Jan Sokol. Ocenění převezme 5. října, v den Havlových nedožitých 80. narozenin, sdělil dnes ČTK ředitel nadace Vangelis Zingopis. Nadace ocenila Sokola za jeho přínos ke svobodě slova a rozvoji vzdělanosti, současně vyzdvihla i jeho osobní statečnost v době komunismu. Při příležitosti předání ceny vydává sborník Sokolových esejí a textů nazvaný Nežít jen pro sebe

Jan-Michal Mleziva: Zakopaný pes zkvalitňování škol

Vznik několika desítek nových soukromých základních škol svědčí mimo jiné o tom, že veřejné školství neuskutečňuje vzdělávání v takové kvalitě, kterou by si mnozí rodiče přáli. Samozřejmě to neznamená, že by veřejné školy o zvyšování kvality svých vzdělávacích služeb neusilovaly. Některé z nich se řadí dokonce ke špičkovým zařízením. Problém vidím v samotném chápání kvality, které vždy vychází ze subjektivních představ a požadavků. Jinak pojímají kvalitní vzdělávání rodiče z iniciativ zakládajících vlastní školy, jinak vedení a pedagogické sbory příslušných veřejných škol.

Celostátní setkání informačních center mládeže

Svoboda a autorita ve výchově, strukturovaný dialog - spolupráce, tipy na aktivity při prezentačních akcích nebo bezpečnost on-line – taková budou mimo jiné témata na setkání informačních center mládeže (ICM), které se uskuteční v úterý 4. října 2016 v Praze.

V jakém světě bych chtěl/a žít za 10 let? Začíná další ročník školní komiksové soutěže

„Přemýšlej o místě, kde žiješ a uvažuj, jak se změní a proč. Bude se v něm lidem i tobě žít lépe? Jak bude fungovat společenství lidí v místě, kde žiješ? Budou řešit naše současné problémy? Jaké problémy, které tě v současné době trápí, už budou vyřešené? A jak? Ztvárni svou představu o „světě, ve kterém bych chtěl žít“ i ty. Jaký by měl svět být, aby se v něm dobře žilo i ostatním – lidem, které znáš a potkáváš, a lidem, kteří žijí daleko od tebe?,“ uvádějí organizátoři téma soutěže.

Deník.cz: Inkluze směřuje i na nadané děti. O ně se ale příliš starat neumíme

O společném neboli inkluzivním vzdělávání na českých školách se mluví především v souvislosti s dětmi zdravotně handicapovanými. Jak ovšem upozorňuje ministryně školství Kateřina Valachová v reportáži Deníku.cz, novela má daleko širší záběr i cíl: „Upravuje nárok každého dítěte na materiální a personální podporu v rámci běžných základních škol. Zdůrazňuji, že jde o potřeby všech dětí, tedy jak ty se zdravotním postižením, tak ty mimořádně nadané."

MF DNES: Inkluze není invaze. Varování kritiků se nenaplnila. Chybí ale informace a čas.

Varování kritiků inkluze se nenaplnilo. Začátek nového školního roku v Olomouckém kraji neprovázely žádné hromadné přesuny dětí s handicapy ze speciálních a praktických škol do běžných. „Inkluze začala fungovat už dávno. Kdo chtěl odejít, udělal to už dřív,“ poznamenal zástupce ředitele základní školy praktické v Prostějově Tomáš Jachník v reportáži MF DNES.

Historik Jaroslav Pinkas: O svůj rozvoj se aktivně stará zhruba desetina učitelů

Smyslem dějepisu není objevovat „objektivní historickou pravdu“, ale spíše naučit děti „historicky myslet“ a vidět událost z více úhlů, domnívá se historik Ústavu pro studium totalitních režimů a bývalý učitel Jaroslav Pinkas. České učebnice podle něj nejsou ideální. Dějiny prý prezentují etnocentricky jako příběh české bílé majority, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Studentů vysokých škol bude opět o něco méně. Středoškoláci očekávají především dobré uplatnění po studiu.

Studentů vysokých škol bude opět o něco méně, odhaduje předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Důvodem je demografický vývoj i způsob financování, řekl ČTK. Loni na vysokých školách v Česku studovalo asi 327.000 lidí.

Pivovarští učni vymizeli, chybět budou i kameníci, čalouníci a pokrývači. Kdo zůstane, čeká ho digitalizace

Před jedenácti lety se v Česku vyučilo čtrnáct učňů v oboru sladovník-pivovarník. Vloni už žádný. Pro příští roky tak musí pivovary počítat s tím, že zájem o tento obor mezi žáky klesl na nulu. Podobně je to i v dalších potravinářských oborech, úbytek vyučených uzenářů činí za poslední dekádu 60 procent, u pekařů 40 procent. Vyplývá to z doposud největšího průzkumu o řemeslech a řemeslnicích, který nechala udělat Asociace malých a středních podniků (AMSP). Informují o něm Hospodářské noviny.

Středoškolský učitel Jiří Lukáš: Státní maturita – scestí objektivity. Smyslupnost ustupuje srovnatelnosti

„Už šest let se maturuje státně. Hlavním cílem zavedení centralizované státní maturity mělo být zvýšení objektivity zkoušky – srovnávání a srovnání všech maturantů. Všem stejně! Jak to dopadlo? Rozpačitě. Ukazuje se, že srovnávací objektivita vede k uniformitě, k omezení plurality vzdělávání,“ píše v příloze Lidových novin Orientace středoškolský učitel Jiří Lukáš.

Konference k výuce cizích jazyků v digitálním věku

Mezinárodní konferenci k podpoře vícejazyčnosti ve školách pořádá Národní institut pro další vzdělávání ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Evropskou komisí a zahraničními kulturními instituty. Konference proběhne na půdě MŠMT ve dnech 6. a 7. října 2016.

Žáci na kulatém stolu o motivaci k učení: Nejvíce demotivující je ponižující hodnocení od učitele

Zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak dlouho se těší prvňáček do školy?, který byl věnován motivaci k učení, zveřejnil na svých webových stránkách EDUin. Se souhlasem pořadatelů záznam přebíráme a doplňujeme výběr z hlavních myšlenek, které v diskusi padly.

Mezinárodní průzkum: Český školský systém není flexibilní, nedokáže vyhovět potřebám pracovního trhu

Pracovní trh v Česku je sice stabilní, musí však čelit problému s nedostatkem specialistů a odborníků. Vyplývá to ze závěrů studie Global Skills Index 2016, v níž společnost Hays srovnává vývoj pracovních trhů ve 33 zemích světa. O studii informují Hospodářské noviny.

Rektor UK: Nedostatek učitelů a lékařů? Zanedlouho tu možná nebude nikdo, kdo by je byl schopen vyučovat.

O hlavních problémech českého školství mluvil mimo jiné v rozhovoru pro Český rozhlas rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Mimo jiné mluvil o tom, že odborní asistenti na pedagogických fakultách mají průměrnou mzdu 22-23 tisíc. U učitelů se po zvýšení bude průměrná mzda blížit 30 tisícům, u lékařů z fakultních nemocnic je to 50-60 tisíc. Učitelé tak v tomto případě berou polovinu budoucího platu svých žáků. „Říká se, že je nedostatek učitelů a lékařů, já říkám, víte, aby se zanedlouho nestalo, že nebude, kdo tyto profese bude schopen vyučovat,“ shrnuje Zima.

Středoškoláci požadují, aby se přihlíželo k jejich hlasu při hodnocení učitelů

V souvislosti s připravovaným kariérním řádem pro učitele vydala Česká středoškolská unie tiskovou zprávu, ve které mimo jiné píše: Základem pro postup mezi třemi úrovněmi s vyššími ohodnoceními je další sebevzdělávání pedagoga ve svém oboru a učitelství. Středoškoláci z České středoškolské unie (ČSU) ovšem požadují, aby se přihlíželo i k jejich hlasu při posuzování, zda učitel skutečně nové metody výuky a odbornosti v hodinách používá.

Studentské volby: V osmi krajích vyhráli piráti

Studentské volby do krajských zastupitelstev vyhráli v osmi krajích piráti, ve třech ANO. Výsledky dvoudenní akce zveřejnila společnost Člověk v tísni, která volby pořádá od roku 2010. Chce jimi zvýšit zájem mladých o politiku.

Týdeník Ekonom: Problém se školkami politici zaspali. Vyřešil ho za ně trh

Týdeník Ekonom pokračuje v seriálu o českém školství, tentokrát jsou tématem mateřské školy. Ve sněmovních volbách před třemi lety se politické strany předháněly v tom, která nabídne lepší řešení na nedostatek míst v mateřských školách. Dříve než se stačily politické sliby naplnit, boj o mateřské školy částečně vyřešil trh. Rychle začaly vznikat soukromé školky a otevřel se prostor i pro alternativnější předškolní péči, uvádí téma týdeník Ekonom.

Paradox povinné školky: Předškoláci budou muset do školky i bez očkování

Neočkované děti podle zákona nesmějí do mateřských škol, na dětské tábory ani na školy v přírodě. Za porušení tohoto nařízení hrozí ředitelům škol či pořadatelům táborů až půlmilionová pokuta. Příští rok ale nastane zvláštní situace. Zatímco přijetí neočkovaných čtyřletých a mladších dětí do školek bude dál protizákonné, pětileté děti budou muset ředitelé vzít i bez očkování. Od roku 2017 bude totiž povinný poslední rok předškolního vzdělávání. Upozorňují na to Hospodářské noviny.

Počítačové dovednosti žáků a studentů prověří IT Fitness test

Možnost prověřit si počítačové dovednosti prostřednictvím IT Fitness testu nabízí všem školám i veřejnosti Dům zahraniční spolupráce v rámci kampaně eSkills for Jobs 2015 – 2016. Testování, které probíhá pod záštitou MŠMT, bylo spuštěno 20. září a skončí 30. listopadu 2016. Každý účastník obdrží po absolvování testu certifikát se svou úspěšností. Testování je zdarma, zapojit se může každý.

Valachová: V následujících třech letech budeme prosazovat postupné navýšení platů učitelů až na 130 % průměrné mzdy.

Vláda dnes projednala rozpočty jednotlivých resortů. „Pro školství jsem vyjednala o 13,5 mld. Kč více proti loňskému roku. Jde o nejvyšší nárůst financí za posledních několik let. Jedná se o nezbytný krok pro udržení a další zvýšení kvality školství a učitelé si vyšší platy zaslouží,“ řekla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová a dodala, že se jedná o začátek obratu v odměňování pedagogů.

Soud zamítl žalobu fyzika Ošťádala na Zemana kvůli profesuře. (Aktualizováno 18:30)

Soud dnes zamítl žalobu fyzika Ivana Ošťádala, který se společně s Univerzitou Karlovou domáhal toho, aby prezident Miloš Zeman rozhodl o návrhu na jeho jmenování profesorem. Verdikt je pravomocný, napadnout ho případně lze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Prezident loni v květnu odmítl podepsat Ošťádalův jmenovací dekret kvůli fyzikovým údajným kontaktům s komunistickou Státní bezpečností.

Michal Kaderka: Koncept mediální výchovy byl připraven na tištěná média, jenže děti dnes na noviny vůbec nenarazí

Problémům mediální výchovy na českých školách se věnuje reportáž deníku Právo. Nekritické přijímání informací z prostředí internetu uvádí prostřednictvím průzkumu iniciativy HateFree Culture, který ukázal, že 44 procent mladých lidí ve věku od 15 do 25 let je ochotno věřit, že Romové mají nárok na vyšší dávky než ostatní. Zhruba třetina respondentů tomu nevěřila a zbytek uvedl, že neví. Našlo se i 27 procent lidí, kteří uvěřili, že Romové mají léky se slevou či zdarma.

Ondřej Šteffl: Ministři školství nemůžou skoro nic, tedy kromě toho, že můžou spoustu věcí zkazit

„Největší problém českého školství jsou rodiče,“ říká mimo jiné Ondřej Šteffl v rozhovoru pro magazín Finmag. „Často jsou konzervativnější než samotné školy. Naprostá většina rodičů je spokojená s tím, co se ve škole děje. A když už něco řeší, tak jen jednotlivosti – třeba když je učitel hrubý na děti nebo že se v angličtině málo procvičují slovíčka. S celkovým systémem jsou ale spokojeni. Myslím, že o něm ani moc nepřemýšlejí. Důvěřují zkrátka tomu, čím sami prošli, a ani si neumí představit, že by se jejich děti mohly učit jinak. Svět se neuvěřitelně mění, a my naše děti učíme pořád stejně.“

Týden globálního vzdělávání: Uzávěrka přihlášek 30. září

Zajistit bezpečí vyžaduje vzájemnou důvěru, toleranci a respekt. Znamená odvahu postavit se proti stavění zdí, boření mostů a nenávisti vůči ostatním. Neobejdeme se bez umění rozeznat skutečné ohrožení od pouhého strašení ani bez schopnosti na něj přiměřeně reagovat. Přibližují smysl Týdne globálního vzdělávání jeho pořadatelé. Hlavním tématem je letos „Bezpečí na internetu“.

Úspěch českých studentů na evropské soutěži vědeckých prací

Mezinárodní soutěž vědeckých prací středoškolských studentů European Union Contest for Young Scientist skončila včera v Bruselu. Letos se jí účastnilo 150 studentů z 38 zemí světa a kromě mladých vědců z evropských států přijeli i středoškoláci z Egypta, Jižní Koreje, Číny, USA a Kanady. Českou republiku reprezentovali úspěšní laureáti loňského 37. ročníku Celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti.

Ředitel ZŠ: Každý rok se modlím, aby nám parlament nic neměnil a nechali nás dýchat

Vedení základních škol trápí rozsáhlá administrativa a příliš časté změny legislativy – to je téma reportáže zlínského vydání Deníku.cz. „Každý rok se modlím, aby nám parlament nic neměnil a nechali nás dýchat," říká například ředitel Základní školy Valašské Klobouky Karel Ptáček. „Ale bohužel každý rok najdou něco, co jde ještě zkomplikovat nebo zkazit."

Mladí užívají méně drog a alkoholu, ukázal průzkum. Víc času tráví doma

Méně alkoholu, cigaret i nelegálních drog. Dnešní generace šestnáctiletých začíná s drogami později a užívá je méně často než stejně staré děti před čtyřmi lety. Vyplývá to ze zveřejněné Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD. Informuje o tom server iDNES.cz

Učňovské školství v kraji v podstatě neexistuje, říká ředitel společnosti Tatra Metalurgie

„Dostali jsme se do situace, kdy jsme museli začít hledat lidi v zahraničí. Už u nás pracují Poláci i Bulhaři, v nejbližší době přivezeme zaměstnance z Ukrajiny. A zvažujeme vytvoření vlastního učiliště. Zaškolit nebo zaučit nového zaměstnance je běh na dlouhou trať,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Pavel Svoreň, ředitel dceřinné firmy kopřivnické Tatry – společnosti Tatra Metalurgie.

Oceněná výzkumná práce: Čeští učitelé nedůvěřují svým žákům ani sobě

Jednou z publikací, která získala ocenění České asociace pedagogického výzkumu je kniha Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu (Praha: Pedagogická fakulta 2015). Autorský kolektiv vedli David Greger, Jaroslava Simonová a Jana Straková. V pasáži, kde autoři zkoumají „pedagogická přesvědčení českých učitelů“, dospívají k velmi důležitému a provokativnímu závěru: Čeští učitelé nedůvěřují žákům ani svým schopnostem je motivovat pro vzdělávání.

Lidové noviny: Absolventi už nejsou za outsidery. Sháňka je i po vyučených

Lépe než kdy jindy si na trhu práce stojí čerství absolventi středních a vysokých škol. „Každé čtvrté pracovní místo je určené i pro absolventy, což je nejvíce v historii,“ říká analytik pracovního portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský, podle nějž jsou na tom čeští majitelé čerstvých diplomů a vysvědčení podstatně lépe než většina jejich evropských vrstevníků. „V Česku se firmy bojí zaměstnávat spíš starší uchazeče v kategorii nad padesát let, ti to mají i v době celkově nižší míry nezaměstnanosti těžší,“ dodává analytik.

Oceněné pedagogické výzkumy

Ceny za výzkumné pedagogické publikace z uplynulých dvou let udělila na své výroční konferenci Česká asociace pedagogického výzkumu. Informuje o tom Dominik Dvořák na stránkách EDUin.cz.

Bývalý rektor VŠE Richard Hindls: Největšími problémy českého školství jsou nestabilita a nízké platy

Českému vzdělávacímu systému nejvíce chybí stabilita, změn ve školství je zbytečně moc, říká Richard Hindls v pořadu Myšlení první ligy bývalého prezidenta společnosti Microsoft Jana Mühlfeita na Rádiu ZET.

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu o šikaně

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu s výsledky inspekční činnosti zaměřené na problematiku prevence a řešení šikany a dalších projevů rizikového chování v mateřských, základních a středních školách.

HN: Velké podniky hledají cestu do škol. Chybí jim odborníci a zaměstnanci stárnou

Spolupráce českých firem se školami je trendem posledního desetiletí, píší dnešní Hospodářské noviny. "Jednoznačně platí, že čím větší podnik, tím větší pravděpodobnost, že se školami spolupracuje. Střední a zvláště malé podniky na to nemají dostatek kapacit," vysvětluje v reportáži HN analytik společnosti Trexima Marcel Navrátil.

Dětská psycholožka Milena Bučková: Inkluze není pro děti vždycky přínosem

„Jedna moje známá učitelka, podle mě pedagog duší i tělem, bohem políbený, tvrdí, že inkluze brzdí inteligenci národa. Když má ve třídě šest dětí, které potřebují zvláštní péči, nemůže rozvíjet ty nadané,“ říká v rozhovoru pro magazín Ona DNES dětská psycholožka Milena Bučková.

ČTK: Vysokoškolské koleje v Praze jsou plné, studenti chtějí komfort

Vysokoškolské koleje v Praze jsou plně obsazené a studenti preferují komfort. Na většině pražských univerzit je tak největší zájem o jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Vyplývá to z informací, které pražské univerzity poskytly ČTK. Nejvíce lůžek vzhledem k nejvyššímu počtu studentů má Univerzita Karlova, která může ubytovat 11.500 lidí. Celkem pět pražských veřejných vysokých škol, mezi kterými nejsou zahrnuty školy umělecké, nabízí na kolejích přes 27.000 lůžek.

Idnes.cz: Dal vzniknout Scio testům, teď Šteffl zakládá síť škol budoucnosti

ScioŠkola cílí na rodiče se zájmem o inovativní vzdělávání. Ve škole se neznámkuje, žáci nejsou rozděleni do klasických tříd a učitel není učitel, ale průvodce. Koncept výuky vychází z předpokladu, že každé dítě se chce učit. „Naše představa je, že děti k učení nutit nemusíme, jenom je potřeba vytvořit jim dobré podmínky a trochu je směrovat,“ říká Ondřej Šteffl pro server iDNES.cz.

„Výlet do reálné vědecké práce ve fyzice“ (VYDRA). Uzávěrka přihlášek 20. září

VYDRA je série přednášek zaměřených na rozvoj badatelských schopností nadaných studentů středních škol. Jejím cílem je ukázat studentům, že reálná fyzika obnáší řadu rozmanitých a tvůrčích činností - formulací řešeného (nejen fyzikálního) problému počínaje, a prezentací výsledků odborné i laické veřejnosti konče. Druhým, závažnějším, cílem je připravit těmto studentům půdu pro to, aby si mohli práci fyzika sami úspěšně vyzkoušet.

Do Česka míří soukromá škola se skvělými výsledky. Provází ji i kritika za stresování dětí a přílišný dril

Americké školy BASIS manželů Blockových patří mezi nejlepší v domácích i mezinárodních srovnávacích testech. Olga Blocková, rodným jménem Výborná se do Spojených států odstěhovala se svým manželem, americkým ekonomem. Nyní plánuje návrat – školu BASIS chce otevřít v Praze. V reportáži týdeníku Ekonom mimo jiné říká: „Naše základní myšlenka je, že člověk, který je ve třídě, musí být expert,“ vysvětluje Blocková. „Musíme ho dobře zaplatit, protože jinak nám tam nepřijde. Abychom ho mohli dobře zaplatit, tak ta škola musí fungovat jako dobře organizovaný byznys.“

Zdeněk Sotolář: MŠMT nevidí, neslyší, nechápe. A má v tom spojence.

„Co se ale rýsuje už nyní, je vznik paralelního, kvalitnějšího vzdělání, které je do značné míry vyhrazeno pro rodiny s nadprůměrnými příjmy. Ministerstvo školství se ale rizikem elitářství zatím nezdá být znepokojeno,“ píší HN. Naopak. Ministerstvo sobě i všem stále nalhává, jak úspěšně buduje tzv. společné vzdělávání. Ministryně Valachová jako kafemlejnek omílá svoji inkluzívní mantru o 205 žácích a EDUin jí svorně přizvukuje, vydávaje diskusi o inkluzi za hysterii.

Panelová diskuse Amnesty International o inkluzi

Amnesty International pořádá panelovou diskusi s živou knihovnou na téma Jak funguje společné vzdělávání dětí. Na otázky budou odpovídat učitelé, asistenti pedagoga i teoretici.

Jana Zapletalová: Neptejte se dětí, jak bylo ve škole. Jen jim ji znechutíte.

Ohlédnutí za kulatým stolem na téma Jak dlouho se prvňáčci těší do školy a kam mizí motivace k učení přináší server Aktuálně.cz. Cituje mimo jiné psycholožku Janu Zapletalovou z Národního ústavu pro vzdělávání, která radí, aby rodiče zpočátku nezatěžovaly děti otázkami „jak bylo ve škole“: "Dítě ale v prvních týdnech školy potřebuje klid na to, aby se samo srovnalo se změnou prostředí i denního režimu. Není schopné okamžitě si udělat na věci názor, tak ho do toho hned nenuťme,” říká Zapletalová. Kulatý stůl pořádaly společnosti SKAV a EDUin.

Týdeník Echo: Úpadek vzdělání bez konce. Zabíjíme talent dětí.

Nové číslo týdeníku Echo na titulní straně dramaticky ohlašuje téma školství: „Česká škola 2016: Nejnižší platy, moc učitelek a nešťastné děti.“ K tématu přináší také rozhovor se sociologem Petrem Matějů, který mimo jiné říká: „ Nejhorší je současná krátkozraká kampaň podnikatelů na podporu učňovského školství. Mimo jiné i proto vycházíme v mezinárodních žebříčcích vzdělanosti tak špatně a stále upadáme. Strašně brzo zabíjíme potenciální talenty, zejména mezi chlapci.“

Jaroslava Indrová: Inkluze po česku

Znám spoustu lidí, na něž slovo inkluze působí jako červený hadr na býka, znám ale i takové, které nechává zcela chladnými. Patřím spíš mezi ty druhé. Vím totiž, že to neznamená jen přesun pár romských děti na "normální" základku.

Regionální simulace zasedání Rady bezpečnosti OSN se poprvé otevírají i žákům základních škol

V rámci XXII. ročníku Pražského studentského summitu se na podzim 2016 uskuteční série regionálních simulací jednání Rady bezpečnosti OSN. Tyto jednodenní akce jsou určeny pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a žáky odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V každém kraji se simulace zúčastní třicet žáků, kteří si tímto způsobem rozšíří své vědomosti o fungování mezinárodních organizací a o jejich roli v mezinárodním dění.

Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí

Jak jsme na tom s rozvojem nadání a talentu dětí v českých školách? Jaké nedostatky a bariéry v této oblasti vidí učitelé, ředitelé, rodiče, ale i samotní žáci? Na čem naopak můžeme stavět? A jak si vedou české mateřské a základní školy v porovnání se školami v Německu, Itálii a Turecku? Odpovědi na tyto otázky se snaží najít projekt „Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí“.

MF DNES: Studenti odmítají odsouzeného komunistu v čele školské rady

Čtyři desítky studentů prostějovské Obchodní akademie ostře protestují proti tomu, aby komunista Josef Augustin zůstal šéfem jejich školské rady. Politik byl totiž dříve odsouzen za neplacení daní a za totality prosazoval tvrdé represe proti odpůrcům režimu. Taková osoba pro nás nemůže být vzorem, ohrazují se studenti. Jejich mluvčím je známý aktivista Jakub Čech.

Ve Francii budou radikální islamisty převychovávat na internátech

Francie chce bránit radikalizaci mladých lidí, které do svých řad láká Islámský stát. Na středozápadě země se tak na konci září otevře první deradikalizační centrum pro mladistvé, již se cítí být pod vlivem extremistických myšlenek. Desetiměsíční pobyt v zámecké budově bude dobrovolný. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Jana Karvaiová v Anketě portálu Česká škola: Neumíme bránit, co je dobré

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi učitelky Jany Karvaiové. Karvaiová mimo jiné říká: „Obávám se, že vzájemné neporozumění pramení z dnešní ne úplně zdravé společnosti. Vše podle mě souvisí s dlouhodobým přerodem naší společnosti, která tak trochu chaoticky přebírá spoustu novinek, idejí apod. aniž by kriticky přehodnocovala, zda jsou nebo nejsou dobré.“

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře, Arnošta Veselého, Josefa Kvasničáka, Dany Moree, Renaty Schejbalové, Jany Strakové a Kláry Laurenčíkové naleznete zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde.

Jaroslava Indrová: Máte doma dětskou pornografii?

Středoškolská učitelka Jaroslava Indrová polemizuje ve svém textu se sexuologem Petrem Weissem, který se nedávno znovu vyslovil proti zákazu držení dětské pornografie. Indrová mimo jiné píše: "Mnohem důležitější je výchova, působení rodičů, školy, médií, aby ten, kdo podobnou úchylkou trpí, věděl, že se jedná o něco nenormálního (moje uspokojení nesmí být na úkor utrpení někoho jiného), aby se šel dobrovolně léčit, naučil se s tím žít. I tady by měla platit momentálně tolik oblíbená "inkluze" - zapojit pedofily do společnosti, ale zároveň zabránit, aby byli hrozbou." Její text publikujeme v plném znění.

OECD dnes zveřejnila Education at a Glance – studii, která porovnává vzdělávací systémy členských zemí

Česká republika patří mezi 35 zeměmi OECD k těm, které dávají na vzdělávání nejmenší část svého hrubého domácího produktu. Podle posledních údajů dává Česko do vzdělávání 4%, zatímco průměr OECD je 5,2%. Zaostáváme zejména ve výdajích na primární a sekundární vzdělávání - tam jsme v rámci OECD na předposledním místě, hůř na tom je pouze Maďarsko.

Startuje největší česká sbírka na vzdělávání. Každý dar sponzor zdvojnásobí

Přesně měsíc mohou dárci přispět na sbírku, aby sponzor zdvojnásobil každou jejich zaslanou korunu. Podpoří tím doučování děti z nejchudších rodin i aktivní mladé lidi, kteří chtějí zlepšovat své prostředí. Loni přispělo na sbírku 1 750 lidí a celkově vybraly přes 5 milionů korun. Z nich Člověk v tísni podpořil provoz nízkoprahových klubů pro 900 ohrožených dětí, předškolní kluby pro 260 dětí nebo portál nabízející bezplatně přes 200 audiovizuálních lekcí.

Prohlášení Asociace ředitelů gymnázií a Unie školských asociací ČR – CZESHA k vývoji v oblasti učitelských platů

Současný kritický stav v personální oblasti na základních a středních školách je odrazem nečinnosti vlád v podstatě od roku 1990 dodnes a laxním přístupem až rezignací školských odborů na řešení průběžně se zhoršujících platových podmínek učitelů. Jen tak je možné vysvětlit, že se během 25 let polistopadového vývoje nůžky mezi příjmy učitelů a ostatních vysokoškoláků čím dál vice rozvíraly, prestiž učitelské profese se propadala a zájem o ni klesal raketovou rychlostí, uvádí ve společném prohlášení Asociace ředitelů gymnázií a Unie školských asociací ČR. Prohlášení přinášíme v plném znění.

Týdeník Ekonom v novém seriálu o školství: Školství reformujeme tak často, že už to nikoho nezajímá

Šestnáct ministrů školství jsme měli od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. A nebyl snad jediný, který by nemluvil o reformě. Školství reformujeme tak často, že už to nikoho nezajímá. Mezitím dospěla generace, která nejenže má zájem o vzdělání svých dětí, ale má také peníze, aby jim ho poskytla. Rychleji než kdy dříve vznikají soukromé střední a také základní školy. Rodiče chtějí, aby se děti naučily cizí jazyky, aby o ně měl pedagog zájem, aby se učily v příjemném a kreativním prostředí.

Michal Komárek: Inkluze jako vědomí a nic

Parafrázuji název knihy svého oblíbeného spisovatele a filosofa Ladislava Klímy Svět jako vědomí a nic, protože mi čím dál víc připadá, že s inkluzí je to podobné jako s Klímovým „světem“. „Zevní svět“ je „můj“ duševní stav: to je tak jisté, jako že 2 x 2 = 4: – proto také tomu skoro nikdo nerozumí,“ psal Klíma. A kromě toho také zastával názor, že „silná vůle všechno zmůže“ a že si se světem může silný člověk libovolně pohrávat. Každý po svém.

Vezměme jenom dva články o inkluzi v MF DNES, na které jsme tady dnes upozornili: Jedna redakce, jedno téma, dva redaktoři, dva úplně rozdílné pohledy.

Změny ve vzhledu webové stránky

Vážení čtenáři,

rozhodli jsme se s kolegy jemně upravit hlavní stránku portálu Česká škola. Změny nejsou velké a doufám, že povedou k větší přehlednosti stránky a většímu čtenářskému pohodlí. Následovat bude ještě úprava horní lišty, která v současnosti mnoho smyslu nedává.

Deník.cz: Jsme drzí říkají o sobě studenti gymnázia, kteří napsali učebnici angličtiny

„My jsme šli do druháku úplně demotivovaní, dostali jsme úplně hroznou učebnici. A chtěli jsme si pro zbytek studia zkusit něco, co se od studentů nečeká,“ vysvětluje student gymnázia Jakub Jan Fiala, proč se spolužákem Ondřejem Kočanem začal ve druhém ročníku psát učebnici angličtiny. Rozhovor přináší Deník.cz.

MF DNES: Inkluze je na dohled. Na Svitavsku míří do škol desítky milionů z Evropské unie

Na Svitavsku míří do základních škol desítky milionů korun z Evropské unie na to, aby se na takzvanou inkluzi připravily. Do škol přímo ve Svitavách půjde 35 milionů, téměř 73 milionů korun na tři roky získala na podobný projekt pro školy ve městě a okolních obcích i Litomyšl. Prostředků je dost, ale snadné to nebude, popisuje dnešní vydání deníku MF DNES.

MF DNES: Inkluze začala. A základní školy stále čekají na peníze

Zatímco na některých školách v Moravskoslezském kraji mají se společným vyučováním zdravých dětí a těch s postižením dlouholeté zkušenosti, na mnoha dalších jejich začleňování provází obavy. Takzvaná inkluze oficiálně začala 1. září. Podle kritiků je ale uspěchaná. „Školy sice splnily nastavené podmínky, ale ministerstvo neposlalo prostředky, taková nedomyšlená situace,“ vysvětluje ředitel Základní školy Zelená v Ostravě Aleš Koutný.

Lidé z praxe možná budou moci učit bez omezení i bez kvalifikace

Experti z praxe možná budou moci na plný úvazek učit odborné předměty na středních školách i bez pedagogické kvalifikace. Jako jednu z možností, jak pomoci vyřešit jejich nedostatek, to zvažuje ministerstvo školství. ČTK to v rozhovoru řekla ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Odborníci z praxe bez pedagogického vzdělání dnes mohou působit ve školách jen na poloviční úvazek, nebo je musí ředitel přijmout na základě výjimky umožňující zaměstnat nekvalifikovaného pedagoga na nezbytně dlouhou dobu.

MF DNES: Maturitní vysvědčení nabízel padělatel za 25 tisíc, bakalářský diplom za 50 tisíc

Ústecká policie odhalila skupinu, která padělala maturitní vysvědčení a vysokoškolské diplomy. Maturitu prodávali za 25 tisíc korun, bakalářský diplom za 50 tisíc, magisterský titul za 75 tisíc korun. Policie ví o více než 50 lidech, kteří si chtěli vysvědčení nebo diplom koupit. Podle redakce MF DNES neměli padělatelé o zákazníky nouzi, protože jich přibývalo s tím, jak přibývá mladých lidí, kteří u maturity propadnou.

EDUin: Státní maturita z matematiky je stále špatný nápad

Snaha zvýšit míru regulace obsahu vzdělávání prostřednictvím povinné státní maturity z matematiky bude pravděpodobně znamenat pouze konzervaci současného stavu. Paradoxně to může vést k úbytku žáků na státní politikou preferovaných technických oborech.

Ministerstvo školství deklarovalo, že povinná státní maturita z matematiky, kterou předpokládá současná podoba školského zákona od školního roku 2020/21, nakonec nebude mít stejnou podobu na všech školách. Systém výjimek může vést k nepředpokládatelným dopadům, kdy budou žáci volit střední školu podle toho, z čeho bude sestávat maturita, nikoliv podle vnitřní motivace, zájmu a předpokladů. Uvádí EDUin v tiskové zprávě, kterou přinášíme v plném znění.

On-line seminář "Jak zlepšovat školní vzdělávací program"

Jak zajistit, aby se z ŠVP nestal časem muzejní exponát? Jak zajistit, aby ŠVP stále odrážel realitu školy, potřeby žáků i představy rodičů a zřizovatele? Jak využít potenciál, nápady a tvořivost všech pedagogů školy? Jak se učit z chyb i zkušeností vlastních i ostatních? Jak se v praxi řídit bonmotem, že ten kdo neví, kam jde, dojde obvykle někam jinam? Na webinář, který se uskuteční 14. září zve Národní ústav pro vzdělávání.

Lidové noviny: Ať o ohrožených dětech rozhodují diagnosťáky, ne soudy, navrhuje Válková. Sklízí kritiku

O tom, v jakém konkrétním dětském domově skončí dítě s nařízenou ústavní výchovou, by měly znovu rozhodovat diagnostické ústavy, nikoli soudy, navrhuje poslankyně Helena Válková (ANO). Její snaha o změnu zákona ale budí velké obavy mezi odborníky, kteří se starají o ohrožené děti. Bojí se, že by některé z nich musely zbytečně projít tímto typem zařízení, kde jsou i problémoví jedinci. Návrh, který bude sněmovna projednávat v úterý, označují za protiústavní. Informují o tom Lidové noviny.

Slovenští učitelé kvůli platům zahájili sérii stávek

Kvůli nízkým platům stávkují na Slovensku učitelé. Zatím jde jen o jednu vyučovací hodinu, v dalších týdnech chtějí protest stupňovat. Pedagogové požadují po vládě další navýšení platů hlavně v regionálním školství. Letos v září jim přitom kabinet Roberta Fica v reakci na jarní stávku přidal šest procent. Podle protestní iniciativy se neřeší ani další problémy ve školství – například slabá vybavenost řady pracovišť. Informovala o tom Česká televize.

Britské elitní internátní školy – vojenský režim pro budoucí premiéry. Pro české studenty nepochopitelný.

Jak to chodí na elitní internátní britské škole, si vyzkoušela česká studentka Alžběta Husáková. V rozhovoru pro Lidové noviny říká: „Učitelé jsou lépe placení, mají méně žáků, moderní vybavení a podporu asistentů. Internátní školy v Čechách nemají tradici. Anglie je jich plná. Je tam striktní denní režim. Od sedmi od rána až do deseti do večera je vše naplánované, kromě hodiny a půl po povinném večerním dělaní úkolů. Třikrát denně se musí každý nahlásit, že je přítomný...“

Průzkum Státního zdravotního ústavu: Ve školních obědech je málo tuku, nedodají dětem dostatek energie

Téměř polovina zkoumaných školních jídelen připravuje obědy, jejichž energie nedosahuje ani hranice doporučené pro dívky ve věku 7 let s minimální pohybovou aktivitou. Jen přibližně třetina jídelen dosáhla na doporučenou celkovou energii oběda. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Státního zdravotního ústavu. Průzkum se zaměřil na stravování dětí ve věku 7-10 let a vzorky vybíral ve 28 školních jídelnách ze všech krajů ČR.

Průzkum: Veřejnost nemá dostatek informací o směřování školství. Ministerstvo by mělo své kroky vysvětlit podstatně lépe

Před začátkem nového školního roku provedla společnost SC&C krátký výzkum testující míru souhlasu české veřejnosti s výroky, které komentují ať už realizované, nebo teprve zamýšlené kroky, o nichž se v souvislosti s českým školstvím hovoří. Autory výroků jsou čeští politici a komentátoři. Výsledky výzkumu především poukazují na fakt, že veřejnosti chybí relevantní informace k tomu, aby zaujala jasný postoj.

Labyrinth – první „laboratorní škola“ v Česku založená na spolupráci univerzit a škol

Zakladatelé první „laboratorní školy“ v Česku o Labyrinthu mimo jiné říkají: Je to škola pro všechny - malý nebo velký, kulatý nebo hranatý, rychlý nebo pomalý. Na tom nezáleží. U nás jsou všichni vítáni. A je to škola pro budoucnost - skleněnou kouli, která by nám pomohla odhalit, co nás čeká, nevlastníme. A proto se ptáme, pátráme a zkoumáme, abychom se na tu budoucnost trochu připravili.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak dlouho se těší prvňáček do školy? Kam mizí motivace k učení?

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a EDUin zvou na další z pravidelných kulatých stolů. Ve čtvrtek 15. září v budově ZŠ Vodičkova 22 v Praze budou diskutující hledat odpovědi například na otázku: Co se (ne)stane, když se dítě přestane těšit do školy?

Zemřela Věra Pokorná, pedagožka, dětská psycholožka a průkopnice inkluzivního vzdělávání

"Jsem velký optimista, jsem přesvědčena, že inkluzivní společnost je budoucností, které bychom se měli co nejrychleji přibližovat. Zdravá společnost je ta, která myslí na ty, kteří jsou na jejím okraji, kteří jsou slabí, nemocní, kteří ale o životě a lidství, tedy o tom, co se nedá koupit ví více, než ti úspěšní, bohatí a silní," řekla o inkluzi Věra Pokorná minulý rok v anketě serveru Romea.cz.

Aktuálně.cz: Otestujte děti znovu, žádají školy kvůli inkluzi. Poradny nestíhají, zápasí s formuláři i chaosem

Od září začala v souvislosti s inkluzí ve školách platit nová pravidla pro přidělování asistentů či pomůcek dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy se na novou podporu ptají a chtějí žáky znovu vyšetřit, aby například měli na asistenta nárok. To zatím platilo jen tehdy, když kraj našel dost peněz. Speciálně pedagogická centra a poradny musejí zodpovídat denně hromady dotazů a zápasí s novým elektronickým formulářem, který mnoha z nich dorazil teprve na konci srpna. Jejich zaměstnanci tak měli jen pár dní na to, aby se s ním naučili pracovat. Reportáž přináší server aktuálně.cz.

Zdeněk Sotolář: Inkluze, hysterie a bohorovnost expertů. (Reakce na text Tomáše Feřteka)

„O inkluzi se dnes zajímají už jen novináři, kteří mají pocit, že by měli dotáhnout načaté téma,“ tvrdí Feřtek na Respektu. A dál už jen předvádí, jak velmi podivným způsobem sám toto téma dotahuje.

Tomáš Feřtek: Za inkluzí stojí neziskovky, soukromé školy a imigranti aneb trocha hysterie...

V první školní den ocitl se autor tohoto blogu v diskusním pořadu Českého rozhlasu, do něhož volají posluchači. Řešila se inkluze. Taková kombinace pořadu a tématu před půl rokem znamenala příval rozhořčených telefonátů o zkáze českého školství hordami nevzdělavatelných dětí z praktických škol. Přišlo obávané datum, první školní den. A zatímco se redaktorka ptaIa, kolik dětí vlastně přestoupilo z praktické do běžné školy a zda to učitelé zvládnou, zavolala jen jedna paní v důchodu a zajímala se, jestli by se svým vzděláním mohla dělat asistentku. Jinak nikdo.

Minifestival řemesel chce motivovat žáky 8. a 9. tříd ke studiu řemesla

Téměř dvacet krajských středních odborných škol se představí během příštího týdne na tematické přehlídce s názvem Minifestival řemesel, který pořádá Kraj Vysočina v pěti městech Vysočiny. Cílem akce je oslovit především žáky a žákyně 8. a 9. tříd základních škol a motivovat je ke studiu řemesla na odborných školách. Návštěvníci budou mít možnost vyzkoušet si tradiční i moderní řemesla.

Agentura pro sociální začleňování zahájila program na podporu společného vzdělávání pro děti z ghett

Od září 2016 Agentura pro sociální začleňování zahajuje program na podporu společného vzdělávání v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami. Podle analýzy Univerzity Palackého v Olomouci vydané v roce 2015 v České republice v sociálně vyloučených lokalitách vyrůstá přibližně 38 tisíc dětí do 15 let. Děti z prostředí sociálně vyloučených lokalit velmi často čelí překážkám, které způsobují to, že vypadávají z hlavního vzdělávacího proudu nebo předčasně ukončují vzdělávání.

Dánská škola je kritizovaná za kvóty pro děti migrantů. Ti ale tvoří 80% studentů

V paradoxní situaci se ocitla střední škola v dánském Aarhusu – někteří aktivisté a právníci ji kritizují za to, že pravděpodobně porušila zákon, když vytvořila čtyři třídy pouze pro děti migrantů a ve zbylých třech stanovila jejich počet maximálně na 50%. Ředitel školy naopak tvrdí, že to je poslední možnost, jak podpořit integraci a společné vyučování Dánů a dětí migrantů. V jeho škole totiž studuje 80% dětí migrantů.

Norský pedagog Godi Keller v rozhovoru pro iDNES.cz o inkluzi nebo známkování

„Soutěživost je opakem tvořivosti. Škola budoucnosti musí být úplně jiná, musí to být místo podporující kreativitu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz norský speciální pedagog Godi Keller, který v Česku minulý týden přednášel učitelům lesních mateřských školek.

Zemřel přední český sociolog Ivo Možný

Po krátké nemoci zemřel v sobotu ve věku 84 let přední český sociolog Ivo Možný. Možný působil na Masarykově univerzitě v Brně, kde byl zakladatelem a prvním děkanem Fakulty sociálních studií. Zabýval se především proměnami české rodiny a sociální politiky, ale také společenskými dopady vzdělávání. O smrti Iva Možného infomuje server lidovky.cz

Mají učitelé podávat dětem léky?

Podle reportáže Českého rozhlasu se řada učitelů bojí podávat dětem léky, protože v případě jakýchkoli komplikací padá zodpovědnost i na jejich hlavu. Školský zákon prošel v roce 2015 změnami, které ale nevyjasněné odstavce ohledně nemocných dětí ve školkách a školách podle ČRo nijak neupřesnily.

Středoškoláci prosadili omezení „pamlskové vyhlášky“. Nyní chtějí diskutovat o kvalitě školních jídelen

Vyhláškou se od 20. září reguluje prodej vybraných potravin a nápojů v bufetech a automatech a také doplňkový prodej v jídelnách. Vzhledem k její přísnosti ale hrozilo, že by prodejcům zakázala nabízet většinu sortimentu a ti by se ze škol stáhli. Česká středoškolská unie proto zaslala rezortu školství otevřený dopis s více než 6 tisíci podpisy, kde požadovala výjimku pro střední školy, finanční zvýhodnění zdravých svačin a zlepšení obědů ve školních jídelnách. V navazujících jednáních zástupci České středoškolské unie s ministryní Valachovu úspěšně domluvili vyjmutí středních škol. Díky tlaku České středoškolské unie tak bude omezení platit jen na základních školách a víceletých gymnáziích.

Michal Komárek: Bitva o atlas a velmi rozpačité ministerstvo

„Atlasová bitva“ - tedy spor o to, zda v atlase používáném ve školách může být za hlavní město Izraele označen Jeruzalém - po téměř dvou týdnech utichá. To nejzajímavější a svým způsobem i nejsmutnější se stalo až v jejím závěru. Ministerstvo školství se zmateně omluvilo za své původní vyjádření, že dohlédne na to, aby byl atlas opraven. Ne, nejde mi o to, zda věcně pochybilo, když odmítlo Jeruzalém jako hlavní město, nebo když svoji pozici změnilo. Jde mi o to, že rozhodně v kauze nevystupovalo jako instituce, která má kultivovat vzdělanost a kritické myšlení. Spíš jako nějaký zbrklý, nepříliš dobře informovaný oportunista.

Kateřina Valachová k nedostatku učitelů: Jsme před propastí

„Jsme před propastí, ale teď se nám podařilo udělat krok zpátky. Nikdo tím nezbohatne, ani to dramaticky nezmění poměr absolventů pedagogických fakult, ale je důležité, aby budoucí učitelé viděli, že na to nekašleme,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová deníku Právo v reportáži o nezájmu mladých lidí věnovat se učitelství.

Školám nejvíce chybí učitelé fyziky, chemie a matematiky, češtinářů je dost

Na základních školách v Česku je největší problém sehnat učitele fyziky, chemie, matematiky či informatiky, střední školy zase trápí nedostatek pedagogů pro výuku odborných předmětů a praktického vyučování. Někteří ředitelé mají problémy najít i kantory pro první stupeň, pedagogické asistenty nebo speciální pedagogy, vyplývá ze zjištění ČTK. Naopak dostatek je učitelů humanitních předmětů, někteří z nich mají dokonce problém sehnat místo.

Klára Laurenčíková v Anketě portálu Česká škola: Do diskusí o vzdělávání se zatím nikdy nepodařilo zahrnout širokou veřejnost

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi Kláry Laurenčíkové z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Laurenčíková mimo jiné říká: „Ze zkušeností z dosavadních snah o vytvoření konsenzu na směřování vzdělávací politiky v České republice vyplývá, že se nikdy úplně nepodařilo zahrnout do procesu i větší část široké veřejnosti.“

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře, Arnošta Veselého, Josefa Kvasničáka, Dany Moree, Renaty Schejbalové a Jany Strakové naleznete zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde

EDUin: Pravidlům státní maturity schází jasné pojmenování, kdo nese zodpovědnost za pochybení.

Během letošního jarního kola maturit se ukázalo, že státní orgány neumějí řešit situaci, kdy chybou Cermatu, ministerstva nebo školy dojde k poškození maturanta nebo celé skupiny maturantů. Na základě této zkušenosti a zkušeností z aktuálně probíhajícího podzimního kola maturit by mělo ministerstvo školství veřejnosti sdělit, jak chce v budoucnosti takové situace řešit.

Další ročník evropské překladatelské soutěže pro středoškolské studenty Juvenes Translatores

Střední školy se opět mohou hlásit do soutěže Juvenes Translatores , kterou každoročně po celé EU pořádá Evropská komise. Elektronickou přihlášku lze podat v jakémkoliv jazyce EU do 20. října 2016 na internetových stránkách soutěže: http://ec.europa.eu/translatores/index_cs.htm .

Výzkum: Náruživé hraní online počítačových her není závislost

Uklidnění pro rodiče přinášejí výsledky výzkumu psychologů Fakulty sociálních studií MU. Po zkoumání dat od 9500 hráčů online počítačových her přišli se zjištěním, že ačkoliv tito uživatelé trávili u počítače i desítky hodin týdně, známky závislosti vykazovaly jen jednotky procent z nich. Hry tedy nejsou zdaleka tak nebezpečné, jak se jim přisuzuje. Odborníci ale zároveň upozorňují, že pokud někdo skutečně závislý je, může být léčba takového člověka složitější, protože se jedná o nový a specifický jev. O výzkumu informuje server online.muni.cz.

Návod, jak komunikovat s lidmi postiženými autismem

Záchranáři, ale i úředníci, policie, hasiči i například sociální pracovníci a školy dostanou od úřadu vlády návod, jak komunikovat s lidmi postiženými autismem. Problémy, kterými autisté trpí, jsou podle autorů manuálu široké a mohou se dotknout řady oblastí veřejného života. Materiál nazvaný Komunikační soubor představil úřad vlády. Ministerstvo školství chce také po školách, aby návod zapracovaly do vzdělávacích programů pro žáky se speciálními potřebami.

Seminář k výuce cizích jazyků na základních školách

Do 20. září se mohou učitelé a lektoři hlásit na seminář věnovaný využití metodických komentářů ve výuce cizích jazyků. Seminář se uskuteční 27. září od 10 do 14 hodin v Goethe-Institutu v Praze. Bude se týkat výuky cizích jazyků (AJ, NJ, FJ) v základních školách. Cílem semináře je představit materiál Metodické komentáře, které vznikly v návaznosti na standardy pro základní vzdělávání a prezentovat možnosti podpory určené učitelům a lektorům angličtiny a němčiny, které nabízí kulturní instituty British Council a Goethe- Institut.

Workshopy a metodická příručka k tématům spojeným s migrací

Především pro pedagogy základních a středních škol, kteří pracují s tématy uprchlictví nebo identita a stereotypy je určena metodická příručka Hello Czech Republic – Doma v nové zemi. Příručka obsahuje třináct aktivit. Její součástí je komiks Jednou se zase setkáme, Sanam a krátký film Šádí. Prezentace a workshop proběhnou 15. září v prostorách brněnské Filosofické fakulty MU. Informuje o tom server Občankáři.cz

Eurostat: Nejvíc vysokoškoláků má Londýn, Praha je 42., rozdíly se prohlubují

Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle studie Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy. Informují o tom

Jak se dětem migrantů daří ve škole

Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí. Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky. Jejich rodiče se častěji potýkají s finančními problémy a nemohou je ve vzdělávání dostatečně podporovat. Přesto se od druhé generace rozdíly mezi migranty a nemigranty výrazně stírají. Jaká je úspěšnost dětí-migrantů ve vzdělávacích systémech evropských zemí a jaká opatření jim mohou prospět?

Existují jednoduché, levné a snadno prosaditelné návrhy, jak změnit vzdělávání?

Zkušenosti se špatnými učiteli či nevyužitým vzdělávacím potenciálem má každý. Volání po hluboké strukturální reformě se každému zdá jako logické řešení. Ma dojít k nákladnému zvyšování platů, vyhazování špatných učitelů a radikální změně osnov. Protentokrát se nad reformou školství zkusme podívat z jiné perspektivy, píšou v pozvánce na debatu Jak změnit vzdělávání snadno a rychle její organizátoři z Institutu pro politiku a společnost.

EDUin hodnotí priority ministerstva školství pro tento školní rok -

Aby skutečně narostly platy učitelů na podstatnou výši, musela by současná vláda dosáhnout konsensu na politické scéně. Zároveň je ale třeba uvažovat o skutečně funkčním systému hodnocení učitelské práce a uvolnění přísně regulovaného přístupu k této profesi.

Oceněný učitel Vladimír Vícha v rozhovoru pro MF DNES: Dřív byl pan učitel někdo

„Dřív byl pan učitel někdo. Učitelské povolání ale dnes nemá příliš vysokou prestiž. Když dítě před lety dostalo rákoskou, snažilo se to doma zatajit, v dnešní době by se rodič šel okamžitě soudit. Většina rodičů ví, co je pro dítě důležité, a spolupracují s námi. Ale neustále přibývá těch, kteří se spíše spojí s dítětem proti škole a podepíší mu cokoli – jenom proto, aby zažehnali aktuální situaci, aniž by přemýšleli, že se jim to časem vymstí. Pokud rodiče nemají na dítě čas, řeší vše rychle, krátkodobě a nevýhledově. Jsou ke svým dětem nekritičtí, nechtějí spolupracovat se školou,“ říká v rozhovoru pro MF DNES učitel Vladimír Vícha z pardubiockého Gymnázia Dašická, který získal Cenu pro pedagogy Nadace Neuron a Učené společnosti ČR.

Festival bojující s nudou a zevlováním Stop Zevling proběhne 10. září

10. září se na Černém Mostě uskuteční jubilejní 10. ročník komunitního festivalu Stop Zevling. Začínat se bude v 10 hodin sportovní částí na ZŠ Vybíralova, pokračovat pak hudebním programem, BMX contestem, nebo srazem veteránů Black Bridge CarFest ve SkateParku ČernýMost. Vstup na akci je zdarma.

MŠMT: Jak v mateřských školách nastavit optimální podmínky pro děti mladší 3 let

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává pro mateřské školy informace ke vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let v mateřských školách.

Průzkum rizikového chování ve školách Zlínského kraje: Nejčastějším problémem jsou vulgarismy a kouření

48% škol se potýká s vulgarismy žáků a studentů, 21% s kouřením, 11% se záškoláctvím. Vyplývá to z průzkumu, který proběhl na školách Zlínského kraje. Výsledky zveřejnil krajský portál pro školství a vzdělávání www.zkola.cz.

Školy se mohou hlásit do programů zaměřených na finanční gramotnost

Programy zaměřené na podnikatelskou a finanční gramotnost a trénink komunikace a prezentace před publikem otevírá nezisková organizace JA Czech. Nově v letošním školním roce nabízí i program pro mateřské školy Moje první peníze. Ostatní programy jsou určené pro základní, střední i vysoké školy.

V Praze dnes probíhá Festival vědy zaměřený na děti a studenty

Festival vědy probíhá na pražském Vítězném náměstí od 8,30 do 17,30. Je zo společná akce vysokých škol, akademických a volnočasových institucí. „Čeká na vás velká vědecká laboratoř pod širým nebem. Populárním a interaktivním způsobem vám budeme, po celý den, představovat přírodovědné a technické obory hrou, uvidíte zajímavé prezentace a vyzkoušíte si nevšední pokusy,“ píšou organizátoři.

HN: Učitelé dostanou speciální testy na odhalování nadaných dětí, v populaci je jich dost

Dětí, které v pedagogicko-psychologických poradnách dostaly „potvrzení“ o svém mimořádném nadání, je v tuzemsku podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání dohromady necelých 1500. „Přitom by to statisticky měly být tisíce,“ říká docentka Šárka Portešová z Masarykovy univerzity. Psycholožka, která nadané děti dlouhodobě zkoumá, stojí v čele týmu expertů, jenž nyní českým školám nabídne speciální testy na odhalování talentů, konkrétně v oblasti matematického myšlení. Informují o tom Hospodářské noviny.

Hospodářské noviny: Rodiče chtějí vstřícnější školy. Zakládají proto vlastní.

Škola, která má akreditaci ministerstva školství od února, musí dodržovat předepsaný plán vzdělávání jako každá jiná. „Začínáme ráno v 8.30, chvíli si povídáme, co kdo prožil, a následuje dvouhodinový blok matematiky nebo češtiny. Pak další hodiny, zhruba do půl jedné,“ popisuje ředitelka nové soukromé základní školy Lenka Fialová v reportáži Hospodářských novin.

Na vznik první české soukromé základní školy po listopadu ´89 vzpomíná její spoluzakladatelka Ivana Málková

Před 25 lety nastoupili do Školy Hrou první žáci. Jaké to bylo? Co jsme prožili a co jsme se naučili? Jaký byl příběh školy? V rozhovoru na to vzpomíná její spoluzakladatelka, učitelka Ivana Málková.

Soutěž pro studenty a učitele středních škol: Navrhni projekt

Seznámit mladé lidi s problematikou evropských fondů je cílem soutěže Navrhni projekt, kterou letos už popáté pořádá ministerstvo pro místní rozvoj. Projekty je možné posílat do 16. listopadu.

Učitelé s pomocí wikipedistů ukážou žákům, jak se tvoří největší online encyklopedie.

Wikimedia ČR spouští 8. září k příležitosti Mezinárodního dne gramotnosti globální vzdělávací projekt Uč (s) Wiki, jehož cílem je rozvoj kritického myšlení a digitální gramotnosti skrz práci s Wikipedií. Projekt Uč (s) Wiki1 dává učitelům do rukou jedinečný nástroj. Místo toho, aby svým žákům používání Wikipedie zakazovali, mohou je nyní naučit, jak s encyklopedií pracovat.

iDNES.cz: Advokátka zakládá v Litvínově waldorfskou školu

„Já jsem byla velmi úspěšný žák a student. Typický jedničkář bez jakýchkoli problémů. Učitelé mě vždy akceptovali. Ale každý to tak nemá. Přijde dítě, které ten intelekt prostě nemá takový a začne být známkované. Kde pak má hledat motivaci? Sportovec také nedělá to, co mu nejde,“ vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz advokátka Zuzana Štěpánová, která se rozhodla založit v Litvínově waldorfskou základní školu. Už před rokem tam založila waldorfskou školku.

Ministerstvo školství je nominováno na cenu „Zavřeno“ kvůli utajování výsledků státní maturity

Ministryně školství byla opakovaně veřejně vyzvána, aby zpřístupnila anonymizované individuální výsledky žáků u státní maturity. Její úřad to opakovaně odmítá, aby data nebyla „chybně interpretována“ - tak je zdůvodněna nominace na „anticenu“ Zavřeno v soutěži Otevřeno x Zavřeno, kterou od roku 2003 pořádá Otevřená společnost.

Novým školským ombudsmanem bude zakladatel ankety Zlatý Ámos Ladislav Hrzal

Ladislav Hrzal nahradí od 15. září ve funkci školského ombudsmana bývalého ministra Eduarda Zemana. Ve školním roce 2016/2017 se bude věnovat hlavně šikaně. Měl by působit převážně v terénu a vytvářet obecná doporučení pro ministerstvo školství, řekla podle ČTK na dnešní tiskové konferenci ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). 

Středoškolská učitelka Jaroslava Indrová: Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?

Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mně zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyšlení? Jací jsou studenti roku 2016? Jsou opravdu líní, neschopní, nebo naopak skvělí v technice, sebejistí, úspěšní?

Česká školní inspekce zveřejnila Informační bulletin

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v bulletinu mimo jiné popisuje úkoly ČŠI v rámci zavádění společného vzdělávání.

Psycholog Tomáš Novák: Školský stres, přízrak (nejen) prvního září

„To, co vede ke stavům nyní zahrnovaným pod termín školní stres, bylo známo dávno předtím, než se slovo objevilo. Namátkou je možno připomenout klasika psychiatrie Emila Kraepelina na konci devatenáctého století a jeho výzkumy traumatizace dětí školním prostředím a požadavky. Podobné publikace se brzy po té objevují i v nejstarším a doposud vycházejícím českém pedagogickém časopise Komenský,“ píše psycholog Tomáš Novák v obsáhlém článku na serveru Vitalia.cz.

EDUin: V čem se státní maturita zlepšila a co jí ještě chybí

Podzimní kolo letošních státních maturit má šanci napravit pochybení, která se v testech a informování veřejnosti objevila na jaře. Za šest let existence státních maturit došlo k některým zlepšením z hlediska uživatelského komfortu škol, žáků i rodičů. Shrnujeme je a upozorňujeme na to, co ještě chybí.

Jana Straková v Anketě portálu Česká škola: Místo toho, abychom hledali konsenzuální řešení, bojujeme o moc

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při pražské Pedagogické fakultě. Straková mimo jiné říká: „Zároveň bohužel vnímáme odlišný názor často velmi osobně a jeho nositel se pro nás automaticky stává nepřítelem a připisujeme mu také zlou vůli.“

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře, Arnošta Veselého, Josefa Kvasničáka, Dany Moree a Renaty Schejbalové naleznete zde, zde, zde, zde, zde a zde

Renata Schejbalová v Anketě portálu Česká škola: Koncepce se mění téměř s příchodem každého nového ministra

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi ředitelky pražského gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové. Schejbalová mimo jiné říká: „Řada škol naštěstí nějakou vizi má, pozná se hlavně podle toho, že o tyto školy mají rodiče velký zájem. Vize bohužel chybí státu.“

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře, Arnošta Veselého, Josefa Kvasničáka a Dany Moree naleznete zde, zde, zde, zde a zde

Brněnský radní pro školství: České školy připravují romské děti na život dobře

Deník Referendum přináší první díl cyklu rozhovorů vedených romskými matkami ze sdružení „Jdi do dobré školy“. Olina Čonková Poláková v rozhovoru mluvila s radním za KDU-ČSL Jaroslavem Suchým i o problému existence čistě romských škol. Suchý mimo jiné říká: „Segregace znamená pouze to, že se někteří lidé logicky sdružovali na nějakém území.“

Dana Moree v Anketě portálu Česká škola: Chybí nám radost z toho, že něco funguje

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi Dany Moree z Fakulty humanitních studií UK. Moree mimo jiné říká: „Možná by pro začátek stačilo klást si otázku, co naše školství potřebuje, aby v něm všichni aktéři mohli být spokojení anebo třeba příští týden spokojenější než dnes? Jak by to mělo vypadat?“

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře, Arnošta Veselého a Josefa Kvasničáka naleznete zde, zde, zde a zde

Karel Oliva: Je skličující, že na spisovnou češtinu se neklade důraz už ani na školách

Podle ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy uškodila spisovné češtině divoká devadesátá léta snahou sblížit obecný a spisovný jazyk. „Motivace pocházela ještě od socialistických politiků, protože různí tajemníci strany spisovně mluvit neuměli, a neuměli se to ani naučit. Ze setrvačnosti to přežilo i do doby porevoluční a teď na to doplácíme. Najednou bylo schůdné třeba slovo děkuju namísto děkuji," říká Oliva pro server iDNES.cz.

Josef Kvasničák v Anketě portálu Česká škola: Ve školství řešíme kdeco, ale vždy jen dílčí otázky

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi učitele pražského gymnázia jana Keplera Josefa Kvasničáka. Kvasničák mimo jiné říká: "Žijeme v hodnotově málo zakotvené společnosti, která nemá jasno, na čem chce stát, o co chce usilovat."

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře a Arnošta Veselého naleznete zde a zde a zde

Arnošt Veselý v Anketě portálu Česká škola: Kdekdo si myslí, že školství skvěle rozumí

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi profesora Arnošta Veselého z Fakulty sociálních věd UK, který se dlouhodobě zabývá vzdělávací politikou. Veselý mimo jiné říká: „Kdekdo si myslí, že školství skvěle rozumí a že řešení je nabíledni. Není. Vzdělávání je z jednou z nejsložitějších oblastí veřejné politiky, kde se ani ti nejzkušenější neshodnou na tom, jaké řešení je ideální.“

Reakce Kateřiny Valachové a Zdeňka Sotoláře naleznete zde a zde

Zpráva o projektu MŠMT: Díky obědům zdarma chudé děti ve škole méně chybí

Lepší nálada, větší aktivita a výrazné zlepšení školní docházky. Téměř devadesát procent škol, které od začátku roku platily obědy celkem 4 591 dětem ze sociálně slabých rodin, na žácích pozorovalo pozitivní změny. Redakce iDNES.cz přináší výsledky projektu, na nějž padlo třicet milionů korun z rozpočtu ministerstva školství.

Najde se během tří let na učitelské platy 27 miliard?

Pokud by měli učitelé od ledna 2020 brát 40 000 korun, stálo by to v letech 2018 a 2019 celkem 27 miliard korun navíc, řekla po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a školskými odbory ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Požadavek na podobný nárůst platů vznesly odbory. O setkání informovala ČTK.

Oceňovaná ředitelka školy k inkluzi: Musíte z hlavy vytěsnit, že pracujete se třídou. Před vámi sedí 20 dětí a každé je jiné.

Základní škola v Trmicích přijala inkluzi jako svoji „politiku“ už před 12 lkety. Za tu dobu získala škola vynikající pověst mezi učitely, žáky, rodiči i odborníky. Její dlouholetá ředitelka Marie Gottfriedová v rozhovoru pro MF DNES upozorňuje, že hlavním úkolem školy je vytvořit podmínky pro maximální výkon žáka. V rozhovoru mimo jiné říká: „Na školách, jejichž pedagogové nejsou inkluzi nakloněni, bude ale její zavádění bolestivé. Albert Einstein řekl, že je snazší rozbít atom nežli předsudky.

Vyhláška o nezdravých potravinách ve školách je po roce hotová

Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, je po roce hotová. Převzala ji Sbírka zákonů, řekla ČTK Klára Bílá z tiskového oddělení ministerstva školství. Vyhláška by tak měla být oficiálně publikována za několik dní. Ve školském zákoně je zákaz od loňského září, ale bez vyhlášky nemohl být uplatňován v praxi.

Ve věci šikany učitelky navrhli policisté obžalovat tři mladíky

Pražští policisté navrhli obžalovat tři mladíky z výtržnictví a omezování osobní svobody ve věci šikany učitelky pražské střední školy Na Třebešíně. ČTK to dnes řekl mluvčí policistů Jan Daněk. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství Prahy 4. Učitelka letos v lednu zemřela, její úmrtí podle policie nezavinila cizí osoba.

Ministerstvo školství vyčlenilo 20 milionů na boj proti šikaně

Školy, které chtějí zlepšit boj se šikanou, můžou příští rok od ministerstva školství získat dohromady až 20 milionů korun v dotačním programu Bezpečné klima v českých školách. Informuje o tom Český rozhlas.

NIDV o společném vzdělávání ve školním roce 2016/17

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) připravil stručný materiál s výčtem všech aktivit NIDV pro oblast společného vzdělávání, které mohou pedagogové využít v novém školním roce pro svůj profesní rozvoj.

Zdeněk Sotolář v Anketě portálu Česká škola: Proč si v diskusích o školství tak málo rozumíme

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes reakci učitele a mluvčího Učitelského profesního sdružení Zdeňka Sotoláře.

(Odpovědi ministryně školství Kateřiny Valachové naleznete zde)

Tomáš Sedláček v HN: Hra na školu nebo hra školou?

Ekonom Tomáš Sedláček se v Hospodářských novinách zamýšlí nad moderní podobou školy. Píše: „Část našich politických i podnikatelských elit nás neustále přesvědčuje o tom, že potřebujeme manuálně zručnou pracovní sílu. Přitom veřejným tajemstvím je, že během několika let, možná desetiletí nahradí manuální práci inteligentní roboti. Je to asi jako trénovat od osmi let budoucí taxikáře, když přitom v novinách denně čteme o autech, která budou jezdit bez řidiče. Ano, pár lidí bude řídit auta − ale asi tak, jako se dnes jezdí na koních. Pro potěšení, sport, nostalgii − ale i "na koně" se dnes jezdí v autě. Možná naše děti tuší něco, co netušíme my.“

Jana Kropáčková z Pedagogické fakulty UK: Nervozita a spěch. Rodiče prvňáky školou zbytečně straší

„Řekla bych, že nelze vyjmenovat dovednosti nebo vědomosti, které by mělo dítě při vstupu do 1. třídy mít. Každé je jiné a jinak dozrává. Startovací úroveň je tedy různorodá, učitel s tím musí pracovat a rodič by si to měl uvědomovat také. Podle mě jsou daleko důležitější jiné věci: dítě by si mělo věřit. Mělo by umět řešit problém - vědět si rady, když něco neví, když se třeba ztratí, mělo by se umět zeptat. Další věc je rozvoj komunikačních kompetencí, mělo by se umět domluvit s kamarády a s paní učitelkou. Mělo by být přiměřeně psychické odolné a vydržet určitou zátěž, protože ve škole se bude muset soustředit,“ říká Jana Kropáčková, která se specializuje na přechod z mateřské školy do první třídy v rozhovoru pro MF DNES..

Revoluční plán pro čistou mysl a zklidnění životního tempa

Stres, vyčerpání, roztěkanost, deprese – všechny tyto potíže mají společné řešení: MINDFULNESS.

Mindfulness mění životy. Zmírňuje stres a úzkosti a přináší radost a plnost prožitku do každého okamžiku. Nabije vás novou energií do života a odvahou čelit jakýmkoli překážkám. Stačí to jednou vyzkoušet.

Kateřina Valachová v Anketě portálu Česká škola: Proč si v diskusích o školství tak málo rozumíme?

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi ministryně školství Kateřiny Valachové, která mimo jiné říká: „Domnívám se, že dobrá zpráva je, že v tuto chvíli už všichni ve školství jsou natolik naštvaní, že žádnému politikovi včetně mě neprojde prostě pokračovat...“

Postupně budeme publikovat další reakce.

EDUin: Hodnocení plánovaných kroků MŠMT v následujícím školním roce

V otázce podpory učitelů a inkluze postupuje ministerstvo školství v rámci Strategie pro vzdělávání 2020. Provedení ale v některých případech vzbuzuje pochybnosti. Státní maturita z matematiky a přijímací zkoušky na SŠ táhnou vzdělávací systém zpět.

Učitelské profesní sdružení hodnotí poslední kroky MŠMT

Přinášíme text Výkonné rady Učitelského profesního sdružení (UPS), který hodnotí aktuální situaci ohledně zavádění inkluze, přípravy kariérního řádu nebo navyšování učitelských platů. Portál Česká škola se s mluvčím UPS Zdeňkem Sotolářem dohodl, že teze z textu podrobněji rozvede v rozhovoru.

AI: Jak si vede rovný přístup ke vzdělávání romských dětí na začátku školního roku 2016/17?

„Nerovný přístup romských dětí ke vzdělání je v českém vzdělávacím systému dlouhodobý problém. Projevuje se třemi způsoby: nadměrné zastoupení romských dětí v tzv. praktických školách (školy v první řadě určené žákům s lehkou formou mentálního postižení), vyloučení Romů z běžných škol a tříd a rozdílné přístupy k romským žákům v běžných školách - časté jsou zprávy o rasové šikaně a ostrakizaci neromskými žáky a dokonce i otevřená předpojatost ze strany některých učitelů. Přijde s novou legislativou změna?,“ píše v dnešní tiskové zprávě Amnesty International, která téma dlouhodobě sleduje. Přinášíme výtah z tiskové zprávy.

Nové číslo Zpravodaje MŠMT se zaměřuje na financování regionálního školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává čtvrté číslo Zpravodaje. Tentokrát se v něm zaměřuje hlavně na změnu financování regionálního školství.

Člověk v tísni: Každý stý žák propadne hned v první třídě

V České republice opakovalo ve školním roce 2015/2016 první třídu základní školy 1 175 z celkového počtu 117 474 dětí. To činí více než jedno procento ze všech prvňáčků. Vyplývá to z údajů Ministerstva školství, které zveřejňuje v rámci svých ročenek. Z dostupných statistik vyplývá, že v českém školství je celkově problémem přechod mezi vzdělávacími stupni.

Janek Wagner: Hlavolam zvaný české školství

„Problémů se ve školství nahromadilo mnoho a je jen velmi obtížné vypíchnout ty klíčové. Navíc je řada z nich provázaných, a recept tedy musí být komplexní − pokusy řešit je per partes nikam nevedou,“ píše dlouholetý šéfredaktor portálu Česká škola Janek Wagner v Hospodářských novinách.

Projev ministryně školství k novému školnímu roku

Ministryně Kateřina Valachová v projevu mimo jiné říká: „Jsem přesvědčena o tom, že každý člověk má za svou práci dostat spravedlivé ohodnocení. Postupně se nám daří prosadit, aby to platilo i v našich školách.“ Projev přinášíme v plném znění.

Přečtěte si pravdivý příběh o tyranovi, který vybudoval Severní Koreu a mladém pilotovi, který mu vzdoroval

V důsledku vývoje po druhé světové válce uvrhl Kim Ir-sen Severní Koreu do konfliktu se Spojenými státy, zatímco nejmladší stíhací pilot jeho vojenského letectva se pustil do velmi riskantní hry předstírání – a útěku. Jak Kim vyrůstal z role sovětské loutky a měnil se v bohorovného vládce, No Kum-sok předstíral, že svého Velkého vůdce miluje. Ovšem jen do chvíle, kdy sebral sovětské letadlo typu MiG-15 a odletěl s ním na americké letiště v Jižní Koreji. Aniž by tušil, že Američané za tento válečný letoun nabízeli peněžitou odměnu ve výši sto tisíc dolarů (což se v dnešní době rovná téměř jednomu milionu dolarů). Tato krádež – jen několik týdnů po ukončení korejské války v červenci roku 1953 – šokovala tehdejší svět a vyprovokovala Kima ke krvavé odvetě.