Jan-Michal Mleziva: Zakopaný pes zkvalitňování škol

pondělí 26. září 2016 ·

Vznik několika desítek nových soukromých základních škol svědčí mimo jiné o tom, že veřejné školství neuskutečňuje vzdělávání v takové kvalitě, kterou by si mnozí rodiče přáli. Samozřejmě to neznamená, že by veřejné školy o zvyšování kvality svých vzdělávacích služeb neusilovaly. Některé z nich se řadí dokonce ke špičkovým zařízením. Problém vidím v samotném chápání kvality, které vždy vychází ze subjektivních představ a požadavků. Jinak pojímají kvalitní vzdělávání rodiče z iniciativ zakládajících vlastní školy, jinak vedení a pedagogické sbory příslušných veřejných škol.

Na požadavky rodičů vůči veřejnému vzdělávání bychom měli zajisté nahlížet s respektem, neboť za výchovu, v níž je vzdělání obsaženo, nesou zodpovědnost u svých dětí právě oni. Kritické hlasy rodičů by se daly jednoduše shrnout do dvou zásadních výtek: 1) Ve veřejné škole se k našim dětem nechovají tak, jak považujeme z hlediska jejich řádného vývoje za správné. 2) Veřejná škola nedává našim dětem to, co by jako vzdělání mělo být pro jejich život významné. K první z výtek jsem se nepřímo vyjadřoval v článku Zakopaný pes zkvalitňování škol № 1. Nyní bych se chtěl zabývat druhou z nich, která se dotýká obsahu vzdělávání.

Samy děti kladou otázku, proč chodí do školy, jaký to má vlastně smysl, obzvláště když škola neuspokojuje jejich zvídavost. A to nastává bohužel velmi často, ač se dospělí tváří, že je vše v pořádku. Tradiční úkol školy spočívá přeci v tom, že učitelé předávají žákům předepsané vědomosti, o kterých není radno diskutovat. Jenže děti velmi dobře vnímají, že zrovna ony „vědomosti“, které se stávají předmětem zkoušení, jim mnohdy nezaručují posun v poznání a pochopení světa, neboť se jedná o extrakty akademicky pojatých teorií bez potřebného kontextu. Asi není třeba uvádět příklady, stačí nahlédnout do školních sešitů. Děti většinou nakonec chybějící smysluplnost způsobu vzdělávání přijmou za nutný fakt, jen některé, mezi nimiž asi převažují romské, ještě zdravě dávají svou nespokojenost najevo.

Jan-Michal Mleziva (archiv autora)
Podržím-li se tradiční klasifikace žáků, tak ani u jedničkářů není zaručeno, že pochopili fungování dané oblasti, jíž se učivo týká, a že si vytvořili její patřičný mentální obraz. U dvojkařů, trojkařů a čtyřkařů si můžeme být docela jisti, že „nechápou“ a „nemají patřičný mentální obraz“. Oni se pouze naučili známce adekvátní sumě částeček z výše jmenovaného extraktu akademicky pojaté teorie. Například z historické události probrané v dějepise si při zkoušení vybavují buď letopočet anebo jméno nějaké osobnosti či jiný fakt, ale oč šlo, vlastně vůbec nevědí. A což teprve nejrůznější jevy z chemie či fyziky! Vzdělání této kategorie žáků se tedy sestává ze souborů obsahujících vědomostní částečky, které se ještě v době vzdělávání z velké části povytrácejí z paměti. V případě předmětem nezaujatých jedničkářů lze mít naději, že uchovávají v paměti alespoň shluky částeček. Dovoluji si tvrdit, že z běžného školního vzdělávání si ucelené vzdělání mohou odnášet pouze nadané děti, ale to jen za předpokladu, že se je podaří ve výuce zaujmout. (Tyto děti si ale dovedou poradit i bez školy a informace k tématům, která je zajímají, si obstarají samy, navíc zajímavějším a příjemnějším způsobem.)

Tradiční výuka se zaměřuje na jedničkáře, aby oni „pochopili a vytvořili si patřičný mentální obraz“, a ostatní žáky v podstatě opomíjí. Proto je možné tradiční školu označit za elitářskou. Vinit z toho učitele by asi nebylo na místě, neboť výuka zcela koresponduje s jejich učitelským vzděláním. Budoucí učitelé jsou de facto vzděláváni jako budoucí historici, matematici, přírodovědci apod., nikoli však jako učitelé dětí. Pedagogická složka učitelského vzdělávání je brána vesměs jako nutné zlo. Pro historika či jiného odborníka může být ponižující vyučovat na základní škole a jeho frustraci snad každý porozumí. Učitelé prvního stupně, na které učitelé vyšších stupňů i společnost nahlíží někdy s despektem, také často inklinují – vědomě či nevědomě – k výraznějšímu zaměřování pozornosti na jedničkáře, aby možná též prokázali jistou akademičnost svého vzdělání anebo ve snaze důkladně připravit žáky pro kolegy experty na druhém stupni či alespoň dostát požadavkům akademicky laděných učebnic.

Ze slovních vyjádření klasifikačních stupňů (výborný až nedostatečný) je patrný návod, jak ke vzdělávání přistupovat. U každého žáka mělo být docíleno toho, aby minimálně, tj. dostatečně, „chápal a měl vytvořen patřičný mentální obraz“. Vzdělávání by proto mělo být primárně zacíleno na tento dostatečný základ a od něj se odvíjet dál tak, aby byl uspokojen každý žák. Pak by se téměř nemohlo stávat, že by žák „nevěděl“; vždy by věděl – dostatečně anebo více. Je-li nastaven coby východisko základ odpovídající stupni výborný, je převážná část žáků permanentně utvrzována v tom, že neví, a současně tak odsuzována k nevědomosti a obírána o motivaci. Nepotkal jsem dítě, které by nechtělo vědět, nechtělo rozumět jevům okolo sebe či jinde ve světě a nestálo o pozornost učitele, pokud už nebylo znechucené a otrávené z předchozího vzdělávání. Ale i v dětech znechucených a otrávených lze nakonec probudit zájem či alespoň zbavit je negativního vztahu k tomu či onomu předmětu anebo ke vzdělávání vůbec.

Podstata kvalitního školního vzdělávání spočívá v zájmu o dítě, o jeho momentální potřeby i jeho budoucí směřování. Při tradiční výuce je zájem o dítě zúžen a prezentován snahou předat žákům obsah učiva určeného jedničkářům. (Když se však žák „předávané“ učivo nenaučí, je školou trestán, k čemuž tíhnou i mnozí rodiče. Na čtyřkaře se přímo zahlíží, jakoby nízká míra naučených fakt snižovala hodnotu člověka.) Efekt tohoto tradičního pedagogického zájmu, rozvedeného v předchozím textu, by se s jistou nadsázkou dal označit za ztracená léta. Skutečný zájem o dítě, o každé dítě ve třídě, v sobě nese každodenní otázky týkající se toho, co je pro dítě potřebné. A silný extrakt akademicky pojaté teorie – coby znak kvality tradiční školy – tím určitě v naprosté většině případů není.

Vzdělávacích potřeb, které je nutno v rámci školního vyučování uspokojovat, je celá řada a měly by být v zájmu o dítě přirozeně reflektovány. To obsahuje zajisté požadavek rodičů zakládajících soukromé školy, s kterým bychom se měli obecně obrátit také na tradiční školy ztrácející důvěru rodičů, pokud v dalším budování soukromých škol nevidíme směr rozvoje našeho školství.


Se souhlasem autora převzato z jeho blogu

30 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 13:59  

Vznik několika desítek nových soukromých základních škol svědčí mimo jiné o tom, že veřejné školství neuskutečňuje vzdělávání v takové kvalitě, kterou by si mnozí rodiče přáli.

Jako že v tak nízké kvalitě, která by nekladla až tak vysoké nároky na mentálně volní možnosti dětiček? Ale kvůli tomu se rodiče nemusejí zabývat zakládám škol jako družstevní kompostů za éry dědy Potůčka. Stačí se správně natlačit na učitele pár stížnostmi na nezřízenou náročnost a honění si ega učitelského sboru, nejlépe přes ředitele školy prostřednictvím školní inspekce a zřizovatele.
Domnívám se ale, že propustnost škol je už dnes na dostačeně vysoké úrovni. Spíš bych šel cestou zrušení jakékoli klasifikace, přijímaček a maturit pak zejména. Ušetřené peníze bych pak radši věnoval na zprůchodnění cesty k vyskoškolskému titulu.

Ygrain řekl(a)...
26. září 2016 15:56  

"ani u jedničkářů není zaručeno, že pochopili fungování dané oblasti, jíž se učivo týká, a že si vytvořili její patřičný mentální obraz. U dvojkařů, trojkařů a čtyřkařů si můžeme být docela jisti, že „nechápou“ a „nemají patřičný mentální obraz“. Oni se pouze naučili známce adekvátní sumě částeček z výše jmenovaného extraktu akademicky pojaté teorie. "

Zajímavé tvrzení. Velmi by mě zajímalo, na jakých faktech je založeno.

CatCatherine25 řekl(a)...
26. září 2016 16:24  

Co je to "mentální obraz"?

Eva Adamová řekl(a)...
26. září 2016 16:54  

Pan Mleziva to podává tak, že z trojkařů a čtverkařů z veřejných základek dokáže soukromá škola udělat jedničkáře s opravdovou schopností orientovat se v každém problému, člověka s uceleným vzděláním. Není tomu tak a naivita pana Mlezivy je až zarážející. Ano jedničkáře z těchto žáků soukromá škola udělat dokáže, jenže toho dosahuje rapidním snížením požadavků, což se ovšem dnes projeví u státní maturity. Výsledky státních maturit naprosté většiny soukromých středních škol, srovnáte-li si stejné obory, jsou horší než výsledky škol státních. Stačí prošmejdit data na cermat.cz.

Miloslav Novotný řekl(a)...
26. září 2016 19:08  

„Tradiční úkol školy spočívá přeci v tom, že učitelé předávají žákům předepsané vědomosti, o kterých není radno diskutovat. Jenže děti velmi dobře vnímají, že zrovna ony „vědomosti“, které se stávají předmětem zkoušení, jim mnohdy nezaručují posun v poznání a pochopení světa, neboť se jedná o extrakty akademicky pojatých teorií bez potřebného kontextu“. (Autor je demagog, pozn. M. N.)
„Děti většinou nakonec chybějící smysluplnost způsobu vzdělávání přijmou za nutný fakt, jen některé, mezi nimiž asi převažují romské, ještě zdravě dávají svou nespokojenost najevo.“ (Autor je rasista, pozn. M. N.)

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
26. září 2016 20:03  

Nevím, jestli se ty dva pojmy rasista a demagog nedají nahradit jednodušší a kratším...

Ygrain řekl(a)...
26. září 2016 20:24  

"Nevím, jestli se ty dva pojmy rasista a demagog nedají nahradit jednodušší a kratším..."

Dají. /píp/.

Tajný Učitel řekl(a)...
26. září 2016 21:24  

Pane Mlezivo, souhlasím se vším, krom implicitního sdělení, že všichni učitelé na státních základkách jsou nedobrovolnou obětí způsobu přípravy na povolání.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 22:08  

krom implicitního sdělení, že všichni učitelé na státních základkách jsou nedobrovolnou obětí způsobu přípravy na povolání

S tím se dá i souhlasit.
Někteří se z nedostatku jiných možností takovým způsobům podvolují zcela dobrovolně.
Zpravidla pak ve veřejném prostoru, kde si potřebují zhojit ta příkoří, úporně skrývají svoji identitu, aby kálíce do vlastního hnízda nebyli za hlupce a k smíchu. Úpornost zdůvodňují tím, že jim podobní kálící hrdinové jsou za své hrdinství perzekuování nemilosrdně a mýcení až do čtvrtého kolene.

Tajný Učitel řekl(a)...
27. září 2016 8:57  

Třeba až budou mít pytlíci jednou obzvláště statečný den, vydají se na křížovou výpravu i proti poste.restantům, ygrain, anonymním, cat a jiným zdejším rekům. Spíše asi ne. To by ubylo party k virtuálnímu poplácávání.

Ygrain řekl(a)...
27. září 2016 9:01  

Ach, božínku, cítím se tak poctěna.

Opravdu tady chybí sarkastický font.

krtek řekl(a)...
27. září 2016 10:02  

Já to nějak nepobírám - už kolikrát jsem autocenzurně smazal příspěvěk před jeho odesláním, některé příspěvky jsou tu mazány pro jejich "arogantní tón" a jiné ne. Komu věřit, koho následovat, koho špinit a koho proklínat? Ještěže my krtci žádní stateční rekové nejsme, jen si ryjeme, ryjeme, ...
Líbí se mi nesouhlas s větou "všichni učitelé na státních základkách jsou nedobrovolnou obětí způsobu přípravy na povolání". Tolik prostoru pro interpretaci. ;-)
Jinak zásadní otázka, co je pro dítě potřebné, mne děsí. Bože, co když se ukáže, že je to pěstní zápas? Co když zvládnutí kvantové fyziky? Co když podvodné účetnictví? Tolik potřeb a já umím "jen" mizerně naučit funkce, textový editor a tabulkový kalkulátor!

mirek vaněk řekl(a)...
27. září 2016 10:04  

Zase jeden, který si své představy o školství plete s realitou. Bohužel, ti kteří o školství nic neví tomu možná i uvěří.

Jednu věc za všechny. České školství nepodporuje jedničkáře. Naopak reforma RVP právě nadané děti pohřbila a postavila školství na podpoře nefachčenků. Až teď se o podpoře nadaných kecá a realita je ubohá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. září 2016 12:38  

až budou mít pytlíci jednou obzvláště statečný den...
půjdou učit na základní školu.

Tak jen pro připomenutí
'skrývají svoji identitu, aby kálíce do vlastního hnízda nebyli za hlupce a k smíchu'.
Prvky 'poste.restante, ygrain, anonymní, cat a jiní zdejší reci' nepatří, opakuji že ne-pa-tří do množiny vlastnohnízdních káličů.
Ale je dobře, že jste kejhnul. Je možné, ale spíš pravděpodobné, že hnízdíte někde úplně jinde.

laimes28 řekl(a)...
27. září 2016 13:15  

eva a/ jsou i výjimky mezi soukromými školami,většina je takových,že nabízí pohodu,cestování,projektování a kreativitu,ale najdou se i takové kam rodiče dávají ty své trojkaře a čtyřkaře a mají přání abychom do nich nabouchali základní vědomosti a zásady slušného chování,takové školy se poznají minimem pořádaných akcí,žádným couráním a výletováním,starší ped. sbor většinou mužský,učit na takové škole je učitelský balzám,ovšem něco za něco,peněz méně nežli na státní....

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. září 2016 13:18  

Já si spíš kladu někdy otázku.Když by se např. montessori škola nebo waldorfská škola staly těmi masovými, mainstreamovými, nestěžovali by si potom rodiče i na ně? Zatím mám pocit, že stačí dělat něco jiného než na běžné základce, nazvat se alternativní a rodiče se hrnou. Jestli to třeba nebude taky tak trochu moda,´póza, já nevím. Nikdo přece netvrdí, že není co zlepšit.A zlepšit jak? To by se zároveň musel revolučně změnit systém školství , muselo by se méně papírovat, školy by musely nutně dostat tolik volnosti (a o to stát moc nestojí) a samozřejmě by museli chtít všichni. A určitě bychom výsledky mohli popsat cca za deset let. Možná, že se neumíme podívat více objektivně na současnou školu, Hodnotíme, co je teď, asi ne moc v kontextu - co bylo před deseti lety a co je dnes. A vůbec si nejsem jistá, že podobné pamflety, jako napsal ten autor, nějak přispějí k zlepšení. Reakcí na podobné bývá většinou naštvání, ne ta vnitřní motivace.
Stejně je mi záhadou, jak strašlivě moc lidí se zabývá prací se žáky, jak pečují o jejich hodnocení, motivace, psychické potřeby. A jak málo se podobní odborníci starají o to samé u osobností učitelů? neb jste si někdo v poslední době přečetli nějaký článek s názvem: Jak docílit spokojenosti učitelů v procesu práce se třídou? Nebo jste někde zaznamenali nějaké školení - zlepšení vnitřní motivace učitele? Jak si udržet psychické zdraví ve školství? já teda ne.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. září 2016 13:21  


Mně přijde zajímavější třeba tohle



http://masopust-blog.eduin.cz/2016/09/25/praxe-versus-skola/

Ygrain řekl(a)...
27. září 2016 15:24  

"Člověk by neměl chodit se do školy bavit, měl by se v ní něco naučit."

Bacha, za to nás někdo ukamenuje.

Tajný Učitel řekl(a)...
27. září 2016 17:37  

pytlíku, nazýváte-li pojmenování věcí ve školství pravými jmény kálením do vlastního hnízda, pak ano, jsem vinen a rád. Jsem totiž také rodič a "vychutnávám" následky toho, co se zde v kotlince pyšně nazývá školský systém, každý den. Určitě bych si užil více toho spolupatřičného šmajchlování a falešné kolegiality, kdybych si zde s pravověrnými notoval láteřením na inkluzi, alternativy, soukromé školy, pedocentriky, liberály, inovátory, neziskovky, experty, mluvčí, konzultanty, žurnalisty, školitele, žáky, rodiče, ředitele, výzkumníky, vizionáře, sluníčkáře, dobrosery, humanisty a vůbec na kohokoli, kdo není toho názoru co já.

Děkuji, nechci. Tato vysoce odvážná, etická a morální poplácávání po ramenou rád přenechám čackým pytlíkům, kteří do vlastního hnízda nekálí, jsa postiženi konstantní zácpou konformity, proloženou sporadickými výrony bezzubých zemanoidních bonmotů. Žádný strach pytlíku, však on už tu vaši velikost jednou, když už ti žáci ne a ne, někdo odhalí a pak budete možná aj ministrom.

Josef Soukal řekl(a)...
27. září 2016 18:45  

Pozor, Tajný, zemanoidní bonmoty patří k Soukalovi. Už se vám to z toho láteření na maturitu, netajné učitele, testování, přijímací zkoušky, nealternativní školy, odesílače dětí do montoven, segregáře, antiromské rasisty atd. nějak plete.

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. září 2016 19:08  

odvážná, etická a morální poplácávání po ramenou rád přenechám čackým pytlíkům...

Někde tam vypadlo slůvko 'rádoby'. Škoda. Mohlo to být tak nějak kompletní.

krtek řekl(a)...
27. září 2016 19:16  

A četl jste to láteření od většiny z nás? To, že se s některými "nadávajícími" shodnu, neznamená, že jsem s nimi zajednou ve všem. Ale nebudu říkat, že jsou špatní učitelé. Mnozí z nich občas mezi řečí ukázali, že učí, nejen podle přítomnosti na tomto fóru. O Vás vím jen, že jste Tajný učitel a rodič. Co učíte, kde učíte, jak učíte, je tak utajeno, že si ani tím učitelem nejsem jist.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. září 2016 19:48  

Pane Tajný, svým posledním příspěvkem jste popřel svou lidskou podstatu. Podle toho, co píšete, jste vy člověk, který vždy se vším a každým souhlasíte? Vy se vždy se vším ztotožňujete? Máte pocit, že svět je jen bílý? Nebo v plusu?
Proč hovoříte o notování si? Nemůže mít snad několik lidí podobným názor? Je to zakázané? Obávám se, že jste místní komunitu pasoval (napasoval) do nějakého chlívečku a už nemáte odvahu přiznat, že i vaši "odpůrci" mohou mít v něčem pravdu. Nevěřím tomu, že je váš svět tak jednopolární, jak popisujete. Spíš z vašeho přispívání zde vyciťuji (mohu se mýlit), že jste v jakési opozici ze zásady. Vůči zdejší komunitě. Je dost divné, že se skoro vždy zcela odlišujete. Já vám nevěřím.

Vy tedy chcete např. inkluzi tak, jak je vytvořena po česku?
Souhlasíte s tím, že se k inkluzi vyslovovali lidé, které někdo vydával za experty, a v jejich příspěvcích bylo tolik věcných chyb, že byli nevěrohodní?
(asi chápete, inkluze je má parketa)
Měl jste možnost se tady také vyjádřit a neudělal jste to.Proč? protože byste třeba musel v něčem se mnou souhlasit? A to je špatné, protože patřím ke kroužku lidí, kteří mají podobný názor?
Byla bych ráda, kdybyste odpověděl.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. září 2016 20:12  

Proč vůbec tomu v....u odpovídáte? Nekrmit!

krtek řekl(a)...
27. září 2016 20:22  

Protože se těším, že přijde na sraz (http://doodle.com/poll/qxy97w5s9mvp47p3) a odmaskuje se. A já pak budu mít důvod ho považovat za bytost z masa a kostí, se zkušenostmi a prokázanými dovednostmi. A třeba si ho budu i vážit.

Tajný Učitel řekl(a)...
27. září 2016 20:50  

Paní Karvaiová,

s inkluzí bych nesouhlasil, kdyby docházelo k nějakému násilnému přesouvání dětí z praktických škol do základek, rušení zavedených škol, propouštění speciálních pedagogů apod. K tomuto však nedochází a věřím rodičům že vědí, co je pro jejich děti nejlepší. Vím, že učitelé se ve své aroganci domnívají, že oni to vědí lépe, nicméně stále platí, navzdory excesům, že rodič zná své dítě nejlépe. Myšlenka inkluze je v zásadě správná. Fakt, že se politici polekali odebrání unijních miliard a protlačili narychlo upečený projekt bez přípravy je také pravda. Na konci to bude tak, že některým učitelům a některým dětem bude inkluze ku prospěchu a jiným ne. Několik krát jsem zde vyjádřil respekt k vaší práci a překvapení nad slepou uličkou ve které se nacházíte/me ve vztahu k romské otázce.

Mně ani tak nevadí to vaše notování, notujte si co je libo. Možná však, že tam, kde spolu všichni unisono souhlasí, je něco špatně. Když pak hodím takříkajíc klíč do soukolí, setkám se s reakcí, kterou bych očekával, kdybych na serveru white power prohlásil, že ku-klux-klan je vůl. Pravda, je naivní se domnívat, že učitelé nebudou věrně reflektovat názorové rozložení voličstva, přesto mne zdejší diskuze nikdy nepřestane překvapovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. září 2016 21:14  

učitelé se ve své aroganci domnívají, že oni to vědí lépe

Co dodat. Snad jen, že všichni. Bezesporu.
Až... až na jednoho, který v tísni postává opodál s igelitovou taškou naraženou na hlavu.

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. září 2016 21:25  

Některé lidi dokáže spolehlivě vytočit fakt, že mnozí učitelé (považte!), byť ne ve všem a ne vždy, se dokáží držet pospolu. Kdyby už nic jiného, pak jupííí.

Ygrain řekl(a)...
27. září 2016 21:58  

"s inkluzí bych nesouhlasil, kdyby docházelo k nějakému násilnému přesouvání dětí z praktických škol do základek, rušení zavedených škol, propouštění speciálních pedagogů apod."

A jestli k tomu během pár let začne docházet, jak se všichni bojíme, osobně vám v tomhle vymáchám čumák.

Jana Karvaiová řekl(a)...
27. září 2016 22:01  

K nasilnemu presunu nedochazi.Dochazi k oddalovani nebo nedoporucovani deti do praktickych skol. Vysledkem jsou deti podobne jedne divce, ktere se nyni venuji 3 hodiny tydne( mela byt jiz dva roky na prakticke a nyni uz ani nebude, urovni zustala v pate tride, je v osme) .Chudak holka, ve tride je jak kul v plote. Zavedene skoly nikdo nezrusi. Ony vymizi s nedostatkem deti( nezarazovani) , konkretne nam letos takto " zmizela" jedna trida. Je otazkou casu udrzitelnost tech dalsich.PPP uz avizuje, ze LMP nebudou doporucovany do trid podle par.16/9. S vyhladovenimskol jsou propousteni ucitele. To vse se jiz deje.Moc si o tom v mediich nepoctete. I prosby rodicu nepomahaji. Rodice prosici o zarazeni jejich ditete do prakticke, neb je to dite jeden trapny bodik nad oficialni hranici, vyslyseny nejsou. Opacne samozrejme ano. Proc asi ze?
A jeste : mylite se, v zadne slepe ulicce ve vztahu k romskym detem se nenachazim. Deti nedelim na romske a neromske, kdyz s nimi pracuju. Ve slepe ulicce jsem ohledne reseni romske otazky. Ja osobne jsem totiz vycerpala vsechny mnou dostupne moznosti a vysledek je nula.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.