Žáci na kulatém stolu o motivaci k učení: Nejvíce demotivující je ponižující hodnocení od učitele

pátek 23. září 2016 ·

Zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak dlouho se těší prvňáček do školy?, který byl věnován motivaci k učení, zveřejnil na svých webových stránkách EDUin. Se souhlasem pořadatelů záznam přebíráme a doplňujeme výběr z hlavních myšlenek, které v diskusi padly.



Výběr z hlavních myšlenek z debaty:

Možnými příčinami demotivace může být přílišná abstraktnost učiva, nejasný smysl toho, co se děti učí a malá míra spolupráce, která je nahrazována spíše soutěžením a porovnáváním výkonů žáků. Navíc ve velkých třídách se nedaří individualizovat výuku, proto pro některé je látka příliš jednoduchá, pro jiné složitá. (Lukáš Šlehofer)

Překážkou může být schopnost identifikovat potřeby jednotlivých dětí, ale i omezení vyplývající z převládající organizace vyučování po pětačtyřicetiminutových hodinách.

Klíčem je osobnost učitele, jeho uznání žáky. (Jana Zapletalová) Způsob práce v části škol je v rozporu se základními fyziologickými a mentálními potřebami dětí.

Žákovští účastníci debaty (ze Scio Školy v Praze 9) nejčastěji jako demotivující faktor na školách, z nichž na Scio školu přišli, zmiňovali srovnávání jejich výkonu se spolužáky a způsob, jak učitelé ponižujícím způsobem hodnotili jejich práci.

Možným pozitivním krokem v tomto směru by mohlo být, aby se známka či jiné hodnocení stalo soukromou informací mezi učitelem a žákem.

U dětí z vyloučeného prostředí je jedním z podstatných důvodů demotivace malá podpora v rodinách, špatné podmínky pro školní přípravu a psaní úkolů. Takové děti téměř nezažívají ve škole úspěch. (Denisa Sedláčková)

Doporučení panelistů:

Přijímejme děti takové, jaké jsou, učme se oceňovat jejich dobré stránky. Zrušme zvonění a hodiny na prvním stupni, naučme děti pracovat projektově. Zlepšeme komunikaci mezi žáky, učiteli a rodiči. Uvědomme si, že smyslem školy není jen předat učivo, ale vychovat osobnosti. Dbejme na to, aby naše přípravy na hodinu obsahovaly jasné objasnění smyslu toho, co s dětmi děláme, aby tam byl prostor pro svobodnou volbu, spolupráci a jasná a okamžitá zpětná vazba popisující, co se dítěti daří a nedaří.


Podrobnosti naleznete zde

28 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
23. září 2016 14:16  

Bývaly doby, kdy jsem v matematice v 9. ročníku výuku dost individualizovala. Dnes už to nedělám. Proč? Téměř všichni žáci se hlásí na maturitní obory, tak ať si máknou.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. září 2016 15:00  

JÁ CHCI TAKY NA KUKLATÝ STŮL!!!!!!!!!

poste.restante řekl(a)...
23. září 2016 15:26  

Nejvíce demotivující pro učitele je jejich neustálé a ponižující hodnocení

Přijímejme děti takové, jaké jsou, učme se oceňovat jejich dobré stránky.
Takže abych tomu dobře rozuměl.
Žáci, nebo tedy středoškoláci, chtějí hodnotit učitele.
Ale odborníci doporučují, že žáci by neměli být hodnoceni známkami, porovnáváni a oceňovat by se měly hlavně jejich dobré stránky.

Plyne mi z toho jasný závěr:

1. Doporučení panelistům
Kecejte do něčeho, čemu rozumíte, anebo raději vůbec.

2. Doporučení učitelům
ZMĚŇTE ZAMĚSTNÁNÍ!

Jan Hučín řekl(a)...
23. září 2016 15:50  

Vidím, že kolega poste.restante mě předběhl. Ano, to je ono.

Jan Hučín řekl(a)...
23. září 2016 15:52  

Uvědomme si, že smyslem školy není jen předat učivo, ale vychovat osobnosti.

Je dobré podotknout, že vychovávat má primárně rodina. (Například ke slušnosti.)

Ygrain řekl(a)...
23. září 2016 18:20  

"Nejvíce demotivující pro učitele je jejich neustálé a ponižující hodnocení"

Amen. Akorát já bych místo demotivující použila nějaký výraz z páně Doleželova pípacího slovníku.

Nicka Pytlik řekl(a)...
23. září 2016 19:18  

To by mne tedy zajímalo, co je ponižujícího a demotivujícího na prostém doporučení nebo konstatování typu:
- nech se vyšetřit u psychiatra,
- usmíváš se jako blbeček,
- s tebou jsou pořád jenom problémy,
- nepotřebuji vidět tvoji práci, dovedu si představit, jak vypadá,
- jsi neštěstí pro tuto školu,
- pochybuji o tvojí psychické způsobilosti studovat.
Ale doopravdy zajímalo.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
23. září 2016 19:59  

máš IQ tykve, hýkacího osla, lopaty plné žížal
místo mozku nakousnutou housku
máš chování řeznického psa
nehovoř, a řekni jak to bylo
stojí ti rozum
stojíš si na vedení
neměřitelné IQ nebo na bodu mrazu
meleš páté přes deváté
leze to z tebe jako z chlupatý deky
/to si nevymýšlím, jenome pamatuju ze školy/
ha, ha

Ygrain řekl(a)...
23. září 2016 20:06  

"leze to z tebe jako z chlupatý deky"

Běžně používám. Kupodivu si zatím nikdo nestěžoval - nejspíš proto, že by taky museli přiznat, proč z nich konverzační téma, zkoušené už druhý týden, ne a ne vypadnout.

Krom toho jim vykám.

Miloslav Novotný řekl(a)...
23. září 2016 22:37  

Inu, Feřtek a panelisté u jeho kulatých stolů v tom mají vždycky jasno až oslnivé. Mne by zajímal názor učitelů s praxí. S tou motivací mi to totiž stále připadá neujasněné, trochu jako s tím yettim. Předesílám svou podjatost vyplývající z technického vzdělání. Když se mi před časem učitel učitelů pan Václavík snažil pomoci poukazem, že někdo snaživý dohledal přes dvacet teorií motivace, znejistěl jsem definitivně. Ostatně Feřtkovi panelisté to hledali přes dvě hodiny a taky nepřišli na to, kam se to, co ani neumějí definovat, ztrácí. Protože však Feřtek je typicky neziskový a dbalý zásady padni komu padni, musí, ač jistě nerad, vždy znovu zjistit, že za všechno může běžná škola a zde působící běžní učitelé.
K mému problému. Motivaci pokládám za svého druhu sílu. Čili vektor o nějaké velikosti působící odněkud někam. Pokud se jedná o působení několika sil na objekt, nevidím důvod odmítat pojetí, které redukuje toto mnohočetné působení na působení výsledné. Rešerší řekněme popularizačního pedagogického písemnictví zjišťuji, že nejen teorií o motivaci, ale i samotných motivací je mnoho. Mně by stačilo se vyznat v tom dělení na motivaci vnější a vnitřní. Prý působí současně, přičemž je kladen důraz na to, aby nakonec bylo „dosaženo“ motivace vnitřní. Ptám se tedy: Jakpak se skládají a jaká výsledná motivace vznikne složením řekněme tří vnějších se dvěma vnitřními? Tady to skřípe, až uši přecházejí. Mně z toho vždy znovu vychází, že motivací se zde nazývá něco, co motivací není. To něco jsou podle mého laického názoru veličiny takříkajíc předmotivační, podněty, pohnutky, popudy, motivy, vlivy, ale i pudy, touhy, přání, sny, představy atd. Nic z toho není ještě motivací a pozorovatel si to může třídit podle libosti. S člověkem to nehne, dokud nakonec nevznikne stav, který s ním něco udělá, pohne jím, čili jej motivuje. To teprve je motivace a zde tvrdím tu ošemetnou věc: Každá motivace je vnitřní. Jinými slovy, nemá smysl ji takto označovat. Celé to „motivační hnutí“, kterému je teď vystavováno vzdělávání jako mezigenerační sdílení hodnot, poznatků a znalostí, je účelový manipulační konstrukt a mělo by být podrobeno důkladné analýze.
Až se nad mým naivním názorem dosyta nasmějete, třeba si v TV pusťte nějaký sport, a dopřejte si vysvětlení, jak se který sportovec „namotivovává“, aby jeho motivace zvítězit, totožná s motivací porazit, obě dozajista vnitřní, nabyla patřičné velikosti a přišla vytoužená sláva, pocity, někdy i prachy.
Ve sporech o školství je to obdobné. Alternativní novátoři představují své sofistikované, nenápadné, vytrvalé, respektující působení jako něco, pod čím není vidět, že se zase jedná o manipulaci. Zdůrazňuji, že to nehodnotím, jen konstatuji. Možná je to i dobře. Ale je to souhra vnějších podnětů. Nic nového to není, dosud se tím mínila láskyplná výchova v rodině a citlivé vedení učitelem. Rozhodně to není ospravedlnění ani vysvětlení dehonestující kampaně, které je vystaveno české národní školství. Pan Komárek ať mi odpustí, že vím, že za tím jsou nezikovky, i to, že vím, kdo je za neziskovkami. A nemazat prosím. To by nevypadalo dobře, filantropové už to dostali do agendy OSN.

Nicka Pytlik řekl(a)...
23. září 2016 23:28  

Mně by stačilo se vyznat v tom dělení na motivaci vnější a vnitřní.

Vnější motivace je ta zastaralá, prvorepubliková, marietereziánská, školometská, buserační, násilná, tedy nežádoucí a ve svojí podstatě demotivační!
Zatímco motivace vnitřní je žádoucí, tedy jednadvaceti stoletová, alternativní, otevřená, laboratorní, kooperativní, lesní, scioškolní, a kdoví jaká ještě se urodí.
Inovační mistři motivace dokáží na dítě zapůsobit takovou měrou, že potřeba dosáhnout téměř dokonalosti nejen ve vzdělání, ale i etice a morálce z nich vyloženě vyvěrá.
Škoda jen, že se ve státním školství daří zatím jen v té matematice profesora Hejného. Až doroste tato generace, nebude povinnost maturovat z matematiky nutno řešit. Všichni se pohrnou. Kdyby se chtělo obdobně zadařit i ve fyzice, chemii, tělocviku a dalších bifloidních předmětech.
Ještě k té demotivaci ponižujícím hodnocením. Žákům je třeba vysvětlit, že hodnocení se netýká jich samotných, ale jejich práce. Na upozornění na nedostatek či chybu, a na jejich odstranění či opravě nevidím naprosto nic ponižujícího. Nakonec, kolik tu už bylo zveřejněno článků o prospěšnosti práce s chybou. Slyšel jsem dokonce i o učitelích, kteří nad bezchybnými pracemi svých žáků hořekují o marností svého poslání.
A v neposlední řadě, ty uvedené citáty (Blogger Nicka Pytlik řekl(a)... 23. září 2016 19:18) nebyly vyřčeny učitelem, natož pak směrem k žákům, ale ředitelstvím školy směrem k učiteli. Z části při jednání sran plnění pracovních povinností, z části před pedagogickým sborem, z části před rodiči a žáky, a to i nezletilými.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. září 2016 0:50  

"čumíš jak žaba z kyšky"
tím snad nikoho neurazím...

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. září 2016 8:12  

Tak já se vám to tu pane Novotný pokusím "sofistikovaně" nanést :).
Od té doby, co mi příroda nadělila jev zvaný dvojčata, jsem neustále v šoku, jak to vlastně se všemi těmi vnějšími a vnitřními jevy a motivacemi je. Jsou to dva tvorové, které jsou vychovávaní v jednom místě, jedněmi lidmi v jednom čase. Přesto se tak diametrálně liší, že mi někdy rozum stojí a ne a ne se pohnout. A tak něj jsem se přestala trápit podobnými průzkumy a výzkumy. Oni jsou )pro mě jako mámu) skoro na nic. Někdy mě totálně štve, jak nemohu hnout s myslí mých dětí, ať je motivuju jak je motivuju, a to na to mám času až hanba. Proto prostě používám intuici a selský rozum. A světe div se, nějak to vše vychází. A taky jsem se u některých věcí smířila s tím, že: a/ přijdou samy, b/ nepřijdou vůbec, za c/ nějak se s tím chlapec popere.
Lidská mysl ,chování a jednání je ještě méně probádané, jak vesmír. Dnes jsem si hned po probuzení přečetla článek od Stephena Hawkinga o cizí inteligenci. Je tam jedna myšlenka jakési profesorky vedoucí program SETI. Prý, když je nějaká civilizace tak inteligentní a vzdělaná, že doletí až k nám na Zem, určitě musí být mírumilovná a chápavá. A já i Hawking se ptáme: URČITĚ????
My bychom si to všichni přáli, ale pravda to asi nebude. podobně je to se všemi těmi teoriemi pedagogickými. Lidská mysl je příliš složitá na to, aby někdo napsal, že stačí motivace vnitřní a je vymalováno.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. září 2016 9:40  

Co jsem tím vším chtěla říci? Že nám nějaký výzkum může ukázat pokles znalostí v matematice nebo zlepšení ve čtenářské gramotnosti. To jsou fakta objektivní. Pozor by si ale měli všichni dát ve chvíli,kdy začnou hledat příčiny takových výzkumů. Je strašně jednoduché odsoudit žáky nebo učitele. Není jednoduché a taky často není vůbec jednoznačné, co je příčinou a "kdo za to může". V posledních pár letech je moderní skoro vše hodit na učitele a celý náš školský systém. Je to velmi jednoduché řešení. Jenže se tím nic nevyřeší. A my potřebujeme řešit, ne permanentně odsuzovat a honit si body počtem článků o tzv. příčinách. To nepomůže ani jedné straně.

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. září 2016 9:40  

Pane Komárku, mohl byste prosím už konečně opravit ten kuklatý stůl?

krtek řekl(a)...
24. září 2016 10:19  

A co teprve:
"Vy asi nevíte, že ministr pošt a já jsme měli stejnou kojnou a mléko není voda"
"Inteligentní žáci? Tohle že jsou inteligentní žáci? Vždyť se na ně podívejte, to je samej debil a blbeček..."
Tak tohle někdy napadá mne (citace z filmu a divadelní hry), ale zatím jsem se udržel. Dokonce v naprosté beznaději začínám z hluboka dýchat, mluvit pomaleji a zřetelněji a maximálně říkám: "Tudy cesta nevede." A v duchu mi zní Grossmanova hláška: "Vidíš, blbe, kdybys dával pozor, hady jsme měli minule."
---
A jinak děkuji za výklad vnější a vnitřní motivace, zkusím se žáka zeptat, co ho vnitřně motivuje, aby použil v matematice dosud nevídaný (a nesmyslný) postup.

krtek řekl(a)...
24. září 2016 10:20  

Co furt máte s tím kuklatým stolem? To neznáte Artuše a jeho rytíře kuklatého stolu?

poste.restante řekl(a)...
24. září 2016 11:06  

Když oni nám tu někteří panelisté začínají tvořit téměř Kuklat's klan. A to je třeba se mít na pozoru.

CatCatherine25 řekl(a)...
24. září 2016 11:08  

Pane Novotný,
Vašemu příspěvku jsem se nejen nesmála,ale musela jsem se nad ním vážně zamyslet a zřejmě v tom budu ještě pokračovat.

"Jakpak se skládají a jaká výsledná motivace vznikne složením řekněme tří vnějších se dvěma vnitřními?"
Motivace se dají spočítat těžko, myslím, že zejména ty vnitřní jsou většinou latentní.

Četla jsem už mnoho teorií motivací, z nichž mnohé byly zajímavé a některé dost vágní, ale stejně jsem se nedobrala toho, co nakonec "dokope" člověka k tomu, že jde určitou věc dělat nebo udělat. Patrně je to individuální, jako ostatně v těch našich vědách skoro všechno.

tyrjir řekl(a)...
24. září 2016 11:09  

Dekuklizace kuklatých stolů EduInu? Není to nadlidský úkol? Obávám se, že tohle ani pan Komárek nezvládne. ;)))

Michal Komárek řekl(a)...
24. září 2016 11:15  

Dekuji, pani Karvaiova. Hezky den!

tyrjir řekl(a)...
24. září 2016 11:19  

Postavte, prosím, někdo vedle něj krabičku od sirek, ať vidím, jak velký je to pitomec!

Tohle, v pravý čas a v humorném kontextu vysloveně, rčení měli moji žáci, myslím, rádi. ;-)

Jana Karvaiová řekl(a)...
24. září 2016 11:29  

Kdyby se tu dávaly lajky, máte ho ode mě - Tyrjir

Vl.Václavík řekl(a)...
24. září 2016 14:48  

Ad Miloslav Novotný 22:37:
"... že někdo snaživý dohledal přes dvacet teorií motivace ...". To nebyl "někdo snaživý", nýbrž profesor K.B.Madsen, dánský psycholog, jehož kniha "Teorie motivace (srovnávací studie moderních teorií motivace)" je prvním důkladnějším pokusem o syntézu teorií motivace.
Na problematiku motivace lze mít i názory laické (bylo by však dobré, kdyby nebyly podjaté). O tom, že odborné názory nemusí někomu vyhovovat svědčí například to, že když Česká asociace pedagogického výzkumu ocení nějakou publikaci, setká se to i s negativními ohlasy. Ale před teoriemi nelze utéct, ani když se mi "nehodí do krámu". Ke změně paradigmatu školního vzdělávání dochází. Stačí pozorně sledovat třeba jen příspěvky na České škole.

poste.restante řekl(a)...
24. září 2016 15:15  

Ale před teoriemi nelze utéct, ani když se mi "nehodí do krámu".

V tom by snad ani nebyl problém.
Horší je, když teorie a jejich autoři utíkají před realitou, která se jim "nehodí do krámu".

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
24. září 2016 16:08  

A když se předtím nedá utéct, tak se to smaže.

krtek řekl(a)...
25. září 2016 8:43  

Pane Václavíku,
příspěvky myslíte autorské nebo diskusní příspěvky?
Pokud první, realita je jinde, než autoři píší.
Pokud druhé, já v nich "změnu paradigmatu" nevidím.
---
Mohl byste vyvrátit kritiku té kritizované práce, konkrétně tu, že závěry nejsou podloženy dostatečným výzkumem?

Pavel Doležel řekl(a)...
25. září 2016 9:56  

"Ale před teoriemi nelze utéct, ani když se mi "nehodí do krámu". "

Ono je několik typů teorie. Teorie matematická. O její platnosti se přesvědčí každý, kdo má k tomu mentální předpoklady sám. Pak fyzikální teorie, která se snaží popisovat fungování reálného světa. Taková teorie musí být alespoň časem potvrzena pozorováním a zkoumá se na složitých přístrojích typu urychlovač částic. No a pak jsou takové ty "soft" teorie, kdy se nějaký pán, či nějaká paní zamyslí, a řekne si, ono by to mohlo být takto, mohli bychom to takto naškatulkovat a takto nazývat. Takové teorie se mohou velmi snadno odchýlit od skutečnosti a stát se vírou svatou.

Můj strach vyplývá z toho, že ti, kteří se v těch "soft" teoriích dokáží vědecky orientovat, je málo a novou generaci nevidím. Takže za pár let nám o motivaci bude vykládat už jen fyzička Straková, dramaturg Feřtek a matematik Botlík. A to je prostě špatně.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.