Norský pedagog Godi Keller v rozhovoru pro iDNES.cz o inkluzi nebo známkování

sobota 10. září 2016 ·

„Soutěživost je opakem tvořivosti. Škola budoucnosti musí být úplně jiná, musí to být místo podporující kreativitu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz norský speciální pedagog Godi Keller, který v Česku minulý týden přednášel učitelům lesních mateřských školek.

V rozhovoru zazní mimo jiné tyto otázky a odpovědi:

Godi Keller (www.linkedin.com)
Téma inkluzivního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách je u nás v současnosti bouřlivě diskutované. Je stejně ožehavé i ve světě?
Zaprvé, označení „děti se speciálními potřebami“ je vcelku problematické. Co to vlastně je? V poslední době roste počet dětí, které mají diagnostikovanou nějakou „speciální potřebu“. Roste také počet rozličných diagnóz. Máme tady neklidné divoké děti s ADHD, nebo naopak osamělé, uzavřené děti, které jsou označovány jako autistické. Je ale hodně těžké říct, co je to ona speciální potřeba. Domnívám se, že mnoho problémů, které dnešní děti postihují, vytváří školní systém, který je čím dál užší.

Problémem jsou standardy, které na děti vztahujeme. Neplatí jen v České republice, jsou v podstatě mezinárodní. Říkají, co se má dítě naučit, jak se má chovat, co má v daném věku zvládnout.

Proč jsou ale podle vás špatné?
Ze tří důvodů. Za prvé si položme otázku, co je to vzdělané dítě. Máme děti, které v životě směřují k praktickému či manuálnímu povolání. V minulosti škola vyhovovala i jim. Celkem brzy z ní odcházely a dál se vzdělávaly v určitém řemeslu. Dnes je ale škola postavena velmi intelektuálně a teoreticky, přitom do ní chodí i takové děti.

Další problematická věc je definice rozvoje dítěte, nebo jinak řečeno „správného pokroku“. Proč bychom měli určovat, v jakém konkrétním bodu vývoje má být například dvanáctileté dítě? Třetí problém vidím ve snaze standardizovat pojem vědění. To přece není snadné - například nemůžeme mít jednotné měřítko vědění pro české a korejské děti.

Vraťme se k inkluzivnímu vzdělávání. Můžete vysvětlit, jak na něj pohlížíte?
Osobně nejsem vůbec příznivec systémů, které z běžných škol vylučují děti, které se v některé oblasti vymykají a nedostačují, ale třeba naopak i překračují pevně dané nároky a standardy. Ve Skandinávii, kde žiji, jsme přesvědčeni, že v podstatě všechny děti patří do „normální“ školy. Inkluze je běžnou součástí vzdělávacího systému. Jedině ve společném vzdělávání lze zabránit tomu, aby část dětí neztrácela sebevědomí, které je jednou z důležitých životních kompetencí. Ztráta sebevědomí způsobuje zpravidla řadu dalších problémů, dítě se pak často stává „problémovým žákem“.

Proto se domnívám, že hodně problémů vzniká právě ve škole, nejsou v dětech samotných. Místo toho, aby škola všechny děti přijala, některé vylučuje a ty se pak stávají outsidery.

Celý rozhovor naleznete zde

21 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
10. září 2016 18:44  

Výplach mozků na České škole jednostranným výběrem článků zřejmě pokračuje. Jsou na světě taky odpůrci nařizované inkluze, nelesní a newaldorfské školy a příznivci známkování? Bude dítě z nesoutěživého školního prostředí připraveno pro praktický život, který ho po škole čeká?

Pane Komárku, nepřeháníte to s tou aktivistickou jednostranností?

Eva Adamová řekl(a)...
10. září 2016 19:39  

Ono to ani v tom Norsku nefunguje, když pán tvrdí, že jim ze systému vypadává tolik dětí? No to čumím, já myslela, že v Norsku se 100% inkluzí vycházejí ze škol samé šťastné, usměvavé a v životě uplatnitelné děti.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. září 2016 0:20  

No, jo, tak v Čechách žádného nenašli, tak ho museli importovat. Mimochodem, hledal jsem, co je ten pán vlastně zač a nic jsem nenašel. Tedy kromě toho, že je "lecturer" a "author". Ví někdo něco víc? Co vlastně vystudoval, kde a jak dlouho učil, nebo jestli to zase není jen nějaký norský "expert" na vzdělávání. Myslím, že podobných zde máme dost a netřeba dalších.

m vanek řekl(a)...
11. září 2016 1:11  

"Dnes je ale škola postavena velmi intelektuálně a teoreticky."

Ale, ale? Že by reformy posledních 20ti let nesplnily účel. Vždyť tak dlouho odstraňujeme přetěžování chudáků žáků a přizpůsobujeme systém žákům.



Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. září 2016 1:18  

Pán je dost mimo. Hodí se ovšem do krámu současné "odborné" klice.
Oni netrestají. Dobrý. Proto si taky Breivik užívá 3+1 s televizí (nevím, jestli je to stejný stát jako pán tady, není to důležité).

Muslimští bratří to za nás do 50 let vyřeší. Jako společnost zanikneme a svůj díl budou mít i tito blouznivci.

krtek řekl(a)...
11. září 2016 6:02  

Jak nenašel? Jak mimo? Pán učitel waldorfské školy a docent univerzity Rudolfa Steinera v Norsku! Jak moudré otevřít vzdělávání myšlenkám typu: "Jako antroposofii označuji vědecký výzkum duchovního světa, který prohlédá jednostrannosti pouhého poznávání přírody i jednostrannosti obvyklé mystiky a který, než se pokusí proniknout do nadsmyslového světa, nejprve v poznávající duši rozvíjí síly, které běžné vědomí ani běžná věda nepoužívá, a které umožňují do něho proniknout." (Rudolf Steiner)
Článek je to krásný, ale připadá mi nepraktický. A přijde mi, že lidé žijí jinak a v jiném světě, než tito "mudrlanti".

Fanda Moudry řekl(a)...
11. září 2016 7:19  

"Muslimští bratří to za nás do 50 let vyřeší"

A nastolí řád a pořádek ve kterém nebude pro reformátory a "odborníky na školství místo".

Jana Karvaiová řekl(a)...
11. září 2016 7:28  

Uvedu vás do klidu. V Norsku je inkluzivní vzdělávání právě kvůli demografickým a geografickým poměrům.Kdo by se placatěl do 100 km vzdálené speciální školy na druhém fjordu.? .....to jsou slova pana Štecha.
A když budete mít čas, dohledejte si článek české studentky, která tam byla na stáži a hovoří o tom, že norské úřady chtějí od tohoto modelu ustoupit a nějak ho změnit ve prospěch speciálního školství.(na Eduinu , možná i na ČŠ)

Fanda Moudry řekl(a)...
11. září 2016 8:05  

Jana Karvaiová

Jsem to tu někde psal včera, norský model inkluze. Žáci jsou sice v jedné budově, ale v jiných třídách. Zde postižené děti vyučují speciální pedagogové. Talentované děti (VV,HV,..) se pak můžou učit se svými vrstevníky v normální třídě. Jinak mají vzdělávací proces oddělen a děti se setkávají uprostřed školy v komunitní místnosti, aby si na sebe zvykaly. Tedy žádné včleňování dětí i s asistenty do tříd o počtu 30 jako v ČR. Inkluze po česku je absolutní výchovně-vzdělávací zmetek.

Miloslav Novotný řekl(a)...
11. září 2016 11:07  

Kupte tomu hlupákovi lístek na paralympiádu. Mohl by tam požvanit o inkluzi po vikingsku.

old pratavetra řekl(a)...
11. září 2016 12:21  

Jsem to tu někde psal včera, norský model inkluze. Žáci jsou sice v jedné budově, ale v jiných třídách.

Ale jistě, český model je absolutní hybrid, kde se z učitelů dělají nadlidi. Prostě máme lidské zdroje, ty nás téměř nic nestojí (těch 1.500,- navíc, z toho mají všichni "nahoře" srandu), zato z nich můžeme udělat totální hlupce. Však ty kompenzační pomůcky si vyrobí učitelé sami (PPP si říkají o seznam kompenzačních a učebních pomůcek, aby nemuseli předepisovat ty, které by se musely platit ze státních peněz). A co mě děsí nejvíc, rychlokvašení asistenti se začínají brát jako odborníci a úplná spása v základním školství.

Kolega byl v rámci Šablon (stínování) ve Finsku a ani se nechtěl vracet. Jak řečeno výše, na jedné straně jsou klasické třídy, na druhé straně chodby jsou třídy s žáky s SVP. Tyto třídy do 10 dětí, 4 pedagogové, kabinety s pomůckami, o jakých se nám ani nezdá. Společná výuka v rámci tak max. Tv, Vv, Hv.

Jana Karvaiová řekl(a)...
11. září 2016 14:45  

http://brenna.blog.ihned.cz/c1-61398360-norske-skolstvi-co-selhalo
Už jsem to našla,tedy spíš moje kolegyně.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. září 2016 14:47  

"Vždyť tak dlouho odstraňujeme přetěžování chudáků žáků a přizpůsobujeme systém žákům."

A to je...špatně? Komu by se měl školský systém přizpůsobovat když ne žákům. Učitelům? Zřizovatelům? Průmyslové lobby? Rodičům? Politikům? Tradicím? Penězům?

Dítě a jeho vzdělávání je přece důvod existence školského systému; je tudíž základní povinností školy naplňovat vzdělávací a výchovné potřeby dítěte, nikoliv povinností dítěte naplňovat potřeby školy a přidružených institucí. Úkolem školy je (v ideálním světě) vytvořit takové podmínky ke vzdělávání dítěte, aby dítě naplnilo svůj potenciál v prostředí, které jeho rozvoj nehatí tím, že se ho tlakem snaží vtěsnat do předem určené šablony centralizovaných standardů či vzdělávacích výstupů.

Tento proces standardizace dítěte dle externích požadavků je sice výhodný pro systém; lze pak snadno, objektivně a centrálně celý proces kontrolovat, dokonce to celé lze obalit vznešeným hávem "objektivity". Nicméně, cenou za tuto standardizaci jsou ty předem odepsané a nešťastné děti, které se jednoduše standardizovat nenechají. Stráví třináct svého života v prostředí, které je nastaveno dle představ dospělých o tom kdy, kým a jakým způsobem by děcko mělo být vzděláváno, aby vyhovělo představám o vzdělaném a společnosti přínosném jedinci.

Proces vzdělávání dětí by měl především vycházet z toho, kým dítě je, co potřebuje, jak se nejlépe učí, kdy je zralé na specifické části učiva, co mu prospívá a co ho naopak brzdí. Celý dnešní systém vzdělávání je postaven na iluzi, že způsobem výklad, zápis, procvičování, zkoušení se žák látku naučí, protože tak je to dobře a tak to vždy bylo. Ve skutečnosti děti spíše učíme opakovat předložené postupy dle našich představ. Tímto se nijak neliší od papouška, který častým opakováním zvládne cosi zopakovat, ovšem ke skutečnému pochopení látky má velmi daleko. (Holt.J., 1964)

Namísto toho, abychom se snažili pochopit vzdělávací potřeby dětí, trváme na tom, aby se děti přizpůsobili potřebám a představám systému. Když to pak někdo pojmenuje, nastane obecné skuhrání o nedostatku prostředků, odtrženosti od "skutečného" života, nebo napadání osoby. Jak typicky české.

Josef Soukal řekl(a)...
11. září 2016 15:27  

Co to je vzdělávací potenciál dítěte? Jak ho poznáme, když nebudeme stanovovat určité cíle? Je ideálem vzdělání dítě, kterému se vzdělávací systém přizpůsobil tak dokonale, že v patnácti letech neumí sčítat?
Neustálé vynášení paušalizujících soudů o jiných neposunuje diskusi dále ani o píď.

Miloslav Novotný řekl(a)...
11. září 2016 15:52  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Miloslav Novotný řekl(a)...
11. září 2016 15:55  

Re: TU 14:47 Řečnické otázky dovedou být ošidné. Nelze vyloučit, že na ně někdo odpoví. Tedy vězte: Ano, to je špatně. Navíc tvrzení: " Dítě a jeho vzdělávání je přece důvod existence školského systému" je v lepším případě kardinální omyl, od Vás spíš zlovolná provokace. Špatně je to právě a především pro děti, což je pouze dočasná role, byť nikoliv podružná, do níž je člověk na několik let obsazen. Pouhým uplynutím doby přestanou být dětmi a včlení se do společnosti jako její reprodukující se členové. Školský systém (neplést se způsobem výuky) je výhradně součástí organizace společnosti. Je to prostředek její samoregulace k dosažení společenské homeostáze jako obdoby směřování organizmu ke stabilitě. A přestaňte už konečně skuhrat a napadat.

Jana Karvaiová řekl(a)...
11. září 2016 17:35  

......Komu by se měl školský systém přizpůsobovat když ne žákům. Učitelům?.........

A proč ne i učitelům? je to snad spatné? je snad dobré, že učitelé jsou neustále okopávání, přetěžovaní dementní administrativou a další a všechny to nechává v klidu, Spokojený učitel = spokojený žák=moje myšlenka (i když třeba není původní,ale autora neznám)

Fanda Moudry řekl(a)...
11. září 2016 17:39  

"Komu by se měl školský systém přizpůsobovat když ne žákům" - globální ekonomice přece, jedeme přece na výkon.

" že se ho tlakem snaží vtěsnat do předem určené šablony centralizovaných standardů či vzdělávacích výstupů." To je docela revoluční myšlenka i ve smyslu nazírání ultralevice a anarchistů.

"Tento proces standardizace dítěte dle externích požadavků je sice výhodný pro systém;" v tom máte plnou pravdu. Špatnou zprávou ovšem je, že současný neoliberalismus nelze zrušit.

Předposlední odstavec - stačí změnit formy výuky, systém bořit nemusíme. Ostatně většina kantorů už to tak dávno dělá. Navíc je tu věčný spor o dosažení rovnováhy v oblasti obsahu a forem výuky.

"aby se děti přizpůsobily potřebám a představám systému"
To je z pozice EU právě to nejdůležitější. Vytvoření jednotného občana EU. Tedy žádná anarchie.

Bohužel, vůbec nejde o děti. Viz.téma "inkluze po česku".

poste.restante řekl(a)...
11. září 2016 18:03  

Žákovi se nemá přizpůsobovat školský, ani vzdělávací systém.
Žákovi se má přizpůsobovat výuka. Tedy zcela konkrétní a do značné míry jedinečný proces interakce mezi žákem a učitelem.
Aby to bylo možné, musí vzdělávací sytém vytvářet co nejlepší podmínky pro práci učitele.

Nicka Pytlik řekl(a)...
11. září 2016 20:54  

Namísto toho, abychom se snažili pochopit vzdělávací potřeby dětí,...

Vzdělávací potřeby dítěte... Trošku mi to svojí zapeklitostí připomíná 'oprávněné zájmy zaměstnavatele', které se vytasí vždy, když nějaký zaměstnanec překazí zaměstnavateli jeho reje. Pokud se těmi vzdělávacími potřebami dítěte myslí, co by dítě asi tak rádo, pak je patřičné se dětí poptat, jak vidí třeba takovou předmatematickou gramotnost předškolní capart.

...trváme na tom, aby se děti přizpůsobili potřebám a představám systému.

My ne. To dělá naším prostřednictvím stát. Stát nutí občany, aby fungovali v duchu jeho oprávněného zájmu, to jest státova bezproblémová existence na věčné časy. Asi jako u toho zaměstnavatele. Nic víc, nic míň. Stát na to má zákony, vyhlášky, nařízení, a komplet represivní aparát. Aby to občanovi moc nelezlo na mozek, čas od času mu povolí nějkou tu zanedbatelnou svoboděnku. Jako že třeba volnost pohybu limitovanou potřebnými vízy či dojezdovou vzdáleností, tedy penězi na benzín.
A tak se tedy zeptejme běžného žáka, jakou má vzdělávací potřebu, abychom ji pochopili řádně. 'Nó, jako že... tak nějak... co budeme potřebovat... a aby to byla zábava!'

nastane obecné skuhrání... nebo napadání osoby. Jak typicky české.

Autor úvahy patrně přicestoval z Kalifornie. Jak typicky tajné. Škraboška Zora mstitele z obavy, aby lidé tohoto kavalíra znalí, neupadli smíchy ze židle při představě, kterak se příslušný patoliz bere za ideál vzdělanosti. Eduínština z toho čouhá jak péro z otomanu.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. září 2016 8:05  

ad p. Novotný. Homeostáze. Škola jako nástroj systému k udržení stability? Nebo škola jako nástroj systému k udržení idejí marxiszmu-leninizmu, nebo demokracie, nebo multikulturalizmu, nebo tržního kapitalizmu, nebo evropského občanství? Možná je to tak psáno ve skriptech pedagogických fakult a možná, že to tak i některými učiteli/řediteli vnímáno je. Cítí se být hrdými nástroji systému k homeostázi. Nicméně, je-li škola něčím systémovým nástrojem k dosažení něčeho systémového, otázkou je vždy kdo, na základě čeho a k jakému cíli určuje způsob použití tohoto nástroje.

Je-li škola orientovaná výhradně na potřeby žáka, možnost externí manipulace/neinformovaných rozhodnutí/politických či lobbystických zájmů je limitována. V klasické situaci žák-učitel jde o schopnost učitele rozeznat, co dítě z obrovské databáze lidského vědění potřebuje a jakým způsobem a kdy to dítěti zprostředkovat tak, aby se děcko učit chtělo, bez strachu a bez nucení. Pokud se toto podaří, homeostáze společnosti přichází jako bonus.

poste.restante, pravda, způsob výuky je součástí školského systému, od způsobu přípravy na pedf, přes okoukávání metod od starších kolegů, po učebnice a RVP/ ŠVP.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.