Michal Komárek: Bitva o atlas a velmi rozpačité ministerstvo

pátek 9. září 2016 ·

„Atlasová bitva“ - tedy spor o to, zda v atlase používáném ve školách může být za hlavní město Izraele označen Jeruzalém - po téměř dvou týdnech utichá. To nejzajímavější a svým způsobem i nejsmutnější se stalo až v jejím závěru. Ministerstvo školství se zmateně omluvilo za své původní vyjádření, že dohlédne na to, aby byl atlas opraven. Ne, nejde mi o to, zda věcně pochybilo, když odmítlo Jeruzalém jako hlavní město, nebo když svoji pozici změnilo. Jde mi o to, že rozhodně v kauze nevystupovalo jako instituce, která má kultivovat vzdělanost a kritické myšlení. Spíš jako nějaký zbrklý, nepříliš dobře informovaný oportunista.

Po ministryni školství ani jejích spolupracovnících není třeba nutně požadovat, aby byli zasvěcení historici, orientalisté, aby se vyznali ve složitých dějinách státu Izrael a jeho konfliktu s Palestinci. Ta situace je opravdu složitá.

Byť věcně „atlasová bitva“ zase tak temná není. Izrael považuje za svoje hlavní město Jeruzalém. Ale nesouhlasí s tím ani spojenci Izraele, jako jsou USA, členské země EU, tedy i Česká republika. Spojené státy i Evropská unie i české ministerstvo zahraničí odmítají uznat izraelskou anexi východního Jeruzaléma a nadále počítají s Jeruzalémem jako hlavním městem nejenom státu Izrael, ale i budoucího státu Palestina.

Problém je spíš v tom, že vztah k Izraeli je hluboce zanořený v ideologii, respektive, že je obtížné od ideologie oddělit střízlivý pohled na dějiny i současnou politickou situaci. Kritika státu Izrael se v očích jeho zastánců pohybuje v těsné blízkosti antisemitismu a podpory terorismu. Naopak kritici často sporného používání síly ze strany izraelské armády, při němž umírají stovky civilistů včetně dětí, zase Izrael obviňují z toho, že svoji agresivní politiku zaštiťuje bojem proti terorismu a připomínáním holokaustu.

Nicméně právě v této ideologií nabité situaci by školy, respektive instituce, která za školství odpovídá měly reagovat věcně. Tel Aviv nebo Jeruzalém? Z pohledu české oficiální politiky to jistě není Jeruzalém, nicméně není nezbytné hned pálit či přepisovat knihy. K atlasu je jistě možné přidat poznámku o tom, jaký se vede kolem hlavního města Izraele spor.

A ministerstvo? To nejprve na základě intervence palestinské diplomacie rázně vyhlásilo, že atlas se musí změnit. A o několik dnů později, po intervenci diplomacie izraelské nasadilo zkroušený tón: „MŠMT mrzí situace, která nastala kolem informací v jednom z atlasů. Rádi bychom znovu připomněli, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá ambici zasahovat do kompetencí jiných státních orgánů a nevydává respektive ani nemůže vydávat stanoviska či komentáře k otázkám, které náleží do sféry zahraniční politiky. V souvislosti s tím ministryně školství, mládeže a tělovýchovy zaslala dopis izraelskému velvyslanci, ve kterém ho v tomto ujišťuje. MŠMT nemůže předjímat a ani nepředjímalo jakékoli případné budoucí úpravy údajů a nebude zasahovat do doložky udělené atlasu, která je stále platná.... Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy lituje nešťastně zvolené formulace v dopisu, která mohla způsobit nynější nesprávné interpretace. “

Smutné. Až trapné. Informace jako výsledek přetlačování politických vlivů. A ministerstvo jako instituce bez názoru, postoje, možná bez dostatečně kvalifikovaných lidí.

18 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
9. září 2016 15:56  

A teď, když by ministerstvo opravdu potřebovalo pomoc, tak se EDUin schovává!
Smutné.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. září 2016 16:13  


"Smutné. Až trapné. Informace jako výsledek přetlačování politických vlivů. A ministerstvo jako instituce bez názoru, postoje, možná bez dostatečně kvalifikovaných lidí. "

S tím se dá souhlasit, proto těch milion poradců poradců, Laurenčíkových a Eduinů. Pak to má nějak vypadat.

tyrjir řekl(a)...
9. září 2016 16:34  

A taky by se mělo sypat ptáčkům! :)))

Janek Wagner řekl(a)...
9. září 2016 16:44  

Jak to řeší http://www.skolniatlassveta.cz/hlavni-mesto-izraele/: "V našem Školním atlase světa naleznete na území Izraele hlavní města dvě – Jeruzalém a Tel Aviv-Yafo. V Jeruzalémě sídlí veškeré státní instituce, je zde sídlo parlamentu, rezidence prezidenta i premiéra. Jedinou výjimkou je ministerstvo obrany, sídlící v Tel Avivu. Oblastí sváru je východní části města, kterou Izrael připojil k západnímu Jeruzalému po Šestidenní válce v roce 1967. Palestinská samospráva (ta nyní sídlí v Rām Allāhu) ji ovšem považuje za budoucí hlavní město Palestinského státu. Nevyřešený status Východního Jeruzaléma je důvodem, proč velká část mezinárodního společenství, včetně Česka, neuznává sjednocený Jeruzalém za hlavní město Izraele a většina ambasád tak sídlí v Tel Avivu."

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. září 2016 17:21  

http://brno.idnes.cz/al-jazeera-natocila-reportaz-o-romech-dwl-/brno-zpravy.aspx?c=A160909_150457_brno-zpravy_vh

Jan Hučín řekl(a)...
9. září 2016 17:40  

Děkuji za článek. Souhlasím s tím, že MŠMT předvedlo nedůstojnou piruetu zakončenou úprkem do autu. Podle mého soudu nedokázalo vedení ministerstva udržet na uzdě své propalestinské sympatie a jednalo zbrkle.

Myslím, že doplňková informace, jak ji cituje pan Wagner, je přesně to pravé.

A drobná poznámka na okraj. Oceňuju, že se pan Komárek snaží zaujmout vyvážené stanovisko. Ale formulace "často sporného používání síly" mi naznačuje, na kterou stranu sporu se on sám staví. Považuju proto za legitimní podotknout, že v této záležitosti jsem na opačné názorové straně. Tím to považuju za uzavřené.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. září 2016 18:08  

Národ, kterému jde o krk, bohužel sílu musí použít a kdyby to neudělal, nebude spor o atlas, ale učebnici dějepisu...

Michal Komárek řekl(a)...
9. září 2016 18:27  

:-)

Fanda Moudry řekl(a)...
9. září 2016 21:28  

Izrael podporuje masivně USA a Palestince zase podporuje EU. Jak z toho ven? A nikdo nechce ustoupit. A co na to naši multikulturní příznivci? Jsou zřejmě úplně rozpolceni.

Miloslav Novotný řekl(a)...
9. září 2016 23:11  

Pane Komárku, Vy obhájče zločinu inkluze dětí s LMP do běžných škol bez odborného personálu a vybavení, co měl znamenat ten poťouchlý šklebeňour. O krk jde i národu, jemuž nějaká parta souvěrců jde po základním školství. Zaregistroval jste vůbec, že české školství bylo souzeno a odsouzeno ESLP? Víte ještě o jiné zemi, takové, kde dvě stě let neexistuje negramotnost, vůči níž by si nějaká parta kdovíkým svolaných "soudců" tohle mohla dovolit? Vězte, že ve mně sílí pocit, že školství Vás vůbec nezajímá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
9. září 2016 23:41  

zemi, takové, kde dvě stě let neexistuje negramotnost

A v tom je zakopané jádro pudla. Skutečnost, která z nás činí zemi vyjímečnou až unikátní. To se nepromíjí.
Jedním dechem je třeba říci, ale za jakou cenu! Kolik jen dětských duší tu bylo za ta léta intelektuálně zotročeno a vzděláno proti vůli své i svých rodičů. Ale to si národ Ámosův, Hnízdův a Mašlaňův rozhodně líbit nedá. Naštěstí máme dost expertů, kteří dělají i do vzdělávání. Dělají, až to podělají zcela.

m vanek řekl(a)...
11. září 2016 10:20  

To je ten problém, že MŠMT už řadu let nemá odborníky, kterých by se zeptalo na fundovaný názor. Má sice ministerské rady a náměstky na kdeco, plnou budovu úředníků a spoustu příživníků, ale když potřebuje informaci, kterou by jim mohl dát každý slušný učitel, tak není schopno.
Má to ministryně co napravovat.

Pane Pytlíku, kde jste vzal "zemi, takové, kde dvě stě let neexistuje negramotnost"? To někdo mluvil o Sovětském svazu? Před lety se mi dostal do rukou britský časopis, kde uváděli gramotnost řady významných zemí a jediná co měla 100% byl Sovětský svaz. Ani naše republika neměla 100%. I když si dovedu představit, že dnes při kvalitě školských statistik už 100% gramotnost určitě máme.

m vanek řekl(a)...
11. září 2016 10:23  

Pane Pytlíku už jsem to našel. Přehlédl jsem to v komentáři pana Novotného.

CatCatherine25 řekl(a)...
11. září 2016 11:55  

V našich podmínkách máme částečně gramotné i lidi se středně těžkým mentálním postižením, kteří absolvovali přípravný stupeň pomocné školy, pomocnou školu ( nyní základní školu speciální), případně i střední praktickou školu.
Tím se asi může pochlubit jen málokterá země.

Fanda Moudry řekl(a)...
11. září 2016 12:10  

11. září 2016 11:55

Máte naprostou pravdu, viz, třeba Francie, VB,...Dále jsem nehledal. A že na pranýři je zrovna ČR? To je čistě výsledek "výborné" práce českých aktivistů a jejich manipulací.

Miloslav Novotný řekl(a)...
11. září 2016 12:14  

Pane Vaňku, nic ve zlém, neměl jsem na mysli britské koloniální postřehy, ale realitu. Podsouvat může každý každému cokoliv, kdečemu se pošklebovat také. Vy víte o nějakých občanech zemí Koruny české, devatenáctým stoletím počínaje, Československa, o Protektorátu Čechy a Morava nemluvě, včetně České republiky, kteří by neuměli číst, psát a počítat, třebaže byli schopni to zvládnout? Marie Terezie, kterou tady stále okopává nějaký pan Šteffl a několik dalších, takových nebo najatých alternativců, zavedla koncem osmnáctého století vzdělávací povinnost pro všechny děti. Ta povinnost byla VZDĚLÁVACÍ a VŠEOBECNÁ. Povšimněte si, že nešlo o povinnost chodit do školy, ale povinnost být gramotný. Způsob vyučování nařízen nebyl. Nevím jak v Británii, ale pro území dnešní ČR není těžké doložit, že uvedená státní zřízení onu povinnost konkrétními opatřeními zabezpečovala, realizovala, a její plnění na svých občanech (rodičích) důsledně vymáhala. To platí dodnes. Z mnoha obdobných latinských úsloví si dovolím přigůglovat: „Exceptio regulam probat – Výjimka pravidla zkouší (nikoli, že potvrzuje).

Nicka Pytlik řekl(a)...
11. září 2016 12:23  

Praktický plná gramotnost populace, tedy všech, kteří mají mentální předpoklady být gramotní, nemusí být něco až tak vyjímečného. Pokud má stát k dispozici funkční systém evidence obyvatelstva a dostatečně direktivního řízení. 100% gramotnost v bývalém SSSR se mi jeví docela reálná. A tam klidně i sto pět procent.
U nás je to jako s interiérem bytu. Nábytek je rozmístěn a slouží svému účelu, obyvatelé bytu si zvykli, a normálně žijí. Pak někoho napadne, že to u sousedů mají trošku jinak. Že je tam to rozmístění jiné s ohledem na JEJICH dispozici bytu, už nikoho nezajímá. A tak se prohodí gauč se skříní, koupí se dvakrát větší televize, která ale zůstane pořád ne delší stěně. Všichni si medí, že jsou konečně už světoví. Když se ale člověk vrátí domů za tmy, a nechce rozsvítit, aby nerušil, přerazí o křeslo, které dřív nemusel obcházet. A tak nějak podobně. Nábytek vlastně pořád stejný, ale užité vlastnosti horší. A tak se to zase nějak popřeháže, a pak znova. K původnímu funkčnímu stavu však už ne. Přece se nebudeme vracet do minulého století, že?

Fanda Moudry řekl(a)...
11. září 2016 17:45  

Jen stále očekávám u tohoto článku nějakou reakci našich zdatných aktivistů. Zřejmě neví na kterou stranu sporu se zde připojit.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.