Tomáš Feřtek se vrací ke kulatému stolu o motivaci k učení: Dětem ve škole nejvíc vadí srovnávání a ponižování

středa 28. září 2016 ·

Co rozhoduje o tom, jaký má dítě vztah k učení? Kupodivu to není nic složitého. Je to jeho vztah k učiteli. Na prvním stupni základní školy to platí prakticky absolutně, na druhém se přidá druhý rozhodující faktor. Když je vám deset a víc, zajímá vás nejvíc, jaká je ve škole atmosféra a vztahy. Mezi kamarády i mezi vámi a učiteli. Abychom si rozuměli přesně: neříkám tím, že ve škole jde hlavně o vztahy, a ne o učení. Říkám, že má-li se dítě něco naučit, musí mít rádo svoji učitelku a učitele, musí se cítit bezpečně před spolužáky i učiteli a mít pocit, že se s ním zachází spravedlivě. Píše Tomáš Feřtek v textu na Respekt.cz, který se varcí ke kulatému stolu SKAV a EDUin o motivaci k učení.

Feřtek pokračuje:

Tomáš Feřtek (eduin.cz)

Zní to banálně, ale musím říct, že mě překvapilo, s jakou pravidelností se diskutující k tomuhle tématu vraceli v debatě o tom, proč prvňáky škola tak brzo nebaví. A nejzajímavější bylo, jak často se k němu vraceli dva čerství žáci Scio školy Mája a Kristian, kteří spolu s učitelem na debatu přišli. Ať jsem se jich zeptal na cokoli, za chvilku jsme skončili u srovnávání a ponižování, kterému oni říkali „shazování“.

Otázka samozřejmě je, jak velký je podíl dětí, které to prožívají podobně, ale moje zkušenost ze škol je, že nejsou nijak výjimečné učitelské věty typu: „Z něho byste si vy čtyřkaři měli vzít příklad, to je excelentní práce!“

Obvyklá námitka je, že škola je příprava na život, a v tom jsme přece také neustále srovnáváni a hodnoceni. To je ... omyl. Škola není příprava na život, ale život sám, a zrovna mezi desátým a patnáctým rokem je docela složitý.


Celý text naleznete zde

44 komentářů:

krtek řekl(a)...
28. září 2016 18:04  

Neměl by být článek otagován ještě jako PR Scio školy?
Těch zbývajících x tisíc dětí, které do Scio škol nechodí, mají taky takový pocit, jako Mája a Kristián?
Pane Komárku, neměl by být celý tento příspěvek cenzurován jako urážlivý k tisícům učitelů?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. září 2016 18:58  

"Škola není příprava na život, ale život sám, a zrovna mezi desátým a patnáctým rokem je docela složitý."

Nevím co s tou větou si počít. Fotbalista vlastně není na tréninku, on je už na zápase. Tak potom jo.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2016 19:17  

Tak si představme běžnou školní třídu. Ve státní škole. U nás např. 27 dětí na prvním stupni. Nyní dělám depistáže a tak občas dojdu do takové třídy na náslechy a pozorování. Paní učitelka stěží v těch 45 minutách dá příležitost k tomu,aby se každé dítko nějak projevilo. Neumím si představit, jak s každým jedním tráví x minut šuškáním do ucha, kde mu vysvětluje podstatu jeho chybování či ho chválí, aby tím neurazila to dítě a ostatní děti. Umím si to trochu představit v třídě třeba s 16 dětmi. Tam už by to šlo. Ve veřejném sektoru sci-fi. Pokud vím, učitelé si známkování nevymysleli. Je to dané zákonem. Slovní hodnocení je sice pro někoho dobré, jenže svým způsobem pro děti nečitelné. I ony totiž potřebují zpětnou vazbu.

Je to jen další z štvavých článků.
Nikde žádné navržené řešení.
Jen kopnutí a zobecňování.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2016 19:21  

A tak tu znovu kladu otázku:
Učitelům nejvíc vadí ponižování a permanentní kritizování, co s tím uděláte?

Jak přispějete k tomu, aby se učitelé cítili ve školách dobře? (protože to nikoho nezajímá)
Jak přispějete k tomu, aby se někdo snažil učitele pochopit, protože v současném molochu daném zákony a vyhláškami a předpisy se jeho osobnost skoro ztrácí? (protože to nikoho nezajímá)
Proč spokojenost učitelů pořád jen převádíte na jejich ubohé platy a neptáte se, v čem by ještě potřebovali pomoci, co by se podle nich mělo změnit, co by potřebovali pro svou klidnou práci? )protože to nikoho nezajímá)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. září 2016 20:03  

"Ať jsem se jich zeptal na cokoli, za chvilku jsme skončili u srovnávání a ponižování, kterému oni říkali „shazování“."

Ale, ale... Že by předpříprava?

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. září 2016 20:16  

Dětem ve škole nejvíc vadí srovnávání a ponižování

A tak tu znovu říkám, že mně taky.

Michal Komárek řekl(a)...
28. září 2016 20:21  

Pani Karvaiova, bez jakekoli ironie - co navrhujete?

Ostatne, hledal jsem na zaklade Vasi otázky, kdo kdy se naposledy zajimal o psychicke zdravi a motivaci pedagoga a nasel jsem třeba prave akci EDUin, pravda je to jedna z mala věci, která se na toto téma da bezne najit... http://ceskomluvi.cz/jak-udelat-z-ucitelske-profese-cenene-povolani/

Dekuju. Hezky vecer!

Jan Hučín řekl(a)...
28. září 2016 20:27  

Pane Sotoláři, napadlo mě to samé.

A protože mám doma aktuálně dceru ve věku 12,5 roku, z vlastní zkušenosti vím, že pubescent označí za ponižování a shazování někdy i pouhé oznámení, že určitá dohoda nebyla z jeho strany zatím naplněna.

Když jsem začínal učit na gymnáziu, bylo mi 25 a věkově jsem to měl blíž k maturantům než k průměru pedagogického sboru. Tudíž jsem jim, a poté i nižším ročníkům, sežral leckterou pitomost, aniž jsem se namáhal ji ověřit u kolegů. Já trouba. Trocha pedagogické praxe mě z toho naštěstí vyléčila. Obávám se, že pan Feřtek žije ve stejné iluzi jako já tehdy, jen mu chybí ta praxe, která by ho z mnnoha iluzí asi vyléčila.

Mladí lidé jsou leckdy inspirativní a je dobré jim naslouchat. Není ale moudré přijímat bez dalšího všechno, co řeknou.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2016 20:33  

Add pan Komárek: ale je to pěkně staré, viďte? Od té doby nic.

Co navrhuji v čem? Myslíte odpovědi na všechny mé otázky nebo na to ,co rozebírá Feřtek?

Jan Hučín řekl(a)...
28. září 2016 20:34  

Pane Komárku, paní Karvaiová jistě odpoví za sebe, ale já bych jeden návrh na zlepšení měl. Ministr(yně) školství by měl(a) daleko víc dát na učitele z praxe než na neziskovky a tzv. odborníky, nemající žádnou odpovědnost a mnohdy ani žádnou pedagogickou zkušenost.

Konkrétně by se mohlo začít zásadní reformou spuštěné podoby inkluze, protože ta -- a v tom se snad shodnem i díky mnoha vyjádření učitelů na tomto fóru -- byla prosazena bez ohledu na skutečnou situaci ve školách.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. září 2016 20:41  

kdo kdy se naposledy zajimal o psychicke zdravi a motivaci pedagoga

O psychické zdraví a motivaci zaměstnance se má zajímat zaměstnavatel.
Tedy, je-li sám zdravý a motivovaný.

je to jedna z mala věci, která se na toto téma da bezne najit

Tedy obsah odkazu jsem přelétl jen zběžně, ale o péči o psychické zdraví jsem tam mnoho nenašel. To spíš kariérní řád, standard kvality práce učitele, a samozřejmě vyšší ocenění těch zdravých a motivovaných dle uvážení jejich opečovávatele a motivátora.

Ygrain řekl(a)...
28. září 2016 20:46  

Je fakt, že někteří učitelé bývají netaktní, a třeba ten uvedený příklad "čtyřkaři, vemte si příklad z jedničkáře", je dost pitomý (pokud skutečně zazněl). Na druhou stranu, nevidím důvod, proč studenta nezpražit, když si to zaslouží, například když se vykašlal na přípravu - jenže oni nemívají ve zvyku hledat chybu u sebe.

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2016 20:55  

1/ opravdová změna vzdělávání budoucích pedagogů. V tom by bylo zahrnuto i to, že budoucí učitele by mělo učit více lidí z praxe. Akademici by mohli učit tu teorii )psychologie, pedagogika apod.). Zbytek ti z "lidu". Oni ví, jak to ve školách vypadá reálně.
2/kariérní řád učitele nesmí být pro "kariéristy". Je nutné velmi dobře ocenit i učitele, kteří chtějí "jenom" učit a nemít dalších pět funkcí. To co navrhuje dnešní podoba KŘ je paskvil.
3Zrušit ČŠI. Ve Finsku ji taky nemají a přitom je to země s nejlepším školstvím (aspoň se tak prezentuje i na Eduinu). Neustálé kontroly především papírů jsou učitelům k ničemu.
4/velmi omezit zodpovědnost učitelů za děti. Také to jde, viz Finsko nebo Holandsko. To, že dítě ve škole upadne a vyrazí si zuby , není problém učitele.Nejde o to podporovat lajdáctví učitelů, ale zbavit je strachu z kdejaké vycházky či exkurze, tělocviku apod.
5/velmi omezit administrativu nebo na administrativu najmout sekretářky. Učitel má učit, ne zapisovat knížky do seznamu knih v knihovně či kontrolovat, zda nezmizela nějaká skříň.
6/Každých x let mít něco jako dlouhodobé studijně odpočinkové volno (jako v Německu).
7/uznávat některé zdravotní problémy jako nemoci z povolání - chronické záněty hlasivek, reflux(každý lékař vám řekne, že je to z nervů), psychické problémy (chronická únava a další)
8/Sjedontit zřizovatele škol, aby to nebyl subjekt měnící se každou chvíli (politicky)
9/celková školská vize by měla být zcela apolitická, nepodléhat chvilkovým diktátům různých politických a zájmových skupin.
10/veškeré základní školské aktivity musí být nutně financovány pouze jen ze státního rozpočtu. Pouze "třešinky na dortu" by se mohly financovat z grantů a peněz EU. Na těchto penězích nesmíme být závislí, protože jsou nám pak diktovány nesmyslné požadavky, jak peníze utrácet či vyhrožováno naopak zastavením toku peněz


Už končím, i když mě toho napadá ještě dalších deset bodů. musím si dočíst knížku, zítra mám už jeden des přes čáru, kdy měla být odevzdaná. Snad paní knihovnice pochopí.

Rendík řekl(a)...
28. září 2016 21:05  

Mám osobní zkušenost s tím, jak mého syna slovně ponižovala jeho třídní a to několikrát i po mém upozornění.Syna jsem dala v 8tř.na jinou školu kde se situace opakovala s učitelem,který absolutně nerespektuje doporučení z PPP, a naopak aby se zamyslel nad sebou, útočil na mě jako na rodiče a urážel mně i mého syna.A tak se ptám,zdá se vám to v pořádku? Zdá se mi že tito tkzv.učitelé absolutně bez empatie útočící na slabší žáky si takto ventilují své osobní problémy a měli by podstupovat někaké psycholog.vyšetření jestli jsou ještě způsobilí vůbec učit.Můj syn má velké zdravotní a psychické problémy od 1 tř.Do té doby to byl veselý kluk.Takže sohlasím s Tomášem Feřtekem!!!!!
Srovnávat dospělé lidi a šéfa na schůzi je pěkný nesmysl v poměru dospělý(učitel) a dítě(žák),kdy učitel představuje pro žáka autoritu.

Michal Komárek řekl(a)...
28. září 2016 21:15  

Pani Karvaiova, dekuji. Mohu vyuzit jako samostatny text? Hezky vecr!

Veronika řekl(a)...
28. září 2016 21:19  

"Můj syn má velké zdravotní a psychické problémy od 1 tř. Do té doby to byl veselý kluk....Syna jsem dala v 8tř.na jinou školu ..."
7 let jste s tím nic nedělala?
To já bych to jako máma řešila dřív.

krtek řekl(a)...
28. září 2016 21:32  

Paní Rendík,
děkuji za Váš příspěvek. Doporučení z PPP jako učitelé respektovat musíme, na každé škole je výchovný poradce, vedení školy, kterým by jejich porušování mělo být oznámeno a mělo by se řešit.
Uvedu Vám ale i opačnou zkušenost - žákyně brala zkoušení po nemoci (ze starší látky a me hned první hodinu, co přijdou) jako útok ("Vy jste si na mne zasedl"). Svůj postup jsem ji vysvětlil (šlo o opakování před čtvrtletní písemkou a ona tak dostala pravdivý obraz toho, co umí a neumí), vysvětlil i rodičům na třídních schůzkách. Úspěšně. Ta samá žákyně i rodiče měli konflikt s dalšími dvěma učiteli, což třída později chápala, že "si rodiče na učitele došlápli".
Pamatuji i žáka, ze kterého některé kolegyně měly strach a bály se mu dátpětku, i když jeho neznalosti byli opravdu hluboké.

Ygrain řekl(a)...
28. září 2016 21:48  

Paní Rendík, to je opravdu smutná zkušenost, a jsou skutečně učitelé, kteří by měli raději jít dělat něco jiného. A jsou taky žáci a rodiče, kteří dělají dusno, protože jejich zpozvykanému spratkovi měříte stejným metrem jako ostatním a hledají výmluvy. Obojí ale představuje extrém, ne standard, jak to podle pana Feřteka vyznívá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. září 2016 21:49  

Škoda přeškoda, že tu nezaznělo, čeho se to doporučení PPP týká, jakými slovy a zajakách okolností bylo dítě ponižováno a jakého charakteru jsou ty v době školní docházky vzniklé zdravotní problémy. Sedm let je doopravdy dlouhá doba. To Vás, paní Rendík, doopravdy nenapadlo obrátit se na ředitelství školy, zřizovatele nebo českou školní inspekci?

Fanda Moudry řekl(a)...
28. září 2016 21:58  

Tyto názory pana Feřteka jsou ze stejné "konzervy" jako názory od paní Nováčkové. Další výstřel do českého školství a na české učitele.

Fanda Moudry řekl(a)...
28. září 2016 22:09  

Paní Rendík

Za dva roky může již synek nastoupit do pracovního procesu. A všichni dobře víme, že ve firmách se jede na plný výkon a nikdo se "bohužel" s nikým nemaže. Nikdo Vás už po skončení základní školní docházky nebude k ničemu nutit. Chlapec nemusí vůbec absolvovat SŠ.
A taky chci vidět školu na které by k podobným excesům docházelo. Ředitel by to totiž neustál. Doufám taky, že si k tomu nepřidáváte žádnou přidanou hodnotu.

Fanda Moudry řekl(a)...
28. září 2016 22:18  

Jana Karvaiová

Zvláště bod 10) mě zaujal. Ono při úvazku 22 hodin a dalších funkcích ještě "zadarmo" makat na evropských dotacích není žádná sranda. A bohužel se to děje dost často a na mnoha školách. Paní řídicí na naší škole tyto činnosti velmi ráda deleguje na učitele. Celkově jste to vystihla docela přesně.

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. září 2016 6:11  

Já to pane Komárku ještě nějak dovymyslím.

laimes28 řekl(a)...
29. září 2016 8:29  

za polovinu vámi uváděných problémů si bohužel mohou učitelé sami,na rozdíl od vámi zmiňovaného finska,kde je systém a učitelé v něm fungují,až se z nich kouří,tak u nás máme čurbes,který si sami pěstujeme a rovájíme,sami se na těch pitomostech aktivně podílíme,dokonce se předháníme,kdo vynmyslí a provede větší pitomost,

Michal Komárek řekl(a)...
29. září 2016 8:34  

Děkuji, paní Karvaiová! Hezký den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. září 2016 8:46  

Laimesi a machrujeme, když píšeme jako čuně. Takže ano, podobní jako Vy zřejmě k čurbesu napomáhali a částečně napomáhají i v důchodu.

Mě do toho netahejte a hovořte/pište za sebe. Kdybyste nebyl učitel nebo se nepsal rok 2016, dal by se Váš "projev" přejít. Takto leda zdůrazňujete, jací jsou vlastně starší učitelé (na Vašem příkladu) IT negramotní chudáci.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. září 2016 8:51  

Já své žáky srovnávám a ponižuji neustále. Máme na to takovou rutinu. Nejdříve je srovnám a pak ponížím. Oni se stydí, jsou potichu, ve třídě je klid, frontální výuka probíhá nikým nerušena, nikdo ani necekne ze strachu před ponížením. Vůbec nejlepší ze všeho je vybudovat ve třídě atmosféru, kde se žáci srovnávají a ponižují sami. To je pak učeníčko.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. září 2016 10:19  

Já své žáky srovnávám a ponižuji neustále. Nejdříve je srovnám a pak ponížím.

Účinější je nejdřív ponížit. To se pak do kýžené latě lépe srovnávají.
Kolikrát úplně stačí dotaz, kdo nezpracoval zadání? Tvrdší nátury je ale třeba přitlačit ke zdi otázkou, čemu nerozumíš? To ustojí málokdo
Pořadí akcí platí i pro srovnávání učitelů. V této oblati je to dokonce i bezpečnější, protože rodiče srovnávaných týpků se o svoje potomky v tomto směru nijak zvlášť aktivně nezajímají, mnohdy i proto, že už nežijí.
U žáků se ale ponižování musí správně vybalancovat. Pokud se to přežene, vracejí žáci úder později už sami jako rodiče, nebo dokonce obětují svoje pohodlí a jako odborníci na vzdělání, odborní konzultanti neziskových organizaci nebo jejich sympatizanti či dokonce menecenáši cílenou demontáží ponižujícího vzdělávací systému redukují, popřípadě zcelují staré a mnohdy ještě nezhojené jizvy po utrpěném příkoří.

laimes28 řekl(a)...
29. září 2016 13:34  

anonymní/ ano dnes ve všeobecné svobodě a demokracii si mohu dovolit metat internetové kotrmelce,psát si,jak se mi zamane,to bych si v jakémkoliv funkčním systému,třeba v tom často zmiňovaném finském,nemohl dovolit,aůe ten roztomilý český chlív mně tento pocit neskonalého štěstí umožňuje,zvláště,když jsem dosáhl kýžené životní mety-důchodu,sice předčasného,finančně mizerného,dokonce jsem si dva roky dokoupil,ale je to stejně super,není nic horšího, než být již bez práce a ještě bez důchodu ,krásně takové období života charakterizoval syroyan :
„Neumírat není totéž jako žít, jen se to trochu podobá žití,“
„Je to nedobrovolné spění ke konci.“

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. září 2016 13:44  

To jistě, já můžu prdět ve třídě o stošest, ale nedělám to, byť je demokracie a všeobecná svoboda. Vy ano?

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. září 2016 14:59  

můžu prdět ve třídě o stošest

Že Vám není hanba, pane Anonymní. Příslovce 'ostošest', tedy s vervou, velmi mnoho, rychle a energicky, intenzivně, se píše do-hro-ma-dy. Jiné by to ale bylo, kdybyste ve třídě, či kdekoli jinde prděl o sto šest řekněme korun. O eurech už ani nemluvě.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. září 2016 15:27  

:-)

laimes28 řekl(a)...
29. září 2016 19:29  

anonymní/ a jakých pedagogických triků používáte,když chcete zaujmout žáky?
prdění,grcání a pokus o dávení jsou osvědčené triky,také nečekané výkřiky,či naopak dlouhé pohledy z okna či předstíraný spánek...

laimes28 řekl(a)...
29. září 2016 19:39  

měl jsem jednoho kolegu,který ovládal vrcholné mistrovství třídu "rozblít",osvědšilo se to v kritických případech kdy zhulení jedinci místo obvyklé otupělé apatie dostávali záchvat agresivity,vytipoval si druhého "načatého" u něj začal a pak zafunfoval princip "rozblitého letadla" stačí jeden a další dva tři se automaticky přidají načež se třída sama zpacifikuje

Miloslav Novotný řekl(a)...
29. září 2016 19:41  

Vy omezený spoludůchodče, Vy jste vyučoval české děti s tím, že jste jejich vlast pokládal za roztomilý český chlív? Štěstí, že se dovoláváte nějakého Syroyana. Brát si do pusy Saroyanovo Neumírání by bylo už přes čáru.

laimes28 řekl(a)...
30. září 2016 5:14  

chlív patří v dětském podvědomí k nejsilnějším asociacím domova,hřejivé teplo,zvířátka.mléko,prostudujte trošku kognitivní persvazivní psycholingvistiky,v dospělém věku jej vytěsní u mužů bordel u žen domácnost,
syroyan je syrový saroyan a samozřejmě jsem měl na mysli jeho neumírání ,a upřémně řečeno,co je dnes přes čáru,jsou vůbec nějaké čáry ? jsou jen mediální persvazivní láry fáry

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
30. září 2016 6:48  

"chlív patří v dětském podvědomí k nejsilnějším asociacím domova,hřejivé teplo,zvířátka.mléko,prostudujte trošku kognitivní persvazivní psycholingvistiky,"

Před sto lety. Kde by "dnešní" děcko vidělo chlív? Psycholingvisto.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
30. září 2016 10:36  

Pánové, pozor,

produkty flatulence jsou léčivé, jak píše náš nejčtenější deník Blesk!

laimes28 řekl(a)...
30. září 2016 13:43  

anonam/ každý rok na vánoce (betlém,ježíšek s maminkou,teploučko,oslík) a mnozí celoročně doma (vývojová zkratka)
vladim/ no já jsem zase četl že ty krávy v jižní americe ohrožoujou řivot na celé planetě?jak to tedy je?anebo není prd jako prd?

Siva Reddy řekl(a)...
1. října 2016 11:21  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Josef Soukal řekl(a)...
1. října 2016 15:59  

Také názor: http://www.ucitelske-listy.cz/2016/09/peter-gray-nejzakladnejsi-svobodou-je.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+UcitelskeListy+%28U%C4%8Ditelsk%C3%A9+listy%29

Nicka Pytlik řekl(a)...
1. října 2016 19:38  

Tedy konkretizuji
Peter Gray: Nejzákladnější svobodou je svoboda skončit
Učitelské listy, středa 28. září 2016


Pytlici připodotýkají, že úplně nejvíc nejzákladnější svobodou je svoboda nezačínat!

CatCatherine25 řekl(a)...
1. října 2016 20:04  

Obvykle u těch propagovaných "svobod" nebývá moc o co stát. Zpravidla jsou to svobody "od něčeho" a nikoliv svobody " k něčemu" , to znamená ke konání něčeho prospěšného.

Nicka Pytlik řekl(a)...
1. října 2016 20:40  

svobody "od něčeho" a nikoliv svobody " k něčemu"

Asi tak. Bývaly doby, kdy jsme žáky měli ke kvalitní práci. Nezadařilo-li se, pak byla dítka vedena k opravě toho nedodělku. Prý to není dobře. Neodevzdá-li žák svoji práci, nelze jej klasifikovat, přece. Neodevzdá test, diktát, slohovou práci, nepřijde vůbec k tabuli byv vyvolán k přezkoušení... klasifikace žádná. Pak se jednou, dvakrát uvolí za lidovku, a závěrečná troječka dobrá. To je ale hodně dobrá škola, rozkřikne se, a jednotky normativního financování se hrnou.
Každý má přece právo, nebýt dobrý, zachce-li pak klidně i špatný. Každý! Až... až na učitele, samozřejmě. Kam bychom to přišli, kdydy brali plat za nekvalitní práci.
Otázka ale zní, kde už bychom byli, kdyby všichni brali plat za jen a výhradně práci kvalitní.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.