Josef Kvasničák v Anketě portálu Česká škola: Ve školství řešíme kdeco, ale vždy jen dílčí otázky

sobota 3. září 2016 ·

Portál Česká škola oslovil pedagogy i teoretiky a politiky s otázkami, které považuje pro perspektivy českého školství a vzdělávání za zásadní: Proč si v otázkách školství a vzdělávání stále tak málo vzájemně rozumíme? Proč je v diskusích tolik emocí, vzájemné nedůvěry až nepřátelství? Proč jsme tak málo schopni směřovat ke konsensuálním dlouhodobým řešením? Proč nám chybí vize?

Přinášíme dnes odpovědi učitele pražského gymnázia jana Keplera Josefa Kvasničáka. Kvasničák mimo jiné říká: "Žijeme v hodnotově málo zakotvené společnosti, která nemá jasno, na čem chce stát, o co chce usilovat."

Reakce Kateřiny Valachové, Zdeňka Sotoláře a Arnošta Veselého naleznete zde a zde a zde


Josef Kvasničák (FOTO: archiv autora)
Školy by měly vychovávat a vzdělávat slušné a dobré lidi, na tom se shodneme všichni. Ale co to znamená - jaký je vlastně "dobrý" člověk? To už nevíme. Není to ovšem chyba, která padá na hlavu pouze lidí ze škol: problém je to celospolečenský. Ne snad, že bych volal po tom, aby zavládla nějaká ideologie "správného" člověka. Toho se ale opravdu bát nemusíme: My si totiž podobné otázky vůbec neklademe.

Jaký má být člověk, k čemu má být výchovou veden, k čemu vzděláván, pokud ne pouze pro vlastní úspěch? O tom přemýšlíme možná v soukromí, ale veřejně vůbec - jako by se to ani nehodilo. Žijeme v hodnotově málo zakotvené společnosti, která nemá jasno, na čem chce stát, o co chce usilovat. To není dobré podhoubí pro vznik vizí - to je dobré pouze k rozrušování a zpochybňování čehokoliv, co třeba jen připomíná nějaký ideál.

A tak ve školství řešíme, jestli se do škol hodí tablety, jestli se mají ubrat přírodovědné předměty, jestli se mají děti plošně testovat, řešíme kdeco, ale vždy jen dílčí otázky: nikdy neřešíme celek vzdělání, neřešíme celek člověka, který má být školou formován. Snad bychom i rádi táhli za jedno lano. Ale zatím se každý drží svého špagátku. A jedno lano se z těch špagátků skutečně neuplete, dokud se neshodneme, kam ho vlastně chceme upnout - jakého chceme vychovávat člověka.

14 komentářů:

BP řekl(a)...
3. září 2016 9:55  

Zase se dovídáme, že učitelé jsou tomu na vině, jak se przní v naší společnosti čeština. Neznám žádného učitele ve svém okolí, který by nemluvil spisovně ve svých hodinách, zato znám vyjadřování moderátorů v médiích, zvláště v těch soukromých a regionálních. Vyjadřují se tam jako někde s kamarády v hospodě.

A co myslíte? Z koho si mladí lidé berou pro svou mluvu příklad!

Fanda Moudry řekl(a)...
3. září 2016 11:37  

Společnost je směřována mílovými kroky od sociálního státu k neoliberální globální vizi světa.

"Z koho si mladí lidé berou pro svou mluvu příklad!". Ve škole jsou 1/4 dne. Mimoškolní vlivy jsou dominantní. O tom není pochyb.

Jan Hučín řekl(a)...
3. září 2016 14:51  

Žijeme v hodnotově málo zakotvené společnosti, která nemá jasno, na čem chce stát, o co chce usilovat.

Souhlasím.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
3. září 2016 15:28  

Ano, naprostý souhlas. Ono to v Ústavě a ve školském zákoně a dokonce v RVP ZV máme, ale jak správně říká pak Kvasničák, nediskutuje se o tom, většina na to nedbá a ani o tom neví, natož aby se toho držela.

Pavel Doležel řekl(a)...
3. září 2016 23:45  

"Jaký má být člověk, k čemu má být výchovou veden, k čemu vzděláván, pokud ne pouze pro vlastní úspěch? O tom přemýšlíme možná v soukromí, ale veřejně vůbec - jako by se to ani nehodilo. Žijeme v hodnotově málo zakotvené společnosti, která nemá jasno, na čem chce stát, o co chce usilovat. To není dobré podhoubí pro vznik vizí - to je dobré pouze k rozrušování a zpochybňování čehokoliv, co třeba jen připomíná nějaký ideál."

Problém je v tom, že společnost nechce nic, protože není živá. Tvoří jí velké množství individuí, z nichž každé chce něco jiného. Proto nevidím řešení ani v diskusi, ani v hledání toho, kterým směrem vlastně máme všichni jít. Někdo studuje proto, že si to přeje někdo jiný, někdo proto, že ho to baví, někdo proto, aby si nahnal sebevědomí a někdo proto, aby měl plnou šrajtofli.

Nemám nejmenší dojem, že by sebemenším problémem byla absence diskuse. Tady se diskutuje o stošest a od té doby, co sem chodím, se nikdo názorově nijak výrazně neposunul a ti, kdo spolu nesouhlasili, spolu nesouhlasí stále a navíc se ještě mnozí ve svých názorech utvrdili. Chybějící komunikace, či chybějící diskuse je jen klasickou marketingovou floskulí, která se používá kupříkladu, když chci někoho kritizovat a ono vlastně moc není za co.

Někoho hodnotově ukotvovat musí především rodina. A to, co hraje největší roli, je vlastní příklad. Jak asi mohou děti vnímat, že jim zakazuji dělat něco, co dělám vesele sám? Jak budou děti vnímat, když po nich budu chtít, aby nelhali, když mě vidí lhát každou chvíli? Jak mohou vnímat, že jim budu vyprávět o důležitosti vzdělání, když sám sedím každý večer v hospodě, chlastám pivo a čumím na ligu?

m vanek řekl(a)...
4. září 2016 1:19  

Promiňte, ale vizí jsem ve školství zažil za poslední roky spoustu a k ničemu to nevedlo. Nechci vize, chci cíl!
A jakého člověka chceme vychovávat? To už tady bylo. Uvědomte si, že výchova není jediným a ani hlavním cílem škol. Hlavním cílem školy je vzdělávání. Výchova je na rodičích i celé společnosti.
Lidé jsou různí a vychovávat z nich unifikovaná individua dle jednotného cíle je nemožné.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. září 2016 10:22  

Nedávno proběhla tiskem tato zpráva:
IT contest
Když jsem se díval na pořadí zemí, zarazilo mě, že v seznamu jsem nenašel Finsko. Co na to "expert" Kartous? A jak je možné, že na prvních místech se umísťují země, které jsou známé tím, že při výuce používají dril? Nějak mi to nezapadá do těch oslavných ód na všechny ty vzdělávací alternativy. Nebo, že by programátorské dovednosti nebyly ty pravé pro naše velectěné "experty"? Že by nebylo třeba umět myslet v 21. století? Možná, že nejlepší kompetencí pro 21. století, je umět žvanit. Hlavně se nic neučit a proboha, nic neumět! Co když se všechno za pět let obrátí a bude potřeba umět něco úplně jiného? Budoucnost přece neznáme. Proč se dnes mýt, když zítra se zase ušpiním, ne?

To pravé, co musíme naše děti naučit, je občanský aktivismus. Je to výhodné - nenadřou se, cíle nebudou muset ani stanovovat, ani plnit, jen budou muset umět o nich stále dokola žvanit a cizí cíle kritizovat. Budou bez jakékoliv odpovědnosti. Pěkně si to kluk vybral.

Fanda Moudry řekl(a)...
4. září 2016 11:07  

" umět žvanit" - diskuse, semináře, prezentace,.....Trvalý odpor našich "kreativců" je vyvíjen a hlavně zaměřen proti přírodovědným předmětům. Největším nepřítelem je především matematika, pač se nedá okecat. A především se u ní musí přemýšlet.

CatCatherine25 řekl(a)...
4. září 2016 19:49  

Nedomnívám se, že se ve školství řeší jen nepodstatné otázky.
Např.inkluzivní vzdělávání představuje razantní zásah do celého vzdělávacího systému, ze kterého se bude celé školství zotavovat pěknou řádku let. Rovněž privatizace školství a zpochybňování povinné školní docházky jsou závažná témata, která by zasluhovala velkou pozornost veřejnosti a důkladné projednání všemi, jichž se to dotýká.
Aby školství mohlo dobře fungovat, potřebuje spíše stabilizaci a klid na práci a ne ustavičné vymýšlení nějakých často nesmyslných reforem.

tyrjir řekl(a)...
7. září 2016 11:40  

S těmi hodnotami je to pravda! Jinak voní seno koním a jinak milencúm.

Být paní ministryní, prohnal bych ty koně z nevládních organizací kolem dvora! :)))

Ondřej Šteffl řekl(a)...
7. září 2016 13:32  

CatCatherine25 řekl(a)... 4. září 2016 19:49
Nedomnívám se, že se ve školství řeší jen nepodstatné otázky.
Např.inkluzivní vzdělávání představuje razantní zásah do celého vzdělávacího systému,


Ano to je jistě razantní zásah. Potíž je, že stát nevyřešil podstatnější otázku, zda chceme inkluzivní či selektivní školství. Ani si ji takto obecně nepoložil, celé to řešíme jako dílčí věc hlavně kvůli kauze DH. A vedlo toho dělá selektivní opatření - např. plošné přijímací zkoušky. Jedno ruší druhé. Co se asi tak stane v 8. či 9. třídě před přijímacími zkouškami na SŠ s inkludovanými dětmi? Kdo jim bude věnovat pozornost, nezačnou překážet?

Takže otázka je to podstatné, ale má-li se vyřešit nějak rozumně, musí jí předcházet otázka podstatnější. To, co MŠMT dělá, jen zvyšuje napětí a čurbes.

tyrjir řekl(a)...
7. září 2016 13:52  

SOUHLAS: To, co MŠMT, některé nevládní organizace a grantožrouti s veřejným školstvím dělají, zhusta jen zvyšuje napětí a čurbes. :)))

CatCatherine25 řekl(a)...
7. září 2016 16:12  

Pane Šteffle, tentokrát s Vámi musím souhlasit.
Polovičatá "inkluze" nyní označovaná jako "společné vzdělávání" je důsledkem nekoncepčnosti našeho školství. Pokud jde o "inkludované" žáky, ti ve školách překážejí už teď, jak to bude v 8. či 9. třídě před přijímacími zkouškami na SŠ si vůbec nedovedu představit.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
7. září 2016 17:52  

Přesně tak. Ať si MŠMT (a její apendix ČOSIV) tvrdí cokoliv, inkluze je pouze "dílčí věc hlavně kvůli kauze DH" - a to je hodně mizerné východisko ke skutečným řešením problémů našeho školství. "co MŠMT dělá, jen zvyšuje napětí a čurbes" a ministryně si to bohužel vůbec neuvědomuje, naopak dokonce propadá do iluzí o své úspěšnosti.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.