Jak se dětem migrantů daří ve škole

čtvrtek 8. září 2016 ·

Na děti migrantů a uprchlíků čekají ve školách různé překážky, kterým jejich vrstevníci z hostitelské země čelit nemusí. Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky. Jejich rodiče se častěji potýkají s finančními problémy a nemohou je ve vzdělávání dostatečně podporovat. Přesto se od druhé generace rozdíly mezi migranty a nemigranty výrazně stírají. Jaká je úspěšnost dětí-migrantů ve vzdělávacích systémech evropských zemí a jaká opatření jim mohou prospět?

Podle výzkumu OECD z roku 2015 vykazuje většina dětí – migrantů či uprchlíků horší školní výsledky než děti narozené a vyrůstající v dané zemi. Tento rozdíl se ovšem začíná již u druhé generace výrazně stírat. Výsledky mezi různými zeměmi světa se liší, což poukazuje na velký dopad jednotlivých opatření a přístupů v různých vzdělávacích systémech. Největším problém pro děti migrantského původu představuje čtení, a to hlavně z důvodu nedostatečné znalosti jazyka či kompletní jazykové bariéry. Ta zhoršuje jejich hodnocení i v jiných předmětech, ačkoliv by jim jinak daná látka v mateřském jazyce nedělala větší problémy. Důkazem může být fakt, že děti, které přišly do země v mladším věku a byly tedy delší dobu vystavené jak cizímu jazyku, tak i danému učebnímu plánu, podávaly celkově lepší výkon než ty, které imigrovaly později.

Z tohoto hlediska je zásadní vliv předškolního vzdělání. Podle mezinárodního průzkumu znalostí studentů (PISA) žáci s předškolní docházkou mají průměrně o 49 bodů vyšší skóre než děti, které se jí neúčastnily, přičemž děti migrantů jsou v tomto významně znevýhodněné buď z důvodů nemožnosti navštěvovat podobnou instituci, nebo chybějící tradice předškolního vzdělání v jejich domovských zemích.

Dívky jsou ve většině případů z hlediska studijních úspěchů úspěšnější než chlapci, ovšem na rozdíl od nich mají nižší a skromnější vzdělávací cíle. Celkově však výzkumy ukázaly, že děti-migranti mají vyšší očekávání a ambice týkající se jejich budoucí kariéry a také jsou více ochotné řešit komplexní problémy, jak uvedlo 37% z nich v porovnání s 33% studenty bez migrantského původu. Tato čísla naznačují, že navzdory mnohým překážkám, kterým uprchlíci a migranti musí čelit, je jejich motivace k získání kvalitního vzdělání vysoká.


Studie OECD poukazuje na to, že se žáci migrantského původu často soustředí ve stejných školách – někdy proto, že žijí ve stejné čtvrti, nebo kvůli nastavení školského systému. Děti v těchto školách často dosahují slabších výsledků. Jak rozkrývá studie PISA, hlavním problémem přitom není samotný migrantský původ, ale koncentrace socioekonomicky znevýhodněných studentů. Ve 14 z 35 zkoumaných zemí měly děti migrantů horší výsledky v matematice - když však autoři studie přihlédli k těmto socioekonomickým faktorům, klesl počet zemí na 7 a i zde děti migrantů zaostávaly jen velmi mírně.

Výzkum EDUMIGRON podporovaný Evropskou komisí analyzoval rozdílné úspěchy žáků v souvislosti s jejich etnickou příslušností. Ukázal přitom, že děti z etnicky odlišného prostředí jsou svými učiteli častěji hodnocené jako ty s horším výkonem. Toto téma je úzce spojené s neproporčním zastoupením dětí v různých typech škol: děti s uprchlickým či migrantským původem mají o 44% větší pravděpodobnost, že se budou vzdělávat na učilištích, než žáci z dané země. V Dánsku, Norsku a Švédsku pak 70% z nich navštěvuje školy, které jsou tvořeny z více než poloviny žáky-imigranty. Toto systematické rozřazování studentů a často horší kvalita výuky jsou mnohdy příčinou, proč děti v budoucnu nedosahují tak často na vyšší pracovní pozice. Příkladem můžou být země jako Bulharsko, Slovensko nebo Maďarsko, kde jsou žáci s odlišným etnickým původem či na základě socio-ekonomického statusu častěji zařazováni do škol s nižší úrovní výuky, kde mají zároveň snížené šance se integrovat a naučit jazyk nové země. Problémem je i relativně malé zastoupení studentů z migrantským původem v terciálním vzdělávání, přestože např. v Německu má 23 procent studentů migrantský původ (tj. aspoň po jednom rodiči).

Co mohou státy udělat pro zlepšení integrace migrantů do vzdělávacího systému a zlepšení jejich výsledků?

Studie OECD navrhuje mimo jiné:

- Informovat rodiče z řad imigrantů o možnostech vzdělávání pro jejich děti
- Zajistit, aby přijímání studentů do škol co nejméně záleželo na jejich socioekonomickém statusu a podporovat, aby kvalitní školy přijímaly více studentů-migrantů
- Motivovat studenty s dobrými výsledky, aby navštěvovali školy s vyšším počtem migrantů, např. nabídkou speciálních kurzů
- Neposílat děti migrantů do přípravných tříd, ale umožnit jim jazykové vzdělávání souběžně se školní docházkou
- Zlepšit přístup dětí imigrantů k předškolnímu vzdělávání od co nejútlejšího věku a zajistit i už v této době aktivity na zlepšení jazykových schopností
- Zlepšit znalosti učitelů v oblasti interkulturní pedagogiky a jazykového vzdělávání

Mnozí mladí uprchlíci a migranti se potýkají s nedostatkem finančních prostředků a špatnou sociální situací, která jim brání v aktivní účasti ve vzdělávacím procesu. Evropské státy proto některým z nich poskytují pomoc ve formě stipendií na vzdělávacích institucích vyššího typu, a to ať už v zemích původu nebo hostitelských. Příkladem můžou být stipendia DAFI udělovaná německou vládou. Ta mezi lety 2016 a 2017 plánuje vydat přes 1700 stipendií uprchlíkům primárně v Turecku.

Další výzvou pro vzdělávací sektor je připravenost učitelů a dalších pedagogických pracovníků na větší kulturní a etnickou diverzitu ve školách, kteří zejména v zemích, jež nedávno přijaly větší počty migrantů a uprchlíků. Např. Portugalsko se rozhodlo situaci řešit organizací workshopů a kurzů pro učitele, které se soustředí na otázku lidských práv, uprchlíků a mírových studií nebo možných výzev, které se mohou objevit v multikulturních třídách.


Se souhlasem autorů převzato z blogu Fórum migrantů

4 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
8. září 2016 v 19:05  

Musí co nejrychleji zvládnout nový vyučovací jazyk, odlišný přístup vyučujících, kteří nejsou vždy na interkulturní třídy připraveni. Často končí ve školách s nižší úrovní výuky.

Tak odlišný způsob výuky... A odlišný od jakého způsobu výuky? A znamená to snad, že v těch školách s nižší úrovní výuky není ten způsob výuky odlišný až tak moc?
A jak si u nás vedou třeba zahraniční studenti? Také je drtí nový vyučovací jazyk?
A lze ta doporučení uplatnit na v Česku už zdomácnělá etnika?

krtek řekl(a)...
8. září 2016 v 21:54  

Když mi žák nerozumí, těžko ho mohu vzdělávat. Už jsme několika doporučili přerušení, intenzivní jazykový kurz, návrat. Ale organizace pro pomoc uprchlíkům to chápala jako vyloučení.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. září 2016 v 6:10  

Vždy je rub a líc. Klaďme si otázky:
1/mají školy NÁROK na vyšší peníze na žáka , který neovládá naši řeč? - drahé učebnice, více hodin českého jazyka , individuální péče o žáka i odpoledne apod.
Nemají.
2/A proč?

mirek vaněk řekl(a)...
9. září 2016 v 8:26  

Paní Karvaiová, to je přesně ono!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.