Historik Jaroslav Pinkas: O svůj rozvoj se aktivně stará zhruba desetina učitelů

neděle 25. září 2016 ·

Smyslem dějepisu není objevovat „objektivní historickou pravdu“, ale spíše naučit děti „historicky myslet“ a vidět událost z více úhlů, domnívá se historik Ústavu pro studium totalitních režimů a bývalý učitel Jaroslav Pinkas. České učebnice podle něj nejsou ideální. Dějiny prý prezentují etnocentricky jako příběh české bílé majority, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

V rozhovoru zazní mimo jiné i tyto otázky a odpovědi:

Jaroslav Pinkas (www.ustr.cz)
Během středeční diskuze organizace EDUin o výuce dějepisu jste řekl, že jejím hlavním smyslem není zprostředkovávat letopočty. Ale co taková základní data, jako že v říjnu 1918 vzniklo Československo - patří do hodin dějepisu a měl by z nich učitel žáky zkoušet?
Dějepis nelze učit bez dat a faktů. V tom spočívá časté nedorozumění mezi zastánci konstruktivistické pedagogiky, k nimž se kloním, a zastánci tradiční výuky. Ti druzí prvním podsouvají, že pomíjejí fakta. Tak to ale není - fakta jsou nezbytnou součástí jakékoli výuky, ale jde o to, v jakém sociálním rámci si je děti osvojují, jestli to probíhá tak, že učitel diktuje data a žáci si je zapisují, anebo jestli jsou data „konzumována“ v rámci badatelské výuky. Například tak, že se žáci snaží odpovědět na nějakou badatelskou otázku, pracují s historickými prameny a k tomu, aby dospěli k odpovědi, potřebují nutně zasadit pramen do historického kontextu.

Stále to ale bude několik desítek nejdůležitějších letopočtů. Na základní škole se jich (dat) ale děti „šprtají“ stovky - alespoň taková je moje zkušenost stará patnáct let. Změnila se od té doby výuka dějepisu?
Jak kde. Nelze generalizovat. Jsou školy, kde se výuka radikálně změnila, a kde byl skutečně přijat koncept aktivního historického učení. Ale pak jsou školy, kde k žádné změně nedošlo, a kde se dál děti drtí stovky dat. Já se potkávám především s aktivními učiteli, kteří dějepis učí výrazně jinak než za doby mého mládí. S těmi, kteří učí „postaru“ příliš nepřijdu do styku a neznám jejich situaci. Faktem je, že další vzdělávání absolvuje jen malá část učitelů. Mnozí se zkrátka nechtějí dál rozvíjet, chtějí mít svůj klid. To jsou učitelé, o nichž vlastně nic nevíme, protože nechodí na žádné naše vzdělávací semináře.

S kolegy z jiných vzdělávacích organizací odhadujeme, že v současnosti je aktivních učitelů kolem pěti set ze zhruba čtyř až pěti tisíc. Čili o svůj rozvoj se aktivně stará zhruba desetina učitelů.

Pokud někdo třicet let učí určitým způsobem, nebude zřejmě příliš ochoten připustit si, že jeho způsob během celé dosavadní praxe nebyl ideální.
Já bych ale rozhodně neřekl, že dělicí čára mezi aktivními a méně aktivními učiteli je generační. S námi léta spolupracuje celá řada starších kolegyň a kolegů, kteří měli praxi už před rokem 1989 a stále mají chuť dělat něco nového a zkoušet věci jinak. A naopak při svých exkurzích na pedagogické fakulty mám někdy nepěknou zkušenost s řadou mladých učitelů, kteří mají ve všem zcela jasno, vědí přesně, jak má výuka vypadat a na nějaké inovace příliš neslyší.

Možná jen replikují roli učitele tak, jak ji ve škole sami zažili.
Anebo si zkusili na praxi někde učit a zjistili, že ty tradiční metody jsou vlastně dost efektivní v tom smyslu, že když zahltíte děti stovkami dat, tak je zkrátka zaměstnáte, zdisciplinujete. Máte jasnou látku, kterou můžete zkoušet a o jejímž smyslu nemusíte moc uvažovat, protože je napsaná v učebnici...


Celý rozhovor naleznete zde

18 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
25. září 2016 11:48  

S některými vyslovenými myšlenkami souhlasím, vpisuji kritické poznámky:
Domovská instituce p. Pinkase vznikla jako silně zpolitizovaný subjekt a tohoto nepříjemného odéru se dosud nezbavila. Materiálům z její produkce se vyhýbám, je možné, že nespravedlivě, ale dávám přednost získávání informací ze zdrojů, kde předpokládám úzkostlivou snahu vyhnout se "jediné historické pravdě".
Dějepis už dlouho neučím, ale snad pořád platí, že děti na ZŠ některé věci pochopit nemohou, nemají na to "nažito". K zájmu o historii potřebují příběh, třeba i dále zpochybněný. Historické myšlení je třeba rozvíjet přiměřeně úrovni žáků, z článku mám dojem, že kolega hovoří spíše o svých představách dějepisné výuky na dobrém víceletém gymnáziu. A také poněkud podceňuje výchozí znalost faktů - zkoumat konkrétní výjev z doby odsunu si bez povědomí o Benešových dekretech nedovedu představit.
Co se týče péče o profesní rozvoj, nemusí být vázána na účast na seminářích apod. Části učitelů na ZŠ navíc potřebný čas sežere nutnost připravovat se na výuku předmětů, pro něž nemají aprobaci.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
25. září 2016 13:14  

"domnívá se historik Ústavu pro studium totalitních režimů a bývalý učitel Jaroslav Pinkas."

Jeden z dobrých předpokladů pro kritiku kolegů je "být bývalý učitel". Někdy mě to přijde jako lepší předpoklad, než nikdy neučit.

Fanda Moudry řekl(a)...
25. září 2016 16:59  

"nechodí na žádné naše vzdělávací semináře"

Opravdu na "vaše" vzdělávací semináře nechodím! Tedy jsem pasivní? Věnuji se odsunu jak českého, tak německého obyvatelstva, ale ne výhradně v ideologickém pojetí. Pravda totiž není černobílá. Zabývám se taktéž genealogií a celkově mě "ještě" baví učit. Pravdou také je, že historie tak maximálně oslovuje 10% studentů a žáků. Ostatně, před rokem 1989 to nebylo lepší.

laimes28 řekl(a)...
25. září 2016 19:51  

dějezpytec dějiny zkoumá,dějepisec o nich píše,dějepravec o nich vypráví,takže v šesté třídě jsme dějepravci,vyprávíme poutavé příběhy za účelem uvědomování si vlastní identity,lásce k domovu a vlasti,v devítce již by měl žák vědět ,co který dějepisec o nejvýznamnějších událostech napsal,něco přečíst a interpretovat,no a maturant už musí umět zpytovat ,analýza,syntéza,logické souvislosti
dějeprava dějepis jsou vždy součástí státní ideologie,takže horymír byl bojovník,frajer a sportsmen a ne bandita a tyran koní,naopak v dějezpytování nemá žádná ideologie,podhledy a nadkledy místo,postup a závěr je pouze jeden,logický

CatCatherine25 řekl(a)...
26. září 2016 10:02  

"S kolegy z jiných vzdělávacích organizací odhadujeme, že v současnosti je aktivních učitelů kolem pěti set ze zhruba čtyř až pěti tisíc. Čili o svůj rozvoj se aktivně stará zhruba desetina učitelů."

Tento odhad je kvalifikovaný a byl proveden na základě najěakého emiprického šetření, nebo je to odhad na bázi " jeden kolega povídal"?

Je velmi pravděpodobné, že studovat materiály této instituce a aktvně se starat o svůj rozvoj jsou dvě různé věci.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. září 2016 10:55  

Faktem je, že další vzdělávání absolvuje jen malá část učitelů

A co kvalita DVPP?

CatCatherine25 řekl(a)...
26. září 2016 13:11  

Kdyby učitelé na vzdělávacích akcích získávali relevantní a pro ně zajímavé informace, určitě by tam rádi chodili. Ale pokud jim tam někdo čte nebo vykládá pindy naší Mindy,nebo jim vnucuje své subjektivní názory, je to pro ně ztráta času. Různí lektoři rozmanitých kurzů si často neuvědomují, že každý učitel je vysokoškolsky vzdělaný odborník, navíc znalý pedagogické praxe.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. září 2016 13:45  

"Mnozí se zkrátka nechtějí dál rozvíjet, chtějí mít svůj klid. To jsou učitelé, o nichž vlastně nic nevíme, protože nechodí na žádné naše vzdělávací semináře."

Když nechodí na VAŠE semináře, neznamená, že se nerozvíjí jinde. Nebo jinak. Když o nich nic nevíte, jak je můžete hodnotit?

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 14:12  

Pytlici by se rozvíjeli, až by brečeli. Jen přesně nevědí, proč by tak měli činit.
Výstupy v rámci ešvépé jsou pokryty, a už drahně let jsou rádi, že se to všechno tak nějak daří postíhat. Vše nad tento rámec je spíš ku škodě pytliků.
Vypadá to na poměrně zbytečné vynakládání energie, času i peněz.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
26. září 2016 15:13  

Já třeba nejspíše v žádném DVP nijak výrazně nefiguruji, přesto se poslední asi tři roky účastním velmi neformálního, organizovaného vzdělávacího setkání učitelů v počtu asi 30 hodin/rok, ktreré je vynikající (pravdda, není to z dějepisu). Je to ve vlastním čase.

Podle kolonek jsem totálně zakrnělý učitel.

Michal Komárek řekl(a)...
26. září 2016 15:28  

Anonymni z 21:30

Nechcete o tom, prosim napsat samostatny text? Myslim, ze by to mohlo byt zajimave hned ve dvou rovinách: Jednak jako inspirace, jednak jako doplneni zrejme velmi neuplnych odhadu pana Pinkase... Mohli bychom pak s dalšími kolegy zkusit popsat jiné formy "rozvoje" ucitelu nez ty které ma na mysli pan Pinkas a které se tak ci onak dostavaji do statistik. Dekuji. Hezky den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
26. září 2016 16:18  

Nechci.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 16:33  

Podle kolonek jsem totálně zakrnělý učitel.

Kolonky sem, kolonky tam. Pytlici se už drahně let odkrňují zde!

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 16:37  

Pardon! Chybka v URL. Takže
zde

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
26. září 2016 16:39  

Už to vypadalo, že jste se nakazil tyrem.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2016 22:22  

jste se nakazil tyrem

To nebezpečí tu bezesporu je. Pytlikům pomáhá pravidelný preventivní výplach žaludku.

laimes28 řekl(a)...
27. září 2016 13:32  

nějak se mi pytlíku nezdáš,jdeš pozvolna ale jistě cestou profesního vyhoření k depresivní propasti,a ten výplach žaludko to už je sadomaso tentence,pohlédni na svět vůkol pozitivně,máš skvělou práci,kterou ti tisíce závidějí,pravidelnou skvělou mzdu,pracuješ ve firmě,kterou řídí kreativní idioti a ten provozák co tě prudí na poradách je vpodstatě politováníhodný nešťastník,rukojmí starosty či krajského náměstka,máš spousty času na své koníčky a záliby,nemusíš hákovat dvanáctky ani jezdit na služebky do archangelska,a místo těch výplachů,kterými chceš trápit svůj vlastní,milý žaludek,po padesátce tvůj nejmilejší,mu dopřej trochu pohody,umožni mu harmonii trávení:luhačovická,praděd,hanácká bylinná...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. září 2016 14:15  

Tyvelaimesbeznauniverzitutretihovekuanaucsetampsat!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.