Týdeník Ekonom v novém seriálu o školství: Školství reformujeme tak často, že už to nikoho nezajímá

Šestnáct ministrů školství jsme měli od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. A nebyl snad jediný, který by nemluvil o reformě. Školství reformujeme tak často, že už to nikoho nezajímá. Mezitím dospěla generace, která nejenže má zájem o vzdělání svých dětí, ale má také peníze, aby jim ho poskytla. Rychleji než kdy dříve vznikají soukromé střední a také základní školy. Rodiče chtějí, aby se děti naučily cizí jazyky, aby o ně měl pedagog zájem, aby se učily v příjemném a kreativním prostředí.

Ondřej Kania: Další finská reforma – ruší se předměty

Ondřej Kania popisuje v Hospodářských novinách nástup další reformy ve finském školství.

„O co jde: Fnská odborná veřejnost se shodla na tom, že tamní studenti nejsou po absolvování střední školy tak připraveni na život, jak by měli být. V následujícím školním roce proto začne platit National Curriculum Framework, tedy v podstatě národní osnovy. Nejvýraznějším prvkem je zavedení takzvaného phenomen-based teaching, volně přeloženo jako tematické vyučování. Znamená to, že studenti se nebudou učit jednu hodinu matematiku, jednu hodinu dějepis, jednu hodinu fyziku, ale například budou mít třítýdenní téma "počasí", v němž budou obsaženy všechny předměty,“ vysvětluje Kania.

Přečtěte si: Financování škol podle počtu žáků má skončit za dva roky

Školy by od roku 2018 neměly být financované pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program.

Přečtěte si: Na hodiny matematiky budou dva učitelé, třída se rozdělí napůl jako u jazyků. Bude víc prostoru na rozvoj žáků

Místo třiceti studentů jich bude v hodinách matematiky patnáct. Třídy se rozdělí napůl. Od roku 2018 s tím počítá novela financování škol. Ředitelé dostanou peníze na dva učitele matematiky na třídu. Odborníci si od toho slibují více prostoru pro vysvětlování, dotazy a individuální přístup.

EDUin: Reformu rámcových vzdělávacích programů komplikují protichůdné tendence

Na jedné straně potřeba upravit rámcové a následně i školní vzdělávací programy s ohledem na podporu inkluze v českých školách. Na straně druhé evidentní snaha státu zúžit oblasti vzdělávání regulacemi typu povinných přijímacích zkoušek a maturit. Protikladné tendence znesnadňují už tak v mnoha školách nepodařený přechod z jednotných osnov na systém vytváření vlastního vzdělávacího rámce.

Stanislav Štech: Zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů „zlí a neschopní vs. hodní a rozumní“

Na otázky České školy odpovídá Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., náměstek člena vlády.

Bořivoj Brdička: Cubanovy principy úspěšné reformy školství

Přehled zásad pro úspěšné zavádění změn do školství známého emeritního profesora Stanfordu, vědce na poli vzdělávacích technologií Larryho Cubana.

Radek Čuma: Chyby globálních reforem školství podle Sahlberga

První část aktuální informace o vývoji finského školství, které provádí novou reformu založenou na digitalizaci a dosažení výukových cílů pro 21. století.

EDUin: Ředitelé debatovali o tom, jestli ještě existuje reforma školství

EDUin zveřejnil zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma aktuálního stavu reformy školství. Proběhla na začátku září v rámci večerů v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili Zdeněk Brož, ředitel ZŠ Jana Malíka v Chrudimi, Zdislava Nováková, ředitelka ZŠ Satalice a Vít Beran, ředitel ZŠ v Kunraticích.

Přečtěte si: Chaos v psaní velkých písmen skončí, vědci chystají změnu pravopisu

Jazykovědci chtějí ukončit zmatek v psaní velkých písmen. Ve velkém průzkumu zjistili, že s nimi mají problém i zdatní češtináři. Nesrovnalosti jsou v psaní geografických názvů či jmen různých institucí. Reforma je proto podle odborníků nutná. Změny ale nepřijdou dříve než za několik let, uvedla MF DNES.

Přečtěte si: Školská reforma ve Finsku: méně oborů, více vědění

Od zavedení testování PISA platí Finsko za školskou laboratoř světa. Nyní zkoušejí reformátoři něco nového: méně předmětové výuky, více zprostředkování kompetencí. Žáci dokonce mohou promlouvat i do známkování.

Zdeněk Sotolář: Kam se poděla reforma?

Najednou jsme zavaleni jednotlivostmi: tablety pro prvňáčky, třetí hodinou tělocviku nebo pamlsky ve školních bufetech. Valí se to z ministerstva, ale následně také ze všech možných médií, které tyhle blýskající se prkotiny ostošest komentují.

Finsko: Žáci budou spolurozhodovat o podobě vzdělávání

Washington Post reaguje na článek deníku The Independent o reformě finského školství, spočívající v přechodu od běžných předmětů (matematika, dějepis, zeměpis atp.) k tzv. phenomenon - based teaching, tedy učení na konkrétních jevech (například Evropská unie), které na sebe znalosti a dovednosti z předmětů navazují. Hostující profesor z Harvardu Pasi Sahlberg relativizuje, že by se jednalo o úplný přechod. Poukazuje nicméně na další velmi zajímavou skutečnost, a to je aktivní zapojení žáků do rozhodování, v čem a jak se budou vzdělávat.

Bohumil Kartous: V ničem ČR nezaostává tak hluboce, jako ve vzdělávání

Nejde zde o výsledky PISA nebo podobných měření, na která poukazují povrchní média (včetně těch západních). Ostatně Singapur, vůbec nejúspěšnější stát, uvažuje, že se z této dost zpochybňované a drahé „legrace“ napříště odhlásí. I když je Finsko v těchto soutěžích pravidelně mezi nejlepšími, neměli bychom se snažit „dohnat a předehnat“, to nemá smysl. Způsob, jakým finská společnost funguje, usnadňuje jakékoliv sociální procesy, vzdělávání nevyjímaje. Ta česká toho prostě není schopna a ještě desítky let nebude. Nejhorší je, že současný kurz vzdělávání směřuje přesně opačným směrem než ten finský. Měřeno tímto prizmatem, vzdělávání je skutečně nejzaostalejším odvětvím lidské činnosti, srovnáme-li ČR a Finsko či další skandinávské země.

Přečtěte si: Koniec dejepisu či matematiky. Vo Fínsku chystajú radikálnu reformu

V škandinávskej krajine, ktorá má jeden z najlepších vzdelávacích systémov na svete, by sa žiaci nemali učiť predmety, ale témy, napríklad Európska únia.

Bořivoj Brdička: Pesceho hypermimesis

Výklad pojmu hypermimesis, který pro masově se šířící napodobování toho, co v online prostředí dělají ostatní, zavádí americko-australský odborník na nová media profesor University of Sydney Mark Pesce. Článek je příspěvkem k Týdnu otevřeného vzdělávání 2015.

Martin Weiser: Integrace technologií podle Garnet Valley

Zpráva o tom, jak organizují přípravu učitelů na práci s technologie v jednom školském obvodě americké Pensylvánie.