Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle studie Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
Informují o tom
Výsledky analýzy potvrzují, že nejvíce vysokoškoláků po dokončení studia míří do velkoměst s vysokou hustotou osídlení - tedy pokud v nich už předtím nežili. V těchto městech mají absolventi větší šanci při hledání kvalifikovaných pracovních míst. Právě Londýn, největší město EU se zhruba osmi a půl miliony obyvatel má proto největší koncentraci vysokoškolsky vzdělaných lidí.
BBC pak jako další možné důvody výlučného postavení Londýna uvádí kvalitní vysokoškolský systém s lepším nastavením, než je tomu v jiných evropských zemích, a pozici Londýna jako masivního sociálního, ekonomického a profesionálního centra pro celý kontinent.
Výsledky analýzy Eurostatu poukazují i na další skutečnost: Výrazně se prohlubuje rozdíl mezi velkoměstskými, městskými a venkovskými oblastmi. Existuje stále více oblastí, které se budou potýkat s přebytkem nebo naopak nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných lidí.
BBC si rovněž všímá rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony i jednotlivými zeměmi a klade otázku: Budou moci tyto stále více rozdílné ekonomiky v budoucnu vůbec koexistovat?
Od roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU, stoupl počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v Praze a okolí o téměř 14 procentních bodů. Nárůst okolo deseti procentních bodů zaznamenaly skoro všechny české regiony.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
18 komentářů:
Proč je v titulku napsáno, že "rozdíly se prohlubují?" To jako máme mít všude všichni všechno stejně???? Nejste náhodou magnetofóni, když tohle hlásáte už jen titulkem a děláte z lidí menších aglomerací blbečky????
rozdíly se prohlubují
Úplně jsem zsinal. A to ani nevím, co to znamená...
No tohle! Já myslel, že to u nás je vysokoškoláků příliš mnoho, hlavně těch antropologů či co a vono je jich v Londýně o 42 příček víc. To budou asi pořádní blbouni ti angláni, ta inflace vzdělání, uvažte, titul tam musí mít skoro každý druhý, no to už přece ten titul nemůže nic znamenat. Měli by ty jejich Oxfordy přitvrdit a fest. Cermat na ně.
Nejvíc vysokoškoláků má Londýn, Praha je 42.
A není to třeba i tím, že v Londýně úspěšně studují v Česku neúspěšní Romové?
Měli by ty jejich Oxfordy přitvrdit a fest.
Hele, já tedy anglicky umím tak akorát háuárjů a uindouvs, ale neleží ty jejich spíš Oxfordi spíš v Oxfordu, než v Londýně?
Kolik z těch Londýnských vysokoškoláků jsou češi a kolik z pražských vysokoškoláků jsou britové?
Kolik si vydělá vysokoškolák v Londýně a kolik v Praze?
To je furt kňourání, že máme hodně maturantů a vysokoškoláků a že to jako devalvuje vzdělání a proto je potřeba zpřísnit vsrtupní a výstupní kritéria až do bodu absurdity čímž míním "novou maturitu". Pak se ukáže že vysoký počet vzdělaných lidí nic nedevalvuje, naopak vzdělanosti přispívá a je pro společnost žádouicí tak nějak ekonomicky i socialně. Připomíná mi to co týden se měnící názory odborníků na cholesterol, až na jednu věc. V Czechii ti "odborníci" určují způsob třídění žáků, velmi diskutrabilními způsoby regulují přístup mládeže ke vzdělávání a papláši jim naslouchají, protože jsou to přece odborníci a napsali učebnice, no neber to. Mimo jiné také chytré přípravy na novou maturitu, kterou sami pomohli protlačit. Ženiální a nezištné.
V některých zemích se vykazuje jako vysokoškolské vzdělání každé terciární (pomaturitní) studium, i různé krátkodobé kurzy. Není zde uvedeno,podle jakých kriterií byla prováděna tato analýza.
Pokud bychom hodnotili počet vysokoškoláků na základě úrovně schopností populace podle Gaussovy křivky, je velmi pravděpodobné, že kvalita už začíná přecházet v kvantitu.
Nelze považovat za optimální stav, kdy by se počet vysokoškoláků rovnal počtu osob v populačním ročníku, k čemuž by další nárůst rozmanitých " vysokých škol" mohl směřovat.
Za Rakouska-Uherska jste si mohli za dvacet haléřů koupit oběd.
Dnes taková mince už ani není.
V roce 1989 bylo nepředstavitelné, že by maturant neuměl alespoň elementární výpočty s procenty.
Dnes tuto "kompetenci" nemají ani mnozí vysokoškoláci.
Podle mého soudu to znamená, že když si dnešní zaměstnavatel "koupí" absolventa, nemá téměř žádnou záruku, že tento bude zvládat stejné činnosti, které před třiceti lety zvládal absolvent stupně vzdělání o úroveň nižšího.¨
Nevím, jak jinak tento jev nazvat, nežli "devalvace vzdělání".
Londýn je (prozatím) centrem evropské ekonomiky a finančnictví. Předpokládám, že většina zaměstnanců v těchto sektorech má alespoň bakalářský stupeň vzdělání, takže vysoký podíl absolventů VŠ v tomto městě může překvapit leda ignoranta.
A jen pro úplnost. Testování a "třízení žáků" se v Británii provádí způsobem, který by u nás tajní učitelé označili za brutální a nelidský.
Navrhuji, aby každý občan ČR dostal současně s rodným listem také maturitní vysvědčení a aby měl zákonný nárok absolvovat jakoukoliv vysokou školu, kterou chce.
Poté vzdělanost v naší zemi dosáhne takové úrovně, o které se nikomu ani v Londýně nesní a naše ekonomika poroste rychleji, nežli v Singapuru.
"nejvíce vysokoškoláků po dokončení studia míří do velkoměst s vysokou hustotou osídlení"
Kdo by to čekal?
Je-li Londýn centrem evropské ekonomiky a jiných věcí a má-li proto vysoký počet vš vzdělaných lidí, lze se domnívat, že počet vš vzdělaných lidí se odrazí na celkové míře potenciálu kteréhokoliv města stát se centrem?
kteréhokoliv města stát se centrem
Jako, že když navezeme vysokoškoláky do Horní dolní, vyrobíme z ní tímto způsobem centrum?
Zajímavá myšlenka.
A já hlupák si doteď myslel, že hlavní města přitahují vysokoškoláky proto, že jsou tam úřady, centrály firem, atd.
A ono je to vlastně možná naopak.
Kdyby se třeba do Vysoké Lhoty v okrese Pelhřimov přistěhoval ještě jeden vysokoškolák, bylo by jich tam 22 procent. Víc než pětina. To není zase až tak špatné, ne?
No, pokud bychom do té Horní Dolní ty vysokoškoláky nahnali, je možné, že by potenciál H-D státi se centrem o něco zvýšil, nebo třeba v případě čr zmenšil.
Jinak, celkem značný rozdíl v počtu vš vzdělaných lidí jinde a v Czechii znamená, že tamní Gauss je jinde než zde, třeba na základě Doleželovy teorie genetických rozdílů, nebo že tamní učitelé dovedou své svěřence věci lépe naučit? Som z toho voláky zmatený.
"No tohle! Já myslel, že to u nás je vysokoškoláků příliš mnoho, hlavně těch antropologů či co a vono je jich v Londýně o 42 příček víc."
Vy raději nemyslete. Je jich, když už, pochopitelně o 41 příček více. Ono 42-1 není 42, víme kolego?
"Jinak, celkem značný rozdíl v počtu vš vzdělaných lidí jinde a v Czechii znamená, že tamní Gauss je jinde než zde, třeba na základě Doleželovy teorie genetických rozdílů, nebo že tamní učitelé dovedou své svěřence věci lépe naučit? Som z toho voláky zmatený."
Že jste zmatený, to není nic nového. Nedovedu si představit, jak pro vás ten svět musí být komplikovaný. Pomalu dva roky vám to zde vysvětlujeme pořád dokola, a pokrok žádný. Nabývám dojmu, že pochopení toho, že počet vysokoškoláků je čistě nominální veličina, zatímco intelekt a vzdělání jsou veličiny reálné, je nad vaše kognitivní schopnosti. Inu není se čemu divit, když 42-1=42. To ovládá již i moje osmiletá dcera. Někomu prostě nebylo dopřáno. A v kombinaci s verbální agresivitou je to tedy pekelná kombinace. Ostatně, myslím, že by oběma stranám prospělo, kdybyste se z té nenáviděné Czechie odstěhoval. Třeba do Finska. Mám neodbytný dojem, že průměrná inteligence by vaším přesunem v obou zemích stoupla. Tam vás přivítají s otevřenou náručí. I když nedávno jsem četl, že vyzkoumali proč jim roste nezaměstnanost vysokoškoláků. Po několikaletém urputném výzkumu dospěli k závěru, že vysokoškoláků mají příliš mnoho a hodlají tudíž jejich počet omezovat.
Já Vám to, s dovolením, Tajný učiteli zkusím vysvětlit jinak.
Přestavte si, že roztřídíte lidi podle jejich fyzické zdatnosti.
Za zdatné označíte například ty, kteří skočí sounož z místa dále nežli jeden metr.
Když pak provedete podobné měření za půl roku, ale za zdatné označíte ty, kteří doskočí více nežli půl metru, můžete se sice se souvěrci poplácávat po zádech, jak zdatné máme obyvatelstvo, ale s celkovou reálnou zdatností to moc společného nemá.
Anebo jinak.
Počet neplodných mužů v populaci můžeme vyjádřit procentem, které v průběhu času sice roste, ale nikoliv dramaticky.
Pokud ale vezmeme v úvahu, že počet spermií v ejakulátu průměrného muže byl kolem 120 milionů/1 ml v roce 1938, zatímco dnes je to kolem 40 milionů, v důsledku čehož byla i hranice pro stanovení "normálního" množství během posledních 50 let už tuším dvakrát snížena, pak už se poklidný úsměv může rychle z tváře vytratit.
Netuším, zda analogie mezi počtem spermií a počtem vysokoškoláků je zřejmá, či nikoliv.
Ale doufám, že relativnost relativních číselných údajů snad zřejmá je.
:-)
poste.restante řekl(a)... 9. září 2016 10:49
Podle mého soudu to znamená, že když si dnešní zaměstnavatel "koupí" absolventa, nemá téměř žádnou záruku, že tento bude zvládat stejné činnosti, které před třiceti lety zvládal absolvent stupně vzdělání o úroveň nižšího.
Platí to i pro pedagogické fakulty? ;-) Jen se ptám.
Jen volná úvaha plná dojmů.
Ve zdravotnictví chtěli kvalitní zdravotní sestry. Tak jim vymysleli povinnost vysokoškolského studia. Tuším, že konečně někoho napadlo, že by se mělo jít spíš cestou zkvalitnění toho středoškolského. Nebo tak nějak.
V učitelování bychom mohli najít mnohé paralely. Než zkvalitňovat pedagogické sbory zaváděním doškolování s dopomocí toho epesního karierního řádu, bylo by možná lepší prozkoumat, z kterých středních škol se rekrutují studenti věd pedagogických především, a zkvalitnit to tam. Odhaduji, že se jedná o gymnázia. To by bylo ovšem skvělé! Jednou ranou by se zabylo much celé hejno.
Okomentovat