Arnošt Veselý: Kosmetické změny učiva nestačí

„Musí to být důkladná a důrazná změna, nic kosmetického, protože zatím jakékoliv snahy o reformu končily tím, že RVP ještě víc nabobtnal. Odborné skupiny konkrétních předmětů často žádné zásadní změny nechtějí, ale ty musejí přijít a musejí být opravdu zásadní. Je třeba důkladně prodiskutovat, zda je nutné, aby všichni žáci a studenti skutečně znali všechno to, co se ve školách nyní učí. Cílem ale není, aby se naučili méně, ale naopak, aby nakonec uměli víc. Z dat vidíme, že se nestíhá probrat všechno, hodně se pospíchá, děti nemají absolutně šanci ty věci zažít a vstřebat. Jsou školy, kde se „jede“ jen na testy, ale dlouhodobě si odtamtud děti nic moc neodnášejí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Arnošt Veselý, vedoucí týmu, který připravil dokument Hlavní směry vzdělávací politiky.

Julie Hrstková: Česko jako země velmi mírného pokroku

„Evropská komise také setrvale upozorňuje na rostoucí rozdíly v rámci jednotlivých regionů České republiky, selekci ve veřejném školství či na rostoucí počet vyloučených lokalit a na nárůst chudoby. Tedy na problémy, o kterých se tu a tam mluví i v České republice, ale zase se na ně záhy zapomene, protože žádné jednoduché řešení neexistuje a na ta složitá není česká politická scéna, vyčerpaná permanentní volební kampaní, absolutně připravena,“ Julie Hrstková v Hospodářských novinách komentuje aktuální zprávu Evropské komise o České republice.

Daniel Prokop: Vzděláváním k nerovnostem a polarizaci společnosti

„Na české školství rádi nadáváme. Musíme si však uvědomit, že z hlediska výsledků pořád hraje za málo peněz docela solidní muziku. V přepočtu na žá ka a HDP investujeme do školství podprůměrně a na některých stupních skoro nejméně ze všech zemí OECD. Ale například v testech PISA, které probíhají v patnácti letech, tedy na konci základní docházky, se pořád držíme alespoň na průměru. Skutečný problém jsou právě nerovnosti,“ píše Daniel Prokop v příloze deníku Právo Salon.

Julie Hrstková: Víceleté gymnázium? Pouhá vizitka rodiny

„Víceletá gymnázia v podstatě nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, základem je rodina, její přístup ke vzdělávání a prostředky, které je na svého potomka ochotna vynaložit. Průzkum Univerzity Karlovy je další z řady těch, které potvrdily, že je české vzdělávání silně závislé nikoliv na školách, ale na socioekonomickém zázemí žáka. Což je extrémně špatná vizitka školství, které je pro všechny dostupné, je zdarma a kde se učitelé většinou snaží předat žákům mnohem víc, než by se po nich na základě jejich platu mohlo chtít,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Štěpán Kment: Selektivní školství rozděluje společnost

„Klín vražený mezi základní školy a víceletá gymnázia kritizují odborníci prakticky už od jeho vzniku po revoluci. Zpráva OECD již v roce 1996 upozorňovala, že ze základních škol se postupně stanou přípravky na odborné vzdělávání. Zároveň organizace doporučovala, aby se nadané děti vzdělávaly spolu s ostatními a ne odděleně na vlastním typu školy. Základní školou pro všechny děti bez dělení by totiž šlo posílit celkovou vzdělanost a zamezit skrytým „kastám“ ve společnosti,“ píše bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v časopise Perpetuum.

Týdeník Echo: Úpadek vzdělání bez konce. Zabíjíme talent dětí.

Nové číslo týdeníku Echo na titulní straně dramaticky ohlašuje téma školství: „Česká škola 2016: Nejnižší platy, moc učitelek a nešťastné děti.“ K tématu přináší také rozhovor se sociologem Petrem Matějů, který mimo jiné říká: „ Nejhorší je současná krátkozraká kampaň podnikatelů na podporu učňovského školství. Mimo jiné i proto vycházíme v mezinárodních žebříčcích vzdělanosti tak špatně a stále upadáme. Strašně brzo zabíjíme potenciální talenty, zejména mezi chlapci.“